100 let Citroënu: Připomeňte si 10 klíčových aut jeho historie
Citroën v letošním roce slaví 100 let od svého založení. Vybrali jsme deset automobilů, které byly v jeho historii klíčové.
Francouzská automobilka Citroën v letošním roce slaví důležité jubileum, založena byla v roce 1919, a tak slaví 100 let své existence. Firma založená průmyslníkem André-Gustave Citroënem je dnes součástí Skupiny PSA, v minulosti se proslavila hlavně odvážnými inovacemi a mnohdy extravagantními myšlenkami, na které chce opět sázet i dnes.
Firma byla založena poté, co si André-Gustave Citroën uvědomil, že v době míru jeho zbrojovka nemá takové využití jako za války. A tak se orientoval na tehdy velice perspektivní výrobu automobilů. Jejich vývoj přitom zahájil ještě za první světové války, aby byl včas připraven na poválečné období. I díky tomu začal výrobu aut jen pár měsíců po skončení bojů.
Citroën odjakživa patřil mezi velké automobilové inovátory. Zatímco někdy se netradiční myšlenky povedlo realizovat a úspěšně prodávat (2CV, alias slavná Kachna), jindy to moc nevyšlo a obchodní úspěch byl malý (C3 Pluriel). To ale k takovým inovátorským firmám zkrátka patří, že se ne vždy zadaří. Buď jak buď, pojďme si připomenout 10 klíčových modelů z historie Citroënu. Seřadili jsme je podle abecedy:
Citroën 2CV: Kachna
Slavná Kachna nemůže v žádném přehledu o Citroënu chybět, vždyť je dodnes zřejmě ten nejznámější model v jeho historii. A jeho součástí byl navíc pěkně dlouhou dobu, vyráběl se mezi lety 1948 a 1990, kdy vzniklo přes 5,1 milionů jeho kusů.
Vývoj Citroënu 2CV ale začal již před válkou, a to podle dodnes legendárního zadání – novinka měla uvézt čtyři dospělé venkovany ve dřevácích se slamáky na hlavách po zoraném poli rychlostí 60 km/h, navíc s pytlem brambor a vejci v ošatce, aniž by se některé z nich rozbilo. Válka vývoj 2CV přerušila, konstruktérům se ale v obsazené Francii podařilo vůz utajit před Němci, a tak po skončení bojů mohly práce pokračovat. Auto zcivilnělo, konečně dostalo druhý světlomet, základní tvar ale zůstal shodný s předválečnými prototypy.
Citroën 2CV přezdívaný podle houpavého podvozku Kachna nakonec skutečně pomohl motorizovat Francii a dal vzniknout dalším vozům. Vedle odvozené dodávky také modely Ami, Dyane, Acadiane nebo Méhari. O těch si ale ještě něco řekneme až dále.
Citroën A: Ten první
Když v roce 1919 Citroën zahajoval výrobu automobilů, prvním modelem byl právě Typ A. Jednalo se o vůz tehdejší střední třídy, navržený konstruktérem Julesem Salomonem. Jeho Citroën oslovil ještě za první světové války, aby vůz byl hotov co nejdříve skončení bojů.
To se nakonec opravdu povedlo. Citroën Typ A byl prezentován v březnu 1919 a první hotové kusy vyjely z bran továrny v květnu téhož roku. Tedy jen šest měsíců po skončení války.
Citroën Typ A byl poháněn vodou chlazeným čtyřválcem o objemu 1327 cm3, který poskytoval výkon asi 13 kW. Šasi bylo dostupné ve dvou délkách, k dispozici tak bylo několik karosářských variant, včetně vanu.
Vyráběn byl až do roku 1921, kdy vzniklo celkem 24.093 jeho exemplářů. Z Citroënu se tak rychle stal masovým výrobcem, aspoň podle tehdejších měřítek, když vyráběl 100 aut denně.
Citroën Ami 6: 3CV
Když v roce 1955 Citroën představil krásnou DS, šokoval tím svět. Jen během prvního dne od představení si zákazníci objednali přes 12.000 jeho kusů. Jenže pro Citroën to byl trochu problém, po skončení ještě předválečného modelu Traction Avant čněla mezi luxusním DS a jednoduchým 2CV obří mezera. V roce 1961 se ji tak Citroën rozhodl vyplnit modelem Ami 6.
Ten vznikl podle zadání tehdejšího ředitele Pierra Bercota, který žádal velký zavazadelník, optimální využití prostoru, pohodlí pro čtyři cestující, karoserii sedan a délku nepřesahující čtyři metry. Úkol měl splnit Jacques Léonzi, pod tvary byl opět podepsán Flaminio Bertoni, autor 2CV i DS. Výsledkem byl opravdu netradičně tvarovaný automobil, hlavně díky negativně skloněnému zadnímu oknu, které v tehdejší době měl také Ford Anglia. Základem byla technika 2CV, i proto se Ami 6 někdy říká 3CV.
Výrobu měl na starosti nově vybudovaný závod v Rennes, který byl nejmodernější automobilkou své doby. Ami 6 zpočátku moc nenadchlo, i kvůli ceně, postupně se však i díky inovacím nebo příchodu kombíku stalo v letech 1965 a 1966 nejprodávanějším vozem na francouzském trhu. Ami 6 ve výrobě vydržel do roku 1971, kdy jej postupně nahradil vyspělejší Ami 8, s přepracovanou zádí do podoby fastbacku. Ten se vyráběl do roku 1978, dohromady mají tyto modely na svém kontě přes 1,84 milionu vyrobených kusů.
Citroën Berlingo: Alternativa MPV
Značka Citroën nefunguje jen jakožto výrobce osobních automobilů, ale je léta úspěšná také na poli lehkých užitkových vozů. To je i případ Citroënu Berlingo, jehož první generace pomohla v roce 1996 založit kategorii osobních dodávek. Ty jsou dnes stále populárnější a na evropských trzích postupně nahrazují tradiční MPV. Třeba u nás je Berlingo natolik populární, že je vůbec nejprodávanějším modelem značky na českém trhu.
První Berlingo přišlo na trh jako nástupce letitého Citroënu C15, který však nadále pokračoval jako levná alternativa. Oproti němu novinka přinesla zásadní designovou změnu, měla zakomponovanou záď ke kabině, což se následně stalo trendem. Do té doby mívala tato auta kabinu a nákladový prostor opticky oddělené, včetně C15.
Dnes už je na trhu třetí generace Citroënu Berlingo. Jestliže v případě té první měla jediného sourozence v podobě Peugeotu Partner, dnes jsou na stejném základu postaveny vedle Peugeotu Partner/Rifter též Opel Combo a Toyota ProAce City.
Citroën C15: Pracant
Slavná Kachna není jediný dlouhověký model historie Citroënu. Tím byl také užitkový C15, vyráběný mezi lety 1984 a 2015, který za tu dobu vznikl ve více než 1,18 milionu exemplářích. Ještě před koncem produkce přitom o něj byl velký zájem, hlavně díky nízké ceně, úspornému provozu, odolnosti a objemnému nákladovému prostoru.
Citroën C15 vznikl na základech modelu Visa, který u nás známe spíše díky licenční variantě rumunské značky Oltcit. Ten rozvíjel dědictví 2CV, konstrukční základ C15 tak byl hodně starý. Představen byl se zážehovou jedenáctistovkou o výkonu 34,5 kW (C 15 E) a vznětovou osmnáctistovkou se 44 kW (C15 D), které se shodovaly užitečnou hmotností 570 kilogramů. Ta byla opravdu skvělá s ohledem na to, že C15 byla jen čtyři metrů dlouhým vozem. Existovalo ale též prodloužené provedení s délkou 4,4 metru.
Jak už to tak u užitkových vozidel bývá, výrobce nabízel zákazníkům k prodeji i jen jednoduché podvozky. Existovaly tudíž různé nástavby, C15 vznikla ve formě sanitek, kempinkových vozidel nebo pick-upů. Specialitou pak byly třínápravové verze karosáře Chaprona.
Citroën C3 Pluriel: Kabrio i pick-up
Citroën dlouhá léta platil za automobilového inovátora a tuto image se snaží pravidelně oživovat dodnes. Na počátku třetího tisíciletí se kreativitu svých konstruktérů a designérů rozhodl dokázat modelem Citroën C3 Pluriel. Na rozdíl od jiných projektů firmy se ale právě tento moc nepovedl.
Citroën C3 Pluriel přišel na trh v roce 2003, koncepčně vycházel ze stejnojmenné studie z roku 1999. Automobilka novinku popisovala jako auto pěti tváří, několika kroky se totiž mohla změnit z třídveřového hatchbacku v hatch s panoramatickou otevřenou střechou, kabriolet, spider nebo dokonce otevřený Pick-up. Stačilo jen postupně stáhnout střechu, odmontovat obloukové nosníky a sklopit výklopnou stěnu.
Zajímavá myšlenka se však v praxi moc neosvědčila. Oblouky karoserie se do auta po sejmutí nevešly, a tak jízda bez nich byla loterie – bez nich nešlo nasadit střechu v případě nějaké přeháňky. Mechanismus sklápěcí střechy pak byl složitý, a tak se majitelé mnohdy neobešli bez návodu. Karoserie navíc nebyla příliš tuhá, a tak se při jízdě bez střechy kroutila a vrzala. Citroën C3 Pluriel byl zkrátka moc velkým kompromisem, který v žádné z nabízených podob pořádně nefungoval. V roce 2010 tak skončil bez nástupce. Vyrobeno bylo asi 110.000 jeho kusů.
Citroën DS: Bohyně
Další slavný vůz francouzské značky s dvěma šípy v logu je Citroën DS, přezdívaný Bohyně. Podle odborníků i veřejnosti jedno z nejhezčích aut historie automobilismu bylo představeno v říjnu 1955 na pařížském autosalonu, kdy vzbudil ohromný zájem. Jen čtvrthodiny po představení mělo Desirée Spéciale na svém kontě 743 objednávek, za deset dní výstavy si jej objednalo celkem 80.000 zákazníků, což byl rekord, který DS vydržel až do roku 2016. Tehdy jej překonala Tesla Model 3.
Automobil při premiéře nadchl tvary navrženými Flaminiem Bertonim, které byly nejen krásné, ale také aerodynamicky účinné, dosažený součinitel odporu vzduchu 0,38 byl ve své době rekordní. Nadchla i technika, ať už hydropneumatické odpružení nebo kotoučové brzdy na všech čtyřech kolech, které DS mělo jako první masově vyráběné auto na světě. Komfort i jízdní vlastnosti tak byly na vysoké úrovni.
To všechno znamená, že není vůbec divu, že Citroën DS vydržel ve výrobě až do roku 1975. Vzniklo více než 1,45 milionu kusů, které vedle Francie byly montovány též v Británii, Austrálii, Portugalsku, Jižní Africe nebo Jugoslávii. Na filmovém plátně se nejvíce proslavil účinkováním v sérii o Fantomasovi.
Citroën H: Slavná dodávka
Řada H je dalším z důkazů, kterak je Citroën desítky let čilý v oblasti užitkových vozidel. Vznikla již v roce 1947 a ve výrobě vydržela až do roku 1981.
Práce na Citroënu Typ H začaly už v roce 1942, během války a probíhaly v naprostém utajení – Německo v obsazené Francii jakékoliv takové projekty zakázalo. To však konstruktéry vedené slavným Andrém Lefèbvrem nezastavilo, díky čemuž výsledek prací mohl být hotov krátce po válce. Málem na něj ale nedošlo, protože i ve Francii se počítalo s rozdělením automobilové produkce podle různých výrobců jako u nás s tím, že Citroën měl dostat na starosti velké dodávky s nosností dva a 3,5 tuny, zatímco ty menší měly připadnout Peugeotu, Renaultu a později zaniklému Chenard & Walcker.
Citroën se ale rozhodnutí rozhodl vzepřít a dobře udělal. Řada H nakonec vydržela ve výrobě dlouhých 34 let, kdy vznikla ve více než 473.000 exemplářích. Ty byly dost různorodé, vedle výchozí dodávky byla k dispozici i prodloužená verze, valníček nebo různé nástavby. Citroën H vozil i vězně nebo školáky. Dodávka s pohonem předních kol a charakteristickou přídí, díky níž se jí přezdívalo prasečí rypák, je navíc dodnes dobře známá díky účinkování v dobových francouzských filmech.
Citroën Méhari: Do práce i pro zábavu
Méhari je další netradiční automobil z dílny inovátorské automobilky. V tomto případě hovoříme o automobilu pro volný čas, který vznikl ve „zlatých“ šedesátých letech. Zároveň ale mohl sloužit i jako pracant, k převozu stavebního materiálu nebo zemědělských plodin.
Jednoduchý, přísně účelový vůz se představil novinářům a odborníkům v květnu 1968, a to jako projekt hraběte Rolanda de la Poypeho, tehdejšího šéfa společnosti SEAP (Société d'Etudes et d'Applications des Plastiques), která pro Citroën vyvíjela plastovou karoserii. Vedení Citroënu bylo z nápadu nadšeno, a tak výroba dostala zelenou. Jedinou komplikací byly tehdejší studentské protesty, které přinutily automobilky odsunout naplánovaný start produkce.
Základem byl model Dyane, alias modernější variace na téma 2CV. V útrobách tudíž pracoval tehdy dobře známý, vzduchem chlazený zážehový plochý dvouválec o objemu 602 cm3, který v případě Méhari poskytoval 19 kW. Zpočátku měl vůz pohon pouze přední nápravy, později ale přibyla i čtyřkolka. O masovku vzhledem ke koncepci logicky nešlo, Méhari ale nakonec vydrželo ve výrobě až do roku 1987. Celkem vzniklo 144.953 kusů.
Citroën Traction Avant: Inovátor
Model Traction Avant je jedním z důkazů vizionářství Citroënu. Představil se v roce 1934 jako revolučně pojatý automobil se samonosnou karoserií a pohonem předních kol, což byly prvky, které u masově vyráběného vozu nebyly v tehdejší době vůbec běžné.
Inovace ale Citroën málem zničily. Investice do výroby spolu s nákladnou přestavbou továrny Javel pro velkosériovou produkci firmu finančně vyčerpaly, a tak Citroën musela v roce 1934 převzít rodina Michelin. Sám zakladatel Citroënu se prodejního úspěchu Traction Avant už nedožil, zemřel 3. července 1935.
Prodeje Traction Avant se přitom pořádně rozběhly až v roce 1936, kdy bylo vyrobeno přes 30.000 kusů, o dva roky později již dokonce 55 tisíc exemplářů. Ještě za života Citroëna naopak firma musela řešit stížnosti klientů kvůli uspěchanému vývoji. Zakladatel firmy totiž auto představoval dříve než původně plánoval, aby přesvědčil banky o životaschopnosti projektu. Nakonec ale Citroën musel stejně koupit Michelin, který už tehdy byl významným akcionářem automobilky.
Citroën Traction Avant nakonec ve výrobě vydržel až do roku 1956, na čas ji samozřejmě přerušila válka. Existovaly různé karosářské verze i délková provedení.
