TEST Jeep Renegade 1.4 MultiAir 2 DDCT – Odpadlík z velkoměsta
Design, interiér
Městské crossovery mají u zákazníků obrovský úspěch a je proto přirozené, že se do jejich vývoje pustila většina významných automobilek. Nejvíce se na evropském automobilovém trhu daří Renaultu Captur, od jeho uvedení v roce 2013 se ale řady konkurenčních modelů pořádně rozšířily. Vzpomeňme například na výbornou Mazdu CX-3, Hondu HR-V, která je jedničkou na japonském trhu, nebo hravý Fiat 500X. Ten však v rámci koncernu FCA rozhodně není jediný – na jeho platformě ještě o něco dříve vyjel Jeep Renegade, jehož charakter nás okouzlil hned při prvním seznámení na slovenské půdě.
Mohlo by se zdát, že si 500X a Renegade půjdou po krku, na českém trhu jsou ale karty už dávno rozdány. Zatímco pro Fiat se podle údajů Svazu dovozců automobilů v prvních jedenácti měsících letošního roku rozhodlo 584 zákazníků, malých Jeepů se prodalo „pouze“ 482. Už dávno přitom neplatí, že automobily podobného ražení nutně musejí být vybaveny pohonem všech kol (Captur nebo HR-V je například vůbec nenabízejí) ba dokonce turbodieselovými motory. Nastal proto čas vyzkoušet, jak funguje Renegade s předním pohonem, zážehovou čtrnáctistovkou MultiAir 2 a dvouspojkovou šestistupňovou převodovkou DDCT.
Holinky stranou, ale ne daleko
Přestože to na první pohled nemusí být zřejmé, Jeep rozlišuje Renegade s pohonem předních a všech kol i jinak než pouze plaketou s nápisem 4x4 na pátých dveřích. Všechny verze, které se mohou spolehnout pouze na záběr předních kol, totiž mají světlou výšku 178 milimetrů, tedy o 23 milimetrů méně než čtyřkolky a dokonce o 35 milimetrů méně, než vrcholná varianta 2.0 Multijet 4x4 Trailhawk s redukcí a devítistupňovým automatem. Ovšem nemyslete si, že tím vůz přišel o veškeré ambice pro jízdu v terénu. Výrazné oplastování nárazníků a lemů blatníků mu totiž nikdo neodpáře, a jak jsme se přesvědčili v rámci lehce adrenalinového testování ve Vysokých Tatrách, umí hezky „šplhat“ i bez podpory zadních kol. Ale o tom to dneska rozhodně nebude.
Je úplně jedno, jakou kombinaci laku karoserie a litých kol svému Jeepu Renegade vyberete (nabídka zahrnuje šest typů kol a dvacet barev karoserie), protože kamkoliv s ním přijedete, stanete se středem pozornosti. Je to dáno především odlišností designu ve srovnání s úhlavní konkurencí. Zatímco drtivá většina soků spoléhá na nespočet vlnek a zaoblení, Renegade byste s trochou nadsázky zvěčnili jenom pomocí tužky, pravítka a kružítka. Někomu to může připadat poněkud fádní, srdce fanoušků značky by ale naopak měla plesat. Vždyť se stejným receptem přišel už ve čtyřicátých letech minulého století armádní Willys a velmi podobně vypadala i první série Land Roveru z roku 1948. Dlužno dodat, že větší uplatnění Renegade najde u mužů – ženy a dívky totiž podle našich zkušeností skáčou po Fiatu 500X s naprosto stejnou technikou, ale výrazně roztomilejším vzhledem.
Renegade díky svým kubickým tvarům trochu klame tělem, protože i když na délku neměří ani 4,3 metru, prostor vpředu perfektně vyhoví i cestujícím s výškou přes dva metry. Je to dávno vysokou linií střechy a přiměřeně vysokým posazen, díky čemuž bych se do vozu klidně vměstnal i s obrovským afrem nebo sklápěcím cylindrem na hlavě (a to měřím 190 centimetrů!). Hodně strmé přední sloupky navozují pocit vzdušnosti, na křižovatkách jsou ale spíše na obtíž. Jejich masivní konstrukce totiž stěžuje výhled šikmo ven a tomu příliš nepomáhají ani rozměrná vnější zpětná zrcátka. To a horší výhled vzad skrze skromné prosklení pátých dveří však představují jediné výraznější vady na kráse. Díky přehledné přídi totiž máte slušný přehled o rezervě při parkování a zadní parkovací senzory by jeden mohl považovat za zbytečné. Zkoušenému exempláři sice nechyběly (stojí 8.300 Kč), couvání ale stejně nejčastěji probíhalo pěkně postaru s paží nataženou kolem opěradla spolujezdce.
suv jeep testy |
Vzadu to už s prostorem taková sláva není. Je sice potřeba pochválit velký úhel otevírání dveří a bezproblémové nastupování, nizoučko ukotvené zadní sedáky však skoro nepodepírají stehna a v podélném směru se ukazuje nevýhoda rozvoru 2570 milimetrů. Za 190 centimetrů vysokého řidiče se pohodlně usadí pouze pasažéři nižší přinejmenším o deset centimetrů, i těm ale zbude v oblasti loktů minimální rezerva. Zato nad hlavou je to ještě lepší než vpředu – tady by si nestěžovala ani Afričanka s košíkem ovoce na hlavě.
Poslední zastaveníčko provedeme u zavazadelníku se základním objemem 351 litrů a přehlednou ložnou plochu bez zahloubení okolo podběhů. Po sklopení zadních opěradel dostanete 1297 litrů, přičemž vzniklý zhruba patnácticentimetrový schod můžete buď akceptovat, nebo „smáznout“ polohovatelnou mezipodlahou za rozumných 820 korun. K ní se váže také plnohodnotné rezervní kolo za 6000 korun, to je ale to poslední, co by nás trápilo. Horší je to se skutečně chabou výškou pod otevřeným zadním víkem – do něj se totiž neudeří maximálně osoby s výškou okolo 170 centimetrů. Dlouháni navíc také neocení, že musí tlačítko otevírání zadního víka hledat až kdesi nad nárazníkem. Vedle osvětlení registrační značky by mu to slušelo více.
Motor
Dejte mu čas, nakonec překvapí
Přeplňované zážehové čtrnáctistovky jsou ve světě městských crossoverů poměrně oblíbeným zbožím. Vedle Jeepu Renegade je najdete například pod kapotami Škody Yeti, Opelu Mokka a nově i u Suzuki Vitara, výjimky však dokazují, že to jde i bez přeplňování. Například Mazda CX-3 spoléhá na dvoulitrový atmosférický čtyřválec Skyactiv-G (88 a 110 kW) a Honda HR-V si vystačí s patnáctistovkou i-VTEC o úctyhodném výkonu 96 kW. Jak vidno, downsizingu se dá vzdorovat různými způsoby.
Jeep Renegade je se zkoušeným čtyřválcem 1.4 MultiAir II nabízen s předním pohonem a manuální či šestistupňovou dvouspojkovou převodovkou, nebo čtyřkolkou s mezinápravovou spojkou, ke které se váže devítistupňový měničový automat a výkon 125 kW. Z uvedených verzí jsme sáhli po té prostřední s výkonem 103 kW v 5500 otáčkách za minutu a točivým momentem 230 N.m působícím od 1750 otáček. Parametry to rozhodně nejsou zavrženíhodné, i přes relativně přijatou hmotnost 1380 kilogramů (o 24 kilogramů více než s manuálem) se ale musíte smířit se zrychlením z 0-100 km/h za 11 sekund a maximální rychlostí 181 km/h. Už kvůli tomu nelze zkoušený Jeep považovat za dálničního sprintera a dokonce ani pořádného tahouna – zvládne totiž nebrzděný přívěs o maximální hmotnosti 400 kilogramů, tedy o 200 kilogramů méně než s manuální převodovkou. Brzděný přívěs může mít až tunu, dvoulitrovému MultiJetu ale můžete naložit ještě o pět set kilogramů více.
suv jeep testy |
Čtyřválec s elektrohydraulickým ovládáním sacích ventilů se vyznačuje jemným a kultivovaným během, v prvních chvílích jsme ale pojali podezření, že si s dvouspojkovou převodovkou moc nerozumí. Studené rozjezdy duo „okořenilo“ výrazným cukáním v nižších otáčkách, to se ale neprojevovalo napořád. Důležité je nechat hnací ústrojí pořádně prohřát – dejte mu patnáct, klidně i dvacet kilometrů ustálené jízdy, vyplatí se to. Standardně dodávaný systém stop-start má navíc tu nádhernou vlastnost, že si příkaz k vypnutí pamatuje i po restartu. Stejně jako rodinné deriváty Fiatu 500…
Jízdní vlastnosti, závěr
Tuhý, ale stále stabilní
Kdo by pod volantem hledal páčky pro manuální řazení, neuspěje (stejně jako u ostatních Jeepů tam najdete ovládání audia), ono to ale nakonec není potřeba. Převodovka navyklá na ekonomický režim cíleně udržuje motor v nízkých otáčkách, ničemu to ale vůbec nevadí. Při klidném tempu čtyřválec vrní kdesi pod obdélníkovou kapotou a na pobídnutí k dynamické jízdě reaguje hezky lineárně. Citelnějšího zvukového projevu se dočkáte až okolo 4000 otáček za minutu, kdy už ale zátah ztratí švih a motor nadále jenom zbytečně trápíte. Navíc pak poměrně dost roste spotřeba – zatímco běžně nebyl problém v kombinovaném cyklu balancovat na hranici sedmi litrů naturalu, přehnané šlapání po krku umělo vyhnat odběr až k deseti litrům. Chce to klid a pokud možno nedivočit na dálnici. Při rychlosti 130 km/h jsme totiž při 2600 otáčkách za minutu naměřili 8,1 l/100 km, což je z části dáno také aerodynamickým odporem karoserie s velkou čelní plochou.
suv jeep testy |
Už z dřívějška víme, že Jeep Renegade není žádná rozkolébaná měkkota a díky tužšímu nastavení podvozku zvládá průjezdy zatáček se stoickým klidem. Platí to hlavně na kvalitním povrchu, sedmnáctipalcová kola s šedesátiprocentními pneumatikami ale výborně zvládala i přejezdy nerovností. Neuskakovala a k našemu překvapení nedocházelo k přílišnému přenášení rázů do karoserie. Důvody k zármutku nepřinášelo ani odhlučnění podvozku a už vůbec ne chování celku v krizových situacích. Renegade je totiž stejně jako Fiat 500X ve všech verzích vybaven skvěle naladěnou víceprvkovou zadní nápravou s tužším uložením a ani nečekané vyhýbací manévry proto nevedou k nekontrolovanému rozvlnění zádě. Příď zatížená lehkou čtrnáctistovkou pak přecházela k nedotáčivosti spíše vlivem „rolování“ vysokých zimních pneumatik pod disky.
Tento vůz si nicméně o podobné zacházení neříká. Dynamická jízda není v jeho podání příliš záživná, proto vždy podvědomě raději zvolníte a pouze udržujete krok s dopravou. Živá benzinová čtrnáctistovka a přehledná karoserie z něj dělá perfektní náčiní do města, kde oceníte přiměřeně tuhý odpor posilovače a schopnost otočit se takřka kdekoliv díky jedenáctimetrovému průměru otáčení. To je pro představu zhruba o dva metry více než u nejobratnějších městských miniaut. Škoda jenom ztíženého výhledu kvůli silným předním sloupkům a menšímu oknu pátých dveří, o kterém jsme hovořili dříve.
Závěr
Jeep Renegade je jedním z aut, které nelze vybírat pouze hlavou. Je to jasné hlavně ze srovnání s vybranou konkurencí, kde ztrácí jak v oblasti dynamiky, tak ceny. Pokud ale zapojíte „srdeční“ faktor, karty se začnou obracet. Tam, kde Honda, Opel a Škoda sázejí spíše na uniformní koncepty, Renegade boduje promyšlenými detaily – třeba zadními svítilnami připomínajícími kanystry na benzin, typickými sedmi lamelami vpředu, kulatými světlomety ve stylu armádní legendy, nebo maličkosti v podobě Willyse „šplhajícího“ po čelním skle. Tohle auto má zkrátka tolik stylu, že by jej klidně mohlo prodávat.
Jeep Renegade 1.4 MultiAir 2 DDCT - srovnání s konkurencí | ||||
Model | Jeep Renegade | Honda HR-V | Opel Mokka | Škoda Yeti |
Motor | 1.4 MultiAir 2 | 1.5 i-VTEC | 1.4 Turbo | 1.4 TSI |
Zdvihový objem [cm3] | 1368 | 1498 | 1364 | 1395 |
Válce/ventily | 4/4 | 4/4 | 4/4 | 4/4 |
Největší výkon [kW/min] | 103/5500 | 96/6600 | 103/4900-6000 | 92/5000-6000 |
Točivý moment [N.m/min] | 230/1750 | 155/4600 | 200/1850-4900 | 200/1400-4000 |
Převodovka | 6A | CVT | 6A | 7A |
Max. rychlost [km/h] | 181 | 187 | 191 | 186 |
Zrychlení 0-100 km/h [s] | 11,1 | 11,2 | 10,7 | 10,1 |
Komb. spotřeba [l/100 km] | 5,9 | 5,2 | 6,2 | 5,8 |
Základní cena [Kč] | 579.900 | 564.900 | 482.900 | 472.900 |
Jiné to není ani v interiéru, který po stránce prostoru těží především z vysoké stavby karoserie. Vzpomeňme například bahenní „cákanec“ na otáčkoměru (zvýrazňuje omezovač otáček), bytelné madlo před spolujezdcem, nebo nápis „Since 1941“, jehož význam snad ani není potřeba vysvětlovat. A komu by i tohle bylo málo, stylové barevné doplňky (například kombinace světlého koženého čalounění a oranžových rámečků kolem výdechů ventilace i verze Limited) kokpit krásně prozáří. Na palubě Renegadu prostě nikdy nebude nuda.
Otázkou však zůstává, zda je zkoušená kombinace čtrnáctistovky, dvouspojkové převodovky a předního pohonu opravdu vhodná. Problém nevidíme ve vzájemné spolupráci obou stěžejních prvků, ale spíše ve faktu, že takto vybavený Renegade preferuje především městský provoz. Přichází pak vniveč většina potenciálu pramenícího z poctivého podvozku a filozofie, která je se značkou Jeep spjata už od samotného začátku. Tenhle vůz je nejspokojenější někde v lese, kde se může s mladickým elánem překonávat kamenité stráně a stezky plné kořenů. Je to zábava nejen pro něj, ale hlavně pro řidiče vodícího legendu v kapesním balení. Už kvůli tomu bychom raději sáhli po dvoulitru MultiJet s manuální převodovkou a pohonem všech kol za 632.900 Kč. Má sílu, švih a zastane také funkci rodinného tahouna.
suv jeep testy |
Nejlevnější verze modelu | 431.900 Kč (1.6 E-TorQ EVO FWD Sport/81 kW) |
Základ s testovaným motorem | 531.900 Kč (1.4 MultiAir 2 FWD Longitude/103 kW) |
Testovaný vůz bez příplatků | 579.900 Kč (1.4 MultiAir 2 FWD DDCT Longitude/103 kW) |
Testovaný vůz s výbavou | 654.900 Kč (1.4 MultiAir 2 FWD DDCT Longitude/103 kW) |
Plusy
- Kultovní vnější vzhled
- Dostatek prostoru ve svislém směru
- Podvozek neuskakuje ani navzdory tužšímu naladění
- Při běžné jízdě klidný motor a i převodovka
- Obratnost ve městě
Minusy
- Místo vzadu v podélném směru, ploché sedáky
- Malá výška otevírání zadního víka
- Za studena převodovka dost cuká
- Horší výhled vzad
Foto: Petr Homolka