Volvo C30: první pařížské dojmy

Volvo svůj hatchback už vyrábělo, ale do historie se tím nezapsalo. Jelikož konkurence někdejší levný model válcovalo, automobilka stáhla auto z výroby, aniž představila nástupce. V roce 2006 se vrátila na scénu s novým vozem C30, který bude stejně jako Audi A3 a BMW řady jedna bojovat o zákazníky v prémiové části nižší střední třídy.

Jako první člověka zhlédnuvšího prezentaci Volva v Paříži napadne, že severského výrobce čeká tuhý boj. Audi podchytilo v této třídě spíše konzervativně smýšlející klientelu, BMW zase loví v mladých vodách a mezi ženami. Volvo evidentně zvolilo cestu podobnou BMW, tedy orientaci na mladé lidi.

Stánek Volva hýřil barvami a na pozadí běžela odlehčená videa ukazující C30 jako hravý automobil, který si můžete upravit podle svých představ. V této pozici nejsme zvyklí modely Volva vídat, takže jsem zpočátku identitu C30 příliš nevěřil, nakonec jsem si však řekl - nu proč ne. Minimálně design karoserie hravě působí.

Studii sice zdobily ještě odvážnější tvary, ale i sériovému modelu neschází originalita. Interiér jakoby z oka vypadl sedanu S40, ale to se čekalo. Kvalita a výběr materiálů odpovídá nikoliv nižší střední, ale spíše střední třídě, Volvo bohužel úplně nezvládlo systém posouvání a sklápění sedadel, u třídveřového modelu samozřejmě velmi důležitý.

Elektricky nastavitelné sedadlo nereaguje na zatažení páky sklopením opěradla a posunem sedadla vpřed, ale pouze sklopením opěradla. Vpřed nebo vzad musíte posunout sedadlo zmáčknutím tlačítka na opěradle. Zavazadlový prostor není nakonec tak malý, jak se jevilo u studie, velmi malý zůstal pouze vstupní otvor.

Příjemně mě překvapil vnitřní prostor. Za řidičem se relativně pohodlně posadí 185 cm vysoký člověk. Cena bude podle prezentace z Paříže začínat těsně pod hranicí 20 000 Euro, tedy na úrovni konkurentů. Myslím, že se Volvu C30 může na trhu dařit.