To by se v Česku nestalo: Elektromobily čekaly ve frontě na nabíjení až 90 minut
Překotný rozvoj elektromobily v některých případech přináší i spoustu diskomfortu, jak se o tom přesvědčují například někteří řidiči v New Yorku.
Nerad bych, aby tento článek působil jako „hate“ na elektromobily. Já jsem vlastně jejich zastánce. V městském a příměstském režimu jsou výrazně efektivnější než spalovací konkurence, nemluvě o kultivovanějším běhu a lepší a dříve dostupné dynamice. Jenže jsou tu ale také oblasti, v kterých auta s lokálně bezemisním provozem tolik neexcelují.
Doplnění energie navzdory stále hustší síti vysokovýkonných dobíječek pořád nedosahuje rychlosti tankování benzinu či nafty. Jestliže u čerpací stanice se v průměru zdržíte okolo pěti minut (deset i s návštěvou toalety), u nabíjecího stojanu se zastávka obvykle počítá v desítkách minut. A pokud je v dané oblasti hustší koncentrace elektromobilů, je zaděláno na problém.
Příkladem budiž situace v newyorském Brooklynu. Velké jablko, jak se největšímu americkému městu přezdívá, totiž v poslední době zažívá elektrický boom, který má na svědomí především jediná značka. Tesla díky bezprecedentním slevám doslova zaplavila trh, přičemž do prodeje se chystá i část obrovské elektrické flotily půjčovny Hertz, která se aut zbavuje kvůli vysokým nákladům na opravy (což platí primárně pro tesly).
A právě relativně nízké ceny, vcelku rozumné provozní náklady a podpora ze strany radnice New Yorku zaujaly mimo jiné velké množství řidičů klasických taxislužeb a jejich moderních alternativ. Ti totiž v průběhu dne potřebují dobíjet i několikrát (navíc spousta z nich nemá možnost doplnit elektřinu domácích podmínkách, protože bydlí v bytě), zatímco ostatním majitelům stačí elektrické auto zapojit do wallboxu v práci, případně až doma. U dobíjecích stojanů americké automobilky, která se pyšní nejhustší sítí ve Spojených státech, proto v exponovaných lokalitách vznikají dlouhé fronty.
Minulý čtvrtek 18. ledna se ve zmíněném Brooklynu u hubu s dvanácti rychlodobíječkami Tesla vytvořila kolona asi dvaceti aut, z nichž většina jezdila pro Uber a podobné služby. Fronta se protáhla až na 90 minut, přitom alternativy nebyly o moc rychlejší.
Řidiči si totiž na mapě mohou vyhledat ostatní nabíječky včetně čekací doby. Do toho je nutné započítat i čas strávený na cestě, přejezd do jiné lokality totiž může zabrat klidně hodinu a půl. To pro průměrného řidiče Uberu s hodinovým výdělkem 35 až 50 dolarů (asi 796 až 1138 Kč), denním nájezdem v řádu stovek kilometrů a potřebou minimálně jedné, spíše ale dvou zastávek u nabíječky znamená měsíčně citelnou ztrátu.
Nabíjecí body od jiných poskytovatelů jsou podle vyjádření samotných majitelů vozů Tesla v praxi pomalejší a dražší. Navíc spousta lokalit se v New Yorku nachází na místech s placeným parkováním (včetně těch se superchargery Tesla).
Sama americká automobilka s tímhle nešvarem částečně bojuje prostřednictvím poplatku ve výši jednoho amerického dolaru (zhruba 22,75 Kč) za minutu dobíjení po dosažení 80 % využitelné kapacity akumulátoru, přesto se minimálně taxikáři a smluvní řidiči musejí obrnit trpělivostí. A nebo elektromobil vyměnit za auto se spalovacím motorem.
