Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Tatra T604 mohla být lidovým autem z Československa: Výroby se nedočkala

Tomáš Dusil Tomáš Dusil 25. 11. 2018
22
7
Zobrazit náhledy (22)
ZAZ 965 Zaporožec ZAZ 965 Zaporožec ZAZ 965 Zaporožec ZAZ 965 Zaporožec ZAZ 965 Zaporožec ZAZ 965 Zaporožec ZAZ 965 Jalta ZAZ 965 Jalta ZAZ 965 Jalta ZAZ 965 Jalta ZAZ 965 Jalta ZAZ 966 Zaporožec ZAZ 966 Zaporožec ZAZ 966 Zaporožec ZAZ 966 Zaporožec ZAZ 966 Zaporožec ZAZ 1200
Tatra se v roce 1954 zúčastnila soutěže o výrobu lidového automobilu. Přestože byl předložený návrh vyhodnocen jako nejlepší, auto se do produkce nikdy nedostalo.

Kopřivnická automobilka je známá hlavně výrobou těžkých užitkových vozidel. Do konce 90. let ale také výrobou luxusních limuzín, jejichž posledním mohykánem v dlouhé řadě se stala Tatra T700. Uvedený směr měl svůj původ v počátku 50. let, samozřejmě z popudu tehdejšího politbyra.

Jenže výrobní program Tatry byl ještě v meziválečném období mnohem bohatší a zajímavější. Tehdy ještě neexistovalo centrální plánování, takže vše řídila ruka trhu. V té době proto Tatra vyráběla auta různých tříd. Tedy nejenom luxusní reprezentační modely, jakým byl třeba aerodynamicky velmi pokrokově řešený model T87 slavného konstruktéra Hanse Ledwinky, ale také mnohem menší vozy. Z nich zmíníme vůz Tatra 57, přezdívaný Hadimrška a vyráběný v letech 1931 až 1948. A to nejen v Kopřivnici, ale také ve Vídni. T57 vzniklo necelých 27.000 kusů a auto se velmi dobře prodávalo i v někdejším Československu.

Dalším v řadě byl model T600 přezdívaný Tatraplan, který byl proti „hadimršce“ mnohem modernější. Tatraplan sice asi nemůžeme označit za úplně lidový automobil, přesto se v porovnání s T87 jednalo o menší a tedy i dostupnější vůz.

Za pouhé dva týdny

Na začátku 50. let vyvstala v Československu naléhavá potřeba nového automobilu, který by motorizoval masy. V roce 1954 vyhlásily stranické orgány soutěž mezi domácími automobilovými výrobci, jejíž vítěz měl vyrábět nový lidový vůz.

Dle dostupných informací se Tatra uvedeného tendru sice zúčastnila, avšak až na poslední chvíli. V Kopřivnici tak měli na vytvoření návrhu nového lidového vozu pouhé dva týdny. Navzdory tomu byl právě návrh Tatry vyhodnocen (mimo jiné i v konkurenci Škody) jako nejlepší. Zadání počítalo se čtyřdveřovou nebo dvoudveřovou karoserii, která by odvezla čtyři cestující včetně řidiče.

V rámci modelového portfolia měla nová lidová Tatra, která dostala označení T604, nahradit výše zmíněný, byť větší model T600. Tvary karoserie T604 však neměly s aerodynamickou proudnicovou T600 pranic společného. Spíše než hezké byly účelové. Tak trochu připomínaly britský vůz Austin A40 Farina. Byly však poplatné designovému směru 50. let. Ve výrobním programu měla T604 doplňovat velkou Tatru T603, představenou v roce 1955. Dle některých zdrojů byl prototyp T604 hotový v roce 1956. Dle jiných ale žádný prototyp nikdy nevznikl. Údajně pouze motor.

Vše vzadu

Koncepce s hnacím ústrojím uloženým za zadní poháněnou nápravou byla v Tatře velmi oblíbená a používaná od 30. let, stejně jako vzduchem chlazené motory. V tomto se mělo pokračovat také v případě T604. K jejímu pohonu zvolili tvůrci ležatý čtyřválec s protiběžnými písty uložený vzadu. Z objemu 736 cm3 motor nabízel nejvyšší výkon 16,2 kW při 4600 otáčkách za minutu. Převodové ústrojí využívalo čtyřstupňovou převodovku se synchronizací na trojce a čtyřce. Kupodivu elektrická soustava již pracovala s 12voltovou sítí, byť v té době bylo celkem běžné 6voltové napájení.

Řešení podvozku se podobalo Tatře 603. Vzadu tudíž použili tvůrci výkyvné polonápravy odpružené vinutými pružinami. Vpředu se uplatnila příčná listová pružina. Dle dostupných zdrojů činil rozvor náprav pouhých 2150 mm, rozchod kol vpředu i vzadu byl shodný 1200 mm. Auto bylo dlouhé 3685 mm, široké 1450 mm a vysoké 1290 mm.

Na výrobu nikdy nedošlo

Ačkoliv celý projekt T604 vypadal velmi nadějně a navíc by se toto auto přesně trefilo do potřeb své doby, k jeho výrobě nikdy nedošlo.

Hlavním důvodem, proč se auto nikdy nedočkalo výroby, byly čistě politické. Hospodářství zemí RVHP bylo založeno mimo jiné také na tom, že každý členský stát měl přesně definováno, co má či spíše může a co nemůže vyrábět. Proto třeba vozy Škoda dlouhou dobu nenabízely větší motor než 1,2 litru. Větší kubatura byla totiž doménou automobilek ze Sovětského svazu a také z Polska. Rovněž výroba vyloženě lidového auta, jakým měla být právě Tatra T604, byla svěřena Sovětům a samozřejmě Německé demokratické republice (NDR).

A právě Sovětům byla údajně předána veškerá dokumentace, stejně jako dosavadní výsledky práce „tatrováků“ na voze T604. Konkrétně ukrajinské továrně ZAZ ze Záporoží. Ta v roce 1958 zahájila práce na voze Záporožec 965, který, když v roce 1960 vyjel, byl v západním tisku obviňován, že se jedná o kopii Fiatu 600. Je jasné, že na jeho řešení měla vliv také Tatra T604 ,neboť jak tvary, tak také technické řešení, se tomu z Kopřivnice velice podobalo. Faktem ale je, že toto využívala i jiná západní vozidla.

Pozdější a modernější ZAZ 966 zase vypadá jako kopie NSU Prinz. Ač se Záporožec dovážel do zemí RVHP, na československém trhu se nikdy nenabízel. Dle slov některých pamětníků té doby to bylo i z důvodu jeho úrovně zpracování a vůbec techniky. Prostě auto bylo tak strašně udělané, že ani Moskvě loajální československé úřady a vláda se neodvážily takový vůz „pustit“ mezi československý lid. Ale zda to byl skutečně tento důvod, je otázkou…

Související články

Témata

Diskuse: Přidat názor

Stratégové
PJ164
| 1. 12. 2018
Ti tehdejší byli zalezlí hlavou v moskevském pozadí, ti dnešní jsou zalezlí v tom bruselském a mnozí i washingtonském. Ti tehdejší strategicky plánovat moc neuměli, i když se o to pokoušeli, ti dnešní ani něvědí, co to je strategické plánování a zdrojová stabilita. Faktem je, že v Československu bylo udušeno až příliš projektů, které měly všechny předpoklady uspět i na západních trzích, jenže to nikdo z elitářů vlastně nechtěl připustit... T604 byl projekt na papíře, detaily nejsou známy, koncepce mohla tehdy vyhovovat, takže není vůbec jasné, zda by v sérii vůbec byl tím, k čemu byl projektován.
Avatar - traveldrive
Konkretne ktorý dokument RVHP
traveldrive
| 25. 11. 2018
Prečo tliapeš o veciach, o ktorých vieš prd?
Hospodárstvo RVHP bolo riadené striktne a striktne bolo určené, kto bude čo vyrábať a čo nie. Balík zarobených peňazí odznova prerozdeľovala KSČ a šikovní, čo zarábali peniaze, prišli často skrátka, zatiaľ čo darebákov štát donekonečna podporoval...
Na vyššie kubatúry ekonomika mala, vývoj motora 1,6 v Škode je toho príkladom, v jej prípade skutočne prišla stopka z Ruska. Komunisti v ČSSR pochovali veľa nádejných aj hotových projektov, a často nie z vlastnej vôle - námatkovo kombajn SM-500 (hlavným dodávateľom pre Československo bola NDR), Karosa ŠM-16,5 (kĺbové autobusy dodával výhradne Ikarus)...
Numero Uno
rrren9
| 25. 11. 2018
Tatra mohla být cokoli, jen by jí nesměli ukrást komunisti. Konec 80. let nezastihl v dobré kondici. Nákladní vozy byly závislé na kolabujících východních trzích. A osobáky se vyráběly na příděl, nikdy nebyly vystaveny tlaku trhu, Motokov se nikdy ani nepokusil je skutečně prodávat.
No a výroba pár tisíc vozů do roka je kusová záležitost. Ekonomický nesmysl.
Numero Uno
peterle
| 25. 11. 2018
To by tú Tatru museli robiť Nemci, nie Česi :-)
Konkretne ktorý dokument RVHP
peterle
| 25. 11. 2018
hovoril že Škoda nesmie vyrábať motory vyššie ako 1,2 l. Alebo že malé autá smie vyrábať len sojuz a dederónsko? To už je zjavný nezmysel - Fiat 126p.

To sú také pokusy zvaliť vinu na iných. Jako že cizáci za to múžou. V skutočnosti proste znárodnený priemysel nemal naviac ako na to čo predviedol. Vyššie kubatúry sa u nás nerobili nie pre zákaz zlého Rusa, ale preto že na to naša socialistická ekonomika nemala.

Ale dizajn tejto tatričky sa naozaj podaril. Je taký moderný, ako by bol zo 60. nie 54.