Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

To nejlepší ze škodováckého muzea: Unikátní Škoda 120. Má pohon předních kol!

David Bureš
Diskuze (47)
Na první pohled vypadá bílý prototyp jako obyčejná „stodvacítka,“ při tom druhém si ale uvědomíte, o jaký jde unikát.

Když v roce 1964 mladoboleslavské Automobilové závody, národní podnik (AZNP) spouštěly výrobu Škody 1000 MB, byla její koncepce vše vzadu moderním řešením, které prosazovaly i západoevropští výrobci. Škoda na koncepci kvůli nedostatku financí musela trvat i o pár let později, kdy se již ukazovala jako stále zastaralejší. V sedmdesátých letech se ale už začalo pracovat na změně, která nakonec vyústila v model Favorit. Součástí trnité cesty k hatchbacku s motorem vpředu a pohonem předních kol byl i prototyp Škoda 742 P, přezdívaný Obrtlík.

Bíle lakovaný vůz je součástí sbírky škodováckého muzea, aktuálně je vystaven v pro veřejnost přístupném depozitáři, kde jsme si ho prohlédli i my. Na první pohled vypadá vlastně obyčejně, všimnete si jen zvýšeného podvozku nebo unikátních kol s pouhými třemi šrouby a zaslepených chladicích otvorů v zadní části boků karoserie. Jenže právě tyto detaily odkazují na jeho unikátnost.

Když byste totiž nahlédli do motorového prostoru, který se u výchozí stodvacítky nacházel vzadu, zjistíte, že agregát v tomto místě chybí. Pod přepracovaným zadním víkem procházejícím hluboko do zadního čela se totiž u tohoto prototypu nachází rozměrný zavazadlový prostor. Vedle obřího místa pro bagáž je tu i prostor pro rezervní kolo, které se nachází vespod, na podvozku auta jej prozrazuje jeho vnější kryt. Odhadem má kufr tak objem 400 litrů, přičemž lze dále zvětšit díky zadním sklopným sedadlům. Díky rozměrnému víku se pak do něj snadno nakládají zavazadla. Nedokonalé čalounění je nutné omluvit, vždyť se jedná o prototyp...

Motor je umístěn vpředu, pod kapotou otevírající se nikoliv do strany, jako u sériové Škody 742 (interní označení stodvacítky), nýbrž dopředu. Samotný agregát je dobře známý, jedná se o sériový čtyřválec s rozvodem OHV o objemu 1174 cm3 a výkonu 38 kW z modelu Škoda 120 L.

Prototyp sice v roce 1978 vznikl na příkaz předsedy vlády Lubomíra Štrougala, díky čemuž vznikly i další prototypy s odlišnou koncepcí na bázi Škody 742, jenže alternativa ke stodvacítce s jinou koncepcí musela být postavena s co nejmenšími náklady. A tak byla zvolena zástavba s původní převodovkou a rozvodovkou, jen se celek proti sériovému automobilu otočil kolem svislé osy o 180°, což mu vyneslo přezdívku Obrtlík. Agregát prototypu je tudíž umístěn před přední nápravou, chladič je tak podobně jako u Wartburgu umístěn až za ním, protože před něj by se už zkrátka nevešel.

Větších úprav se musel dočkat podvozek. Vyvíjet zavěšení pro pohon předních kol by bylo příliš nákladné, a tak bylo použito z Renaultu 12, a to včetně středů, disků nebo poloos. To ostatně vysvětluje již zmíněné použití kol uchycených jen třemi šrouby. Dnes jsou mimochodem obuta do pneumatik Barum Brillantis s rozměry 165/80 R13. Stanislav Cinkl, který na autě pracoval, později vzpomínal, že napasování francouzské nápravy na stodvacítku nebylo až tak složité, nejhorší bylo získat podběhy. Ty byly u Renaultu z velice kvalitního materiálu, a tak při prepraci z původního auta nestačily nůžky, ale byly potřeba majzlík a palice.

Jinak se ale vlastně jedná o dobovou stodvacítku. Čtveřice kruhových světel vpředu dokazuje, že základem byla Škoda 120 LS, srovnání s vedle stojícím krásným prototypem Škoda 720 s karoserií od Giugara dokazuje, že do sériové výroby se dostalo alespoň něco – třeba podobné kliky. Stodvacítka naopak zůstala u sedadel bez hlavových opěrek, zatímco 720 už tento bezpečnostní prvek měla.

Na sériovou produkci ale nakonec nedošlo, a tak po otestování zamířil Obrtlík na jaře 1979 do sbírky škodováckého muzea. Tam byl před několika lety zrenovován do úžasné podoby, že dnes vypadá jako nový. Na konci sedmdesátých let ještě nebyla vůle vyrábět v Mladé Boleslavi auto s motorem vpředu a pohonem předních kol, a to jak ta politická, tak samotného vedení automobilky. Agregátu vzadu a pohonu zadních kol se uvnitř AZNP stále věřilo, navíc získat potřebné komponenty bylo v tehdejším východním bloku vlastně nemožné. Hnací hřídele pro taková auta se vyráběla jen v NDR, a to ještě v nedostatečném počtu. V podmínkách reálného socialismu neřešitelný problém.

Na předokolku si tak Škoda musela počkat do roku 1988, kdy se konečně začal vyrábět Favorit. Právě Škoda 720 P „Obrtlík“ ale byla důležitou etapou na cestě k tomuto hatchbacku. Mimochodem nebyl jediným takovým prototypem, v Bratislavských automobilových závodech vznikl v roce 1980 prototyp nazvaný Škoda 724 PP. V jeho případě byla příď upravena tak, aby pojala čtyřválec ze Zastavy 101, jugoslávské licenční verze Fiatu 128.

Pod kapotou tohoto prototypu tudíž pracoval napříč uložený čtyřválec OHC o objemu 1116 cm3 a výkonu 40,5 kW spárovaný se čtyřstupňovou převodovku. Ze Zastavy bylo převzato také přední zavěšení se vzpěrami McPherson nebo kotoučové brzdy.

Na pohled pak tento prototyp odlišovala příď. Byla rozšířená, po obou stranách přibyly svisle orientované ukazatele směru zasazené do rohů blatníků. Záď zase ozdobila o poznání širší skupinová světla, z nichž každé vzniklo ze dvou rozříznutých a navzájem spojených původních skupinových svítilen. Kapota se otevírala dozadu, jak je u takových aut zvykem.

David Bureš
Diskuze (47)
Avatar - Zetti
17. 5. 2020 11:38
Kola z Dacie?
Skodovka s kolama z Renaulta / Dacie? Ta svetla vyska vypada jako by byl z Dacie cely podvozek
19. 11. 2017 21:34
Re: Obrácený agregát
Skodovka nema hypoid, takze neni problem otocit diferencial pro otoceni chodu.
17. 11. 2017 12:50
Re: Obrácený agregát
Kdepak, žádná dacia, R12, pro účely testování prototypu potřebovali originální řešení a né rumunskou verzi která nebyla úplně dokonalá. Ale v principu šlo o totéž, to ano.
17. 11. 2017 06:49
Re: Ale bola vôľa
Ale tých prototypov čo sa tam spravilo, a niektoré boli aj k svetu.
17. 11. 2017 06:47
Re: Vizionářský DDR wagen
Tuším, že aj Wartburg mal chladič za motorom