Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Zase jsme naletěli politickým slibům! České dálnice budou hotové nejdříve za 10 let

Petr Barták
Diskuze (15)

Téměř deset let jsme vzhlíželi k roku 2030 jako datu, kdy bude dokončená páteřní síť dálnic v Česku. Jenže letos na jaře už je zase termín vzdálenější. Proč?

Velmi nás překvapilo, když na prezentaci ministra dopravy o aktuální výstavbě dálnic a přehledu startovaných a dokončovaných staveb jakoby mimochodem zaznělo jiné datum dokončení dálniční sítě, než na jaké jsme byli dlouho zvyklí. Termín hlásaný od druhé poloviny minulého desetiletí se totiž posunul o tři roky na rok 2033.

Nenápadné náznaky tu byly. „Byli bychom rádi, kdyby se motoristé mohli projet alespoň po části středočeské D3 ještě do konce desetiletí,“ uvedl nedávno na setkání se starosty na trase D3 v Jílovém ministr Martin Kupka. Dalším znepokojivým signálem byla proklamace, že pro tento úsek není kvůli častým problémům vhodné použít projekt PPP, tedy partnerství veřejného a soukromého sektoru, jako na bezproblémové D4.

Video se připravuje ...

Polopravda

Jak to celé vzniklo? Ještě v zimě se mělo za bernou minci, že s příchodem třicátých let už budeme jezdit dlouhé trasy jen po dálnicích. Třeba po celé D3 na hranice s Rakouskem už od Prahy, po D6 až do Karlových Varů či D35 od Hradce Králové do Olomouce a navazující D55 na Břeclav. Už to neplatí. Jak je možné, že stavební experti, ŘSD a ministerští úředníci nedokázali správně určit, kdy bude hotovo?

Odpověď jsme hledali na Ministerstvu dopravy a pořádně nás překvapila. Termín proklamovaný jako pevný se změnil na odhadovaný. „Odhad dokončení páteřní sítě dálnic pochází z roku 2016 a už tehdy podle všeho nebyl zcela reálný,“ šokuje mluvčí resortu dopravy František Jemelka. To by naznačovalo, že tolik vychvalovaný nejdéle sloužící ministr dopravy Dan Ťok, který před vládním angažmá pracoval ve stavebnictví, buď o skutečném stavu přípravy dálnic nic nevěděl, byl oklamán, nebo dokonce musel „myslet politicky“. Zdá se, že už tehdy se ministerští úředníci i politici obávali úspěchů odpůrců dálnic, a tedy i prodlužování a prodražování staveb. „Bylo to zejména u projektů dlouhodobě blokovaných jejich odpůrci a kvůli složitým postupům při udělování povolení,“ upřesňuje Jemelka.

Vzdušné zámky

Jaké to bylo v minulosti, na to si můžete vzpomenout s námi. V každém novoročním čísle Světa motorů posledních let jsme zveřejňovali mapu a tabulky se zahajovanými a dokončovanými stavbami pro konkrétní rok. Vždy jsme připomínali, že jsou to podle nás jen přání, která nelze brát vážně. A pokaždé se ukázalo, že jsme měli pravdu – z výčtu staveb během konkrétní sezony něco propadlo do dalšího roku, a to i třeba několikrát po sobě. Smutný byl třeba pohled na nekonečné tahanice s posledním úsekem D1 u Přerova, nekončící spory okolo vedení trasy D3 přes střední Čechy či průtahy se startem pokračování vnějšího pražského okruhu D0 od brněnské dálnice k D10 a D11. Rekordmanem byl ale sedmnáctikilometrový úsek D49 Hulín–Fryšták. Ten ekologičtí aktivisté „vyhodnotili jako nadbytečný“, a proto zcela nehodný realizace. Brzdili ho přes deset let – stavba zahájená v roce 2008 byla později zcela zastavena a začalo se znovu až v roce 2021, hotovo má být příští rok.

Obrat?

Prohlášením, že s tím chce současné Ministerstvo dopravy opravdu něco dělat a říkat motoristům pravdu o skutečném stavu výstavby dálnic do dalších let, se nám proto moc věřit nechtělo. Při pohledu do seznamu zahajovaných staveb po čtyřech měsících roku 2023 se ale ukazuje náznak změny – v porovnání s plánovaným výčtem z konce roku 2022 je identický – zatím nic nevypadlo.

Termíny tedy stále drží, ale to nestačí. Je nutné odstranit nejen následky v podobě posunu termínů, ale hlavně příčiny toho, proč příprava staveb stále vázne. Naposledy se tahle potřeba ukázala tento měsíc u D11 od Trutnova ke státní hranici s Polskem – úředníci poslali doklady o náležité ochraně ohrožených druhů zvířat s prošlou platností. Tudíž se zastavilo přípravné stavební řízení úseku, kde je start prací naplánován do konce roku 2023. A ministerstvo i ŘSD doufají, že se chyby napraví rychle a termín se udrží.

„I to je důvodem, proč letos chystáme další novelu liniového zákona, která by měla urychlit výstavbu, hlavně celoevropské dopravní sítě,“ nabízí recept Jemelka. Pokusy minulých vlád ale skončily polovičatě. Nic se zatím nezměnilo, v délce povolovacích řízení jsme daleko nejen za sousedními státy či dalšími zeměmi EU, ale až na celosvětovém chvostu ve společnosti chudých a méně rozvinutých zemí Afriky a Jižní Ameriky.

Je to definitivní?

Vyhlášení ministerstva a dosavadní podpora vlády v podobě nekráceného financování výstavby dálnic ale dávají naději, že by rok 2033 mohl být skutečně milníkem. „Současný odhad dokončení páteřní sítě dálnic vychází z posouzení aktuálního stavu přípravy. Ten se dynamicky mění s postupem v povolovacím procesu, se změnami legislativy a tím, jak se je daří postupně zavádět do praxe,“ přibližuje mluvčí.

Jak reálné je tedy brát letopočet s dvěma trojkami na konci jako moment dokončení základní sítě dálnic v Česku? „I pro rok 2033 platí, že se jedná o odborný odhad s velkým množstvím neznámých, na ministerstvu často zcela nezávislých, které mohou tento termín dále ovlivnit. Přitom ovšem nelze vyloučit ani jeho zkrácení,“ uzavírá Jemelka. Naději spatřuje v novele stavebního zákona a rovněž v digitalizovaných a zjednodušených povolovacích procesech. Zkusí tomu motoristé tentokrát věřit?

Tři brzdy dálnice

  • Extrémně dlouhý a komplikovaný povolovací proces 
  • Protesty ekologických aktivistů, kteří dokážou využít každé chyby nebo nedůslednosti úředníků 
  • Nedokonalá legislativa, která jen obtížně hledá cestu, jak výstavbu infrastruktury zjednodušit

Rok 2023: Kde se začalo stavět

D6 – Přeložka Hořesedly, obchvat Hořoviček

D7 - Mimoúrovňová křižovatka Kněževes

D8 – Mimoúrovňová křižovatka Zdiby

D55 – Olomouc - Kokory

Rok 2023: Co bude ještě zahájeno

D1 – Most Šmejkalka

D3 – Kaplice nádraží – Nažidla, Nažidla – státní hranice

D6 – Petrohrad – Lubenec

D10 – Mimoúrovňová křižovatka Kosmonosy

D11 – Trutnov – státní hranice

D35 – Hořice – Sadová, Ostrov – Vysoké Mýto (tunel Homole), Vysoké Mýto – Džbánov, Janov – Opatovec

D48 – Dub - Palačov

D55 – Napajedla – Babice (most)

Zdroj: ŘSD Stav k dubnu 2023

Které stavby se komplikují

D3 – Středočeský úsek u Jílového – nezmapované poddolované území po středověké těžbě

D35 – Tunel Dětřichov - riziko pohybů zeminy v geologicky nestabilním a poddolovaném území, blízký tunel Hřebeč loni byl a nyní opět je kvůli rizikům sesuvu uzavřen na několik měsíců

Víte, že…

… letos by mělo přibýt 15 km nových dálnic? Tedy ještě o šest méně než loni.

… na rok 2024 se počítá s olbřímím přírůstkem nových dálničních úseků v celkové délce 118 km?

Petr Barták
Diskuze (15)

Doporučujeme

30. 4. 2023 17:28
Re: Pekny
Imbecil Hamunu mi vysvetloval ze ekologove zadne stavby dalnic nebrzdi, tak nevim. :D
30. 4. 2023 17:27
Re: Pekny
Tam je ale cesta v pohode. Z Pohorelic na hranice je to kousek a je tam rychla silnice.
Avatar - pradeda777
27. 4. 2023 14:50
Re: Pekny
Dostavět tu druhou část dálnice je pro Rakušáky mucha. V tuto chvíli jim jedna polovina bohatě stačí.
27. 4. 2023 12:34
Re: Pekny
Jedine, cim se ten usek priblizuje dalnici je zpoplatneni. Jinak je to normalni 1+1 pruhova silnice. Polovina profilu dalnice neni dalnice.
Avatar - pradeda777
26. 4. 2023 15:03
Re: Pekny
Tož oni to nejsou jen ekoteroristé a ti co je platí, ale i neschopnost vedení JMK moravských politiků v Praze. Že ministr dopravy pochází ze středních Čech to věci také nepomáhá, ale zato pomáhá co to jde se stavbou D3. Člověk by řekl, že Prahe chce být v tom dálničním spojení s Rakouskem za každou cenu první. Od roku 2007 se postavilo přes 50 km dálnice D3 a moravské D52 se postavilo 0 km.
Dne 23. ledna 2009 byla ve Vídni podepsána dohoda mezi Českem a Rakouskem o propojení rychlostní silnice R52 s rakouskou dálnicí A5 na trase Brno–Vídeň v úseku Mikulov–Drasenhofen (v oblasti bývalého hraničního přechodu). Stavba R52 měla být zahájena v roce 2010, ale na návrh obcí Bavory a Dolní Dunajovice a několika fyzických osob Nejvyšší správní soud zrušil v listopadu 2009 územní plán Břeclavska včetně sporné trasy R52 mezi Pohořelicemi a Vídní.[9] Také Evropská komise kritizovala postup českých úřadů při schvalování územního plánu Břeclavska a do vyjasnění situace odmítla stavbu spolufinancovat.[10]