Rozhovor s odborníkem: Proč chybí nové náhradní díly?
Martin Hroš je jednatelem firmy YQ Service, dodávající prodejcům náhradních dílů systém pro vyhledávání podle čísla VIN automobilu. Díky tomu je v denním kontaktu s 220 největšími evropskými obchodníky a dobře zná jejich aktuální starosti.
O zásadním nedostatku náhradních dílů, kvůli kterému by museli majitelé i na delší čas odstavit svá vozidla, informoval Svět motorů naposledy za minulého režimu, kdy plánovače našeho hospodářství zaskočila třeba vyšší spotřeba náhradních brzdových destiček na škodovky, a tak nějaký čas nebyly. Tento rok je v polistopadové historii časopisu zase prvním, kdy je to jeden z nejčastějších čtenářských dotazů. Co se stalo?
Těch příčin je moc, větších i menších, ale rozkolísané dodavatelsko-odběratelské vztahy jsou asi tou hlavní. Automobilky se v turbulentní postkovidové době snaží hledat úspory a optimalizují náklady. S tím souvisí i ještě zvýšený přesun výroby náhradních dílů blíže výrobním závodům a důraz na menší skladové zásoby a dodávky přímo na výrobní linku. Je to i důsledek nedávné nespolehlivosti dodávek ze zámoří.
Tím trpí třeba diverzifikace dodavatelů. Přibývá složitých a specifických dílů, a tak je často výrobce automobilu „odkázán“ na jediného dodavatele, který ovšem může z různých důvodů selhat. Dodavatele pak ani nemusí postihnout žádná pohroma, jako když vyhořela továrna na plastové díly u Žebráku či povodeň zastavila výrobu ozubených kol ve Slovinsku.
Stačí, když se daný díl projeví jako poruchový. Spotřeba pro reklamace pak okamžitě pohltí naplánovanou produkci pro náhradní díly. Někdy se zvýšená poptávka po poruchových dílech projeví až třeba po skončení výroby modelu a dojde k rychlému spotřebování skladových zásob.
U specifických a složitých dílů, různých jednotek topení, kabelových svazků, servomotorů, ventilů EGR, palubních desek, čalounění, světlometů a karosářských dílů, pak může dlouho trvat, než se najde volná kapacita na novou výrobu. Samozřejmě už v menším objemu a výrazně dráž! Takže ano, omezené výrobní kapacity specifických dílů, logistika dodávek dílů napnutá na samou hranu nebo výskyt nečekaných okolností jsou i dnes jedny z častých příčin.
Nejvíc se toho napsalo o takzvané čipové krizi. Nedostupné jsou ale i díly, v nichž žádná elektronika není.
Důvody současného nedostatku náhradních dílů jsou jako králíci, které taháte z kouzelnického klobouku. Kdykoliv tam sáhnete, nějakého najdete, a pokaždé může být jiný. Vše, tedy i čipová krize, se v plné nahotě objevilo v době kovidu, kdy se všechno na čas zastavilo. Došlo k fatálnímu narušení dodavatelských řetězců a logistiky jako celku. Velké omezení lodní přepravy ze zámoří, vyřazení části kontejnerů a jejich enormní ceny, propouštění profesně zaučených lidí. Obojí dnes chybí. I když ceny kontejnerové dopravy jsou dnes až na desetině ceny z kovidové doby, dodavatelé se mezitím často našli jinde. Navíc doprava může zkolabovat i třeba v Panamském průplavu, kde kvůli enormnímu suchu není dostatek vody v jezerech, která jej napájejí.
Zmínil jste, že vinou výpadku dodávek a nespolehlivé dopravy ze zámoří se přesouvá výroba do Evropy. To zní jako pozitivní trend.
Ano, ale zásadním problémem je nedostatek kvalifikovaných lidí. Po kovidu se plně projevil fenomén volného času a silných sociálních států v Evropě. Mnozí se už prostě nechtějí vrátit k práci na směny. Kapacity dříve přesunuté jinam je nyní velmi obtížné vrátit zpět.
Opravdu je situace až tak špatná? Vždy, když jsme u nějakého dodavatele automobilového průmyslu, přijde nám práce na automatizovaných strojích tak snadná, že bychom ji mohli dělat sami.
Teď jsem se vrátil od velkého českého výrobce ocelových dílů, jako jsou řetězové rozvody či ozubená kola. Přiznával, že má obrovské nedodávky kvůli enormní zmetkovosti. Ta je způsobena méně kvalifikovanými, a i tak nedostatkovými zaměstnanci, kteří někdy dělají až neuvěřitelné chyby. Například obrobek vloží do stroje opačně, nedostatečně nebo hrubou silou. Prostě kvalita lidí, které se podaří přijmout do výroby, je mnohdy tak špatná, že o opravdu masivním přesunu výroby z Číny do Evropy si můžeme zatím spíše nechat zdát.
Častou výmluvou automobilek i prodejců dílů je válka na Ukrajině a následné protiruské sankce. Jak ty konkrétně zasáhly trh náhradních dílů? Nepamatujeme si, že bychom na spojkách či světlometech čítávali Made in Russia…
Z Ruska se mnoho dílů nedováželo. A to, co se tam vyrobilo, většinou zůstalo pro výrobu automobilů pro tamní trh. Ten problém zůstal v Rusku. Co se projevilo, ale je již většinou vyřešeno, to byl výpadek surových materiálů, tedy například ocelových či hliníkových tyčí, speciálních slitin atd.
Ukrajina je bohužel jiný příběh. Na jejím území bylo a stále je mnoho dodavatelů pro evropské automobilky, třeba kabelových svazků. Část výroby byla ruskou agresí bohužel zničena a ostatní kapacity jsou přece jen omezené. Vždyť bezpečno není na celém ukrajinském území.
Takže opravdu dnes v Evropské unii chybějí jen díly z Ukrajiny?
Paradoxně i z Turecka a Číny. Tyto země jsou nadále navzdory sankcím ochotny dodávat Rusku. Rusové tam tak obracejí poptávku a vykoupí celé kapacity. Příkladem budiž výrobce lanovodů pro ruční brzdy. Jejich kapacity jedou na doraz kvůli poptávce z Ruska, a pokud český obchodník nevytvoří objednávku aspoň za 10.000 eur, což je u tohoto sortimentu obrovské množství, vůbec mu ji nepřipraví.
Když vás tak posloucháme, vidíte vůbec nějakou šanci na zlepšení?
Nevěřím v rychlou stabilizaci situace s dodávkami některých výše popsaných specifických nebo problematických dílů. Automobilový průmysl musí nejdřív najít stabilní, kvalitní dodavatele s dostatečnou kapacitou pro diverzifikaci dodávek. Vše ale diverzifikovat nejde, třeba formy pro vstřikování plastů nebo na lisování částí karoserie jsou příliš drahé. Ohledně predikce hospodářského růstu je doba velmi nejistá. Nikomu se tak nechce do větších investic, třeba zvětšování skladových zásob či právě diverzifikace dodávek. Automobilky nyní cítí silnou nejistotu ohledně zájmu zákazníků o elektromobily či budoucí podoby normy Euro 7.
Takže vaše rada na závěr?
Automobilkám se neodvažuji radit a vůbec jim nezávidím! Řeklo by se diverzifikovat zdroje, tedy každou věc odebírat od více dodavatelů, akceptovat vyšší skladovací náklady na díly pro opravy a reklamace. Nakonec se jim to může i vyplatit, protože ceny elektromobilů ne a ne klesnout, takže bude podle mě stoupat zájem o udržování starších aut v provozu.
O prodejce náhradních dílů strach nemáme, vždy si poradí a najdou alternativy nebo budou udržovat vyšší zásoby.
A to je vlastně i moje rada pro zákazníky – nesmiřujte se s nedostupností originálních dílu ve značkovém servisu, ale hledejte kvalitativně rovnocenné součástky v dílnách nezávislých. Mnoho lidí stále neví, že tyto díly může použít i při opravě a údržbě vozu v záruční době. Automobilová bloková výjimka, která to umožňuje, byla prodloužena až do roku 2028 a již nyní se připravuje nová.