Test 100 000 km: Honda Jazz Hybrid

Chleba se ohledně jazzu zlámal ve chvíli, když jsme v redakci potřebovali odvézt několik velkých a neskladných balíků. Byla jich opravdu hromada - a světe div se, do jazzu se vešly jako do jediného z testovacích aut. Daleko ambicióznější o třídu větší borci pohořeli, a to i přes relativně skromný základní objem zavazadelníku 303 l (cena za hybridní pohon, baterie jsou totiž pod podlahou, standardní benzinový model nabízí o 34 l více). Tajemství se skrývá v geniálním systému vzhůru výklopných zadních sedáků Magic seats, jež na místě druhé řady sedadel vytvoří obří úložný prostor, který pojme třeba tři jízdní kola či dva složené kočárky. Konstruktéři totiž podobně jako u civiku umístili nádrž pod přední sedadla.

Značnou pozornost ovšem budí i kombinace zážehového a elektrického motoru, zde v poněkud jiné podobě než v toyotách. Honda totiž používá jednodušší mild hybrid, v němž je elektromotor pevně spojen s hnacím řetězcem. Samozřejmě jde o spojení s bezestupňovým variátorem, který v poslední době dělá maximum pro to, aby vyhladil svou pošramocenou pověst. Například se dovede zcela plynule a stresuprostě rozjíždět a optimálně využívat točivý moment. Prim ovšem samozřejmě hraje ve městě. Za jeho hranicemi se totiž pohon dvojí síly poměrně rychle nechá vyvést z míry a při důraznější akceleraci motor trvale ve vysokých otáčkách vyje jako pes s přišlápnutým ocasem. Zejména na dálnici se akusticky projevuje námaha 98 systémových koní, kdo navíc rád porušuje rychlostní limity a drží plyn zaražený trvale v podlaze, tomu 40litrová nádrž stačí sotva na 400 kilometrů. To je ovšem samozřejmě extrém, pro který není hybridní jazz primárně určen...

Kompletní text, včetně všech tabulek a závěrečného hodnocení si přečtete v aktuálním Auto Tipu č. 02/14, který je právě k dostání na stáncích.