Starý vodíkový Hyundai ix35 potřebuje opravu za 2,5 milionu. Porouchala se ta nejdůležitější součást

Německý podnikatel Till Westberg si na přelomu let 2015 a 2016 koupil Hyundai ix35 FCEV – jedno z prvních komerčně dostupných aut s pohonem pomocí vodíkového palivového článku. Nahradil jím svou starší Toyotu Prius, a to navzdory tomu, že musel jezdit tankovat vodík 114 km daleko; lepší infrastruktura v té době nebyla dostupná.

Za sedm let najezdil 84 tisíc kilometrů, načež podle webu německého magazínu AutoBild, který zprávu přináší, jeho vůz jednou prostě odmítl „nastartovat“ a jen na displeji zobrazoval chybovou hlášku. Následoval tedy odtah do servisu, který zanedlouho vyřkl náklady na vyřešení problému – 103.764 eur, tedy 2,495 milionu korun.

Taková částka je více než dvojnásobná, než kolik Westberg za vůz zaplatil – bylo to 50 200 eur, tedy tehdejším kurzem zhruba 1,35 milionu korun. I po započtení inflace je to téměř dvojnásobek a logika velí jediné – vůz prodat na díly nebo nechat sešrotovat. Pětiletá záruka na vůz je samozřejmě dávno pryč.

BMW iX5 Hydrogen vyráží do ulic. Přes 400 vodíkových koní vyzkouší i veřejnost

Extrémní cena opravy je dána zejména tím, že vůz potřebuje nový palivový článek, za nějž si Hyundai účtuje 84.875 eur (2,04 milionu korun) bez daní. Sama automobilka podle magazínu uvádí, že taková oprava už nemá ekonomický smysl.

Důvodem, proč je jen palivový článek dražší než celá nová Toyota Mirai se stejným pohonem – ta v Německu stojí od 66 tisíc eur, tedy 1,59 milionu korun, je, že vodíková ix35 patřila k průkopníkům mezi vozy s vodíkovými palivovými články. Projekt byl tehdy pro automobilku samozřejmě ztrátový, ale šlo o demonstraci technologických možností, nikoliv o snahu vydělat peníze.

Vodíková ix35 se vyráběla v letech 2013-2018 v podstatě ručně a v množství o několik řádů menším ve srovnání s běžnou ix35 – celkem vzniklo asi tisíc kusů. To také znamená, že dnes na pohon vozu v podstatě neexistují náhradní díly – jednak jich jezdí málo a jednak od té doby technologie vodíkového pohonu významně pokročila.

O velmi rychlém vývoji, který znamená, že auta rychle zastarávají, mluví také profesorka Birgit Scheppatová, která se věnuje palivovým článkům na Univerzitě aplikovaných věd Rhein-Main. Ta si ale myslí, že by automobilky v případě takto velkého selhání průkopnické technologie měly vůz od zákazníka např. odkoupit zpět, i když je už mimo záruku.

Hyundai od Westbergova případu nedává ruce pryč a dle magazínu hledá, „zda existuje nějaká vstřícná alternativa“. Také zdůrazňuje, že aktuálně prodávanému vodíkovému crossoveru Nexo se něco podobného nestane – není to už ručně vyráběný speciální model, nýbrž auto v sériové výrobě, a tak bude dostupnost dílů mnohem lepší. Ani pro něj nicméně není palivový článek nic levného – stojí 41 650 eur (1 milion korun) bez daní.