Takhle mohl vypadat nástupce legendární Volhy. GAZ 3105 se ale neprosadil

15. 10. 2017 • 18:40

Ruské automobilky hledaly v devadesátých letech různé cesty, jak si poradit po rozpadu SSSR. GAZ to chtěl zkusit s modelem, který by nahradil GAZ 3102 Volha a někdejší GAZ 14 Čajka.

Volha je v českém povědomí dobře známým vozem, sedan z dílny ruské automobilky GAZ v Československu hojně využívali taxikáři nebo příslušníci Veřejné bezpečnosti. Už málokdo ale ví, že vedle GAZu 24 toto označení nesly i další vozy, u nás méně známý GAZ 3102 (objevil se v bondovce Zlaté oko) nebo následný GAZ 3105. Co byl tento model zač?

GAZ 3105 vznikl v roce 1987, kdy ruská automobilka z Nižného Novgorodu začala řešit, co dál. Mělo se jednat o nástupce tehdejšího sedanu GAZ 3102, nabízeného od začátku osmdesátých let, který byl už v té době notně zastaralý. Kvůli finanční situaci musel GAZ pro 3102 použít platformu z předcházejícího modelu 24 (u nás nejznámější Volhy), představeného v roce 1970. Jiná byla především moderněji pojatá karoserie.

Automobil měl být společným nástupcem pro 3102 a 14 Čajka, který měl být poháněn šestiválcem nebo osmiválcem. Vedle něj se tehdy pracovalo i na menších modelech s kratším rozvorem, sedanech 3103 a 3104 se čtyřválcovým agregátem a obdobným designem. Portfolio GAZu přitom podle tehdejších plánů mělo do budoucna čítat vedle výchozích sedanů i odvozený pick-up, kombík a další karosářské verze.

Postavený prototyp rozhodně zaujal svým designem. S ohledem na tehdejší vozy ruské produkce byl nečekaně moderní, zajímavým detailem bylo obří boční prosklení, které prostupovalo do půlky dveří. Nápad se však neujal, unikátní dveře byly později nahrazeny konvenčními, s menší prosklenou plochou. Uvnitř nechyběly sedačky čalouněné kůží nebo dřevěné obložení, které se v tehdejší době u luxusních aut tolik používalo.

GAZ v nové době: Vedle užitkových aut i výroba Škodovek

I výbava byla na tu dobu skvělá. Sedadla byla elektricky ovládaná, stejně jako boční okna, autu nechybělo ani centrální zamykání nebo klimatizace. Dokonce se počítalo s ABS nebo katalyzátorem. Poháněná byla všechna kola, obě nápravy tvořily vzpěry MacPherson. Pod kapotou pak pracoval karburátorový vidlicový osmiválec.

V roce 1992 byl vůz schválen vedením automobilky, firma si ale nějak neuvědomila tehdejší situaci. Perestrojka a následný rozpad Sovětského svazu znamenal konec tradičních trhů, i ruští zákazníci raději dávali přednost vozům ze zahraničí. Tím spíš, že po konci výroby Čajky i nejvyšší představitelé státu začali hledat auta jinde. Z plánované produkce 250 vozů byl nakonec jen zlomek, mezi lety 1992 a 1996 bylo postaveno jen 55 exemplářů GAZu 3105.

Navzdory neúspěchu GAZu 3105 se výrobce k označení Volha přece jen ještě vrátil. Model 3102 nakonec nahradil GAZ 3110 (po modernizaci 31105), označení Volha se objevilo i na GAZu 3111, který na přelomu tisíciletí vznikl v několika stovkách kusů. V roce 2008 pak v Nižném Novgorodu začala výroba Volhy Siber, licenční verze Chrysleru Sebring. Ani ta se však moc neprosadila, a tak její produkce končí po pouhých dvou letech a zhruba 9.000 vzniklých kusech. Nyní pak GAZ plánuje, že jméno Volha použije pro nový užitkový vůz.