Stánek Mercedesu na výstavě Techno Classica je ve znamení kabrioletů a roadsterů

Ač se jméno Mercedes-Benz používá pouze devadesát let od spojení automobilek Daimler a Benz, jejich historie je ještě o čtyřicet let starší. Tedy pokud ji počítáme od stavby prvních silničních vozidel s více než dvěma koly. Co na tom, že až do roku 1926 si obě společnosti konkurovaly? Výrobce samozřejmě přiznává, že Carl Benz a Gottlieb Daimler „vynalezli automobil“ před třinácti dekádami nezávisle na sobě, oba muži se osobně neznali.

Letošní, už 28. ročník prestižní výstavy Techno Classica v Essenu, který se koná od 6. do 10 dubna, zasvětil výrobce s trojcípou hvězdou otevřeným vozům. V luxusně-sportovních kabrioletech a roadsterech má dlouholetou tradici, koneckonců Benzův Patent-Motorwagen a Motorkutsche pánů Daimlera a Maybacha, respektive kočárovny Wilhelma Wimpffa také střechu zcela postrádaly.

Od dvacátých let minulého věku ovšem začaly převažovat uzavřené karoserie a ty otevřené se stávaly exkluzivnějším a dražším zbožím. Výraz „kabriolet“ pochází z francouzštiny a označovaly se tak už stejné kočáry tažené ještě koňmi. V poslední době bývá zaměňován s roadsterem, ale základní odlišnost tkví v počtu sedadel: kabriolety jsou vždy vícemístné, roadstery mají prostor pouze pro řidiče a spolujezdce! Před druhou světovou válkou rovněž oblíbené faetony či tourery pak zcela postrádaly boční okna.

Řada 500 K série W29 se vyráběla v letech 1934-1936. Dodávala se s osmi druhy továrních karoserií, z toho hned trojicí různých kabrioletů (A, B a C), právě coby tourer a roadstery, běžné i speciální. Sedany měly dvojici a čtveřici dveří, unikát pak představoval aerodynamický Autobahn Kuríer Písmeno K značilo kompresor Roots, který pracoval s tlakem 0,3 baru. Řadové dvoukarburátorové osmiválce s objemem 5018 cm³ dávaly 74 kW (100 k), přeplňování se aktivovalo až po stisku plynového pedálu k podlaze, pak bylo k dispozici 118 kW (160 k). Kompresorové mercedesy klasické koncepce dokázaly upalovat až stošedesátkou a měly polonápravy s vinutými pružinami. Special Roadsterů, jeden z nich se ukáže v Essenu, bylo postaveno jen 29 kusů. Mercedes ovšem vystaví dva exempláře, ještě nejoblíbenější kabriolet s písmenem B. Následníkem se stal výkonnější 540 K, oba modely W29 jsou dnes doslova ikonami.

Slavná stosedmdesátka série W136 se začala vyrábět už před druhou světovou válkou a po ní byla produkce obnovena, nejdříve dostaly přednost uzavřené a hlavně dodávkové verze. V květnu 1949 přišly k základnímu modelu 170 V i naftový D a prostornější S. Cabriolet A se čtyřmístnou konfigurací pak doplnil levnější B. Čtyřválcových béček s motorem 1767 cm³/38 kW a maximální rychlostí 120 km/h vzniklo za dva roky jen 1.603, verzí A bylo ještě méně: 830. Nástupce 220 (W187) už poháněl šestiválec 2,2 l.

Naopak luxusní 300 S série W188 debutoval na autosalonu v Paříži v říjnu 1951. Kupé, kabriolety a roadstery se prodávaly od léta 1952, v polovině dekády přišlo na řadu vstřikování. Šestiválcový třílitr (2996 cm³) dával v této podobě 129 kW, roadster 300 Sc byl svého času nejdražším (západo)německým vozem, který bylo možné koupit, stál 36,5 tisíce marek, zatímco Gullwing 300 SL jen 29 tisíc. Nebylo divu, že Daimler-Benz postavil pouze 53 kusů tohoto typu.

V roce 1952 se oficiálně vrátil do nejvyšších pater motoristického sportu s kupé 300 SL W194. To vyhrálo 24 hodin Le Mans, Velkou cenu ve švýcarském Bernu a Carreru Panamericanu. 3100 km dlouhý mexický závod ovládli Karl Kling s Hansem Klenkem i přesto, že se potkali s ptákem, který jim rozbil čelní sklo. Ve Velké jubilejní ceně na Nürburgringu se dařilo i odlehčeným roadsterům, mercedesy tady obsadily první čtyři místa. Třílitry měly 125 kW a jely až 230 km/h.

Sériový otevřený W198 z březnové Ženevy 1957 navázal na slavný „Gullwing“ téže série, který z původních sportovních prototypů vycházel a jeho vývoj začal v závěru sezóny 1953. Sdílel sice prostorový trubkový rám, ale dveře měl pochopitelně konvenční. Výkon 158 kW mu umožňoval dosáhnout 250 km/h, šlo tedy o jeden z nejrychlejších automobilů planety, které bylo možné koupit. Od roku 1958 se dodávala i odnímatelná pevná střecha, tedy hardtop, během šesti let se zrodilo pouze 1.858 kusů. S polozapomenutým odvozeným závodním 300 SLS uspěl Paul O‘Shea na amerických okruzích.

Řada W111/112 v americkém stylu s typickými svislými hlavními světly, tzv. velký křídlák, využívala od srpna 1959 deformačních zón vpředu a vzadu. Dvoudveřové kabriolety a kupé pochopitelně neměly tak tuhou karoserii jako základní sedany a postrádaly i ploutvičky. Vrcholný otevřený 280 SE 3.5 představený v říjnu 1969 nabídl posilovač řízení, automatickou převodovku a hlavně tříapůllitrový vidlicový osmiválec se 147 kW. K základní ceně 34.000 DM bylo možno dále připlatit za elektrická okna a klimatizaci, nešlo už o sporťák, ale luxusní a poměrně drahé auto, také našlo jen 1.232 zákazníků.

Hodně zajímavým kusem je funkční prototyp kabrioletu na bázi Baby-Benzu W201 z úvodu 90. let. Ten se do série nedostal, ale posloužil jako testovací laboratoř pro vývoj „čtyřky“, tedy série 124 bez pevné střechy. Zadní nouzová sedadla neměla opěrky, složená střecha nijak nerušila vzhled, protože se nacházela pod kovovým krytem. Zůstal mu pochopitelně pouze jeden pár dveří a záď byla pouze lehce zvýšená. Tehdejší Daimler Benz použil pro jeho pohon řadový šestiválec 2597 cm³/122 kW. Existují dva exempláře, více jich nepostavil.

Všechny výše popsané vozy jsou v Essenu k vidění naživo. V hale 1 tamního výstaviště se objeví i nové kabriolety tříd C a S (A217) a roadster SL modernizované řady R231, představený loni v Los Angeles. Nejnovější je „céčko“ A205, které se objevilo až letos v Ženevě a začne se prodávat ještě tento měsíc.

Mimochodem, oficiálně uznaných značkových klubů má Mercedes-Benz po celém světě šestnáct. Síť partnerů věnujících se klasickým vozům včetně servisu a dodávky náhradních dílů čítá jen v Německu 25 zástupců. Trojcípá hvězda na svou historii myslí, i když pochopitelně nikoli zadarmo... Letošního ročníku výstavy Techno Classica se oficiálně účastní 25 automobilek a přes dvě stovky klubů, vystavovatelů včetně těch motocyklových je celkem 1.250.