TEST Mazda 626 2,0
Po nepříliš přesvědčivých finančních výsledcích automobilky Mazda v posledních letech nakonec došlo ke kapitálovému spojení s Fordem. Prvním výsledkem této spolupráce je Mazda 121, jež zcela vychází z nového Fordu Fiesta.
Druhým výsledkem tohoto spojení je nová Mazda 626. Ta však nemá z výrobky koncernu Ford nic společného. Jako důkaz nového vývoje v automobilce Mazda se změnilo také logo.
Minulý model se u nás stal velmi oblíbeným mezi podnikateli hlavně pro svou spolehlivost, nenáročnost a hospodárnost. Nový model chce na tyto vlastnosti navázat a doplnit je o další kvalitativní vylepšení.
Rozměry nového modelu jsou kupodivu menší jak v délce, tak v šířce. Na velikosti vnitřního prostoru to však nic neubralo, naopak díky lepšímu využití nějaký ten centimetr v interiéru přibyl.
Celkový vzhled je poměrně konzervativní a nadčasový. Hned od počátku prodeje jsou k dispozici dva druhy karoserie (klasický sedan a pětidveřový hatchback). Kombi představené ve Frankfurtu na výstavě IAA přijde do prodeje příští rok.
Samotný test proběhl za krásného podzimního počasí, takže nám nic nebránilo 626tku pořádně vyzkoušet. Jízdní vlastnosti jsou o poznání lepší než u starého modelu, záď vozu se již v zatáčkách nevlní a rychlá jízda je celkově klidnější. Toto vylepšení však má za následek tvrdé rázy i při překonávání malých nerovností, kterých je bohužel na našich silnicích dostatek. Slabší stránkou tohoto vozu jsou však brzdy, které po zahřátí slábnou. Ze stokilometrové rychlosti vůz zastavil až po nelichotivých 46 metrech (Škoda Octavia 1,8 SLX - 41 metrů).
Motor o výkonu 85kW je teoreticky slabší než většina konkurentů, ale je nutno přiznat, že ostudu konstruktérům nedělá. Motor velmi slušně táhne od nižších otáček a tento tah neztrácí ani v nejvyšších otáčkách. V celém spektru otáček se chová klidně a tiše, vyšší hluk prostupuje do kabiny až po překročení 5000 otáček. Spotřeba se podle palubního počítače pohybovala kolem 9 l na 100 km, což je při testovacím provozu vynikající výsledek.
Převodovka je klasická manuální pětistupňová. Řazení jde snadno, spojka je tužší. Zvláštní zmínku zaslouží její zpřevodování. Je poměrně těžké, takže při stokilometrové rychlosti motor na pětku "točí" jen 2400 otáček. A při 120ti 2800 otáček. Jak jistě uznáte, takovéto otáčky motoru nemohou způsobovat v interiéru zvýšený hluk. Těžší převody však nemají vliv na dobrou akceleraci. Po několika pokusech nám vyšla průměrná hodnota (9,8 s) dokonce o trochu lepší, než ukazují oficiální materiály (9,9 s).
Interiér Mazdy je zpracován kvalitně, všechny ovládací prvky jsou v dosahu řidiče a jejich ovládání je bezproblémové. Samotná přístrojová deska je z kvalitních "hodnotně" vypadajících plastů. Sedadla jsou dosti tuhá a neměla by proto způsobovat bolení zad. Za zmínku stojí funkce opěradla u spolujezdce, které lze zcela sklopit vpřed a tímto se vytvoří prostor pro přepravu dlouhých předmětů, např. koberce. Výbava je na slušné úrovni a nechybí ani plně automatická klimatizace, ABS, přední i boční airbagy, centrální zámek, imobilizer, elektricky ovládaná okna i zrcátka, výškově stavitelný volant i sedadlo řidiče, posilovač řízení a další drobnosti. Dobrým nápadem je osvětlení spínací skříňky.
Zavazadlový prostor o objemu 502 l je dobře přístupný a bez nerovností. Pod ním se skrývá plnohodnotné náhradní kolo.
Záruka na vůz je u Mazdy tradičně dobrá. 3 roky na mechanické součásti, 6 let na prorezavění karoserie.
Celkově na mě nová Mazda 626 působila velmi vyrovnaným dojmem a dá se doporučit každému, kdo od svého auta nečeká zázraky, ale poctivou každodenní službu.
