SsangYong zamíří do Severní Ameriky, ale s jiným jménem

Za loňský rok prodal nejmenší jihokorejský výrobce s globální působností přesně 145.649 vozů, což byl nejlepší výsledek od sezóny 2002. Oproti letopočtu 2012 se odbyt zvýšil dramaticky, o 20,7 %. Doma v Jižní Koreji našlo své zákazníky 81.679 kusů (+11,9 %), na ostatních trzích 63.970 aut (dokonce +34,1 %). To zní opravdu velmi slibně. S jídlem však roste chuť a další cíle jsou nemalé. Rok 2016 by rád specialista hlavně na terénní vozy a SUV zakončil na metě 300 tisíc kusů, údaj potvrdil samotný prezident společnosti Yoo-il Lee. V jejím dosažení mu má pomoci i expanze na trh USA. Mluvčí výrobce sdělil serveru druhá generace, že se za Atlantik podívá „v následujících letech“. Vzhledem ke zmíněným plánům to ale určitě nebude dlouho trvat. Ani pan Lee na rovinu neřekl, zda se SsangYongy objeví třeba již příští rok, nebo třeba v roce 2016. Ale určitě se o to pokusí. Hlavním problémem je neexistence vlastní dealerské sítě.

SsangYong nedávno postupně zmodernizoval celou modelovou paletu. V USA chce prodávat hlavně menší crossover Korando, který známe i my. I ten prošel loni výraznou změnou vzhledu. Neponese však původní značku, ale jinou, ještě neznámou. Na její vytvoření si najala specializované poradce. Je to risk? Určitě ne, protože tuhle značku běžní Američané vůbec neznají, nemá žádnou image. A navíc, to podivné jméno, kterému se i mnozí Češi v polovině 90 let spíše smáli... V korejštině přitom znamená „dva draci“. Určitě jej doplní nové i modely, už příští rok by měl přijít na řadu kompaktní crossover s prozatímním názvem SLV. Konceptů bylo od Frankfurtu 2011 představeno mnoho, dalším v řade bude ženevská studie XLV se sedmi místy pro pasažéry.

Vedle významných hráčů, konkrétně koncernu Hyundai-Kia, se tak na americký trh tlačí další výrobce z jižní části Korejského poloostrova. Velice bychom přáli SsangYongu úspěch, ale obáváme se, že i zde zůstane menšinovou alternativou. Před několika lety to se svými teréňáky za Atlantikem zkoušela samotná Mahindra. Nabízela hlavně levné pick-upy s naftovými motory, což samozřejmě zámořskou klientelu příliš neoslovilo. Navíc Spojené státy jsou velké, výstavba sítě prodejců a servisního zázemí něco stojí... a bez patřičné infrastruktury to prostě a jednoduše nejde.

SsangYong má za sebou divokou historii. Poprvé zbankrotoval již v roce 1999, kdy nad ním drželo ochrannou ruku Daewoo. To postupně firmu přebíralo, ale jak to dopadlo s ním, víme dobře. Dnes je z něj jihokorejská divize General Motors. „Dva draky“ nakonec získal čínský SAIC, který se k nim choval hůře než macešsky. Před pěti lety už byla společnost totálně v troskách, propouštěla dělníky a část z těch zbylých dokonce zapálila továrnu v Pyongtaeku a ve finále ji na dva měsíce nelegálně obsadila. Musely zasahovat speciální policejní jednotky včetně vrtulníků... Nakonec se objevila spása v podobě indické Mahindry, která definitivně koupila v únoru 2011 sedmdesát procent akcií, nyní jí patří ještě o 3 % více. Hlavní výrobní závod dnes jede sedm dní v týdnu ve dvousměnném provozu... Zajímavostí určitě je, že i SsangYong ještě před prvním bankrotem sám pohltil jednu automobilku, konkrétně britský Panther. Produkci modelů v Albionu zrušil a převedl do daleké Asie.