Tento 27litrový dvanáctiválec hltá dvě paliva zároveň. Přesto je ekologickou cestou budoucnosti
Emisním limitům se nevyhne ani těžká stavební technika. Protože zde elektrifikace nepřipadá v úvahu, hlásí se o slovo nekonvenční spalovací motory.
S myšlenkou, že elektromobilita by měla být volbou, nikoliv nucenou cestou, koketují automobilky s alternativními druhy pohonných hmot, například vodíkem nebo syntetickými palivy. Tento segment se netýká jen světa osobních vozů, ekologie tlačí i na nákladní dopravu či těžké pracovní stroje. V těchto segmentech nelze elektromobilitu považovat za životaschopnou alternativu, ale společnost Liebherr ukázala možnou cestu i pro těžkou techniku.
Motory spalující vodík nejsou žádnou novinkou. Automobilky se navíc chlubí tím, že není třeba ani velkých konstrukčních zásahů. Problém vodíku je ale v jeho získávání a logistice. Liebherr přichází s alternativou v podobě vidlicového dvanáctiválce o objemu 27 litrů schopného pracovat se dvěma druhy paliv najednou. Nafta, případně vodík, zde nacházejí uplatnění ve fázi zážehu a poté motor přejde na čpavek, který je také nositelem vodíku.
Agregát o výkonu 950 kW pracuje s chudou směsí, díky čemuž dosahuje nízkých emisních hodnot. Velký objem vzduchu mu však ubírá na dynamice. Tato nevýhoda je kompenzována kompresorem, který rekuperuje energii z hydraulického systému. V něm je čas od času potřeba uvolnit tlak, který by jinak přišel nazmar. Kompresor zachycený stlačený vzduch využívá k roztočení turbodmychadla pro rychlý nástup plného výkonu. Motor tak pracuje po delší dobu v ideálním tempu.
Liebherr vede vývoj vodíkových motorů od roku 2020. Dosahuje pozitivních výsledků nejen v laboratoři, ale také při praktických zkouškách v terénu. Tato aplikace má najít užití v místech s nedostatečnou elektrickou infrastrukturou nebo u strojů, kde je elektrický pohon vzhledem k těžké práci vyloučen. Vedle dvanáctiválce dostal stejnou techniku i menší šestiválec.
