Třetí generace Pola neabsolvovala obvyklou modernizaci v polovině životního cyklu, nýbrž až po pěti letech. Nejdříve přišly na řadu drobnější modifikace. Pak se objevilo ostré GTI…
Třetí Polo prodělalo první úpravy v červenci 1997. Změnila se elektroinstalace včetně pojistkové skříně, centrální systém byl připraven i pro mini Lupo 6X (a jeho dvojče Seat Arosa 6H), zatímco ten původní vycházel z Golfu III. Motory se chlubily novými plastovými kryty. Rychloměr a otáčkoměr byly přesunuty v kapličce přístrojů na její okraje. Kontrolky se nacházely nově uprostřed ve čtvercovém poli, nad nimi byly umístěny menší teploměr chladicí kapaliny a palivoměr. Ručičky i displeje (denního i celkového stavu kilometrů a digitálních hodin) dostaly fluorescenční zelené osvětlení.
Pola se při této drobné modernizaci od starších modelů odlišila i zvenčí. Koncová světla byla zatmavena. Dříve se objevovala ve stylingovém balíčku spolu s bílými předními směrovkami. Ty definitivně u hatchbacků nahradily oranžové, Classicy a Varianty je měly pořád dál. Volkswagen také vyměnil zámky zavazadelníku a klíče. u původních zámků byla klíčová dírka umístěna vodorovně, nyní už svisle. Na hraně střechy hatchbacků se objevily malé spoilery. V bariérových zkouškách Euro NCAP získalo Polo tři hvězdičky ze čtyř možných. Stejný výsledek si odnesla ve třídě malých vozů pouze Fiesta od Fordu. Září 1997 znamenalo definitivní konec motoru 1595 cm3 s jednobodovým vstřikováním paliva v seatech s logy VW včetně těch „nákladních“.
Limitka GTI
Počínaje březnem 1998 si milovníci hot-hatchů mohli pořídit ostré třídveřové Polo GTI se šestnáctistovkou DOHC. Z objemu 1598 cm3 se chlubila stádečkem 120 koní, tedy správně normovaně 88 kW. Jezdilo na patnáctipalcových kolech BBS RS2, z klidu na stovku zrychlilo za 9,1 s a atakovalo dvoustovku. Ručičky „budíků“ mělo osvětleny modře,
Produkce byla omezena na 3.000 kusů, šlo tedy o limitovanou sérii, všechny rudé, stříbrné a černé vozy ale zůstaly v Německu. Dojem z kabiny trochu kazil obyčejný čtyřramenný volant, sice hezký, ale ke sportovně laděnému autu se tak nějak nehodil. Legendární zkratka se v Polu objevila vůbec poprvé. Spirálové dmychadlo z dřívějšího ostrého Pola G40 ale odvál čas…
V červnu 1998 pak následoval silnější 1.9 TDI/81 kW (110 k), ale poháněl znovu jen Classic a Variant. Hatchbackům se v ani jedné výkonové verzi do přídě prostě a jednoduše nevešly. Od 66kW varianty se lišilo i označení na zádi: velké I bylo červené. V červnu 1999 se rozběhla produkce tří- a pětidveřových verzí i ve slovenské metropoli Bratislavě. Montáž v Poznani naopak ustala.
Osvěžení
V říjnu 1999 přišel na řadu facelift (6N2), který se projevil nejen zvenčí, ale i uvnitř. V interiéru auta řádně prokoukla, ale původní provedení exteriéru, zejména pak přídě bylo zdařilejší. Nová maska je však obecně považována za výraznější. Hlavní reflektory dostaly kromě decentně jiného tvaru také čirou optiku jako u sedanů Bora, které vycházely z Golfu čtvrté generace.
Vzadu se povedla rudá grafika koncových světel. Registrační značka se přesunula z původního prostoru mezi nimi na výklopné zadní stěně do nárazníku, ty byly oba také nové. Vozy se jejich úpravou prodloužily na 3743 mm. Stylizovaný nápis Polo na lichých dveřích byl nyní menší, plný a vlevo, vpravo zůstalo označení verze. Zvětšilo se zadní logo. Modernizace se dotkla i zavěšení, rozšířil se rozchod, všechny modely získaly dopředu odvětrávané kotouče.
Černá palubka
V kabině pak našel místo fešácký tříramenný volant. Nová černá palubní deska odpovídala malému modelu Lupo, vypadala, pravda, mnohem moderněji než ta původní. Přístrojové kapličce dominovaly opět rychloměr a otáčkoměr, horní část „palubky“ se zakulatila a výdechy ventilace razantně zvětšily. Karoserie dostala výztuhy, při svařování se uplatnil laser, byla konečně plně pozinkovaná, takže výrobce mohl poskytnout dvanáctiletou záruku proti hnědému moru. Standardem se stalo dříve příplatkové třetí brzdové světlo. Ale konečně na všech trzích i ABS, dva airbagy a posilovač řízení.
Za peníze navíc se dodávala už i elektronická stabilizace. Změnilo se označení výbav na slovní: Comfortline, Trendline a Highline. Volkswagen se chlubil, že 70 procent dílů je nových, ač na to auta na první pohled nevypadala.
Paleta motorů zahrnovala výhradně jednotky s vícebodovým vstřikem: zážehový čtyřválec 1,0 l/37 kW (50 k), dvouventilové 1,4 l/40 a 44 kW (54 a 60 k), respektive čtyřventilové DOHC 55 a 74 kW (75 a 100 k), Šestnáctistovky byly stále dvou různých objemů 1598 cm3 (55 kW/75 k) a 1595 cm3 (74 kW/100 k). Diesely znovu zastupovaly atmosférické 1.7 SDI/44 kW (60 k), starý dobrý předkomůrkový 1.9 D/47 kW (64 k) a stejně výkonný 1.9 SDI.
GTI podruhé
Polo GTI už nebylo limitovanou edicí, vyrábělo se tak i v poněkud atypické pětidveřové verzi. Znovu jej poháněla čtyřventilová dvouvačková šestnáctistovka (1598 cm3), ale tentokrát naladěná na vyšších 92 kW (125 k). Měla už proměnné časování ventilů. Od svých krotších sourozenců se lišilo černou voštinovou mřížkou chladiče. Chlubilo se také xenonovými předními světly se samočinnou regulací sklonu a ostřikovači, byly určeny výhradně pro něj, žádné jiné Polo je v této generaci nedostalo. Podvozek klesl oproti krotším variantám o 10 mm.
Polo GTI mělo samočinnou klimatizaci Climatronic, rádio s měničem na 6 CD, pochopitelně i patřičně laděnou kabinu, chromované prvky včetně obrouček přístrojů, ABS doplnila EBD a uzávěrka diferenciálu EDL také nebyla mechanická. Napomáhala lepší trakci, přibrzdila kolo, které se točilo rychleji. Za příplatek bylo k mání kožené čalounění a navigace. Polo GTI se však muselo spokojit s pětistupňovou manuální převodovkou, zatímco stejně motorizované Lupo GTI dostalo později, konkrétně v červnu 2000 „o kolečko víc“.
Z klidu na stovku vystřelil větší sourozenec za 8,9 s a o 5 km/h překonal dvoustovku. Parametry se oproti předfaceliftové limitce tedy ještě zlepšily. Prostě hot-hatch, který navíc od 5000 otáček, kdy se aktivovalo VVT, letěl jak střela a ještě měl ten správný zvuk. Pochopitelně se tato auta objevovala i v závodech a soutěžích, i když jen coby soukromá.
Naftový tříválec
Největší novinku mezi motory, potažmo diesely představoval tříválec 1.4 TDI, slavná devatenáctistovka přišla o jeden válec, což dokládal i přesný objem 1422 cm3. Motor měl také už systém čerpadlo-tryska. První verzi s červenými písmeny DI naladili na 55 kW (75 k), stejná pohonná jednotka poháněla i Lupo. To mělo ostatně zkrácenou podlahu Pola a sdílelo mnoho dalších komponentů. Od ledna do října 2000 se nabízela i výkonnější se 66 kW(90 k).
Do Classiců a Variantů se tyto naftové tříválce nedostaly. Ty poháněly už od zmíněného října 1999 jen 1.9 SDI/50 kW a 1.9 TDI/66kW a 81 kW. Užitkový Caddy se mimochodem spoléhal pouze na slabší TDI a SDI s výkonem 47 kW (64 k). Poháněly jej i menší 1.7 SDI/42 kW (57 k), z benzinů pak 1.4 MPI 44 kW (60 k) a 1.6 MPI 1598 cm3 s 55 kW (75 k).
Decentní změny pro sedan a kombi
Vzhledovou modernizací prošly i Classic a Variant, ale tady šlo opravdu o změny velmi decentní, třeba kulatější vnější zpětná zrcátka. Zvenčí nenásledovaly své španělské kolegy, kteří prošli výraznou změnou v srpnu 1999, uvnitř však ano, takže nový interiér odpovídal i hatchbackům Polo. Chyběl jim litrový benzinový motor, základní čtrnáctistovka, naopak ta nejvýkonnější stokoňová a samozřejmě i GTI verze.
V září 2000 byla ukončena výroba zážehového čtyřválce 1598 cm3/55 kW původně z trojkového Golfu, stejně výkonného motoru 1.4 16V ze „čtyřky“ se tak dočkaly i sedan a kombi, ve kterých dosud chyběl, nemluvě o Caddy. Třídveřový hatchback Polo absolvoval znovu test Euro NCAP, už se dvěma airbagy, předpínači a omezovači tahu bezpečnostních pásů. Tentokrát získal čtyři hvězdičky, což představovalo maximum. Mexické sedany Derby profitovaly z dvoulitru se 115 koňmi (85 kW), Motory stále vznikaly v Pueble, auta bez nich se importovala ze Španělska.
Finále
Evropská produkce třetí generace Pola byla zastavena při premiéře čtvrté „okaté“ řady 9N v říjnu 2001. Polo Playa, přeznačkovaná druhá generace Seatu Ibiza, se v JAR vyrábělo a prodávalo do sezóny 2002. VW tam má továrnu ve městě Kariega, které je známější pod předchozím jménem Uitenhage.
Na třídu malých vozů vynikalo Polo 6N kvalitou, v Evropě bylo možná v tomto ohledu vůbec nejlepším autem, jaké šlo koupit. Včetně pocitu určitého luxusu. Také získalo mnoho ocenění od motoristických periodik. Třeba za Peugeotem 206, který se objevil v roce 1998, ale zaostávalo jízdními vlastnostmi. Předchozí menší 106 a její dvojče Citroën Saxo ale překonávalo ve všech ohledech. Turbodiesel 1.4 TDI měl sice jen tři válce, ale vynikal výkonem, byl spolehlivý a moc za své služby nežádal.
U pětistupňových manuálních převodovek odcházela ložiska kvůli nedostatečnému mazání. Nevydržely zapalovací cívky, zlobilo centrální zamykání a zámky samotné, stejně jako elektrická okna. Polo bylo ovšem velmi oblíbené, ještě v posledním plném roce produkce (2000) jich globálně vzniklo přes 376 tisíc, předtím přesáhla dokonce 450 tisíc. Třetí generace se zrodilo určitě přes 2,5 milionu kusů. Polo se prodávalo kupříkladu i v Japonsku přes dealerskou síť Yanase. Šedesát procent kupujících zde tvořily ženy. Zamířilo také do Austrálie, ale třeba i do Thajska a Íránu.
Argentinský Classic a Caddy
Argentinská produkce Pola Classic ale pokračovala dál a tentokrát se vyváželo i do Mexika pod nezměněným názvem Derby s benzinovými čtyřválci 1,8 a 2,0 l. V Argentině se objevil i motor 1.9 TDI. V Brazílii se zkoušel litrový čtyřválec z tamního Golu s výkonem 71 koní (52 kW), ale tamní pobočka nakonec prodala vozy svým zaměstnancům, k zákazníkům se nedostaly. Procházely průběžnými úpravami vzhledu, aby se odlišily od již nevyráběných evropských verzí.
VW Caddy v Evropě skončil v červnu 2003, protože Seatu mateřská automobilka „naordinovala“ sportovnější image. V Argentině byl modernizován pro modelový rok 2005 a jeho produkce v General Pacheco trvala do září 2008. Jmenoval se také Derby Van, popřípadě Pointer Van v závislosti na trhu. Do Brazílie se dovážel jen v letech 1997-199 pod názvem Polo Caddy. Polo Classic, které tenkrát dostalo také novou příď a zaoblenější koncové reflektory, se dokonce rozloučilo s argentinskými výrobními linkami až v sezóně 2009.
Zdroje: archiv auto.cz, Wikipedia, Svět motorů, Auto World Press, propagační materiály VW
Foto: Volkswagen
