TEST BMW X4 M40d – Zatraceně dobré
Design, interiér
I když se první „bavorácké“ kupé-SUV začalo prodávat už v roce 2008, kombinace zvednutého podvozku a celkové robustnosti „esúvéček“ se sportovně tvarovanou karoserií stále spoustu lidí dráždí. Z pohledu BMW je ale důležité, že si první vůz tohoto druhu našel zákazníky. A tak není divu, že nejenže první X6 dostala nástupce, ale mnichovská automobilka nabídla další model vzniklý podle stejného receptu – menší X4.
Ta dorazila v roce 2014 a podobně jako je X6 „sportovnější“ verzí X5, X4 je technicky spřízněná s X3.
Ostatně i proto první generace vydržela ve výrobě pouze necelé čtyři roky, což je v dnešním světě mimořádně nezvyklé. Většinou ke střídání dochází po sedmi osmi letech.
Důvod hledejme u zmíněné X3. Předloni totiž BMW začalo vyrábět novou generaci a rozhodlo se, že rovnou přihodí i nové provedení příbuzné X4. Vyrábět nadále tenhle model s technikou z roku 2011 by prostě nedávalo smysl.
Nová X4 se začala prodávat loni a jde tedy opravdu o úplně nové auto. A je to vidět i na pohled. Možná ne hned na první, ale když si srovnáte profily obou generací, zjistíte, že u té aktuální se „posunula“ linie zadní části střechy. Nesvažuje se už tak prudce a brzy – což slibuje víc prostoru nad zadními sedadly. Oproti předchůdci je druhá generace navíc větší a má i delší rozvor.
Přesto samozřejmě charakter kupé-SUV X4 zůstal. A proto má jeho design spoustu odpůrců. Jestli vás zajímá můj názor, tak já mezi fanoušky kupé-SUV nepatřím. Na druhou stranu mi během testovacího týdne dva lidé sami od sebe řekli, že mám hezké auto…
Mně osobně prostě nesedí už zmíněná kombinace rádoby sportovního postoje a mohutnosti SUV. Konkrétně u X4 se mi navíc zdá, že k sobě neladí zpracování přední části vozu s kolmým čelem, velkými ledvinkami a výraznými světlomety a zádi, která je tak nějak oblejší a zakulacenější. Ale nejsem odborník na design a jde o můj subjektivní pocit – takže se rozhodně o vzhledu X4 s nikým přít nebudu. Všichni máme právo na názor.
Staré dobré BMW
Uvnitř každopádně najdeme staré dobré BMW. A to je dobře, „Bavoři“ interiéry umí dokonale. V tomhle případě se jim to povedlo snad až bez chyb, k čemuž samozřejmě pomohl fakt, že jde o vrcholnou vznětovou verzi M40d.
Takže je tu všechno, co byste od klasického BMW měli čekat - středový panel orientovaný na řidiče, výborná sportovní sedadla, ideální pozice za volantem, hodnotné materiály, parádní zpracování, kožený volant s tlustým věncem, který skvěle padne do rukou, nebo prověřené rozmístění ovládacích prvků.
Infotainment také funguje sympaticky. A nechybí ani digitální přístrojový panel, jehož vzhled si můžete částečně přizpůsobit. Hlavní ale je, že je vždy přehledný a hezky čitelný.
Co se prostoru týče, ve srovnání s předchůdcem jde opravdu o pozitivní posun, především na už zmíněných zadních sedadlech. Teď se dozadu pohodlně posadí i dva pasažéři vyšších postav.
Uvnitř X4 vážně není moc do čeho šťourat. Snad jen výhled vzad není optimální, což je vzhledem k tvarování zadních partií očekávatelné. A trochu mě štvalo, že na zadním okně chybí stěrač.
Kufr má objem 525 litrů, po sklopení opěradel pojme až 1430 litrů. Je tak možná větší a praktičtější, než byste při pohledu na svažující se záď čekali. Využití samozřejmě pomáhá skvělý přístup díky velkému, vzhůru výklopnému víku. Vadit by mohla jen vysoká nakládací hrana.
Motor, jízdní vlastnosti
Dokonalá spolupráce
Už jsem prozradil, že X4 dorazila v nejsilnější dieselové variantě M40d, což znamená třílitrový řadový šestiválec s dvojitým přeplňováním, maximální výkon 240 kW (326 koní) při 4400 ot/min a nejvyšší točivý moment 680 Nm při 1750 ot/min. Ale také akceleraci z klidu na stovku za pouhých 4,9 sekundy a maximálku elektronicky omezenou na 250 km/h. Na naftové SUV jsou to úžasná čísla. Jenže pořád jde jen o čísla, která pouze naznačují.
Už vám však neřeknou, jak skvěle tenhle motor funguje v praxi. Ve všech ohledech. Biturbodiesel se hezky sbírá už od 1500 otáček (ani pod nimi se ale netrápí a nevibruje, jen ještě nemá tolik síly, což je samozřejmé) a mohutně táhne až k 4500 ot/min. Děje se tak přitom lehce, naprosto přirozeně a plynule.
Přispívá k tomu dokonalá spolupráce s osmistupňovou automatickou převodovkou, která řadí rychle, ale současně hladce. Pouze v manuálním režimu, v němž můžete převody měnit pádly pod volantem, pod plynem při řazení cuká. Ale je to tak schválně, zákazníkům se to prý líbí, protože cuknutí při odřazování nahoru na ně působí sportovně.
V podobném duchu se řidiče snaží oklamat také zvukový doprovod – ve sportovním režimu totiž motor zní v kabině najednou hutněji a temněji. I v tomto případě jde o umělý jev, který vychází z reproduktorů. Není vyloženě rušivý, ale mně osobně připadá zbytečný. Naftový šestiválec BMW by totiž nehrál špatně i bez něj.
Až na tyhle drobnosti ale fakt není pohonnému ústrojí co vytknout. Motor je jednoduše skvělý, úžasně pružný a kdykoli připravený poslat auto do nemravných rychlostí. Okamžitě.
Současně však dokáže být kultivovaný. A také úsporný. X4 M40d umí jezdit pod 8 l/100 km, můj průměr po konci týdenního testu, který jako vždy zahrnoval jízdu po městě, dálnici i svižnější přesuny na zábavných okreskách, činil 8,2 l/100 km.
Několik radostných překvapení
A jak se X4 M40d řídí? Musím říct, že dobře, dokonce velmi dobře. Nejen v rámci kategorie podobně velkých SUV a crossoverů, nýbrž prostě jako auto.
Jízdní vlastnosti výrazně ovlivňuje písmeno M v názvu modelu – samozřejmě obrazně řečeno. Napovídá totiž, že nejvýkonnější dieselové provedení v nabídce by se mělo chovat poněkud sportovněji než ostatní verze v ceníku.
Pomáhat tomu má zejména adaptivní M podvozek (je ovšem za příplatek 18.980 Kč), dále M sportovní diferenciál či 20palcová kola.
Podvozek je pochopitelně tužší, možná až moc. I v komfortním režimu auto na nekvalitní silnici neustále „podrncává“. Není to vyloženě otravné, ale myslím si, že by podvozek mohl být o něco poddajnější – alespoň ve zmíněném komfortním jízdním módu.
Jinak má ale X4 M40d překvapivý potenciál. Skoro dvě tuny vážící vozidlo na vysokém podvozku se samozřejmě nebude proplétat zakroucenými pasážemi stejně hbitě jako opravdový sporťák, přesto mě jeho schopnosti mile překvapily. Pozoruhodné je zejména to, jak pevně se auto v obloucích drží asfaltu. Umí si ale i pohodit zádí, když budete chtít (a když předtím zmáčknete pár tlačítek v interiéru). Pohon všech kol totiž upřednostňuje zadní nápravu.
BMW X4 M40d tedy v sobě ukrývá i trochu zábavnosti, přesto je na něm nejlepší suverénní schopnost bleskově překonávat vzdálenosti na libovolném typu silnice. Věděl jsem, že nejsilnější vznětová verze bude rychlá na dálnici a na rovných úsecích, ale že bude takhle svižná i na okresce plné zatáček a vraceček, to mě vážně překvapilo.
Úctyhodné dynamice pomáhá také rychlé a přesné řízení. To je už „v základu“ tuhé, ve sportovním režimu pak ještě víc, na mě až moc. Působí pak trochu odtažitě a tupě – mám to tak ale u většiny sportovnějších bavoráků. BMW naštěstí umožňuje nastavit si individuální jízdní režim, takže není problém mít veškerý „setup“ v nejostřejším nastavení, jen řízení si hodit do komfortu.
Závěr
Závěr
Jestli jste dočetli až sem, určitě jste poznali, že mě BMW X4 M40d docela bavilo. A že jsem ho řídil rád. Otázky ohledně smyslu existence kupé-SUV si sice kladu pořád, ale o mě samozřejmě nejde. Jestli se někomu takový vůz líbí, a to je podle mě hlavní důvod ke koupi sportovně tvarovaného crossoveru, je to jen jeho věc.
Ale čistě jako auto je X4 M40d zatraceně dobré.
| Nejlevnější verze modelu | 1.335.100 Kč (xDrive20i) |
| Základ s testovaným motorem | 1.872.000 Kč (M40d) |
| Testovaný vůz bez příplatků | 1.872.000 Kč (M40d) |
| Testovaný vůz s výbavou | 2.283.896 Kč (X4 M40d) |
Plusy
- Výkonný a energický motor
- Skvělá převodovka
- Jízdní vlastnosti
- Kvalitní interiér
Minusy
- Horší komfort na rozbité silnici
- Zadnímu oknu chybí stěrač
Foto: Ondřej Lilling
