Závěr dlouhodobého testu Peugeotu 308 SW GT Pack Hybrid 225

Dlouhý název francouzského sympaťáka jsme si rozklíčovali již před časem, ale proč si jej preventivně nezopakovat. Co tedy značí Peugeot 308 SW GT Pack Hybrid 225 e-EAT8? SW je karosářské provedení kombi, GT Pack se označuje nejvyšší výbavový stupeň. Hybrid 225 znamená silnější plug-in hybridní ústrojí, přičemž ono čísílko je počet systémových koní. No a poslední zkratka připomíná fakt, že motor se pojí (výhradně) s osmistupňovou samočinnou převodovkou.

Výbavu GT Pack byste už v ceníku hledali marně, dnes se nejvyšší stupeň označuje GT a Francouzi skladbu jednotlivých položek drobně přeskládali. Buď jak buď, v obou případech platí, že kombinace top výbavy a top motoru startuje kolem hranice 1,2 milionu korun. Fuuu!

TEST Peugeot 308 SW GT Pack Hybrid 225 – Dlouhodobě do zásuvky

Přitom to u 308 neznamená konec rozhazování. Připlatit si můžete například za balíček se sedadlem řidiče nastavitelným v deseti směrech, vyhříváním a masáží pro obě přední sedačky (+35.000 Kč), 360stupňovou kameru, přední a zadní parkovací asistent či couvací kameru s ostřikovačem (+15.000 Kč), kožené čalounění Nappa v modré barvě (+43.000 Kč) či prémiové audio Focal s devíti reproduktory a subwooferem (+28.000 Kč).

Peugeot 308 SW Hybrid 225 e-AT8 GT

To se pak nedivte, že se pořizovací cena vozu vyšroubuje někam k hranici 1,4 milionu korun. Určitě bychom si připlatili za výkonnější nabíjení 7,4 kW (+16.000 Kč; standardem je polovina) a hands-free otevírání víka zavazadelníku (+15.000 Kč). Zbytek je spíše rozmazlováním, už základní výbava GT je totiž velmi bohatá. Čítá například 18“ hliníková kola, Matrix LED světlomety, dvouzónovou klimatizaci, zesílená okna vpředu, digitální i-Cockpit s 3D zobrazením či kombinaci Alcantary a černé látky v kabině. Dost bylo teorie. Jak se nám s Peugeotem 308 v posledních měsících soužilo?

Stanislav Kolman

Chtěl jsem začít slovy, že nová designová filozofie Peugeotu s výraznou přídí a vertikálně umístěnými světlomety se mi vážně líbí! Ale věřili byste, že od premiéry prvonositele tohoto designu – modelu 508 – uplynulo již pět let? Jak ten čas letí… Ale zpět k našemu dlouhodobáku. Peugeot 308 vypadá vážně šmrncovně a vůbec nepotřebuje extravagantní lakování. Vkusný a elegantní je i „náš“ perleťový bílý odstín za příplatek jednadvacet tisíc korun, kde nízkou siluetou kombíku doprovází černá osmnáctipalcová kola. Přední světla disponují funkcí Matrix LED a vykrývání protijedoucích vozů funguje prakticky bezchybně.

V první řadě efektní je také kabina, která při prohlížení fotografií vypadá jako kokpit stíhačky. Nejnovější evoluce i-Cockpitu má pořád digibudíky nad šišatým volantem, obrazovky uprostřed se však rozrostly na dvě – jednu hlavní a druhou pro jakési dlaždice, kam si můžete nadefinovat své oblíbené funkce. Velmi podrobně jsme se multimediálnímu systému věnovali v samostatném videu:

Říká se, ž i-Cockpit není vhodný pro vysoké postavy. Aby takový člověk viděl plný obsah budíků, musí mít volant prakticky v klíně. Jenže já měřím vcelku průměrných 178 cm a když si volant nastavím tak, aby mi to přišlo řidičsky správně, spodní řádek informací mám také zakrytý. Tyto strasti by vyřešila možnost head-up displeje, který však Francouzi nenabízejí, protože jej nahrazuje právě i-Cockpit. Achjo…

Pojďme ale k pozitivnějším věcem. Velmi pohodlné jsou příplatkové sedačky, které navíc v modré kůži vypadají fantasticky. Materiály všude kolem vás jsou příjemné na dotek a kabina jako celek utváří až luxusní atmosféru. Daní za stylovou nízkou siluetu je méně místa na zadních sedačkách. Bohužel nejen nad hlavou, ale i před koleny. Ani tatínkové při instalaci dětského vajíčka nebudou hopsat nadšením, když se do úzkého vstupního prostoru ve druhé řadě musejí ohýbat. Zavazadlový prostor může mít až 608 litrů, technika plug-in hybridu však ukrajuje rovných 60 l. Místa je v něm přesto dost, jen škoda, že pod podlahou nezbývá prostor pro dobíjecí kabeláž. Ta tak zůstává v kufru a navzdory samostatné tašce má tendence cestovat.

Premium

Video: Martin Vaculík a ojetý Peugeot 308…

Silnější plug-in hybrid je milým společníkem, máte-li možnost pravidelného dobíjení. S plnou baterií je totiž zátah 225 koní (systémových 165 kW) intenzivní a v elektrifikovaném autě se probouzí jeho rošťácká povaha. Bohužel jen v přímce, zábavnějšímu dovádění v utažených okreskách brání především pohotovostní hmotnost 1762 kg. Škoda, protože podvozek s nízkým těžištěm pracuje velmi dobře a navzdory vlečené nápravě a obouvaným osmnáctkám statečně tlumí většinu nerovnosti na českých cestách, byť v tužším duchu. Jen ty brzdy… ale nebudu předbíhat, níže to velmi barvitě popisuje Ondra. Já jen podepisuji v plném rozsahu.

Akumulátor s využitelnou kapacitou 9,9 kWh slibuje dojezd na jedno nabití až 59 km. Takové hodnoty se mi v reálném provozu dosáhnout nepodařilo, v závislosti na počasí se dojezd pohyboval mezi 30 a 40 kilometry. V hybridním módu, kde si technika kombinuje spalovací motor a elektromotor tak, jak uzná za vhodné, jezdíte za 0-3 l/100 km. Po vybití akumulátoru však letí apetit vzhůru a nenabíjíte-li několik dní, ustálí se průměr někde kolem sedmi litrů. Kdo takto plug-in hybrid používá a zároveň těží z výhod „elektrických“ registračních značek, zasloužil by přes prsty. Tak!

Peugeot 308 SW Hybrid 225 e-AT8 GT

Ondra Mára

S naším dlouhodobým Peugeotem 308 SW jsem sice strávil víc času než s dlouhodobou Audi A6, a abych byl ale krutě upřímný, zas tak moc se mi do paměti nevepsal. Začněme ale s jeho pozitivy, mezi které patří určitě design. Ten se totiž automobilce skutečně povedl a třistaosmička poměrně často přitahovala pohledy. Navzdory poměrně velkým kolům a relativně nízkým pneumatikám navíc nabízela i celkem slušný komfort, a to i na horších okreskách. Ve svižnějším tempu, které už bylo lehce na hraně, jsem se však setkal i s nepříjemným odskočením zádě. Pochvalu si zasloužily také světlomety nebo vnitřní odkládací prostory, kterých je skutečně dost. A navíc jsou šikovně vymyšlené.

Horší je to ale s místem pro posádku, kterého je minimálně v zadní řadě na můj vkus poněkud málo. Občasné redakční cesty v plném obsazení nebyly dvakrát příjemným zážitkem. Hodně o zvyku je pak i koncepce přístrojového štítu i-Cockpit s malým volantem v klínu a vystrčenou kapličkou přístrojů. Chápu francouzskou sázku na extravaganci a snahu o inovaci, v nové Toyotě Prius ale myšlenku uchopili podstatně lépe. Osobně jsem sice neměl problém s čitelností budíků, nasoukat se za volant pro mě však bylo s mojí rozložitější postavou vždy méně pohodlné než u konkurence.

Vrcholné pohonné ústrojí pak rozhodně zaslouží pochvalu za solidní dynamiku, tedy minimálně s plnou baterií. Čistě elektrický dojezd kolem 45 kilometrů navíc také není špatný. S možností pravidelného nabíjení by mi při bydlišti kousek za Prahou bohatě stačil. Jakmile však baterie dojde, začne trápení s rostoucí spotřebou a především stále omezeným dojezdem, způsobeným nepříjemně malou nádrží. Palubní počítač je přitom velký humorista, který po dotankování nemá problém ukázat klidně dvojnásobek reality. Zanedlouho si však uvědomí, že na tom světě není zas tak krásně.

Peugeot 308 SW Hybrid 225 e-AT8 GT

Vůbec největším zklamáním se pro mě stalo nastavení brzd, které si žily vlastním životem. Ačkoliv jsem měl pocit, že aplikuji podobné množství síly na pedál, brzdy se vždy chovaly trochu jinak. Místy působily až příliš ostře, jindy byl jejich nástup nejprve vlažný, než se pořádně zakously. Jako by pro ně bylo plynulé dobrzdění v koloně sprostým pojmem. Stalo se tak i dříve nemyslitelné, kdy jsem po prvním sešlápnutí brzdy v 308 se slzou v oku zavzpomínal na předtím testovaný elektromobil.

Pevně ale věřím, že s trochu jinou motorizací by třistaosmička mohla být o chlup příjemnějším společníkem. Pokud ji totiž odpustíte svérázný přístup k prostoru a pozici za volantem, nabízí hezky zpracovanou kabinu, slušně fungující technologickou výbavu, příjemně naladěný podvozek a v garáži to bude asi ještě dlouho jedno z výraznějších aut.

Jan Mička

Většinu času jsem se vezl na zadních sedačkách, že ale Peugeot 308 není přeborník v prostornosti, mi došlo už po prvním nasednutí. Vzadu je je to před koleny docela bída a v podstatě nezáleželo na tom, jestli za volantem seděl spíš menší Standa Kolman nebo vytáhlý Martin Machala. Naskakovat dozadu, když spěcháte, je dost nekomfortní. Tady jednoznačně platí, že pokud chcete Peugeot 308 s dostatkem prostoru pro nohy zadních cestujících, kupte si Peugeot 408. Tam ale zase není moc místa pro hlavu. Začarovaný kruh…

Když mluvím o kruhu, s tím na místě řidiče nepočítejte. Ani nejnovější generace i-Cockpitu mě nepřesvědčila, že je to super nápad, malinký nekruhový volant se špatně drží a musel jsem ho mít nepřirozeně nízko. Chápu, že ne každý to takhle cítí, ale tyhle řádky píšu sám za sebe. Na druhou stranu musím ocenit fakt špičkové materiály a zpracování, to se Peugeotu povedlo. Zvykl jsem si i na nepříliš intuitivní infotainment a nastavitelnou dotykovou lištu i-Toggles, člověk aby to ale pořád pucoval hadrem na displeje. Obzvláště když se v autě střídá více lidí a je jim jedno, v jakém stavu vám ho předají.

Na prodej je replika upraveného Peugeotu 406 z kultovního filmu Taxi

Parametry pohonu na papíře působí skvěle, realita je ale poněkud odlišná. Pokud máte nabito a nepohlídáte si po každém nastartování přepnutí na hybridní režim, vymlátíte trakční baterii během 30 kilometrů jízdy a úspora paliva je ta tam. Naučil jsem se jezdit v hybridu, ale s rozvahou, pak to jde i za nějaké tři litry na sto, povinnosti nabíjet jsem se tím ale nezbavil.

Plně elektrický režim tady ale má své opodstatnění a byl jsem za něj rád. Hlavně ve městě, kde se 308 chová jako elektromobil a na sešlápnutí plynu reaguje okamžitě. V hybridním režimu je to s výhradami, protože sladění spalovacího a elektrického motoru pořád není ideální a nikdy se nemůžete spolehnout na to, že budete mít k dispozici takovou dynamiku, jakou zrovna potřebujete.

Peugeot 308 není špatné auto, plug-in hybridní pohon však pro mě měl přínos hlavně v podobě registrační značky EL a výhodami s ní spojené. Papírově se tváří ekologicky, vy sami tomu ale musíte obětovat čas, kterého je ne vždy dostatek. Mnohem raději bych ho měl s klasickou přeplňovanou jedna-šestkou a automatem - spotřeba by běžně byla stejná, jen bych s sebou pořád nemusel tahat tu těžkou trakční baterii.