TEST Mercedes-Benz A 180 d – Za čtyři, maximálně za pět

Úvod, video, design

V segmentu luxusních kompaktních hatchbacků není tak rušno jako u mainstreamových kolegů. Na našem trhu v něm figurují Audi A3, BMW řady 1, Mercedes-Benz třídy A, Lexus CT a nově i DS 4 či Infiniti Q30. I přes prodejní výsledky ve stovkách kusů ročně je ale dennodenně potkáváme na našich silnicích. Z uvedených modelů se nejlépe daří zástupci z Ingolstadtu (v letošním roce se prodalo 493 kusů), druhý je „áčkový“ Mercedes (307 kusů) a trojici nejlepších uzavírá charakterem nejsportovnější BMW řady 1 (186 kusů).

Dnes se vydáme zlatou střední cestou a „proklepneme“ třetí generaci Mercedesu A. Uvedena byla v polovině roku 2012, ve srovnání s předchůdci jde o revoluční proměnu vysoké „krabice“ v pohledný hatchback, a naplno se u ní projevila spolupráce koncernu Daimler a aliance Renault-Nissan. Spoustu různorodých ohlasů tehdy způsobilo použití vznětové patnáctistovky od Renaultu (nese označení K9K 846) namísto shodně výkonného dvoulitru. Skutečně je ale čeho se bát?

Změny jsou hlavně v detailech

Přestože to tak někomu nemusí na první pohled připadat zřejmé, prošlo současné „Áčko“ (W176) modernizací. Designových změn je skutečně pomálu, jediná vodorovná lamela v masce chladiče je ale pro začátek dostatečně výrazným poznávacím prvkem. Celý díl působí jako vysázený diamanty a díky spodní části nárazníku s dvojicí úzkých svislých průduchů se už vůz netváří jako zamračený žabák. Nová je také grafika diodových zadních svítilen nebo dvojice chromovaných rámečků koncovek výfuku. Spaliny jimi skutečně vedou, propojení s koncovým tlumičem ale nečekejte.

TEST Mercedes-Benz A 45 AMG – Superman

Předností zkoušené verze je roztomilý zelený lak Elbaite za 14.558 korun a především designová linie Urban za dalších 33.995 Kč (v nabídce je dále Style a AMG Sport). Komfortní nastavení podvozku je pro vůz tím nejlepším (linie AMG Sport jej má zbytečně tvrdý) a litá 17“ kola s pětačtyřicetiprocentními pneumatikami vás neodradí ani od jízdy na méně kvalitním povrchu. Nicméně i sedmnáctky mají své limity... Uvnitř pak najdete sportovní sedadla s integrovanou hlavovou opěrkou, čalounění kombinující syntetickou kůži a antracitovou tkaninu Larochette, chromované doplňky nebo sportovní multifunkční volant s perforovanou kůží v místech úchopu. Je celkem jedno, co má zkoušený exemplář pod kapotou, protože zkrátka není možné, aby v takové podobě nešokoval okolí hned na první pohled.

mercedesbenz testy video nizsistredni redakcnivideo  

Současné „Áčko“ je jedním z mála vozů nižší střední třídy, které nabízejí skutečně sportovní posaz. Perfektní přední sedadla umožňující prodloužení sedáku skvěle podepírají stehna a nízká pozice za volantem nevykoupená obtížnějším nastupováním a vystupováním mi jednoduše pasovala jako ulitá. Prostoru v příčném směru je o kousek méně než v Golfu a při proplétání městskou džunglí bych se v zájmu lepší viditelnosti obešel bez plovoucího sedmipalcového displeje (vzdálenost mezi ním a vnitřním zpětným zrcátkem je asi jen 18 centimetrů). Jinak jsem si ale ani se svými 190 centimetry neměl nač stěžovat. Pravda, na zadní sedadla se „za sebe“ usadím pouze s vypětím všech sil a řidič by kvůli už tak malému oknu pátých dveří neviděl v zrcátku téměř nic, s tím ale musíte u nejmenšího Mercedesu počítat.

Motor, jízdní vlastnosti

Nehaň, dokud nezkusíš

Drtivá většina motorů Mercedesu A plnila emisní normu Euro 6 už dlouho před příchodem modernizovaného provedení (paradoxně až na zkoušený agregát a jeho slabší variantu), vedle nového benzinového základu A 160 (75 kW) a navýšení výkonu u některých verzí (A 250 Sport/ 160 kW, A 220 d/ 130 kW, A 45 AMG 4Matic/ 280 kW) se proto změnilo hlavně označení. U vznětových motorů už proto nehledejte zkratku CDI (Common-rail Direct Injection), ale písmeno „d“. Je jednoduché, výstižné a najdete jej u všech současných osobních Mercedesů s turbodiesely.

TEST Mercedes-Benz A 250 – Star quality

Kořeny zkoušeného motoru sahají až do roku 2001 a vedle obrovského počtu modelů značek Renault, Dacia, Nissan a Mercedes-Benz se objevil například pod kapotou Suzuki Jimny nebo exotické Mahindry Verito. Němci jej v současnosti dále montují do tříd B, CLA a Citanu.

Verze A 180 d je druhým výkonově nejslabším turbodieselem nabídky (s cenou 598.950 Kč je o 19.360 Kč dražší než A 160 d/66 kW), rozhodně se ale nejedná o loudala. Výkon 80 kW je položen ve 4000 otáčkách za minutu a v 1750 otáčkách už ale naplno využíváte 260 N.m točivého momentu, přičemž průběh zrychlování je ve srovnání s Renaulty a Nissany dost odlišný. Zatímco například crossover Juke se stejným motorem na křižovatkách div neprotočí přední kola a do vyšších otáček se mu moc nechce, Mercedes působí příjemně lineárně a uvadá až okolo 4000 min^-1.

mercedesbenz testy video nizsistredni redakcnivideo  

Agregát lze vedle šestistupňové manuální převodovky kombinovat také se sedmistupňovou dvouspojkovou skříní (stojí 57.683 Kč), v průběhu testovacího týdne jsem si ale na automat snad vůbec nevzpomněl. Přesnost kulisy manuálu totiž patří v segmentu k lepšímu průměru (chod páky je trochu gumový), hlavice padne skvěle do dlaně a motor se s delším převodováním pere opravdu statečně. Při dálniční stotřicítce točí pouze 2300 otáček a poté je schopen vytrvale zrychlovat. Brzdou provozu tedy rozhodně nebudete, naopak ještě rádi proženete některé náfuky z levého pruhu.

Předností malého turbodieselu je hlavně nízká spotřeba paliva. Výrobcem udávaných 3,7 l/100 km v kombinovaném cyklu zní v kontrastu s největším automobilovým průšvihem Volkswagenu úsměvně, reálné hodnoty se ale příliš neliší. Nemusíte si moc dávat pozor při práci s pedálem plynu, abyste mimo město dosahovali hodnot okolo třech a půl litru, a dokonce i ve městě se nad pět litrů dostanete jenom zřídka. Dojezd okolo 1100 kilometrů na jedno natankování nádrže s objemem 56 litrů proto není utopie, ale běžná realita života zkoušeného Mercedesu.

V malém těle velký duch

Říká se, že pro kompaktní automobily už pomalu začíná být turbodieselů škoda (stejně výkonná benzinová šestnáctistovka A 180 stojí skoro o 40.000 Kč méně) a něco na to zřejmě bude, vznětová patnáctistovka ale nedává moc příležitostí ke kritice. Po zahřátí běží hladce a s minimem vibrací, navíc z malého Mercedesu umí udělat pohodového společníka na dlouhé cestování. Auto se primárně nikam nežene, dobře ví, že v pravém pruhu se stotřicítkou na tempomatu je nakonec docela dobře, a nebýt citelnějšího aerodynamického svistu kolem předních sloupků a vnějších zpětných zrcátek, snad by ani nebylo co kritizovat.

Novinka se skrývá tam, kde měly verze s dvouspojkovou převodovkou tlačítko pro volbu režimů Eco, Sport a Manual. Řeč je o ovladači Dynamic Select, za který si sice musíte připlatit 2.084 Kč, otevře se vám ale možnost nastavení komfortního nebo sportovního módu motoru, řízení, popřípadě netradiční kombinace v režimu Individual. Nic z toho sice z vozu neudělá sporťák pro řezání ostrých zatáček, motor ale dostane říznější charakter a dříve klidné reakce na povely pedálu plynu nahradí živějším projevem ve středních otáčkách.

mercedesbenz testy video nizsistredni redakcnivideo  

Zatímco v případě designových změn se dá hovořit o krocích správným směrem, jízdně se s faceliftem nezměnilo vůbec nic. Podobně jako nové Infiniti Q30 působí „Áčko“ bytelným dojmem, zatáčky ale prolétává s lehkostí baletky a osmiventilový turbodiesel s litinovým blokem mu v tom nikterak nebrání a místo nedotáčivosti na limitu se dokonce dostavuje lehká přetáčivost. Nízká karoserie téměř nezná náklony, podvozek velmi dobře kopíruje silnici, a kola uskočí pouze v případě, že na rozbitém povrchu nesmyslně ťuknete do brzd. Nicméně příliš jistoty zprvu nedodávalo řízení, když si ale zvyknete na spíše „digitální“ charakter, máte vyhráno. Tak či tak platí, že v komfortním režimu byla jeho odezva o dost přesnější.

Cena, závěr

Je drahý, ale co ostatní?

Utratit téměř 600.000 korun za hatchback s hvězdou na kapotě, avšak diamantem pod kapotou, může někomu připadat nepatřičné, jenom letmý pohled do spodní tabulky s nejbližšími konkurenty ale přesvědčuje o opaku. Cenový rozdíl 57.950 Kč ve srovnání s Audi A3 a téměř stotisícový odstup od BMW 1 přináší malému Mercedesu obrovskou výhodu, nicméně rozum jde v tomto segmentu někdy stranou.

Když Mercedes-Benz plánoval spojení s Renaultem, moc dobře věděl, do čeho jde. Připouštíme, že v některých aliančních modelech nemusí být vznětová patnáctistovka tím pravým ořechovým, pod kapotou „Áčka“ ale vyniká kultivovaným během, příjemně plynulým zátahem v širokém spektru otáček a perfektní spotřebou paliva, která nepřekračuje pětilitrovou hranici ani při sportovní jízdě.

TEST Mercedes A 180 CDI – Powered by Renault

Motor jako takový nemá kvůli chabé spolehlivosti moc dobrou pověst (zlobilo vstřikování, EGR ventil či turbodmychadlo), týká se to ale především prvních kusů, které se do „Áčka“ vůbec nedostaly. Otázkou zůstává, zda je skutečně nutný – zážehová šestnáctistovka A 180 totiž při stejném výkonu poskytuje mnohem lepší dynamiku (na stovce je o 2,4 sekundy rychleji) a vůz s ní stojí 560.230 Kč. Tedy o 38.720 Kč méně…

S faceliftem se toho na první pohled moc nezměnilo, důležité však je, že ani nepokazilo. Méně je někdy nakonec více, a než bychom si měli připlácet za větší a bezesporu atraktivnější kola nebo adaptivní tlumiče (stojí 32.781 Kč), raději sáhneme po nenáročné a cenově přijatelné klasice. Škoda jenom charakteristických vlastností současného „Áčka“, mezi které patří stísněný prostor na zadních sedadlech, špatný výhled vzad a koneckonců i relativně úzký vstup do zavazadelníku s objemem 341 litrů.

mercedesbenz testy video nizsistredni redakcnivideo  

Plusy

• Atraktivní design
• Příjemná pozice za volantem
• Skvělá spotřeba ve všech režimech
• Komfortní podvozek

Minusy

• Málo místa vzadu před koleny i nad hlavou
• Horší výhled šikmo dozadu
• Úzký vstup do zavazadelníku

Foto: Petr Homolka, David Rajdl