TEST Nissan X-Trail 2.0 dCi Xtronic-CVT All Mode 4x4 Tekna – Opravdu nový motor?
Motor, jízdní vlastnosti
První dvě generace X-Trailu sice byly zástupci kategorie SUV, ovšem při pohledu na ně byste to možná ani neřekli. Naopak, jejich relativně hranaté tvary je citelně odlišovaly od zbylých konkurentů. Jakoby chtěl Nissan naznačit, že jeho SUV nejsou jen pro jízdu po zpevněných silnicích s občasnou vyjížďkou polňačkou k chatě, ale že zvládnou také náročnější terén. Specifickou skupinu klientů tato auta zaujala, odbarvené blondýny, jimž jde hlavně o krásu a styl si však X-Trail zvolily jen zřídka. Možná i proto, ve snaze zaujmout širší portfolio zájemců, zvolil Nissan v případě třetí, testované generace modelu označené T32, úplně jinou taktiku.
Dva jsou víc než jeden
Největší novinkou X-Trailu je od loňského podzimu zavedení vznětového motoru 2.0 dCi, který doplnil stávající paletu agregátů. Ta se až dosud skládala pouze ze dvou pohonných jednotek, a sice menšího dieselu 1.6 dCi dobře známého také z renaultů a dále zážehového přeplňovaného čtyřválce 1.6 DIG-T.
Testovaný dvoulitr dCi je v Evropě k dispozici zatím pouze v Nissanech, takže X-Trail je vlastně v roli pionýra. Nissan sice mluví o novém motoru, ovšem pravda je, že se jedná o starý známý agregát M9R. Verze splňující Euro 4 či Euro 5 poháněly už Mégane/Lagunu II a jejich následovníky. A samozřejmě i předchozí generaci X-Trailu T31.
Motor M9R se poprvé objevil před jedenácti lety coby doplnění výrobního programu aliance Renault-Nissan. Vývoj motoru tehdy vyšel na pět set padesát miliónů eur a koncern do něj vkládal velké naděje, neboť po problematických agregátech 1.9 dCi (F9Q) či malých 1.5 dCi (K9K) měl nabídnout kromě výkonů také odpovídající spolehlivost. Léta provozu ukázala, že jde o mimořádně zdařilý pohon. Proto trochu šokovala informace, že s příchodem normy Euro 6 skončí tento dvoulitr v propadlišti dějin.
Opravdu to tak vypadalo, ovšem situace se změnila. Zřejmě koncernu došlo, že nemůže na trhu uspět pouze s kubaturou 1.6 dCi, byť vrcholná verze nabízí dvě turbodmychadla a výkon 118 kW. Pro auta, jakými jsou Talisman, Espace či testovaný X-Trail, je to prostě málo. Přesto nejásejme předčasně…
Dobrý motor, dvě chyby
Nové srdce X-Trailu je tak vlastně evolucí staršího čtyřválce. Nabízí se otázka, co se při přechodu z normy Euro 5 na Euro 6 změnilo. V kompresním poměru rozdíly nehledejte, ten zůstává stále 15,6:1. I nadále motor používá spolehlivý common-rail solenoid od Bosche se vstřikovacím tlakem 1800 barů. Zůstalo také vodou chlazené turbodmychadlo a konečně regenerace filtru pevných částic probíhá dodatečnou dávkou nafty. U některých vznětových motorů koncernu zavedený pátý vstřikovač do výfukového traktu zde uplatněn není. Z méně podstatných změn uvedeme jinak vedené sací potrubí za turbodmychadlem. Důvodem je fakt, že zástavba 2.0 dCi do modulární platformy CMF (Common Module Family) si vyžádala změnu uložení chladiče stlačeného vzduchu z horizontálního na vertikální vedle motorového chladiče.
Vznětové motory pro Euro 6 mají problém zejména s emisemi oxidů dusíku, jejichž hodnota se při přechodu z Euro 5 na Euro 6 snížila z 0,180 na 0,080 g/km. Aby to motory dokázaly splnit, musejí být vybaveny dodatečnou úpravou emisního systému. Jak jistě víte, nejlepším řešením je technologie AdBlue. Sice vyžaduje doplňování močoviny, ovšem vliv na spotřebu paliva je zcela minimální.
AdBlue však testovaný motor nepoužívá. Místo něj je uplatněna levnější technologie se zásobníkovým katalyzátorem oxidů dusíku LNT (Lean NOx Trap). Druhým překvapením je použití pouze vysokotlakého okruhu recirkulace výfukových plynů EGR. Přitom menší 1.6 dCi využívá kromě něj také nízkotlaký okruh. Aby motoráři dokázali eliminovat nevýhodný tlakový spád před a za turbodmychadlem, který je průvodním jevem chodu motoru už od režimu středního zatížení a jenž zásadně omezuje využitelnost použitého EGR v klasickém provedení, je systém recirkulace spalin vybaven zvláštním čerpadlem.
Dojmy ze svezení tak plně odpovídají výše napsanému. Motor silně recirkuluje výfukové plyny už v režimu středního zatížení. Jde mimochodem o jednu z podmínek použití technologie LNT, aby prostě těch „noxů“ nemusel katalyzátor LNT tolik hromadit, čemuž jasně odpovídá poměrně mdlý jízdní projev. I přes deklarovaných 130 kW při 3750/min-1 a zejména vrcholu točivého momentu 380 N.m při udávaných 2000 otáčkách (kdy ovšem tato hodnota takřka neklesá až do přibližně 3000/min-1) se tak nemůžete ubránit dojmu, že to prostě moc nejede. Verze M9R pro Euro 5 poskytovala se 110 kW solidní pružnost v nízkých otáčkách, kterou u výkonnějších verzí vystřídal mocnější vrchol, ovšem trochu na úkor tahu ve spodním otáčkovém spektru. Testovaná nejnovější varianta se odspodu sbírala vlažně, aby při asi 1700 otáčkách za minutu pocitově trochu ožila. Síla však vydržela relativně krátce.
Druhý spíše negativní vjem souvisí se zmíněnou technologií odbourávání NOx LNT. Jeho vypalování probíhá paradoxně v režimu úsporné jízdy, takže výsledný efekt o její snažení je jednoduše minimální. I v módu 2WD, tedy s preferencí pohonu přední nápravy (v případě potřeby ale přesto elektronika i v tomto režimu pohon zadní nápravy připojí) a režimu ECO jsme při průměrné rychlosti 47 km/h dosáhli spotřeby paliva 9,0 l na 100 km dle údajů ukazatele. Občas se však apetit zvyšoval i za hranici 9,5 litrů na 100 km a dostat se pod 9 l vyžadovalo specifický jízdní režim s minimálními dynamickými změnami a lehkou nohu. Přitom výrobce udává v této verzi v kombinovaném cyklu hodnotu 6,0 l na 100 km.
Jak funguje variátor?
Nový dvoulitr dCi nabízí Nissan v X-Trailu jednak s manuální šestistupňovou převodovkou a výhradně pohonem všech kol All Mode 4x4, a dále s testovaným variátorem Xtronic-CVT. Spolu s ním můžete mít buď „čtyřkolku“ (tak jako my), případně variantu pouze s pohonem předních kol.
Je možná trochu škoda, že nám Nissan nepůjčil auto s manuálem. Možná by pak ta spotřeba nebyla tak vysoká a jízdní dynamika určitě lepší. Tedy by se eliminovaly dva hlavní nedostatky našich dojmů z jízdy. Známým neduhem variátorů je nižší mechanická účinnost při jízdě ustálenou rychlostí, řekněme po dálnici. Něco se ztratí v řetězovém převodu, zbytek v případě Xtronic-CVT „spálí“ hydrodynamický měnič momentu.
Pokud odbočíme od spotřeby a jízdní dynamiky, lze chování převodovky CVT v podání Nissanu hodnotit veskrze kladně. Plynulý přenos točivého momentu měl za následek mimořádně komfortní jízdní projev. Je to právě absence „rázů“ při řazení, která tolik fascinuje Američany či Japonce. Proto v těchto zemích jsou variátory populární volbou.
Design, interiér
Důraz na komfort
A co zbytek auta? Po stránce jízdy je podvozek naladěný hodně komfortně. Za povšimnutí stojí to, že ani na 19palcových kolech, které jsou výsadou dvou nejvyšších výbav Acenta a testované Tekna, podvozek posádku neotravuje tupými údery při přejezdu hlubších nerovností. Komfortním odpružením ale trochu trpí ovladatelnost. Ve svižně projížděných zatáčkách se tak karoserie dost naklání a celkem brzy opouští zvolenou stopu přídí ven. Rozdíl mezi režimy 2WD a Auto v nastavení pohonu se zdál být takřka zanedbatelný.
V kabině se sedí příjemně. Bonusem může být třetí řada sedadel, v nepoužívaném stavu zdařile zaklopená do podlahy zavazadelníku, který ovšem trochu omezuje v porovnání s pětimístnou verzí (445 oproti 550 l v základním uspořádání). Otazníky ale visí nad elektromotoricky ovládanými pátými dveřmi. K otevření/zavření potřebuje servomotor tolik času, až to není hezké. Sice lze ovladačem v kabině měnit míru zvednutí dveří, ale i v maximálním otevření mohou mít vyšší postavy problém s tím, aby nezavadili hlavou o zámek víka.
Standardem testované nejvyšší výbavy byla kromě koženého čalounění na omak připomínajícího spíše umělou kůži a vyhřívání sedadel rovněž dvouzonová samočinná klimatizace. Je až s podivem, jak lze její projev odlišně naladit ne napříč různými automobilovými koncerny, ale dokonce v rámci jedné skupiny. Zatímco v Mégane Grandtour s motorem 1.6 dCi to skoro netopilo, v X-Trailu, který jsme testovali shodou okolností o týden dříve, jsme se při nastavení obligátních 22 stupňů doslova pekli. Topení tedy bylo opravdu účinné.
Závěr
Závěr
X-Trail s motorem 2.0 dCi splňujícím nově Euro 6 v nás vyvolal míšené pocity. Spotřeba paliva je vyšší, dynamika průměrná. Prostě jsme od motoru čekali více. Možná, kdyby byl kombinovaný nikoliv s Xtronic-CVT, ale s manuálním „šestikvaltem“, mohly být dojmy z jízdy lepší. Pokud jej upřednostníte před variátorem, ušetříte rovných 50.000 korun, což není málo. Zaplatit méně a dostat více? V tomto případě by to tak být mohlo.
Jednoznačným pozitivem je však komfortní nastavení podvozku nebo kompletní výbava. Testovaná verze sice začíná na nijak nízké částce 937.000 Kč, prostor pro příplatky však už skoro nenechává. Za pozornost určitě stojí třeba i moderní bezpečnostní asistenti nebo sedmimístné uspořádání.
Nejlevnější verze modelu | 574.500 Kč (1.6 dCi/130 Visia/96 kW) |
Základ s testovaným motorem | 727.000 Kč (2.0 dCi/177 All Mode 4x4 5 sedadel Acenta/130 kW) |
Testovaný vůz bez příplatků | 937.000 Kč (2.0 dCi /177 Xtronic All Mode 4x4 7 sedadel Tekna/130 kW) |
Testovaný vůz s výbavou | 952.000 Kč (2.0 dCi /177 Xtronic All Mode 4x4 7 sedadel Tekna/130 kW) |
Plusy
- Komfortní jízdní vlastnosti
- Na nerovnostech tichý podvozek
- Bohatá standardní výbava
- Moderní prvky bezpečnosti (Nissan Safety Shield)
- Relativně vyspělý pohon všech kol
- Velmi účinné topení
- Plynulé zrychlení (převodovka Xtronic CVT)
- Vysoká úroveň bezpečnosti
Minusy
- Vysoká spotřeba paliva
- Mdlé jízdní výkony, nevýrazný motor
- Obtížné nastupování do třetí řady sedadel
- Víko kufru by se mohlo otevírat rychleji a výše
Foto: Ondřej Kroutil