TEST Dlouhodobý test Citroën Berlingo 1.5 BlueHDi EAT8 – Pracant bez montérek

Z kraje jara letošního roku se stal součástí naší redakční garáže nový dlouhodobák – šedý Citroën Berlingo. Není to sice dlouhodobý test na celý rok, jak tomu u nás jindy bývá zvykem, přesto máme dostatek času na to, abychom se s Francouzem seznámili podrobněji.

Jen pro připomenutí krátké ohlédnutí za kariérou Berlinga na automobilovém trhu - první generace přijela v roce 1996 a za celou dobu jeho existence se prodalo 1,7 milionu kusů v sedmnácti zemích světa. Jde o vůbec nejžádanější model francouzské automobilky, což platí i pro Českou republiku. Vždyť za první čtyři měsíce letošního roku se u nás prodalo 792 kusů Berlinga, zatímco druhé C3 jen 372 ks.

Zvykli jsme si rychle

Berlingo zrovna není autem, za nímž by se otáčely davy, přesto mezi užitkáči, respektive rodinnými dodávkami, patří mezi nejextravagantnější kousky. Zkrátka takový pracant, který se namísto montérek nebojí ušpinit košili. Svým vzhledem zároveň příkladně zapadá do současného modelového portfolia značky. Poznávacím znamením jsou rozdělené přední světlomety s úzkou linkou denního svícení navazující na masku s logem. Nechybí ani pro Citroën typické airbumpy chránící boky karoserie na parkovištích u obchodních center. Pokud byste chtěli ještě něco navíc, můžete namísto testovaných šestnáctek sáhnout po sedmnáctipalcových kolech.

100 let Citroënu: Připomeňte si 10 klíčových aut jeho historie

Dodávky typu Berlinga mají být v příštích letech náhradou za skomírající segment MPV a hovoří se o nich jako o nejlepších partnerech pro početné rodiny. I proto se tu hraje hlavně na prostornost a praktičnost uvnitř. Pomáhají už posuvné boční dveře, které mají své výhody i nevýhody. Plusem je obrovský nástupní prostor do druhé řady i fakt, že dojezdy fungují tiše, což u aut této kategorie nebývá pravidlem. Když ale dveře otevřete až na doraz, jejich opětovné zavření už vyžaduje pořádnou porci síly. Křehké slečny si ve většině případů budou muset říct o pomoc.

citroen testy mpv

O kufru už jsme se bavili posledně a já po dalších týdnech soužití jen potvrdím, že jeho využitelnost je obrovská. Dle metodiky VDA se bavíme o 597 litrech pod platem, až ke stropu naložíte 983 l zavazadel. Sklopení zadní lavice pak navýší objem na celkových 2126 litrů, takže jeden pár šikovných rukou udělá z berlinga během chviličky všestranného stěhováka. V takové chvíli potěší i nízká nakládací hrana. Víko zavazadelníku je sice velké, ale naštěstí se ovládá lehce. Jen při parkování musíte myslet na to, že je v jednom kuse a otevírá se nahoru, tudíž vyžaduje o něco větší prostorovou rezervu.

S testovanou výbavou Shine je součástí našeho berlinga i tzv. modutop, tedy balíček obsahující panoramatické okno s clonou, odkládací podélný středový panel s osvětlením a velkou stropní schránku, do níž je přístup z druhé řady i zavazadelníku. Právě to je asi jediný důvod, proč o modutopu uvažovat. Bez panoramatického střešního okna se obejdeme a pro odkládací panel pod ním jsem za několik týdnů testování nenašel využití. Větší předměty se sem bojím umístit, aby při ostřejším brzdění či průjezdu zatáčkou neskončily některému z cestujících na hlavě. A když sem dáte nějakou tu drobnost, ta zase cestuje sem a tam, což v autě bytostně nesnáším.

To už víc přijde vhod schránka (nebo spíše bezedná roura) ve středové konzoli, kam klidně schováte tablet i malou lahev s pitím. Na druhou stranu, odkládacích prostor je v berlingu opravdu hodně, takže by tato schránka mohla být o něco menší, aby posádce tolik neukrajovala z prostoru pro nohy.

Simča si zahrála na schovávanou. A při tom prozkoumala odkládací prostory Citroënu Berlingo

Jinak se uvnitř totiž budete cítit komfortně, minimálně v rámci přímé konkurence. V autě se sedí výš, takže se snáz nastupuje a díky obrovským proskleným plochám máte skvělý výhled všude kolem sebe. Sezení sice nemá kdovíjaké boční vedení, ale sedačky jsou pohodlné a záda vás nebudou bolet ani z dlouhých cest. Stále nechápu, kdo a proč rozhodl o umístění tlačítek na vyhřívání sedaček z boku sedadel. K tomu jsem si ještě během dlouhodobého testování všiml, že vyhřívání se po stisknutí ne vždy zapne. A kontrolujte světelnou indikaci utopenou mezi dveřmi a sedačkou za jízdy… A to nehovořím o momentě, kdy váš spolujezdec zapomene vyhřívání vypnout.

Celkově je kabina díky světlu a výšce karoserie hodně vzdušná, což je jedině dobře. Na nedostatek místa si můžou stěžovat až tři urostlí dospělí, kteří sedí v druhé lavici namačkaní vedle sebe. Berlingo je sice prostorné, ale ne nekonečně.

Infotainment není kámoš

Já vím, že multimediální systém v rodinné dodávce asi není ten klíčový prvek, který by rozhodoval o koupi. Od toho tu jsou jiné, moderními technologiemi napěchované značky. Přesto bych ocenil, kdyby takový systém plnil alespoň základní funkce, byl intuitivní a spolehlivě fungoval.

To se však Citroënu daří jen na půl. Osmipalcová obrazovka uprostřed přístrojové desky je dobře na očích a neodvádí pozornost, což si určitě zaslouží pochvalu. Jenže mezi jednotlivými obrazovkami přepínáte stiskem dotykových plošek na bocích, které jsou malé a blízko u sebe. Nastavování něčeho za jízdy tedy vyžaduje trpělivost, nic pro choleriky. Ale buďte v klidu, panel klimatizace zůstává oddělený a nastavení teploty je tak podstatně jednodušší.

citroen testy mpv

Infotainment má však slabá místa jinde. Ne vždycky funguje zrovna svižně, načtení jednotlivých obrazovek mu někdy trvá déle, než by bylo zdrávo. A aktualizovat systém prostřednictvím staženého softwaru na zformátovanou flashku mi v roce 2019 přijde poněkud… Složité. Počítačem nepolíbení jsou odkázáni na pomoc někoho jiného, případně musí přímo do servisu. Spíše se přikláníme k druhé variantě, protože ani nám se po několika týdnech nepovedlo systém aktualizovat. Naše zařízení prý není kompatibilní. Samozřejmě jsme jich vyzkoušeli víc.

Úspěchem budiž alespoň to, že jsme automobil konečně spárovali s mobilní aplikací. Telefon nám tedy sbírá data o jednotlivých jízdách. A informuje třeba i o spotřebě paliva. Ale světe div se, toto číslo ne vždy koresponduje s hodnotou, kterou uvádí palubní počítač. Asi chyba v matrixu…

Je to pohodář

Jak už jsme si řekli v našem úvodním díle, technika v útrobách testovaného berlinga pro nás není ničím novým. Čtyřválcový turbodiesel s objemem 1,5 litru nám dělal společnost už v předchozím dlouhodobáku - Peugeotu 308. Nejvýkonnější verze moderní naftové patnáctistovky nabízí výkon 96 kW při 3750 otáčkách a 300 newtonmetrů točivého momentu od 1750 otáček. Maximální rychlost 184 km/h a akcelerace na stovku za 10,5 sekundy napovídají, že nepůjde o žádného sprintera. Přesto si však tento motor v kombinaci s osmistupňovou samočinnou převodovkou zaslouží pochvalu.

Tato jedna-pětka vychází z dřívějšího motoru 1.6 BlueHDi, přičemž objem byl snížen zkrácením zdvihu z 88,3 na 84,8 mm. Z výčtu novinek připomeňme šestnáctiventilovou hlavu, jiné turbodmychadlo, sání, písty nebo vstřikování.  Nechybí filtr pevných částic a vstřikování AdBlue. Právě celý systém snižující emise je nový. Oxidační katalyzátor a filtr pevných částic již nejsou rozděleny, ale umístěny v celistvém obalu a součástí jsou hned tři katalyzátory.

TEST Jízdní dojmy s Citroënem Berlingo: Stále skvělý rodinný parťák

Byť má naše rodinná dodávka původ v klasických užitkáčích, které si na odhlučnění a jízdní komfort příliš nepotrpí, berlingo v těchto ohledech funguje perfektně. Za studena má sice patnáctistovka hrubší chod a dává jasně najevo, že pod kapotou brumlá diesel. Po prvních pár kilometrech už ale pracuje zcela kultivovaně a posádku nijak neruší.

Nepředpokládám, že byste s berlingem sportovali, i když v něm pojedete sami. Pokud se ale skutečně rozhodnete pro rychlejší jízdu, určitě se vyplatí držet agregát ve vyšším spektru otáček. Z těch nízkých se totiž motoru příliš nechce a reakce na sešlápnutí plynového pedálu nejsou zrovna bezprostřední. Když už ale Francouze probudíte k životu, nebojí se ani rychlostí kolem 160 km/h. Tady už je to spíše o odvaze řidiče, boční vítr je v takovém tempu vzhledem ke stavbě karoserie hodně znát. A smířit se musíte také s vyšší úrovní valivého hluku od kol a aerodynamického svistu.

citroen testy mpv

S osmistupňovým automatem si motor skvěle notuje. Kvalty střídá hladce a sází je logicky. Jen čekání na vyšší stupeň je občas o něco delší. Ani po několika týdnech jsem si příliš neoblíbil otočný volič jízdních režimů. Při vyjíždění z parkovacího místa, kdy potřebujete vícekrát couvnout a popojet kupředu, je práce s ním složitější a otravnější než s klasickou pákou.

Příjemným překvapením je spotřeba paliva. Devítka se na palubním počítači objevila jen v momentě, kdy nás v berlingu cestovalo pět s naloženým kufrem a do cílové destinace jsme vyloženě spěchali. Při předpisové dálniční jízdě se apetit ustálí lehce nad sedmi litry, s lehkou nohou na okreskách se klidně můžete dostat pod šest.

Nový Citroën Berlingo vstupuje na český trh. Kolik stojí?

Naložení berlingu sice zvedá spotřebu paliva, na druhou stranu ale podstatně zlepšuje fungování podvozku. V prvním díle této dlouhodobé série jsem si stěžoval na udrncanost auta, která se projevuje hlavně v momentě, kdy cestuji sám. A to obouváme jen šestnáctipalcová kola. Když je ale v kabině plno, podvozek je najednou jistější a komfortnější. Důvod hledejme v užitkovém původu auta. Tady se zkrátka počítalo s tím, že berlingo nebude jezdit prázdné.

Znovu tak musím potvrdit, že berlingo je obsazeno do role pohodáře, který se nikam nežene, ale svou práci zvládá na jedničku. Tak nějak s tím koresponduje i řízení. Je jednoduché a přesné, ale nedává žádnou zpětnou vazbu. A svižnější tempo v zatáčkách přináší i nedotáčivost, takže se stejně hodně rychle vrátíte k pohodové jízdě, která je ostatně lepší pro samotnou posádku i vaši peněženku.

Plusy

• Atraktivní design
• Mimořádně prostorný interiér
• Chytrá odkládací místa
• Živý motor
• Při zatížení dobře fungující podvozek
• Slušná spotřeba paliva

Minusy

• Celkový jízdní komfort na MPV stále ztrácí
• Ovládání vyhřívání sedaček