TEST Mini Countryman JCW – Chtěl jsem rychlé BMW 1, ale mám rodinu…
Není to tak dávno, co nám rukama v redakci prošlo BMW M135i xDrive, nejsportovnější verze nové řady 1. Nasupený Countryman JCW s ní sdílí techniku a navíc je ještě praktičtější.
Motorové rošády u nové generace BMW řady 1 mnoha fanouškům radost neudělaly. Vrchol v podobě řadového šestiválce, pohonu zadních kol a šestistupňové manuální převodovky je minulostí. Od teď už „jen“ nabroušený čtyřválec, čtyřkolka (postavená na koncepci pro předokolky) a automat. To kromě jiného znamená, že technika mnichovského kompaktu a Mini Countryman John Cooper Works – peprné verze stylového crossoveru – je velice podobná.
Countryman nám v redakci prošel rukama už několikrát, naposledy ve srovnávacím testu právě s BMW řady 1. Byl to takový ten netradiční srovnávák, kde jsme proti sobě postavili diesel a plug-in hybrid a zkoumali nejen jejich spotřeby. Pokud jste hlavně přes praktičnost, trochu drze vás nasměruji k tomuto staršímu čtení. Informací o centimetrech a litrech napříč oběma auty tam najdete habaděj. Já bych dnes s dovolením přešel rovnou k tomu hlavnímu… vždyť na nás už netrpělivě čeká tři sta šest koníků.
Hranatý melounek
Lidé z mého okolí mají neustále potřebu mé testovací vozy k něčemu přirovnávat. A tak si ostrý miník vysloužil přezdívku hranatý meloun. Může za to především metalický lak British Racing Green IV za 16.016 Kč, jehož doprovázejí červené detaily karoserie a samozřejmě závodní pruhy na kapotě. Melounek přitom není zrovna ideální označení, neboť oproti ostatním countrymanům je tento o dost naštvanější. Výrazná červená linka v masce chladiče, sportovní nárazníky vpředu i vzadu, dvě kulaté koncovky výfuku… a jako třešnička na dortu líbivá devatenáctipalcová kola.
Oproti standardním verzím se liší také interiér. Všímám si hlavně tužších sportovních sedaček vpředu (vyhřívaných) a sportovního koženého volantu JCW s červeným prošíváním. Filozofie ovládání je stále stejná. Nechybí kulatý středový rychloměr pohybující se při nastavování volantu společně s ním, kulatá základna obrazovky multimediálního systému uprostřed či ikonické „letadlové“ přepínače. Klasické otočné ovladače pro nastavování teploty zůstávají zachovány, což chválíme. V našem případě se při konfiguraci připláceno za head-up displej, avšak stále jde o méně elegantní (a levnější) řešení s přídavným sklíčkem.
Příjemné sladění
Srdcem nejvýkonnější verze je dvoulitr TwinPower Turbo s výkonem 225 kW od 5000 otáček a 450 newtonmetry točivého momentu od 1750 otáček. To v praxi znamená zrychlení z klidu na stovku za 5,2 sekundy – o čtyři desetinky pomaleji než M135i xDrive – a maximální rychlost 250 km/h.
Připomeňme, že jde o čtyřválec, jenž nešetří zajímavou technikou. Dostává zesílený klikový mechanismus s větším hlavním ložiskem, nové písty se změněným kompresním poměrem, jakož i upravené ojnice. Větší turbo s vestavěnými svody a integrovaným rozdělovacím ventilem je termodynamicky účinné při teplotách výfukových plynů až 1025 °C. Upravené jsou i vstřikovače, systém chlazení s nezávislým chladičem oleje převodovky, který není součástí chladícího okruhu, 850wattovým větrákem a tak dále.
Miník je sice stylovka, v této konkrétní verzi ale příjemně zvučná. Akustika auta se mi moc líbila od prvního nastartování a pocitově – bez přímého porovnání – mi přišla výraznější než u mnichovského sourozence. Samozřejmostí jsou tři jízdní režimy Green, Mid a Sport, přičemž nejostřejším je samozřejmě ten poslední jmenovaný. Střídání stupňů osmistupňového automatu doprovázejí výrazné, ale ne nepříjemné sportovní kopance a celkově auto mnohem lépe využívá celého pásma otáčkoměru. Mid a Green jsou v tomto ohledu střídmější, naladěné spíše na pohodové cestování. Když ale sešlápnete plynový pedál až k podlaze, dostanete velice slušný zátah v jakémkoliv módu. O papírových 306 koních nelze ani chvilku pochybovat.
Dvoulitr se probouzí k životu od 1500 otáček, ve dvou tisících nástup sílí a bez výrazného vadnutí pokračuje až do červených čísel. Zmiňovaný osmikvalt je s motorem hezky sladěný, řadí logicky a nezmatkuje. Pokud ale chod převodovky chcete vzít stůj co stůj do svých rukou, není problém. Pádla pod volantem jsou připravena, reagují okamžitě a hlavně: práci nechávají za všech okolností na vás. To znamená, že převodovka sama nedá vyšší kvalt, dokud k tomu nedostane pokyn.
Od jízdního stylu se samozřejmě odvíjí i spotřeba. S lehkou nohou se můžete dostat na hodnoty někde nad sedmi litry, ale nepředpokládám, že by vás takový jízdní styl bavil dlouho. Spíše tedy počítejte s průměrem někde kolem devíti litrů. Vystřihneme-li z jízdy jen ostře střiženou pasáž projetou stylem brzda/plyn, klidně se počítadlo odmění apetitem 15 litrů. Oproti srovnatelné řadě 1 si miník řekl o pár desetinek více jen při klidnější jízdě, v ostatních situacích se spotřeba takřka shodovala.
Okruhové geny
Countryman JCW má kromě inteligentně řízeného pohonu všech kol a předního diferenciálu (integrovaného v převodovce) doplněného závěrem i specifické naladění pružin a tlumičů. V našem případě je řeč o příplatkovém adaptivním odpružení (+13.338 Kč) a inspiraci našlo na závodních okruzích, respektive v automobilových závodech. Specificky je pro ostrou verzi naladěn stabilizační systém a elektromechanický posilovač řízení. A opomenout nelze ani sportovní brzdovou soustavu se čtyřpístkovými pevnými třmeny vpředu a jednopístkovými plovoucími vzadu.
Řízení je tužší a přesné, při rychlé jízdě bych ocenil snad jen trochu více zpětné vazby. A když jedete opravdu velkou pilu, pocítíte projevy nedotáčivosti. To ale až v tempu vhodném na okruhy, za které byste hlídkou na českých cestách nebyli zrovna pochváleni. V ostatních situacích si auto vede velice dobře, pokud mu tedy odpustíte lehké náklony karoserie související s její vyšší stavbou.
To adaptivní podvozek je naladěný skvěle. Má sice tužší charakter, ani z pravidelného cestování napříč Prahou (v komfortnějším módu) však nebudete mít rozlámaná záda. Nejlepší je na hladkých, případně strupatých okreskách. Tam i díky čtyřkolce skvělé drží a v zatáčkách neodskakuje. Slabinou jsou jen opravdu velké díry, které do kabiny pošlou nepříjemnou tupou ránu. Takových situací však bylo za celý testovací týden jen pár. Naopak překvapilo, jak si podvozek poradil s nástrahami českých cest i na poměrně velkých devatenáctkách.
Závěr
Countryman to v životě nemá úplně jednoduché. Je to praktický miník reagující na stále větší poptávku po SUV a crossoverech. Někteří mu však vyčítají, že právě toto zaměření nemá s původními hodnotami značky nic společného. Škatulkování teď nechme stranou. Coutryman je stylové auto, má kvalitní, prostorný a praktický interiér, a oproti sourozeneckému BMW M135i xDrive nenabízí o moc míň. Jasně, mnichovský kompakt je přeci jen říznější, dynamičtější a v zatáčkách díky své nižší výšce jistější, countryman však dává stejnou techniku v balení, po kterém by (na rozdíl od řady 1) mohla sáhnout i početnější rodina (zejména díky kufru a prostoru vzadu). A dokonce za lepší peníz! Zatímco sportovní „jednička“ startuje na 1.203.800 Kč, JCW je o 67.600 Kč levnější. To už by leckoho mohlo nahlodat…
Nejlevnější verze modelu | 637.000 Kč (Countryman One/75 kW) |
Základ s testovaným motorem | 1.136.200 Kč (JCW/225 kW) |
Testovaný vůz bez příplatků | 1.136.200 Kč (JCW/225 kW) |
Testovaný vůz s výbavou | 1.504.832 Kč (JCW/225 kW) |
Plusy
- Atraktivní vzhled
- Prostorný interiér
- Dynamický motor
- Slušná spotřeba
- Celkové naladění podvozku
Minusy
- Občasné projevy nedotáčivosti
- Rány na velkých výmolech