TEST Toyota C-HR 1.8 Hybrid (90 kW) – Stylově, hybridně a za slušnou cenu
Extravagantní crossover způsobil při premiéře poprask, Toyota C-HR se ale prodává dobře. Aktuálně láká i na zajímavou verzi Prime.
Design, interiér
Toyota C-HR je tu s námi od roku 2016, kdy šokovala svět. Japonský výrobce vyhlášený svým konzervativním designem totiž představil něco, co v lecčems připomínalo UFO. Extravagantní crossover ale nadchnul, i v českých ulicích dobře vidíte, že se dobře prodává. Přesto chce české zastoupení zájem minimálně udržet, a tak C-HR nabízí ve zvýhodněné variantě Prime.
Prime reaguje na dřívější kritiku, že je C-HR v hybridním provedení přece jen dražší. Kombinuje tak zajímavou cenovku ve výši 599.900 korun s atraktivní výbavou zahrnující zadní parkovací kameru, navigační systém, asistent pro jízdu v pruzích, adaptivní tempomat, vyhřívaná přední sedadla nebo automatickou dvouzónovou klimatizaci. K tomu přidává ještě více šmrncu - 17palcová kola jsou dvoubarevná, střechu zakončuje sportovní spoiler a volant je obšitý Nappa kůží. Velké části zákazníků taková nabídka bude bohatě stačit.
Konkurenční hybridní crossover Kia Niro s 1.6 GDI HEV (104 kW) stojí ve verzi Comfort vlastně stejně, konkrétně 599.980 korun, za takovou částku ale postrádá adaptivní tempomat, zadní parkovací kameru či navigaci. Detailnější srovnání výbav obou kompaktních crossoverů s hybridním pohonem najdete v přiložené tabulce.
Toyota C-HR : Cenové srovnání s konkurencí | ||
Vůz | Toyota C-HR | Kia Niro |
Motor | 1.8 Hybrid (90 kW) | 1.6 GDI HEV (104 kW) |
Výbava | Prime | Comfort |
Základní cena [Kč] | 599.900 | 599.980 |
Airbagy | 7 | 7 |
Centrální zamykání s DO | S | S |
Dešťový a světelný senzor | S/S | -/- |
Elektricky ovládaná/vyhřívaná zrcátka | S/S | S/S |
El. stahování předních/zadních oken oken | S/S | S/S |
Klimatizace | automatická dvouzónová | automatická dvouzónová |
Kola | 17" litá | 16" litá |
Metalický lak | 15.000 | 15.000 |
Navigace | S | - |
Parkovací kamera | S | - |
Parkovací senzory | - | vzadu |
Tempomat | adaptivní | S |
Vyhřívaná sedadel vpředu | S | - |
Diamanty sem, diamanty tam
Toyota C-HR ale není jen o cenovce, ale odjakživa o designu. Odvážně tvarovaná karoserie crossoveru o velikosti Nissanu Qashqai s mnoha prolisy a dlouhatánskými světlomety možná není pro každého, své zákazníky si ale vůz našel (a hodně), což dokazuje, že sázka na extravagantní crossover s dynamicky tvarovanou siluetou se vyplatila.
Samozřejmě ale koncepce vyvýšeného kupé, jak výrobce C-HR (coupé high rider) nazývá, přináší i jistá negativa. Výhled do předních rohů je sice díky úzkým A sloupkům skvělý, dozadu už je to ale kvůli masivním C sloupkům horší. Ty navíc v kombinaci s černým čalouněním stropu a nízkým bočním prosklením znamenají, že se vzadu cestující cítí stísněně. Prostoru před koleny je sice málo, s místem nad hlavou to ale není úplně špatné, s výškou 185 centimetrů mi zbývá ještě nějaká rezerva, což s ohledem na nízkou siluetu překvapí. Je to ale částečně dáno nízko usazenou lavicí. Kvůli tvaru střechy ale počítejte s krkolomnějším nastupováním a vystupováním, „skryté“ a vysoko umístěné kliky pak dokážou leckoho zmást.
To vpředu automobil nadchne kvalitou zpracování a vybranými materiály. Jestliže novou Corollu jsme přesně v této oblasti chválili, C-HR už delší dobu ukazuje, že právě prostřednictvím jí Toyota na interiérech svých aut zapracovala. Ve výsledku tak ani nevadí ten kontrast krásně obšité palubní desky s plastovými výplněmi dveří, diamantový vzor je zajímavě oživuje. Právě motiv diamantu (nebo lichoběžníku, chcete-li) se v interiéru objevuje hned na několika místech, tvoří ho třeba tlačítka na volantu nebo středovém panelu.
Osmipalcová dotyková obrazovka multimediálního systému Toyota Touch 2 je díky vyvýšené pozici na vrchu středového panelu hezky na očích. Tím však výhody systému končí, protože Toyota s ním stále nic moc neudělala, a tak navigace pořád mate řidiče nejasnými nebo opožděnými příkazy. Na tomhle by měla automobilka vážně zapracovat.
Za volantem se sedí výše, přesně tak, jak byste od crossoveru očekávali. Tělo obstojně podrží sedačky se slušným bočním vedením, nevadil by nám ale delší sedák.
Cenou za komplikované vnější tvary je též omezený zavazadelník, objem 377 litrů je opravdu málo, prostor navíc není zrovna pravidelně tvarovaný a po sklopení zadních sedadel vznikne asi deseticentimetrový schod. C-HR je tak v tomto ohledu fakt spíše jen autem pro dva, na rodinnou dovolenou to vskutku není. Výhodou je alespoň to, že u hybridní verze zavazadlový prostor není nijak zmenšený oproti C-HR s konvenčním pohonem.
Motor, jízdní vlastnosti
Skvělá na městě, hlučná na dálnici
Toyota C-HR je na českém trhu dostupná se dvěma motory, konvenčním zážehovým čtyřválcem 1.2 Turbo a hybridní osmnáctistovkou. Jestliže pro dvanáctistovku je vedle šestistupňového manuálu dostupná i převodovka s variabilním převodem Multidrive S (klidně i v kombinaci s pohonem všech kol), pro variantu Prime je 1.2 Turbo k dispozici výhradně s manuální převodovkou. My však vyzkoušeli C-HR s 1.8 Hybrid, která je druhou motorizací dostupnou pro zvýhodněné provedení Prime.
Ústrojí kombinující atmosférickou zážehovou osmnáctistovku, planetovou převodovku a dva elektrické generátory (jeden fungující jako startér a generátor energie, druhý pro pohon auta při rozjezdu, couvání či v elektrickém režimu) už dobře známe z Priusu. Samotný spalovací čtyřválec o objemu 1798 cm3 dává 72 kW a 142 N.m, celkový výkon hybridní soustavy činí 90 kW.
Při jízdě s C-HR jsme si přitom opět potvrdili, že tohle ústrojí je vhodné hlavně pro pohyb ve městě. V takovém případě je síla dostatečná a motor se nemusí tolik vytáčet. Díky častému využití vypínání spalovacího motoru a jízdě na elektřinu navíc ušetříte, s hybridním C-HR jsme se po Praze obvykle pohybovali za skvělých pět litrů.
Moc nám ale nedává smysl tlačítko umožňující spuštění čistě elektrického režimu. Pustíte ho leda tak do rychlosti 30 km/h, a to jen když auto vyhodnotí, že je v bateriích dostatek šťávy. Při jakémkoliv silnějším stlačení plynového pedálu C-HR navíc opět spouští spalovací motor. Ve výsledku nám tenhle mód přijde zbytečný, protože ho prakticky nevyužijete. Možná někde při popojíždění v koloně či v parkovacích garážích.
Jenže jakožto městský automobil je už C-HR přece jen velké, a tak s ním jejich majitelé patrně budou častěji jezdit i za hranice města. A tam už se jisté limity hybridního pohonu ukazují. Hlavně jízda na dálnici s hybridním C-HR není vůbec pohodlná. Ukazuje se, že dynamika hybridní soustavy je jen průměrná, a tak při jakémkoliv zpomalení v hustém provozu a následném zrychlení zpět na povolený limit se motor dostává do vysokých otáček. Spalovací motor je opravdu nepříjemně slyšet, zvlášť kvůli monotónnímu „vysavačovému“ zvuku. Také aerodynamický šum je vcelku vysoký.
Na dlouhých cestách navíc C-HR limituje malá palivová nádrž, která má v případě hybridní varianty objem pouhých 43 litrů. Alespoň, že i dálniční spotřeba se drží v mezích, jezdili jsme okolo sedmi litrů.
Skvěle sedí, ale chybí jí síla
Průměrná dynamika hybridního ústrojí vás zamrzí i v případě, kdy s C-HR vyjedete na oblíbenou okresku. Toyota v poslední době klade důraz na skvělé jízdní vlastnosti, přičemž C-HR už do tohoto trendu patří.
Základem je modulární platforma TNGA, vyvíjená právě s ohledem na jízdní schopnosti. Možnost uložení vybraných komponentů níže snižuje těžiště auta, podvozek navíc kombinuje vzpěry MacPherson vpředu a lichoběžníkové zavěšení vzadu, není tu tedy žádná jednoduchá náprava.
C-HR je tak ve výsledku nečekaně agilním automobilem. Crossover statečně drží stopu a v zatáčkách se jeho karoserie prakticky nenaklání. Zároveň však podvozek zůstává pohodlný i na rozbitých cestách, od podvozku se neozývají žádné hlučné rány. Až vás tak bude mrzet, že pod kapotou není nějaký potentní motor. Podvozek C-HR by silnější srdce rozhodně zvládl, auto by ale mohlo nabídnout komunikativnější řízení.
Závěr
Závěr
Toyota C-HR při uvedení na trh svým designem možná nepadla do oka každému, její počty v ulicích ale dokazují, že si zákazníci takový automobil přáli. Styl japonského UFO se jim zkrátka líbí a omezený výhled ven kvůli tvaru karoserie hodí za hlavu. Hybridní verze pak zákazníkům jezdícím primárně ve městě vyhoví, na dálnici ale počítejte s vyšším hlukem a průměrnou dynamikou. A ani ta malá palivová nádrž na dlouhých cestách moc nenadchne. Jízdní vlastnosti jsou však perfektní, stejně jako zpracování kabiny. A díky verzi Prime nyní nabízí Toyota C-HR Hybrid i zajímavou cenovku s atraktivní výbavou. Za 599.900 korun dostanete adaptivní tempomat, parkovací kameru nebo navigaci, což je v případě hybridu slušná nabídka.
Nejlevnější verze modelu | 509.900 Kč (1.2 Turbo/85 kW Live) |
Základ s testovaným motorem | 599.900 Kč (1.8 Hybrid/90 kW Prime) |
Testovaný vůz bez příplatků | 599.900 Kč (1.8 Hybrid/90 kW Prime) |
Testovaný vůz s výbavou | 614.900 Kč (1.8 Hybrid/90 kW Prime) |
Plusy
- Slušná základní výbava
- Nízká spotřeba ve městě
- Agilní jízdní vlastnosti
- Nápaditý design
Minusy
- Malá palivová nádrž
- Omezený výhled
- Hluk na dálnici
