Slovník jezdců automobilových závodů: Jak nadávají profíci
Motoristický sport je bojem o zlomky sekund, vítězství a slávu. Je také plný emocí, jež se mohou projevit slovníkem, který rozhodně není spisovný.
Vulgární slova člověk používá. Pro někoho je to běžný slang, ale jsou lidé, kteří se za takové výrazy stydí. Každopádně jsou součástí běžného života.
Navigátorovi nenadávám
Pravidelný televizní či internetový divák automobilových závodů na okruzích či v terénu (rallye) bývá čas od času svědkem, jak si řidiči ulevují sprostými slovy. Ta jsou zjednodušeně řečeno „vypípána“, aby jim nebylo rozumět. Televizní stanice mají svůj kodex (vnitřní předpis), který zakazuje pouštět vulgarismy do vysílání.
Nevhodnou mluvou dávají závodníci průchod své momentální náladě nebo reakci na aktuální situaci. Je to správné? „Emoce do rallyeového auta nepatří. Používám je málo, a pokud je někdy v televizním přenosu slyšet nějaké sprosté slovo, není to nadávka spolujezdci, ale sám sobě. Stává se to prakticky pokaždé, když se mi na trati rychlostní zkoušky něco nepovede. Tak si ulevím,“ říká sedminásobný mistr republiky a loňský mistr světa kategorie WRC 2 Pro Jan Kopecký. Jezdec továrního týmu Škoda Motorsport přidává ještě jednu důležitou poznámku: „Navigátorovi nenadávám vůbec.“
Chlapče, zvykej si
Nejzkušenější z domácích závodníků a první pilot formule 1 z Čech Tomáš Enge přidává své zkušenosti: „Pilot je v závodním voze pod obrovským tlakem, který na něj vytváří důležitost závodu i výsledku. Současně sám na sebe nabaluje vlastní ambice a emoce. Mám spoustu zkušeností, kdy člověk například zakleje do vysílačky, ale za další sekundu už o tom neví a dokáže se plně koncentrovat.“
S kontrolou emocí souhlasí také Josef Král, člen týmu Scuderia Praha a letošní evropský šampion v seriálu vytrvalostních závodů na 12 a 24 hodin. „Vnitřně jsem na sebe tvrdý. To, co se ventiluje do vysílačky, musí člověk kontrolovat, protože to slyší lidé z týmu. Nemůžu si ulevit jen proto, že mám vztek. Samozřejmě občas člověku občas uletí nějaké slovo, když třeba pomalejší soupeř vjede do ideální stopy. To pak jen slyším z boxů, chlapče, zvykej si, takhle to bude celý dlouhý závod,“ říká s úsměvem Král.
Pokud jde o to, zda tlumit emoce, má Král jasno. „To zase ne. Kdyby jezdec v sobě měl dusit při závodě stres ze všeho, co se kolem něj děje, praskla by mu hlava. Občas si musíte ulevit, to je pro mě normální,“ domnívá se Král.
Jediným českým zástupcem v evropském seriálu cestovních vozů Euro-Nascar je Martin Doubek, jenž podporuje názor svých kolegů od rychlého volantu. „Během jízdy emoce kontroluji. Pravda, výjimečně si ulevím. Pokud opravdu nadávám, pak až po závodě. Jezdím v nizozemském týmu, takže když někomu nadávám, tak anglicky. Jestliže udělám chybu sám, nadávám si česky a sprostě. Emoce musí ven.“
Jednají piloti správně? „Určitě je to potřeba. Motorsport není laciná záležitost. Když o něco celý víkend usilujete a přiletí nějaký blázen a dá vám ránu, člověka to na…. Při vypjatých emocích představuje nadávka způsob, jak se uvolnit,“ myslí si Doubek.
Co smí slyšet ředitel
Pokud jde o projev emocí, nezapomenutelným se stal závod formule 1 v Mexiku 2016. Průběh velké ceny „okořenil“ vulgárními výrazy čtyřnásobný mistr světa Sebastian Vettel, který nadával tehdejšímu řediteli závodu Charliemu Whittingovi.
Z českých jezdců přidává svou trošku do mlýna Martin Doubek: „Už jsem několikrát nadával řediteli závodu v průběhu jízdy. Po závodě člověk vychladne a jde se mu omluvit. On si mašíruje kolem startovní věže, pusu od ucha k uchu. Prý mu to nevadí, je na to zvyklý.“
Kádrování ředitele si užil také Josef Král letos při letošním belgickém závodě 24 hodin Spa Francorchamps. „Začalo silně pršet a situace na trati byla nebezpečná. To jsem dost nadával, aby byl závod přerušený. Ředitel mě neslyšel, protože všechna moje slova šla do interní rádiové komunikace.“
Na téma chování závodníků se svého času vyjádřil pro Svět motorů také Miroslav Bartoš. Pracuje na brněnském Automotodromu a již dvanáctým rokem je ředitelem automobilových závodů, aktuálně pod označením Světový pohár cestovních vozů (WTCR). „Existují situace, kdy jezdec nebo tým potřebují obhájit své vystupování. Použijí pochopitelně jen informace, které se jim hodí. Obecně se dá říci, že čím kvalitnější závodník, tím více informací od něj dostanete. S jezdci absolutní světové špičky se jedná klidně a převážně bez emocí. Někteří pak ovšem vyjadřují svůj nesouhlas na sociálních sítích,“ uvedl pro časopis Miroslav Bartoš.
Mazat? Určitě ano
Měly by se vulgární výrazy v televizních přenosech „vypípávat“, aby je lidé neslyšeli? Kopecký: „Kdo rozumí anglicky, při světových rallye to občas slyší. Češtině málokdo ve světě rozumí. Občas je to zpestření, ale bylo lepší, aby taková slova lidé neslyšeli.“
S tím souhlasí také Doubek: „Na veřejnost by se nic takového dostat nemělo.“ Stejného názoru je Král: „Při moderování formule 1 nebo na internetu nás kontaktuje spousta mladých lidí, kteří chtějí něco vysvětlit. Není dobře, aby od nás slyšeli sprostá slova.“
Poněkud odlišné mínění má Tomáš Enge. „Rozumím tomu, že televizní stanice mají určitý kodex, který musí dodržovat. Na druhou stranu realitou života je, že jsme svědky, jak třeba desetileté děti umějí bohužel více nadávek než mnozí dospělí lidé.“
Emoce pod kontrolou
Dosud jsme nechali projevit se závodníky, slovo nyní dostane odborný lékař Jaromír Jiřík. Letos skončil v italském mistrovství vozů GT na třetím místě. Současně připravuje špičkové automobilové jezdce. „Dát průchod emocím třeba i neslušnými slovy je běžný lidský projev pro netrénovaného člověka. Pro profesionálního sportovce je základem ovládat své pocity. Pokud nechce člověk ztratit koncentraci, neměl by používat žádné expresivní výrazy,“ říká Jiřík.
Můžeme namítnout, že krátkodobý projev může být ventilem, který dokáže pomoci. „Nesouhlasím. Jakákoliv taková reakce může mít klíčová pro další vývoj závodu. Svoje svěřence učím při fyzickém tréninku například neplivnout na zem, protože je to podobný projev jako nadávka,“ namítá lékař.
Podle jeho slov k správnému chování jezdce patří rovněž vystupování po skončení závodu. „Projevem emocí ukazujete soupeřům svou slabost. Samozřejmě je lepší sednout si v soukromí nebo s inženýrem a rozebrat jízdu. Snadno se to říká, ale je to tak. Čím známější sportovec, tím větší ikona. Vzpomínám si na nadávky Sebastiana Vettela při závodě formule, to se zkrátka nesmí stávat,“ dodává Jaromír Jiřík.
Emoce a sprostá slova
Emoce. Výraz vychází z kombinace latinských slov emovere (vzrušovat) a motio (pohyb). Jedná se o psychicky a sociálně konstruované procesy, zahrnující subjektivní zážitky libosti a nelibosti, provázené fyziologickými změnami (změna srdečního tepu či rychlosti dýchání). Projevují se motorickými výrazy (mimika, gestikulace), změnami pohotovosti a koncentrace. Hodnotí skutečnosti, události, situace a výsledky činností podle subjektivního stavu a vztahu k hodnocenému, vedou k zaujetí postoje k dané situaci.
Sprostá slova (odborně vulgarismy nebo vulgarity) vyjadřují negativní a silně emotivní postoj k věci či člověku, vůči nimž jsou směrována. Používání sprostých slov v psaném i mluveném projevu je většinou společnosti považováno za nevhodné. Sprostá slova se používají jako nadávka nebo prostředek k uvolnění vnitřního napětí (klení). V českém jazyce se sprostá slova téměř výhradně týkají tabuizovaných témat, kterými jsou sexuální chování a vylučování moči nebo stolice.
Časopis Svět motorů si můžete objednat na ikiosek.cz.
