TEST V okolí Ještědu jsme vyzkoušeli Seat Tarraco: Víte, kde se vzalo jeho jméno?

Seat již tradičně označuje svoje modely názvy převzatými z topografie pojící se s Iberským poloostrovem. Toledo, Marbella či Cordoba jsou města ve Španělsku, Ibiza je jeden z ostrovů ze souostroví Baleár. Ale co Tarraco? Jméno zatím posledního modelu španělské automobilky, který je zároveň její novou vlajkovou lodí, je odvozeno od slova Tarragona, města na pobřeží Středozemního moře, které se nachází řádově desítky kilometrů jihozápadně od Barcelony. Jméno Tarraco bylo vybráno ve veřejném hlasování, jehož se zúčastnilo více než 146.000 příznivců značky Seat. Stalo se tak v poslední fázi soutěže „SEATseekingName“.

Ve znamení digitalizace

Na českém trhu je Tarraco nabízeno se dvěma zážehovými motory 1.5 TSI a 2.0 TSI a dále dvoulitrem TDI ve verzi s výkonem 110 kW respektive 140 kW. Za přímou konkurenci Seat považuje zejména vozy z mateřského koncernu VW, s nimiž Tarraco sdílí techniku. Ač mnozí Tarraco považují za dvojče naší Škody Kodiaq, ve skutečnosti má největší španělské SUV blíže k Volkswagenu Tiguan Allspace. Obě auta se vyrábějí na společné výrobní lince ve Wolfsburgu. Rozvor náprav udává Seat 2790 mm, u Kodiaqu je to 2791 mm. Rozdíl 1 mm je ovšem zcela zanedbatelný, přičemž příčnou je pravděpodobně lehounce odlišná geometrie zadní nápravy. Má to svůj důvod, neboť Tarraco s délkou 4735 mm překonává Škodu Kodiaq dlouhou 4697 mm, přičemž rozdíl je zejména v zadním převisu karoserie. U všech motorizací Tarraca existuje jak pětimístná kabina, tak také sedmimístná.

Pozici vlajkové lodě tenhle „Španěl“ dokazuje také dvěma výbavovými stupni. K základní výbavě Style se přidává lépe vybavená verze Xcellence. Jenže pojem „základní“ tady berte s rezervou, neboť i v tomto případě je standardní výbava velmi bohatá. Tak třeba přístrojový štít je u Tarraca vždy elektronický s úhlopříčkou 10,25 palců. Klasické „analogové“ budíky také u Tarraca již nenajdete. Sice nejde o žádnou novou techniku, minimálně ne v rámci skupiny VW, vždyť toto již známe třeba ze současného Audi TT. Do aut byla tato technika propašována, samozřejmě ve zcela odlišné formě, z letectví, kde se v případě dopravních letadel objevuje od přelomu 70 a 80 let, kdy to jako první uvedl Boeing 757/767. Tehdy ještě coby displeje CRT (Cathod Ray Tube). Později se objevily LCD displeje, nyní je toto nabízeno coby TFT displej.

Seat Tarraco odhaluje české ceny. Jak si stojí proti sourozencům, Kodiaqu a Tiguanu Allspace?

Španělé nazývají elektronický přístrojový štít Tarraca „Seat Digital Cockpit“. Tvořený je právě TFT displejem, přičemž umožňuje tlačítkem „View“ na rameni volantu zvolit tři různé režimy zobrazovaných údajů. Od klasiky čítající kruhové stupnice rychloměru a otáčkoměru až po mapu z navigace, roztaženou takřka po celé ploše displeje. Jeho rozlišení je 1280 x 480 pixelů, což zajišťuje vynikající čitelnost za všech světelných podmínek. Rovněž nabízí velmi plynulé změny obrazu, což je pro změnu zásluhou procesoru s frekvencí 75 Hz.

Když jsme s vozem kroužili v okolí Ještědu (samozřejmě jsme vyjeli i na jeho vrchol se známým vysílačem tvaru rotačního hyperboloidu), svítilo ostré horské slunce. Navzdory tomu byla čitelnost zobrazovaných údajů na přístrojovém štítu bezchybná. Vlastně nás v tu chvíli ani nepadalo, že by tomu mohlo být jinak…

Když „čtyřkolku“…

… tak automat. Tarraco nabízí jak pohon předních kol, tak také stálý pohon všech kol. Čtyřkolka se v tomto případě pojí vždy se samočinnou převodovkou, kterou je známá skříň DSG se sedmi převody. Naproti tomu manuální „šestikvalt“, jenž je jedinou skříní spojenou s motorem 1.5 TSI a alternativní převodovkou ke „slabé“ 2.0 TDI se 110 kW má vždy pohon předních kol.

Proč ale nelze manuální převodovku kombinovat s pohonem všech kol? Důvody nejsou technické. Ostatně v minulosti Seat takovou kombinaci nabízel, například u Alhambry, která má také převodovku MQ 350, jako Tarraco TDI. Hlavní příčinou jsou dle vyjádření zástupců značky Seat současné emisní normy.

190 koní? To zní dobře.

Před krátkou dobou jsme zveřejnili test Tarraca s motorem 2.0 TDI ve verzi s výkonem 110 kW. Proto jsme v rámci národní prezentace v Podještědí sáhli po výkonnější variantě motoru 2.0 TDI, chlubící se 140 kW. Ani v tomto případě se stále nejedná o BiTurbo, které je vyhrazeno pouze verzi motoru se 176 kW, nabízenou třeba v Passatu. Nicméně, že má verze se 140 kW větší turbodmychadlo než varianta se 110 kW je patrné také ze sníženého statického kompresního poměru z 16,2:1 na 15,5:1. Prostě aby bylo možné motor lidově řečeno více nafoukat. Verze se 140 kW je také tišší a nabízí měkčí chod, neboť její blok obsahuje dva vyvažovací hřídele.

TEST Seat Tarraco 2.0 TDI (110 kW) – Španělské déjà vu

Snad ještě důležitější než nejvyšší výkon je pro jízdu točivý moment, který zde vrcholí hodnotou 400 N.m dostupnou od 1750 do 3250 otáček za minutu. Výrobce udává zrychlení z klidu na 100 km/h za 8 sekund. Přesto, subjektivně vzato, se nám zdálo, že dynamika za údaji výrobce trochu zaostává. Jak to vypadalo? Zjednodušeně řečeno, k tomu abyste se dočkali očekávané dynamiky, musíte poměrně výrazně šlápnout na pedál plynu. Pokud jste zvyklí jej jen lidově řečeno lechtat, sotva něco z nabízeného výkonu pocítíte. Příčinu laxních rozjezdů z místa ale spatřujeme rovněž v převodovce, která je trochu váhavá právě při startu z místa. Když už jedete, mění převody velmi rychle. Zpřevodování auta je ale dost těžké, vždyť „sedmička“ má převod 0,574:1 při stálém převodu 3,944:1.

Testovaná vyšší výbava Xcellence je s krátce vyzkoušeným motorem 2.0 TDI se 140 kW nejdražším Tarracem, když jeho cena startuje na částce 1.044.900 korun. V rámci standardní výbavy nabízí také takzvané progresivní řízení, které redukuje počet otáček volantu mezi plnými rejdy z přibližně tří na pouhé zhruba dvě. Asi nejvíce jej oceníte při manévrování v omezeném prostoru, kde vynikne poněkud zvláštní věc, a sice že musíte při otáčení auta nezvykle málo točit volantem. Jízdní vlastnosti vozu jsou v rámci své třídy velmi dobré.

Ještě více než to ale potěší moderní technika na palubě v kombinaci s velmi dobrým dílenským zpracování. Snad jen tvar kabiny se možná až příliš podobá tomu, který známe ze Škody Kodiaq či zmíněného Volkswagenu Tiguan Allspace. Jenže jak už jsme řekli, tato auta mají s Tarracem společného docela dost, takže je to vlastně očekávatelné.