Věda má odpovědi na to, proč máme rádi vůni benzínu
Vůně výparů jsou popsané z vědeckého pohledu. Není třeba se stydět, odborníci varují před intenzivnějším podléhání pocitu euforie.
Vůně benzínu je veřejné tajemství souhlasně sdílené mezi generacemi řidičů. O příjemných pocitech při tankování se nemluví, přitom existuje početný zástup příznivců charakteristických výparů. Přivoní si mnoho lidí, kteří současně pochybují o společenském opovržení v případě přiznání. Prohlášení o voňavém benzínu připomíná něco jako olizování barvy nebo konzumování lepidla, proto si slabost pro nasládlý odér necháváme pro sebe.
Pozitivní hodnocení benzínového zápachu je globálně rozšířený fenomén, potvrzený stav využívají například i kosmetické firmy při formování vůně parfémů. Pouto k toxickému závanu z pumpy vzniká na základě dvou ověřených teorií (psychologické a fyziologické).
Psychologické opodstatnění vychází z Proustova fenoménu, který má kořeny v kognitivní psychologii ovlivněné anatomií člověka. Fenomén pojmenovaný po francouzském spisovateli Marcelu Proustovi vysvětluje, proč máme rádi vůni vanilky, mandlí, jasmínu, citronů, borovice nebo čerstvě posečené trávy. Každý čichový vjem je totiž spojen s nějakým pocitem, protože náš čichový systém je blízko částem mozku, které zajišťují emoce a paměť ovlivňující konečnou náladu. Závan benzínu například evokuje dobré řidičské zážitky, radost z nového auta, výlety s rodinou apod. Vůně čerstvě upečené bábovky vrací vzpomínky na prázdniny u prarodičů atd. Těsná provázanost mozkové oblasti zodpovědné za tvorbu emocí a paměťových struktur byla opakovaně prokázána vědeckými pracovníky.
Fyziologická teorie viní z blahodárného pocitu malé stopy benzenu, který otupí náš mezolimbický systém a vyvolá dočasnou euforii. Pocit blaženosti nastává po nadýchání výparů z tankovací pistole, přičemž možná vůbec nejde o vůni benzínu, ale o složky mystifikující mozková centra. Zrádný benzen není jen v pohonných hmotách, blahodárně působí i čichání laku na nehty anebo tenisových míčků.
Benzen patří mezi organické sloučeniny způsobující rakovinu. Inhalace sladce zapáchajícího plynu může vyvolávat bolest hlavy i únavu, při delším působení látky (manipulace/skladování benzínu) se mohou objevit příznaky chvění, rychlejšího bušení srdce a ztráty vědomí. Kromě poškození kostní dřeně či chudokrevnosti je koncentrace benzenu schopná usmrtit dospělého jedince.
Během plnění automobilové nádrže nehrozí trvalé následky, podstatně zrádnější je potenciál závislosti na benzenu. Tělo si pamatuje zdroj euforie, což je hrozba vzniku vazby dobré nálady na čichání benzínu a jiných toxických produktů moderní doby.
