Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

To nejlepší ze škodováckého muzea: Odhalili jsme tajemství Škody Ferat!

David Bureš
Diskuze (22)
Dnes černě lakovaný sporťák patří mezi nejobdivovanější díla mladoboleslavské automobilky. Jmenuje se Škoda 110 Super Sport, spíše se mu ale říká Ferat.

Produkce mladoboleslavské automobilky byla v dobách socialismu spojena hlavně se sedany s koncepcí „vše vzadu,“ tedy vzadu uloženým motorem pohánějícím zadní kola. I v té době ale ve Škodě (tehdy AZNP – Automobilové závody, národní podnik) vzniklo pár projektů, které se od této koncepce naprosto odlišovaly. Mezi ně patřila i Škoda 110 Super Sport, dnes známější jako Ferat.

Původní název může mnohým evokovat tehdejší kupé Škoda 110 R, vyráběné mezi lety 1970 a 1980, tak jednoduché to ale není. Společný je vlastně jen motor, řadový čtyřválec s rozvodem OHV o objemu 1107 cm3, na jehož objem číslo v názvu odkazuje. Agregát však v případě 110 Super Sport nebyl uložen vzadu (tedy za zadní nápravou), ale uprostřed (před zadní nápravou).

Základem vozidla interně označovaného Škoda 724 pak byla podlahová plošina s navazujícím pomocným rámem, který nesl poháněcí ústrojí a zavěšení. To mimochodem pocházelo ze sériové Škody 110 L, o zastavení se pak staraly kotoučové brzdy vpředu a bubnové vzadu. Samotné panely karoserie byly laminátové, dodané společností Vertex z Hradce Králové.

Z hlediska vzhledu měl automobil všechno, co tehdejší sporťák potřeboval. Ostře řezaná karoserie si nezadala s tehdejšími italskými supersporty, autu nechyběly ani „mrkačky,“ tedy výklopné světlomety. Zde se odklápěla jakási světelná rampa, vedoucí přes celou šíři vozu. Šestice kruhových světel měla různé funkce, dvojice byla pro potkávací světla, další dvojice pro dálková a poslední dvě pro mlhovky. Dnes auto svými tvary rozhodně zaujme, v době premiéry ale design nebyl moc kladně hodnocen.

Největší zajímavostí jen 1.120 mm vysokého sporťáku však byl přístup do kabiny. Nastupovalo se pomocí dopředu výklopného krytu zakrývajícího celý interiér, jehož vývoj měla na starosti společnost Jawa. I proto boční okénka nebyla stahovací, ale jen šoupací dopředu. Interiér byl spartánský, kromě pár přístrojů a dvou anatomických sedaček toho tady nebylo moc navíc.

Testy dvou motorů

Také k motoru zajišťoval přístup velký odklápěcí kryt, díky němuž se k němu dostávalo opravdu snadno. Jak bylo řečeno, uprostřed uloženým agregátem byla jedenáctistovka. Konkrétně se jednalo o verzi ze závodní Škody 110 Rallye s dvojitým karburátorem Weber, která poskytovala výkon 54 kW a točivý moment 81 N.m. Spárována byla se čtyřstupňovým manuálem ze Škody 110, který byl umístěn za zadní nápravou.

Parametry se nezdají jako nijak zázračné, což se ostatně projevilo i na schopnostech, 4.060 mm dlouhý sporťák s rozvorem 2.500 mm a pohotovostní hmotností 898 kg zrychloval z 0-100 km/h za dlouhých 15,3 sekundy. Ani maximální rychlost 180 km/h vzhledem k dravému zevnějšku není z dnešního pohledu dechberoucí. Na druhou stranu byl Super Sport mnohem rychlejší než tehdejší sériové modely značky.

V útrobách auta se každopádně později nakrátko objevil čtyřválec o objemu 1147 cm3 o výkonu 76,5 kW, který původně pocházel z okruhových speciálů. S ním se Škodě 110 Super Sport během testování podařilo překonat magickou dvoustovku, konkrétně s hodnotou 211 km/h.

Škoda 110 Super Sport se veřejnosti poprvé ukázala v červenci 1971 v Klatovech na výstavě pořádané při příležitosti Rallye Vltava. V zahraničí si ho poprvé mohli prohlédnout o rok později, na bruselském autosalonu.

Měl se vyrábět!

Dnes se může zdát, že Škoda 110 Super Sport byla jen nějakým cvičením designérů a konstruktérů, jenže není tomu tak. Automobil postavený v Kvasinách se totiž původně měl skutečně vyrábět!

Začátky projektu se datují do konce uvolněných šedesátých let, kdy se zvažovala výroba sportovního automobilu, který měl zaujmout na exportních trzích. Jeho úkolem bylo přinést do republiky tak potřebné devizy. Automobilka si přitom notně věřila, protože zamýšlený vůz měl v kategorii s motorem okolo 1200 cm3 vyzvat na souboj Opel GT, Alpine A 110 nebo Melkus RS 1000. Potenciální soupeře měl přitom podle vedení AZNP Super Sport překonat, u Opelu byla kritizována archaická tuhá zadní náprava, zatímco u východoněmeckého Melkusu, využívajícího techniku Wartburgu, byl vysmívaný dvoutaktní motor, který u sporťáku nestačil.

Po dokončení a otestování Škody 110 Super Sport si ale v Mladé Boleslavi uvědomili, že takový projekt je v podmínkách normalizace zkrátka nerealizovatelný. A tak skončila v tovární sbírce, kde byla vystavována v mladoboleslavském Autosalonu Škoda, tehdy suplující značkové muzeum.

Ze Super Sportu Ferat

Konec kariéry to ale nakonec nebyl. Deset let po zhotovení se Škoda 110 Super Sport opět objevila na scéně, avšak v upravené podobě. Automobil se totiž rozhodli využít filmaři pro natáčení hororového snímku Upír z Feratu, pojednávajícího o krvežíznivém závodním automobilu, který saje krev ze svého řidiče.

Pro potřeby filmu režiséra Juraje Herze byl automobil upraven výtvarníkem Theodorem Pištěkem. Jednak se změnila barva karoserie, bílý háv nahradil černý s červenými detaily, který k „upírskému“ autu seděl více. Druhak se změnil design, přední část ozdobila tehdy moderní úzké konvenční světlomety místo výklopných, na zádi bylo usazeno vysoké křídlo. Litá kola pak nahradily exotické 15palcové disky BBS, místo původních Barumek pak vůz dnes nese pneumatiky Goodyear.

Od této přestavby realizované automobilky se tak tomuto sporťáku neřekne nijak jinak než Ferat s odkazem na svoji roli ve filmu, kde po jeho boku hrála Dagmar Veškrnová (dnes Havlová) nebo Petr Čepek. Nebyla to ale jediná jeho filmová role, později se vůz ukázal i ve snímku Velká filmová loupež, zatímco ještě před přestavbou se mihl ve filmu Zítra ráno vstanu a opařím se čajem.

Po své hvězdné chvíli se Škoda 110 Super Sport, teď už Ferat, vrátila do Mladé Boleslavi, kde je součástí tamější sbírky Škoda Muzeum. Bývala vystavena přímo v muzeu, aktuálně je k vidění v depozitáři muzea, kde jsme si ho prohlédli i my. A můžete si ho prohlédnout i vy, protože tento depozitář můžete navštívit v rámci své návštěvy mladoboleslavského Škoda Muzeum.

David Bureš
Diskuze (22)
31. 10. 2019 23:49
ferat
Ferat mě zaujalnatolik, že jsem si o něm hledal pár informací a na https://kralmotoru.cz/…z-ceskoslovenska jsem se o něm dočetl opravdu zajímavé věci. To auto mě celkem pohltilo, takže přemýšlím, že si jej někdy půjdu do muzea Škodovky prohlédnout naživo.
2. 11. 2017 11:36
Otočený agregát
Mohl nám autor alespoň objasnit tajemství jak při otočení hracího agregátu dosáhli správného směru jízdy. Aby to tou dvoustovkou nejezdilo jen dozadu
Avatar - Emel
2. 11. 2017 10:03
Re: Druhak
Že by? >:D
2. 11. 2017 07:55
Ach, tá domýšľavosť...
"Z hlediska vzhledu měl automobil všechno, co tehdejší sporťák potřeboval. Ostře řezaná karoserie si nezadala s tehdejšími italskými supersporty" ... a vzápätí "Dnes auto svými tvary rozhodně zaujme, v době premiéry ale design nebyl moc kladně hodnocen."

"u východoněmeckého Melkusu, využívajícího techniku Wartburgu, byl vysmívaný dvoutaktní motor, který u sporťáku nestačil"
Melkus: 51 kW/118 Nm, 165 km/h, 0-100 km/h za 12s
Ferat: 55 kW/83 Nm, 161 km/h, 0-100 km/h za 12,6 s (posledná verzia z filmu, 1981)
Ten Melkus bol teda voči Feratu fakt mizerný...

Inak, ako to bolo s tým zadným čelom? Pôvodne vyzeralo takto:
[odkaz]
V múzeu bolo čierne auto s prázdnymi dierami:
[odkaz]
Vo filme malo auto veľkoplošné zadné svetlá, ktoré sa na sériových škodovkách objavili tuším až v modelovom roku 1984:
[odkaz]
1. 11. 2017 19:04
Re: To nejlepší ze škodováckého muzea
Hodně aut a malá místa.