Tankujeme vodíkový Hyundai Nexo: Zas tak snadné to nebude
Na naší 950 kilometrů dlouhé cestě z Bruselu do Prahy nás čeká několik tankování, ovšem již to první ukázalo, že to zas taková sranda nebude.
Jednou z největších výhod vodíkových automobilů by mělo být jejich poměrně rychlé tankování. Zatímco i nejmodernější elektromobily si u těch nejvýkonnějších nabíječek (kterých je mimochodem jak šafránu) postojí desítky minut, vodíkové automobily by měly být natankovány již za cca 5 minut. Jenže i vodík má k dokonalosti stále daleko, jak ukázala první zastávka na naší cestě.
Ta se odehrála kousek za předměstím Bruselu, kde se nacházela první plnící stanice na vodík. Její polohu ukazoval jak sám automobil, tak interaktivní mapa společnosti H2.Live, jejíž členskou kartou jsme vybaveni. Jenže už na mapce na mapce nás otazník varoval, že o plnící stanici chybí bližší informace. A když jsme dorazili na místo, poprvé jsme narazili.
Nejprve bychom si ale měli probrat teorii plnění automobilu vodíkem, což je na první pohled úkon triviální. Jak jsme se dozvěděli z videa společnosti H2.Live, nejprve stačí zasunout členskou kartičku do automatu, zapojit plnící hadici na konektor automobilu, zvolit plnící tlak a zmáčknout zelené tlačítko. O zbytek se pak postará automatika. Pokud tedy máte zkušenosti s automobilem na CNG, nepůjde o nic nového.
Vybaveni teoretickými znalostmi jsme se tedy vydali k první stanici, kde ale nastal problém. Automat totiž nejprve odmítal kartu přečíst, aby nám nakonec oznámil, že ji nepodporuje. To bylo celkem nepříjemné zjištění. Naštěstí nám ale stále zbývá dostatek vodíku, abychom se dostali k dalším cca třem plnicím stanicím v Německu.
Tato zkušenost nám ale připomněla současnou situaci s nabíječkami pro elektromobily, kdy pro svobodné cestování potřebujete různé kartičky a účty hned u několika jejich poskytovatelů. Kvůli poměrně omezené infrastruktuře plnících stanic jsme navíc stejně jako řidiči elektromobilů odkázáni na cestování od jedné plnící stanici ke druhé.
Jak se bude vyvíjet situace se sjednocením trhu a poskytovatelů si netroufáme odhadovat, druhý problém by se však měl vyřešit s postupem času – stejně jako tomu bylo u nabíječek, které v posledních letech rostou jako houby po dešti. Na mapce H2.Live už totiž v současnosti vidíme několik rozestavěných plnících stanic, které by měly být otevřeny ještě v tomto roce. Většina jich vyroste především v západní Evropě, i na mapě Česka už ale svítí první tři, jejichž datum uvedení do provozu je ale zatím ve hvězdách. A kdo zná českou byrokracii, ten se tomu ani nediví.
Každopádně my pokračujeme do Německa a snad se již brzy pochlubíme videem, jak takové plnění vodíkového automobilu probíhá.
