Vybíráme motocyklovou přilbu: Ta pravá je jen jedna
Motocyklová přilba představuje základní prvek bezpečnosti každého jezdce, jenž může rozhodovat o životě a smrti. Jak vybrat správný typ, který dokonale sedne a zároveň splní aktuální homologační standardy?
Autor: Kamil Holán
V zimě je nejvhodnější čas dát do kupy motorku na další sezonu. Platí to i pro vybavení – třeba výběr nové přilby. Zvolte maximální ochranu a komfort. Nikdy nevíte, co se může stát. Člověk má hlavu jen jednu.
Vždy napoví typ stroje
Každá motorka je specifická. Například sportovní jsou konstruovány na co nejvyšší rychlost. Tomu se musí přizpůsobit i pozice těla jezdce. Je zde kladen velký důraz na co nejnižší aerodynamický odpor, takže řidič takzvaně zalehne a snaží se splynout s motorkou. V takové poloze a rychlosti bude nejlepší volbou integrální, uzavřená sportovní přilba. Ta zaručí co nejnižší odpor vzduchu, vysokou bezpečnost v případě nárazu, výborné větrání a dobrý výhled do zatáček.
U cestovních endur jsou zapotřebí pohodlí a univerzalita. Chcete se pohybovat spíše v terénu, nebo po silnici? Na nezpevněných cestách je výborná přilba s kšiltem, delší bradou pro lepší přívod čerstvého vzduchu a případně s možností výměny hledí (plexi) za motokrosové brýle. Na silnici oceníte výklopnou helmu, zaručující pohodlí při vyklopené bradové části a zároveň bezpečnost při rychlejším přesunu po dálnici a sklopené bradě. Zároveň bývají tyto přilby vybaveny sluneční clonou, jež opět zvyšuje úroveň pohodlí.
Mezi nejčastější a nejuniverzálnější se řadí přilby cestovně-integrální, přinášející bezpečnost sportovní integrální přilby a pohodlí helmy výklopné. Jejich tvar je navržen pro co nejmenší aerodynamický hluk a disponují sluneční clonou. Dají se použít na jakýkoli stroj.
Na skútru je důležitá skladovatelnost přilby, aby se vešla pod sedlo a měla dobré zorné pole. Ve městě musíte na motorce mít oči úplně všude. Ideální je přilba typu jet, tedy otevřená s hledím.
Milovníci větru ve vlasech a pohodové jízdy zvolí otevřenou přilbu, kde je pouze sluneční clona pro ochranu zraku. Takový typ k chopperům patří.
Nepodceňujte homologaci
V Evropě máme homologaci přileb zvanou ECE. Ta prověřuje každý model přilby, jestli splňuje její aktuální podmínky, a zda je tím pádem bezpečná pro jezdce. Momentálně probíhá v homologacích velká změna. Trh přechází ze starší homologace ECE 22.05, platné od roku 2002, na novou ECE 22.06. Ta přináší zásadní změny. Mezi hlavní patří počet bodů na přilbě, kam je veden testovací náraz. Tento počet byl dříve pět bodů, nyní je to dvanáct, což přimělo výrobce k zesílení skořepiny. To bohužel zvýšilo hmotnost, což může ovlivnit jízdu. I desítky gramů mohou při delší jízdě a působení všech sil tlačit na krční svaly a způsobovat únavu či ztrátu koncentrace. Lepší je zvolit bezpečnější přilbu s novou homologací a mít silnější pocit bezpečí než nejlehčí variantu.
Výroba přileb se starší homologací byla ukončena, takže helmy se štítkem homologace ECE 22.05 jsou starší výroby. Tyto produkty se samozřejmě smějí doprodat ze skladů, ale všechny nové modely již musí splňovat ECE 22.06.
Správně sedící základ
Když je přilba moc velká, nejenže z ní není nic vidět, protože padá do očí, ale navíc neplní aktivní ani pasivní bezpečnostní funkci. Příliš velká může při nehodě sklouznout z hlavy nebo se otočit.
Jak by tedy měla správná přilba sedět? Především by měla jezdce souměrně obepínat po obvodu hlavy. Pozor, nesmí bodově tlačit! Není špatné se řídit pocitem, ale zkuste si strčit prostředníček a ukazováček mezi přilbu a čelo a během toho druhou rukou tlačit na týl přilby směrem dopředu. Pokud je přilba po obvodu hlavy zbytečně velká, prsty půjdou lehce zasunout. Při správné velikosti je zasunete ztěžka nebo vůbec.
Dále by měla zmáčknout tváře a udělat křečka nebo kapříka. Když se budete při výběru kousat z vnitřní strany tváří, ničemu to nevadí. Počítejte však s tím, že se přilba nošením vymačká a přizpůsobí tvaru hlavy. Především lícnicové výstelky povolí nejvíc z celé přilby.
Další důležitou věcí je poloha očí. Ty by měly být ve spodní třetině průzoru. Když jezdec zvýší rychlost a přikrčí se k motorce, musí pořád vidět, kam jede.
Na co se zaměřit?
Materiálů skořepiny je několik. Nejčastěji narazíte na polykarbonát, lidově plast. Tento typ je velice levný na výrobu, ale jeho vlastnosti při nárazu nejsou ideální, protože je pružný. Propružením totiž předá vytvořenou kinetickou sílu nárazu dále do přilby a následně do jezdcovy hlavy. Lepší volbou jsou skořepiny ze sklolaminátu, tedy z vrstev skelného vlákna. Tento typ sice může být těžší než polykarbonátové skořepiny, ale nepruží. Při nárazu skořepina praskne a jednotlivá vlákna pohltí vytvořenou sílu. Nejlepším materiálem pro skořepinu přilby je tri- kompozit. Jedná se o sloučeninu karbonu, kevlaru a skelného vlákna. Tento druh využívá například značka HJC u svých vrcholových modelů řady RPHA. A pro milovníky lehkých přileb tu jsou přilby z karbonu. Vyznačují se nízkou hmotností, ale vyšší křehkostí než třeba tri- kompozitní skořepiny.
Důležitý je také druh zapínání. U levnějších přileb najdeme jednoduchou, ale ne moc bezpečnou plastovou mikropřezku. Lepší alternativou je kovová mikropřezka. Ta už přináší mnohem vyšší úroveň bezpečnosti a zároveň pohodlí při zapínání. U nejvyšších modelů se většinou setkáme se zapínáním typu D-kroužku. Tady platí prostá fyzika a možnost nechtěného rozepnutí při nehodě je téměř nulová. D-kroužky jsou složitější na zapínání, ale je to jen otázka zvyku. Bezpečnost za to stojí.
Spojení s okolním světem
Velice populární záležitostí v dnešní moderní době jsou interkomy, umožňující nejen komunikaci s dalšími jezdci vybavenými stejným zařízením, ale také propojení přilby s telefonem. Můžete tak za jízdy vyřizovat hovory, aniž byste obsluhovali přístroj. Stačí zmáčknout tlačítko na helmě. Přilby bývají na tento druh zařízení připravené již od výroby a poskytují dostatečný prostor pro zabudování sluchátek a mikrofonu. Můžeme se také setkat s možností zabudované jednotky přímo od výrobce. Velkou výhodou integrovaného interkomu přímo v helmě je nízký aerodynamický odpor, který nevytváří zbytečný hluk při vyšších rychlostech.
