Škoda Popular, Rapid a Superb: Předválečným klasikům je 80 let

Kulatiny letos slavilo přelomové embéčko s motorem vzadu řada 440, tedy Spartak a novodobá Felicia, půlkulatiny pak první Octavia a nástupce MB 100/110. V roce 1934 ale tehdejší Akciová společnost pro automobilový průmysl (ASAP), jak zněl oficiální název mladoboleslavské automobilky, uvedla na trh hned tři modely různých velikostí. Obzvláště první dva jí pomohly překonat v domácích prodejích konkurenční Tatru i Pragu a stát se československou automobilovou jedničkou. Označení dvou z nich navíc v 21. století vzkřísila. Jedná se o Popular, Rapid a velký Superb.

Místo tradičního žebřinového rámu u všech tří konstruktéři použili modernější rám páteřový. Do výroby se dostalo i nezávislé zavěšení všech kol. Modely byly hlavně představeny během několika měsíců, byť Superb hrál hlavně roli vlajkové lodi. V roce 1937 nahradily moderní motory se shora zavěšenými ventily, tedy tyčkovým rozvodem OHV ty starší s postranními (SV). To už ale rok byla Škoda prodejním lídrem československého trhu. Hlavně díky Popularu.

Lidovka

V únoru 1934 debutovala Škoda 418, která nesla doplňkové označení Popular. Nebylo to první označení s trojčíselným kódem a jménem v historii, předběhl ji model 420 Standard, kterých bylo v vyrobeno skoro stylových 421 kusů v letech 1933-34. Malý lehký Popular 418 měl pod kapotou čtyřválec 903 cm³ s výkonem 13 kW, tedy 18 koní. Numeriku tak nebylo složité rozluštit. Záhy jej doplnilo provedení 420 s objemem 995 cm³ a necelými 15 kW, tento motor měl už zmíněný Standard. Čtyřmístný vůz se vyráběl coby uzavřený dvoudveřový tudor, polokabriolet se shrnovací střechou, čtyřdveřový sedan, dvoumístný roadster s vykrojenými dvířky, ale i klasický kabriolet, dodávka a také v několika vojenských verzích.

Sezóna 1937 znamenala premiéru moderního motoru OHV, taktéž 995 cm³, ale s 20 kW. Tyto Populary už uměly upalovat i stovkou, starší „spodové“ agregáty přežily v levných „Liduškách“. V roce 1938 se objevil ještě větší čtyřválec 1089 cm³ s 22 kW, u válečného typu 1101 se zvedl výkon na 24 kW. To už měl za sebou výrazný „facelift“, který se objevil napříč celým výrobním programem těsně před konfliktem. Auta se však postupně zakulacovala dle tehdejší módy už i dříve.

Popular (název mimochodem používal i britský Ford) svému jménu dostál, byl opravdu populární. Vždyť se jednalo o robustní, spolehlivý a hlavně cenově dostupný, takřka lidový automobil pro široké vrstvy zákazníků. Slůvko „takřka“ je důležité, ti nejchudší si jej pochopitelně dovolit nemohli. Lékaři, živnostníci a další ale ano. Stal se nejprodávanějším vozem v předválečném Československu, 6 tisíc aut bylo exportováno do více než padesátky zemí, nejen evropských, ale i Číny, Indie, Afriky a Jižní Ameriky. V letech 1934-1946 vzniklo přes 20 tisíc Popularů.

Jejich všestrannost prokazovaly dálkové jízdy. Sedm mladých lidí se vydalo v květnu 1934 z Prahy do indické Kalkaty, tři vozy absolvovaly 11 tisíc kilometrů bez větších problémů a poruch. Manželé Elstnerovi projeli v roce 1936 USA a Mexiko, urazili takřka 25 tisíc km. Zdeněk Pohl s Jaroslavem Hausmanem dokončili Rallye Monte Carlo 1936 s roadsterem hned napoprvé druzí ve třídě a dvanáctí celkově! RMC byla tehdy ještě hvězdicovou jízdou, startovalo se z mnoha míst Evropy a drsné zimní podmínky otevřeným autům moc nepřály! Sportovní úspěch znamenal sérii 72 roadsterů a aerodynamických kupé (1936-1938) Popular Sport Monte Carlo se čtyřválci SV 1386 cm³ z typu Rapid naladěnými až na 26 kW. Litrová kupátka zase absolvovla v roce 1937 soutěž Malou dohodou, která vedla přes Československo, Rumunsko (tehdy našeho východního souseda) a Jugoslávii.

Střední třída

Rapid, o něco mohutnější než Popular, představoval od dubna 1934 škodováckou střední třídu. Většího sourozence poháněl v prvních sériích čtyřválec 1195 cm³/19 kW, v červnu následujícího roku nahrazený větší verzí 1386 cm³/24 kW. Rapidy se stavěly zejména coby tudory, sedany, polokabriolety i kabriolety, ale v malém množství i jako dodávky. Trojice kupé Rapid Six (1936) měla v útrobách šestiválec SV 1961 cm³/37 kW. V létě 1938 debutoval spolu s „vrchovými“ Populary i Rapid 1500 OHV se čtyřválcem 1558 cm³/31 kW. Kuriozitu představovalo celkem 110 aerodynamických kupé vybavených právě tímto motorem. Některá z nich měla dokonce zakrytá zadní kola. Rapidy procházely pochopitelně i podobnými stylistickými modernizacemi jako menší Populary.

Pod kapotou nejsilnějších Rapidů 2200 pracoval šestiválec 2198 cm³/44 kW, poslední kusy vznikly až po válce, v roce 1947. Produkci menších verzí v Mladé Boleslavi zastavili prakticky až na několik málo aut s motory OHV už v sezóně 1942, kdy zcela ustoupila válečným potřebám. Až do té doby se výrobky i exportovaly, v zemích, které se krvavého konfliktu neúčastnily, byl po nových automobilech stále hlad... Celkem se prodalo skoro sedm tisíc vozů této řady. Nedivte se na dnešní dobu nízkým počtům, skutečně hromadná výroba škodovek byla zavedena až spolu s embéčkem a novým závodem v roce 1964...

I Rapidy samozřejmě cestovaly. Ředitel Autoklubu Republiky československé Břetislav Jan Procházka s přítelem Jindřichem Kubiasem objeli přes Rusko, Persii, Indii, Čínu, Japonsko, USA a západní Evropu celý svět. Urazili 27,6 tisíce kilometrů. V roce 1936 jim to trvalo 97 dní včetně dvou cest lodí, po starém kontinentu ale už cestovali opět po ose. Stali se prvními lidmi vůbec, kteří doložitelně absolvovali cestu automobilem kolem zeměkoule za méně než sto dní! Nezapomínejme ani na manžele Škulinovy, kteří jeli se čtyřdveřovým Rapidem pro změnu do Afriky. A to dokonce dvakrát, podruhé už v Keni raději z politických důvodů zůstali.

Luxusní koráb

Škoda 640 Superb byla představena koncem pro výrobce na přírůstky bohatého roku 1934. Luxusní tečka jak se patří! Sériová výroba se rozběhla v březnu 1935. 5,5 metru dlouhou limuzínu poháněl řadový šestiválec objemu 2492 cm³ s výkonem 40 kW (tedy nikoli koní!) a sílu motoru přenášela už čtyřstupňová převodovka dozadu. Populary i Rapidy měly totiž jen ústrojí s trojicí rychlostí. Pohodlí cestujících zajišťovala na zadní nápravě montovaná dvojice příčných listových per, tady se dbalo na komfort. Superb ovšem nebyl žádnou archaickou hromadou oceli, měl totiž jako první vůz značky hydraulické brzdy. Následovaly další typy s většími motory 2704 cm³)/44 kW a 2914 cm³/48 kW. Verze s rozvodem OHV se sice jmenovala 3000, ve skutečnosti její řadový šestiválec měl od roku 1938 objem 3137 cm³ a minimálně 59 kW. Auta se rozjela až na 120 km/h.

Superbů V8 s motorem o objemu 3991 cm³ a 71 kW vznikla jen desítka, osm otevřených a dva uzavřené. Za války se na podvozcích největší škodovky stavěly velitelské automobily. Pro kterou armádu, to snad není ani třeba dodávat. Poválečné Superby mohly mít i bohaté chromování. Civilní trh se dočkal během patnácti let podle údajů automobilky šesti stovek vozů, většinou uzavřených se šesticí postranních oken, měly ale i pouhou čtveřici včetně toho od Sodomky. Celkem však bylo vyrobeno 889 aut, speciály Wehrmachtu v khaki nepočítaje. Šestiválce se dočkaly také otevřených a zakázkových sanitních karoserií. Podrobně jsme historii velké škodovky zmapovali při 60. výročí ukončení její produkce.