TEST VW Eos 2.0 FSI – Sunrise cup

Eos je o necelých 20 cm delší než Golf a má i delší rozvor – přesto působí i ve verzi kupé štíhleji a sportovněji. Za vcelku ladné a atraktivní křivky vděčí vůz pětidílné střeše, kterou Volkswagen pojmenoval CSC. Na první pohled jsou vidět dvě odlišnosti oproti konkurenci: Složená střecha nezabírá tolik místa, takže „batoh“ na zádi není tak mohutný, jako u Peugeotu nebo Opelu. Ještě podstatnější jsou ale relativně krátké A sloupky, díky kterým je v autě s otevřenou střechou rázem více místa a snadnější je také nastupování a vystupování.

Eos se také jako jediný CC model pyšní střešním oknem, jehož vyklopení a odsunutí může být zároveň první fází skládání celé střechy. Oba boční podélné díly střechy přitom zůstávají celistvé a přispívají tak i k větší tuhosti karoserie. Výsledkem je střecha, jejíž estetická hodnota je v příjemném souladu s praktičností. Oproti výrobcem udávaných 25 vteřinám nám změna trvala o pět vteřin déle.

vw testy sportovni kabriolet V interiéru, který nese v přední části znaky Golfu, Golfu Plus i Passatu, najdou solidní pohodlí jen cestující na předních sedadlech. Oželí-li posádka praktický vyjímatelný deflektor a uvolní zadní sedadla, budou zbývající dva pasažéři trpět nejen nedostatkem místa pro kolena, ale i vzdušnými víry kolem hlav. S nataženou střechou pak kupodivu nejsou větší problémy s místem pro hlavu a to ani vzadu.

Zavazadelník eosu není rozdělen pro konkurenci typickou vymezovací roletkou, ale mohutnou plastovou „jeskyní“. Její nevýhodou je malá šířka, výhodou větší šířka – výsledkem je 205 litrů pro zavazadla se složenou střechou a 380 litrů ve verzi kupé. Sice nechybí průvlak mezi zadními sedadly, oproti například 248/534 litrům u Fordu Focus CC jde ovšem jen o průměrnou hodnotu.

Nalezení optimální pozice za volantem je otázkou sekund, výhled dozadu je ale ztížen vysokou zádí. Jízda s eosem je potvrzením odlišnosti od Golfu - naladění podvozku je spíše komfortní a odpružení dobře absorbuje nerovnosti. Největším překvapením je přitom relativní tuhost karoserie, která sice dává ve verzi cabrio znát absenci střechy, kroucení je ovšem méně znatelné než u konkurence.

vw testy sportovni kabriolet Dvoulitrový zážehový čtyřválec s přímým vstřikováním FSI je s výkonem 110 kW pro tento vůz zjevně ideální volbou. Slabší benzínový agregát by si s relativně těžkým vozem poradil jen za cenu častého vytáčení, turbodiesel je relativně drahý a nelze přeslechnout jeho klapot, což se k otevřenému vozu jaksi nehodí. Námi testovaný dvoulitr vynikal především klidným během a při spíše výletním tempu i rozumnou spotřebou okolo 8 l/100 km. Bohužel při vyšší zátěži motoru spotřeba rychle roste až k 12 litrům. Lineární průběh výkonu vyhovoval charakteru podvozku i citlivěji naladěnému ESP. Šestistupňová manuální převodovka je velmi přesná a díky pružnosti motoru není ani potřeba často podřazovat.

Plusy:

• střecha – tuhost a střešní okno
• komfortněji naladěný podvozek
• automatická distribuce teplého vzduchu při stažené střeše
• design

Minusy

• malý zavazadelník – ve verzi kupé překáží plastový kryt
• místo na zadních sedadlech