TEST Suzuki Jimny 1,3 VVT – Šplhavec Lehkokolý

To se to vládne segmentu téměř bez konkurence, řekne si skeptik. A skutečně, i když čtvrtohorní Lada Niva vládla ještě před dvanácti lety prodejům mezi všemi (!) čtyřkolkami na českém trhu, je její současnost jen stínem bývalé slávy. Daihatsu Terios se k nám stále nedováží a výběr nebohého hajného pod Králickým Sněžníkem se tak už nějaký ten rok upíná pouze k Jimnymu.

Krátká a úzká třídveřová karoserie je v podstatě dokonale obestavěným prostorem pro čtyři členy posádky a čtvery holinky v zavazadelníku. Zvláště v testovaném provedení s modrou metalízou ale Jimny i přes jednoduché tvary rozhodně neuráží ani estéty městského provozu – nadčasově designovaný offroad s žebry chladiče vzdáleně připomínajícími značku Jeep, rezervou zavěšenou na pátých dveřích a nijak přehnaně agresivním výrazem je prostě v dobrém slova smyslu nenápadný.

suv suzuki testy
 

Po otevření tenkých bočních dveří se lze poměrně pohodlně dostat k předním i zadním sedadlům, přední ovšem postrádají polohovou paměť. Dvojice zadních sedadel disponuje postupně sklopnými opěradly a pokud neměří člen posádky více než 180 cm, lze mluvit i o relativním dostatku prostoru. Nízko umístěné rovné sedáky sice neposkytují dost opory pro stehna, na výšku i šířku je zde místa tak akorát. Přední sedadla na to nevypadají, ale vzhledem k charakteru vozu jsou velmi pohodlná a opěradla trochu i drží tělo v zatáčkách – uvítali bychom ale vyšší opěrky hlavy. I v zimním období jsme blahořečili příplatkové klimatizaci – malý prostor v kombinaci se třemi členy posádky způsoboval permanentní zamlžování oken, a ventilace bez zapnuté klimatizace situaci nezvládala.

Palubní deska se drží jednoduchosti, přístroje jsou přehledné a ovladače použitelné i v rukavicích. Volant nemá možnost úpravy polohy, chlubí se ale malým průměrem a skvěle se drží. Relativně nedávná modernizace ubrala vozu páku přiřazování pohonu přední nápravy a redukce a tytéž funkce se nyní ovládají tlačítky na středovém panelu. Snaha o úsporu místa je vidět i na uspořádání spouštěčů předních oken, kapsy ve dveřích jsou také spíše symbolické. Z vozu je všemi směry skvělý výhled, dokonce i rezerva zavěšená na dveřích zavazadlového prostoru neruší víc než v nezbytné míře. Naprosto skvělá jsou obrovská zrcátka, kterým nechybí elektrické nastavování.

Zavazadlový prostor je přístupný doprava otevíratelnými dveřmi a ve čtyřmístné konfiguraci pojme 170 litrů nákladu. Opěradla zadní řady sedadel lze sklápět i jednotlivě a i když po jejich úplném sklopení nevznikne zcela rovná podlaha, využitelnost zavazadelníku s objemem 885 litrů je díky snadné přístupnosti dobrá. Ostatně, dvě pětiny vozu Jimny je v ČR prodáno ve dvoumístné konfiguraci jako vůz kategorie N1.

Při jízdě po silnici se nejdříve projeví použití tuhých náprav, které v kombinaci s krátkým rozvorem dají pocítit posádce téměř každou nerovnost. V zatáčkách se sice Jimny naklání, stopu ale drží dlouho a limitující při rychlých nájezdech do zatáček jsou spíš vlastnosti použitých celoročních pneumatik. Stálý pohon zadní nápravy vytrestá neopatrné přidání plynu v zatáčce s horší adhezí přetáčivým smykem, i přes absenci ESP jej ale lze snadno vyrovnávat. Jimny je vůz s jednoznačně nejkontaktnějším řízením mezi offroady, špičkový je i velmi malý průměr otáčení.

Nejlépe je vozu ovšem mimo zpevněné vozovky – na rychleji projížděných nerovných cestách je jen potřeba zvolit správnou rychlost a amplituda třasů téměř zmizí. Světlá výška 190 mm nevypadá sice kdovíjak, jde ale o hodnotu výšky pod diferenciály a v kombinaci s předním (42 stupňů), zadním (46 stupňů) a přechodovým (31 stupňů) úhlem už schopnosti vozu v terénu vypadají zajímavěji i na papíře. Ve skutečnosti je ochota vozu prodrat se jakoukoli necestou limitována opět pouze pneumatikami. Jimny s pohotovostní hmotností 1045 váží o 200 kg méně než Lada Niva a na schopnosti šplhat i bezpečně sjíždět svahy je to znát. I s pohonem pouze zadní nápravy lze v blátě i sněhu dojet hodně daleko, přední pohon, neřkuli redukce jsou už jen záchrannými možnostmi. Pohled na auto zespodu pak uklidňuje definitivně: ocelí se nešetří a masivnost rámu, náprav i jejich zavěšení dává naději na v podmínkách silničních SUV vůkol nadstandardní trvanlivost.

Zážehový, podélně (!) uložený čtyřválec 1.3 s maximálním výkonem 62 kW a točivým momentem 110 Nm sice podle hodnot nevypadá jako silový přeborník, s malou hmotností vozu si ale v terénu poradí bez problémů a na silnici nijak nevadí, že kvůli krátkému zpřevodování rozjede auto jen na 140 km/h. Vozu zvláště s plným zatížením pochopitelně chybí výkonová rezerva, ale při běžném silničním používání není problém dostat se se spotřebou pod osmilitrový průměr.

V rozměrech malého vozu je Jimny plnohodnotným offroadem, který je přitom bez problémů využitelný i v běžném provozu. Omezení komfortu daná konstrukcí jsou na hranici přijatelnosti, poměrně příznivá cena a ověřená trvanlivost ale hovoří jednoznačně pro. Vědom si omezené konkurence, hodlá Suzuki představit novou generaci Jimnyho až v roce 2011…

Plusy:

• vzhledem ke hmotnosti výkonný motor
• výbava/cena,
• skvělé schopnosti v terénu
• jednoduchá a trvanlivá konstrukce
• úsporný provoz (spotřeba i sazba povinného ručení)

Minusy

• malý zavazadlový prostor
• horší komfort na silnici
• nenastavitelný volant
• nepřítomnost ESP a bočních airbagů