Tankujeme AdBlue: Vadí nedolít, přelít, ukápnout i poplést otvory
Prakticky všechny moderní dieselové automobily používají k odstranění oxidů dusíku z výfukových plynů AdBlue. Z původní myšlenky, že jej budou doplňovat servisy, sešlo. Je to na řidiči a lze při tom nadělat hodně škody.
Vstřikování močoviny (AdBlue) do výfukového potrubí slouží ke snížení obsahu oxidů dusíků ve výfukových plynech. Právě ty totiž mohou za to, že v horkých a nevětraných centrech měst z nich v létě vzniká přízemní ozón leptající sliznice a stromy zbavující listů.
Celoročně jsou pak obviňovány, že do krajiny přinášejí víc dusitanů a dusičnanů. Pokud si tak z dětství vzpomínáte, že na stráni za chalupou rostly lesní jahody, mateřídouška a chrpy, zatímco dnes tam strunou křovinořezu masakrujete čpavou husí nohu a jiný plevel, možná za to nemohou jen tuny hnojiv z průmyslového zemědělství, ale i výfukové plyny dieselů.
Spotřeba vzrostla
Když se AdBlue v prvních osobních evropských autech před rokem 2010 objevilo, byla jeho spotřeba velmi nízká. Auta jej používala jen k tomu, aby snížila emise oxidů dusíku o trochu – pouze pod zákonný limit v mírném měřicím cyklu. Takže například patnáctilitrovou nádrž stačilo doplnit v servisu při pravidelných prohlídkách po 30.000 km.
Nyní je situace úplně jiná. Klesly limity, měřicí cyklus je náročnější a po autech se chce, aby v reálu byla stejně čistá jako na válcích zkušeben. Čisté emise začínají zajímat i samotné uživatele, takže dnešní systémy AdBlue snižují oxidy dusíku i hluboko pod požadavky norem. Jenže spotřeba potřebné kapaliny zásadně vzrostla – z původních čtyř deci i na 2,5 l/1000 km.
Časté tankování
Kromě nafty a kapaliny do ostřikovačů se tak motoristé smiřují s nutností doplňování AdBlue. Jenže auta nejsou nafukovací, a pokud se nová nádrž na AdBlue musí o místo podělit třeba ještě s baterkou hybridního systému, nebývá zázračně veliká – obvyklých je 12 až 22 l. Byť autoservis doplnění jistě neodmítne (značkový od Škody Auto si za 10 litrů AdBlue naúčtuje 397 Kč – tedy 40 Kč/l), u moderních aut se počítá s tím, že novou provozní kapalinu doplní sám řidič. Proto i plnicí hrdlo se ze zavazadelníků přesunulo vedle víčka palivové nádrže. Na výběr máte kanystr nebo výdejní stojan s takzvanou pistolí. Ta druhá možnost se rychle rozšiřuje a je nejen fyzicky snazší, ale také levnější. U stanic TankONO vyjde litr na pouhých 6,50 Kč, KM Prona účtuje 7,90 Kč/l, obvyklá cena na čerpacích stanicích pak je mezi deseti a patnácti korunami. Zdá se to být snadné, ale dá se udělat spousta chyb. Dále jsme se na ně podívali podrobněji a vyzkoušeli pár čerpaček.
Jak funguje AdBlue ve vašem autě?
AdBlue je obchodní název pro roztok 32,5 % močoviny a demineralizované vody. Používá ho systém vstřikování močoviny automobilkami běžně označovaný jako SCR z anglického pojmu selective catalytic reduction (selektivní katalytická redukce). „Selektivní je proto, že se netýká všech chemických sloučenin obsažených ve výfukových plynech, ale je zaměřena pouze na oxidy dusíku NOX,“ říká technický školitel Peugeotu Josef Gamba. Vstřikováním močoviny do výfukového potrubí před katalyzátor dochází k selektivní katalytické redukci. Teplem se z kapaliny uvolní čpavek (NH3), který reaguje s oxidy dusíku (NOX) tak, že vznikne neškodný plynný dusík (N2 – převažující složka vzduchu) a vodní pára.
Chyby při doplňování AdBlue
1. Neurotici cintají po litrech
Lidé často vědí, že když ve voze dojde AdBlue, zablokuje se další start. Výrobce má totiž homologační povinnost zajistit, aby provoz bez kapaliny snižující emise nebyl možný. Podléhají tak neurotismu. Byť jedna nádrž AdBlue současnému vozu vystačí na 6000 až 12 000 km, neustále po troškách doplňují. Jenže agresivnímu prostředí krystalizujícího AdBlue neodolá žádný přesný plovák a hladinu si auta měří jen orientačně ultrazvukovým čidlem. Jestliže doplníte méně než čtyři litry, prostě o nich neví – jenom uvnitř zabírají místo. Takže když takto u Fordu Mondeo s 11,2 l nádrží dvakrát po sobě doplníte tři litry, rozsvítí vůz výstrahu (povinně 2400 km před vyčerpáním AdBlue) při domnělých zhruba třech litrech, ale v praxi devíti. Zbude vám tak prostor jen na doplnění 2,2 l, o kterých se řídicí jednotka opět nedozví. Takže nádrž máte fyzicky plnou, auto přesto odpočítává kilometry do zablokovaného startu. Vše jen proto, že jste neurotičtí cintálkové.
Naše rada: AdBlue doplňujte, když se rozsvítí upozornění. Doplňte vždy maximální možné množství.
2. Maximum není až po hrdlo
Vozy koncernu Volkswagen mají jako jednu z položek palubního počítače dojezd na AdBlue. Pod číslem v kilometrech (když klesne pod 2400, zobrazí se hláška automaticky) píšou množství k doplnění – například 5 až 12 l. Těch pět je minimum, které systém rozpozná. Když dáte méně, systém zmatete, jak je psáno v odstavci výše. Těch 12 l je maximum. Jestliže se budete s pistolí hodně snažit, opakovaně ji mačkat po samočinném vypnutí, různě povytahovat a znovu to zkoušet, natlačíte do systému s jistotou víc. „Čidlo, které má vidět hladinu, ji nevidí, protože je už pod ní. A systém nahlásí závadu, na jejíž odstranění vám z homologačních předpisů nesmí dát víc než 800 km. Přijedete do servisu, kde musíme AdBlue zcela vyprázdnit, dolít předepsané množství, čidlo znovu na diagnostice nastavit a smazat chybu,“ vysvětluje Daniel Říha z Autostylu Trutnov.
Naše rada: U vozů, které píšou maximální množství k doplnění, si jej na počítadle stojanu ohlídejte a pistoli vypněte manuálně o chvilku dříve. Nečekejte, až se vypne sama. U vozů, které maximální množství nepíšou, tankujte do prvního vypnutí pistole.
3. Záměna plnicích hrdel
Že je hrdlo na AdBlue snadno přístupné hned vedle naftového, je sice dobře, ale zase to umožňuje řadu omylů. Zcela fatální je, když si AdBlue natankujete do naftové nádrže. Dopady na vstřikovací systém jsou stejné jako u vody, tedy rez ve vysokotlakém čerpadle i vstřikovačích. Už to samotné je u moderních aut běžně za 100.000 Kč. Navíc ve spalovacích prostorech zkrystalizuje močovina, která se chová jako brusná pasta. Škody tak mohou být ještě mnohem vyšší.
Naše rada: Tankujte jen u čerpacích stanic vybavených pistolí schválenou pro veřejný výdej AdBlue dle ISO 222 41 (viz mapa v galerii). Její provedení určené pro osobní automobily nelze vůbec zasunout do palivového hrdla, takže nehoda nehrozí.
4. AdBlue místo aditiva a naopak
Fatálně špatným radám čelí v tuto chvíli řidiči vozidel Peugeot, Citroën a některých starších od koncernu VW (Passat B5 s motorem 2.0 TDI 100 kW, stejně motorizovaná Škoda Superb I z let 2004 až 2007). Tyto vozy používaly (v případě PSA a jednotek 2.0 BlueHDI ještě používají) tekutý katalyzátor pro snazší spalování sazí. Ferocén nebo podobná látka je zde rozpuštěna v olejové bázi a auto si ji samo nadávkuje v relativně malém množství. Nádrž na tento tekutý katalyzátor bývá malá – u zmíněných VW v zavazadelníku uprostřed rezervního kola, u vozů PSA na podvozku. Přípravek býval léta k dostání jen ve značkových servisech za dosti vysokou cenu – litr běžně přes 1000 Kč. Zásadně nezlevnil ani pak v nezávislé síti. Nedoplňuje jej uživatel, ale autoservis, a to kvůli obtížnému přístupu i nutnosti zadat doplnění do diagnostiky a vykonat další servisní práce – často to bývala třeba výměna filtru pevných částic.
Když se nyní veřejně rozšířilo AdBlue za pár korun, mnozí podlehli bludu, že jde o to samé, pouze dříve vychytrale vydávané za cosi speciálního. „Výsledek je technicky vzato stejný, jako byste si nalili AdBlue přímo do nafty, tedy vyhodíte minimálně celé vstřikování za 80.000 až 100.000 Kč,“ říká Josef Gamba, technický školitel českého zastoupení značek Peugeot, Citroën a Opel. Upozorňuje, že ještě častější je v praxi překvapivě druhý omyl – tedy že drahé aditivum lidé dolijí do nádrže na AdBlue. „U našich starších vozidel znali situaci, kdy se jim na displeji zobrazí hlášení, že je nutné doplnit aditivum. A jezdili s tím do servisu. Když se jim nyní zobrazí hlášení o doplnění AdBlue, myslí si, že jde o to samé – ale jelikož hrdlo na AdBlue je přístupné, pustí se do toho sami. Často je v tom utvrdí i nezávislé prodejny autodílů – vždyť aditivum jako aditivum, to se přece do těch Francouzů lije. Takový omyl je za 60.000 až 70.000 Kč – vyměnit pak musíme nádrž na AdBlue i katalyzátor SCR.
Naše rada: Do modře označeného víčka patří jen AdBlue. Nic jiného a nikam jinam. Tekutý katalyzátor mají v tuto chvíli už jen auta od PSA s motory 2.0 BlueHDI a doplňuje až po dlouhé době (minimálně 120.000 km) a vždy je to práce pro autoservis.
5. Polijete sebe i auto
AdBlue je jen o kousek hustší než voda – takže dobře stříká, kape i cáká. Následky jsou však mnohem horší než třeba u benzinu, který se odpaří beze škod. Při vysychání krystalizuje a tyto krystalky spolehlivě roztrhají povrch vašich lakýrek, takže znečistěných se můžete zbavit. Potřísněnou koženou bundu vyhoďte do koše hned klidně hned na místě – pokusy o domácí čištění skončí ještě viditelnější mapou na povrchu kůže. Pokud máte na blatníku malý škrábanec a polijete jej AdBlue, bude z něj do týdne rezavý koláč, který už nespraví laková tužka, ale jen profesionální lakovna. AdBlue totiž nesmírně zrychluje korozi kovů. Když AdBlue potřísníte čalounění aut, co mají hrdlo v zavazadelníku, připravte se na čpavý zápach a obtížné čistění, v praxi častěji výměnu celého dílu. Proto byla pro osobní vozy vyvinuta výdejní pistole, jejíž klobouček hrdlo překryje a západka v jejím ústí se odjistí až po nasazení na hrdlo. Kapalina nemá jak ukápnout ani vycáknout. Bohužel většina čerpacích stanic nabídne i osobním autům pistoli určenou pro náklaďáky či pro neveřejné plnění třeba ve skladech. S tou je to hodně o šikovnosti, jak ukazuje naše reportáž.
Naše rada: Opět tankujte jen z pistolí určených pro veřejný výdej AdBlue do osobních aut.
Jak se v Česku doplňuje AdBlue: Chvilka hledání a trocha šikovnosti
Cena AdBlue u čerpacích stanic se zásadně liší. Pro osobní automobily jsou primárně určeny předražené kanystry s cenou kolem 40 Kč/litr. Jenže u čerpacích stanic pro nákladní auta mají totéž už od 6,50 Kč. Proč to tedy nevyužít? Vyrazili jsme proto s redakčním Peugeotem 508 SW 2.0 BlueHDI na průzkum bojem. Z okolí redakce jsme měli vytipovány tři provozovny, kde mají kapalinu levnější. Ve dvou ze tří případů to však znamenalo najít si místečko u stojanů určených pro kamiony. Každý z případů reprezentuje jeden ze způsobů, jak si svépomocí doplnit levněji AdBlue. Ale připravte se někdy na nižší komfort…
1. Čerpací stanice pro TIR (ČS Hrubý, Klecany, 10,00 Kč/l)
Kamion, dodávka a mezi nimi se krčí náš osobní peugeot. Čerpací stanice Sally truck provozovatele autodopravy Hrubý – jak už název napovídá – je zacílena na kamiony. Litr AdBlue tam kamioňáci tankují za desetikorunu. Pro osobní auto to znamená zamířit k nákladnímu stojanu nejvíc vpravo a hledat „oblemcanou“ pistoli pod skleněnými dvířky s kovovým rámem. Díky zúžení na konci ji lze strčit bez potíží i do úzkého otvoru v osobáku. Ale počítejte s brutálním průtokem, který naplní malou nádržku cobydup. Pokud si to nepohlídáte, pistole cvakne pozdě a močovina vás potřísní. Nebo aspoň blatník auta jako nám. A pak musíte znovu nasoukat špinavou hadici zpět do schránky a zavřít dvířka. U kasy jsme poté zjistili, že nelze platit kartou CCS, ale hotovostí. Pro řidiče služebních osobních aut tedy smůla.
Plusy
- Nízká cena
Minusy
- Nelze platit kartou CCS, špinavá pistole
2. Komerční čerpací stanice na dálnici (MOL Bříství, dálnice D11 směr na Prahu, 14,90 Kč/l)
Na dálniční čerpací stanici Mol Bříství na D11 směrem na Prahu před sjezdem na Lysou nad Labem jsme se už v minulosti snažili natankovat AdBlue, ale tehdy se nám to nepodařilo. Současný redakční peugeot naštěstí dokázal absorbovat pistoli zúženou na konci. Ale ani tak tankování neproběhlo bez komplikací. Po několikátém zdvihnutí pistole a cvaknutí pojistky se nám totiž nedařilo vynulovat počítadlo na stojanu. Šli jsme proto na výzvědy ke kase, zda vůbec osobák natankujeme. „A proč byste ho nenatankovali? Občas to ale zlobí a musíte zkoušet pistoli vícekrát vytáhnout ze stojanu. U mě už se stojan ukazuje vynulovaný,“ hlásila bodrá prodavačka. Když tu se ozval dotaz kolegyně od pultu s párky, s čím máme potíže. „Ale, zase AdBlue,“ mávla rukou žena za pultem a v tu chvíli jsme pochopili, že prodej močoviny nepatří mezi oblíbené komodity. „Pán musí trhnout za hadici,“ ozvalo se od párků. „A párkrát pistoli vyndat a zase zandat do stojanu,“ přišla od kávovaru další kolegyně. Když jsme všechno udělali, rázem se stojan vynuloval. Nečištěné úsady zjevně zalepují čidla pistole. Ve finále jsme ale i tady natankovali a významně ušetřili. Kdo tady ale spěchá a nemá pevné nervy, možná to vzdá hned na počátku.
Plusy
- Tankování u běžné benzinky na dálnici
Minusy
- Špinavá pistole a zalepený stojan
3. Stojan pro osobní auta (Globus Černý most, 19,50 Kč/l)
Síť supermarketů Globus jako jedna z mála v Česku investovala do speciálních stojanů AdBlue s úzkou tankovací pistolí pro osobní auta. Ta má manžetu, úzký konec a nehrozí u ní potřísnění, ani když močovina na konci přeteče hladinku. To je důležité u aut, která mají víčko v kufru! Pistole je pod dvířky, na rozdíl od konkurence čistá a celkově je tankování o dost komfortnější. Bohužel teče velmi pomalu a pistole nám pořád cvakala, jako bychom dosáhli hladiny. Doplnění pěti litrů močoviny nám tady tak trvalo nejdéle. U dalšího stojanu jsme mohli natankovat i naftu do osobního auta a u výjezdu komfortně zaplatit firemní kartou CCS. Bohužel tady AdBlue vychází nejdráž, a tak je úspora proti kanystru jen poloviční. Speciální osobní stojany na AdBlue najdete na všech čerpačkách Globus vyjma Ústí nad Labem.
Plusy
- Čisté a komfortní tankování
Minusy
- Ušetříte nejméně
Rozhovor s Petrem Tkadlecem, QSCC: Přitom stačí dát pistoli do kbelíku
Petr Tkadlec je majitelem firmy QSCC a více než 15 let spolupracuje se společností GreenChem, což je jeden z největších dodavatelů AdBlue v EU. Osobně se podílel na vývoji systémů pro veřejný výdej AdBlue. Nikoho kvalifikovanějšího jsme oslovit nemohli. Sešli jsme se u stojanů s AdBlue na čerpací stanici Globus v Pardubicích.
Počty čerpacích stanic, kde si levně doplníte AdBlue z pistole, utěšeně rostou. V Čechách jich je už přes čtyři sta. Máte z toho radost?
Měl bych ještě větší, kdyby měly všechny výdejní pistole dle normy ISO 222 41 určené buď pro osobní, či nákladní automobily od firmy Elaflex. Takových je naprostá menšina. Ostatní vám tvrdí, že osobní auto můžete naplnit pistolí pro náklaďáky nebo pistolemi určenými pro neveřejný výdej. Někdy jsou to i pistole pro plnění z kontejnerů IBC, kde je ale používá proškolená obsluha, nikoliv libovolný majitel vozidla. Leckdy se naivně hájí, že pistole je certifikovaná na AdBlue. To znamená, že je odolná proti chemickému působení AdBlue a že tuto provozní kapalinu nekontaminuje. Nikoliv že si s ní bez škod a problémů natankujete osobní automobil.
A nenatankujete? V redakci testujeme různá auta a obvykle jsme uspěli i s osobákem mezi náklaďáky.
Kdo je šikovný, jistě dokáže mnohé. Ale o tom to přece není. Veřejná služba musí být komfortní a takříkajíc blbuvzdorná.
Jak to konkrétně myslíte?
Pistole pro náklaďáky má průtok kapaliny až 40 l za minutu. Když to z ní pustíte do hrdla nádrže osobního auta, nestihne se systém odvzdušňovat, začne se akumulovat tlak a může vám to vyhodit AdBlue na boty, kalhoty, karoserii, či dokonce do zavazadelníku v případě, že máte plnicí hrdlo AdBlue v kufru. Pistole pro osobní auto může mít dle normy průtok maximálně 10 l za minutu. V nizozemském ústředí GreenChemu jsme testovali a sbírali data o nádržích na AdBlue z různých vozidel. Někdy bývá jedna nádrž primární a druhá sekundární, do té protéká AdBlue jen úzkými hadičkami. Výrobci se moc nesjednotili a zjistili jsme, že i těch 10 l za minutu je někdy moc. Takže například zde u čerpacích stanic Globus jsme průtok nastavili na 6 až 8 l/min.
Jsou nějaké další rozdíly mezi pistolí pro osobní a nákladní auta? Ty rozdíly v průtoku přece mohu řešit tak, že náklaďáckou nepustím naplno.
Je tam hned několik dalších rozdílů. Předně správná náklaďácká pistole se otevře až po zasunutí do magnetického „kroužku“, který je umístěn v hrdlech nádrží na AdBlue u nákladních vozidel. Takže kdo by ji omylem zasunul do naftové nádrže, tomu jen v ruce cvakne a nic dovnitř nepustí. Bohužel tuto ochrannou funkci sabotují sami majitelé čerpacích stanic, když lidem ten magnetický kroužek nabízejí k zapůjčení. Pokud ho navléknete na pistoli, ta se spustí po zasunutí do hrdla nádrže na AdBlue u osobáku, jehož hrdlo by magnet obsahovat nemělo. Jenže s magnetickým koužkem ji můžete omylem zasunout do hrdla naftové nádrže a spustit. A že takový průšvih stojí minimálně celé vstřikování a palivovou soustavu a nejspíš i motor, to asi víte.
Výdejní pistole určená pro osobní auta se otevře přitlačením na hrdlo, kdy jej ochranný kroužek dokonale překryje. Není možné, aby vám AdBlue nekontrolovatelně vystříklo. Také její tvar je natolik odlišný, že zasunutí do nádrže s naftou prostě není možné. Náklaďácká pistole se také do některých hrdel AdBlue osobních aut prostě nevejde.
Hrozí nějaké poškození samotnému osobnímu autu, když ho natankuji pistolí pro náklaďák, nebo dokonce univerzální pro neveřejný výdej?
O polití karoserie či interiéru jsme mluvili. Dále systém snadno přeplníte a pak musíte do servisu. Konstruktér hrdla počítal s pistolí dle normy. Například některé stavební stroje JCB mají v hrdle nádrže sítko, a když místo normované náklaďácké pistole zasunete nějakou univerzální, sítko můžete prorazit.
Na čerpacích stanicích s pistolemi často zápasíme. I tato speciální pro osobní auta v Globusu nám někdy nejde z hrdla stáhnout. Jindy zase pistoli zvedneme, ale kontakt na stojanu nesepne a tankování se vůbec nespustí.
Pistole Elaflex pro osobní auta někdy vázne na hrdle, pokud má na sobě nánosy zaschlého AdBlue. Vůle mezi hrdlem nádrže a horním krytem pistole je nejspíš záměrně malá, aby výrobce vyhověl parametrům normy. Že na stojanu bývá vše ulepené od zaschlé močoviny včetně mechanismu k zavěšení pistole, je dáno krystalizací a nedostatečnou péčí. Pak pistole ukapává, stejně jako benzinová či naftová. A kdo ji nenechá vykapat, potřísní vše kolem. Přitom řešení je zcela jednoduché. Stačí, aby obsluha čerpací stanice pistoli alespoň jednou týdně nechala odmáčet v kbelíku s teplou vodou a očistila stejně i celý závěs pistole, případně otřela i hadici. Školíme to, ale evidentně je to pro obsluhu často moc práce navíc.
Tady na čerpací stanici Globus v Pardubicích mají AdBlue pro nákladní auta za 13,50 Kč, pro osobní za 19,50 Kč/l. To jsou jiné kapaliny?
Ne, to je jen jiný způsob výdeje. Cena odráží vyšší složitost výdejního zařízení pro osobní auta a jeho vyšší cenu. Kvalitní tankování AdBlue do osobních aut něco stojí a prodaný objem je naopak nižší než u nákladních aut. Aby byla návratnost rozumná, musí být cena vyšší.
Obě ceny jsou však dost vysoké.
Osobně pokládám diskusi o cenách AdBlue za nesmyslnou. Jde o zcela zanedbatelnou složku provozních nákladů moderního osobního dieselu. Když ji konfrontuji se stotisícovými hrozícími škodami, AdBlue je dobrý příklad, kde se nevyplácí šetřit za každou cenu, ale držet se kvalitní služby. Tedy třeba vydávat jej z pistole, která roztržitému řidiči neumožní napustit si jej do vedlejšího otvoru palivové nádrže.
Časopis Svět motorů si můžete objednat na ikiosek.cz.
