Tak trochu jiný bazar: Ojetý Peugeot 505! Francouzský Mercedes jako lákavý veterán i oříšek

Peugeot 504 byl pro francouzskou automobilku nesmírně úspěšný model, který se prodával po celém světě. Nástupce měl tedy těžký úkol navázat a ideálně předčit legendu, která značce vybojovala přezdívku francouzský Mercedes. V roce 1979 představený Peugeot 505 na to šel jednoduše. Vznikl totiž na základě vycházejícím z předchozího modelu (má i stejný rozvor) a ponechal si i osvědčené motory. Navrch přidal tehdy moderní tvary karoserie, na jejímž návrhu spolupracoval tým Peugeotu s Pininfarinou a na svou dobu nadprůměrně prostorný interiér z pera bývalého designéra Mercedesu Paula Bracqa. Karoserie už byly k dispozici jen dvě, sedan a kombi, na rozdíl od předchůdce, který se prodával také jako kupé, kabriolet nebo pick-up. A vůbec naposledy se tu ukázal pohon zadních kol, ke kterému se Peugeot dodnes nevrátil.

Na pověst 504 dokázal nástupce navázat bez větších problémů a stal se posledním opravdu globálním modelem Peugeotu. Kromě domovské Francie se montoval v Argentině, Chile, ve Španělsku, v Portugalsku, Egyptě, Austrálii, Indonésii, Thajsku, Malajsii, Nigérii, na Tchaj-wanu a v Číně. V poslední jmenované zemi vydržel v produkci dokonce až do roku 1997, kdy se i přes silné prodeje kvůli neshodám Francouzů s Číňany rozpadl společný podnik zodpovědný za jeho výrobu. Legendární 504 jej přesto přežila. Od roku 1968 vyráběný vůz vydržel v Argentině v produkci až do roku 1999 a v Nigérii dokonce ještě o sedm let déle.

Premium

Ojetá Honda Civic Type R VIII (FN2): Mnohem lepší…

Prodával se také ve Spojených státech, pro které se 505 (vyráběná ve Francii) dočkala značných úprav. Nejde jen o typické světlomety (na některých kusech i kulaté) a blinkry, jež musí vyhovovat tehdy velmi náročným americkým regulím. Zcela jiné je ale například také zadní čelo se sdruženými svítilnami, hrdlo nádrže se přesunulo doprava na horní stranu blatníku a výfuk doleva a po modernizaci se vůz odlišil zcela jinými nárazníky. Lepší byla také výbava, běžně se nabízely s tempomatem, klimatizací, koženými sedačkami nebo elektrickým ovládáním všech oken. Motory vycházely z evropské nabídky, měly ale kvůli náročnějším emisním normám snížený výkon, přesto se za Atlantikem nabízel také diesel. Ten byl mimochodem z počátku velmi úspěšný, v roce 1981 si jej zvolilo 85 % amerických zákazníků. Specialitkou pro tamní trh byly kombi verze Break Turbo s přeplňovanými zážehovými i vznětovými motory. Po ukončení kariéry v USA se velká část ojetých 505 dostala do Evropy, dodnes se v evropské inzerci (včetně Česka) na americké kusy dá docela často narazit.

Od roku 1979 vyráběný vůz se v roce 1985 dočkal zásadní modernizace, která změnila zejména interiér. Zatímco původní dával jasně najevo vznik v 70. letech, nový působí podstatně moderněji. Pohledem dnešního oka ale záplava tvrdých tmavých plastů působí vedle stylovější starší palubní desky poněkud lacině. Měnily se také sedačky a další detaily interiéru, zvenku je vůz snadno rozeznatelný díky jiné masce a zadním svítilnám a modernějším nárazníkům. Definitivně se také zbavil čtyřstupňové převodovky, kterou měly slabší motorizace. Třístupňový automat byl také nahrazen čtyřstupňovým. Faceliftované varianty v nabídce ojetin převládají, zejména v Česku jsou kusy před modernizací velmi vzácné. Peugeot 505 se totiž v komunistickém Československu nikdy neprodával, po revoluci už dekádu starý model zastínila moderní 405.