29.10. 2013 Jakub Sochor

Automobiloví modernisté: Vize, projekty a realita

Automobiloví modernisté: Vize, projekty a realita

Průkopnické vozy – ať už studie či sériové modely – budí rozruch a díky své jedinečnosti sklízejí potlesk či se setkávají s kritickými poznámkami svých oponentů. Kdo však patří mezi modernisty, na jejichž bedrech leží vývoj automobilového designu?

Modernisté – ať už v podobě progresivních konceptů či sériově vyráběných vozidel, jež se vymkla konvencím a přišla s inovativními řešeními – jsou hybnou silou vývoje v automobilismu. Jedná se o modely vzešlé ze smělé tvořivosti svých autorů, mezi nimiž najdeme nejednoho avantgardního tvůrce s potenciálem, jenž přesahuje rámec automobilového designu a zasahuje do jiných sfér, například architektury. Takto založené automobily hledají nové cesty a boří mantinely své doby, za což se setkávají nejen s obdivem, ale také s nejedním pozdviženým obočím – obojí však svědčí o jedinečnosti a originalitě vizí, o nichž dnes bude řeč.

Ohlédnutí za pokrokovými projekty minulosti rozdělme na dvě části. V první si připomeneme experimentální koncepty – hledače nových forem automobilové karoserie – a pokrokové studie, které jsou dnes jedním ze zdrojů inspirace při tvorbě retro-futuristických obrazů, grafik a koláží. Zde se setkáme s prototypy různých pojetí – od speciálních modulů přes městské elektrické hatchbacky až po aerodynamické vozy, jež se zasadily o transformaci automobilové karoserie jako takové. Často šlo o vize, které vznikly pod ideovým vlivem dobových uměleckých směrů, přičemž jedním z těch nejvýznamnějších byl streamline design, s nímž se váží prototypy třicátých let 20. století – v našem případě jde zejména o návrh od Normana Ben Geddese, v oblasti sériových vozidel pak o Chrysler Airflow.

Druhá část se pokusí mapovat významné modely pro průběžnou modernizaci automobilové karoserie jako takové – včetně zmínky o modifikacích jejích klasických verzí (například NSU Ro 80) či malosériových modelech. Vydejte se s námi po stopách progresivních děl, která psala historii!

Prototypy – Poslové budoucnosti

Přehled zahajme projektem A.L.F.A 40-60 HP Aerodinamica prototype (1914), třídveřovým automobilem s avantgardní kapkovitou karoserií. Vnější tvary zaujmou kontrastem moderny a klasických prvků, zejména masky chladiče, která je zahloubena v hranatém výřezu. Ten proniká do kabiny, v níž je zakončen strohou přístrojovou deskou. Vůz pro hraběte Marca Ricottiho od karosárny Castagna dosahoval rychlosti 139 km/h.

Automobil nebývá předmětem zájmu jen automobilových designérů, ale také spisovatelů, futuristů a architektů. Těmito oblastmi lidské činnosti se zabýval Buckminster Fuller, autor aerodynamického prototypu Dymaxion z roku 1933. Jde o tříkolový vůz s osmiválcovým motorem a kapkovitou karoserií (na níž pracoval Aurel Persu) vybavenou otočným zadním kolem. Pokrokový koncept se však nevyvíjel dál, což bylo způsobeno zejména havárií prototypu, která si vyžádala oběť testovacího řidiče.

Je-li řeč o aerodynamických prototypech třetí dekády minulého století, nutno připomenout designový styl streamline. Směr, který započal v USA, postupně ovlivnil design rozličných návrhů – inspiroval projekty od domácích spotřebičů přes automobily až po architekturu. Jedním z věhlasných tvůrců této doby byl Norman Bel Geddes, jenž publikoval své průkopnické myšlenky v inspirativní knize Horizons, vydané v roce 1932. Americký tvůrce patřil mezi vizionáře v pravém slova smyslu – hleděl do budoucnosti a pohotově reagoval na dobové estetické proměny, jež proměňoval ve strhující vize budoucnosti. Jeho tvorbě jsou vlastní aerodynamické tvary, jejichž dynamika dosahuje pozoruhodné míry na studii kapkovitého automobilu (1934) s vydutými blatníky, splývající zádí a důsledně zaoblenou přídí.

V roce 1939 vznikl model Schlörwagen, dílo konstruktéra Karla Schlöra, který po sérii pokusných návrhů zkonstruoval proudnicový vůz s koeficientem odporu vzduchu 0,186. Vůz, jehož první model vznikl již v roce 1936, byl postaven na základech vozidla Mercedes-Benz 170H a působil velmi uhlazeným dojmem, čemuž napomáhala skrytá kola a oblá hliníková karoserie.

Nesmazatelné místo v historii aerodynamických prototypů má švédská kreace Ursaab, též známá pod označeními 92001 a X9248. Základní koncepce projektu, jenž stál u zrodu dlouhé modelové linie (započaté vozidlem 92), byla připravena v únoru roku 1946. Hotový koncept však spatřil světlo světa o rok později v květnu. Šlo o automobil s dvoudobým dvouválcovým motorem uloženým napříč a mimořádně aerodynamicky tvarovanou karoserií. Model působí nezvykle zvláště při pohledu zepředu, kde vynikají kruhové světlomety, které jsou poměrně blízkou u sebe. Vůz má relativně úzký rozchod náprav, což vedlo – spolu s masivními blatníky – k neobvyklému ztvárnění přídě.

Padesátá léta přinesla Citroën C10 Coccinelle (1956), studii ze série vozidel C1 až C10. Projekt C10, v jehož čele stál André Lefèbre, měl být moderní a obratný, zároveň však vycházel z osvědčeného technického základu – ten byl převzat z Citroënu 2CV. Oproti němu šlo o studii futuristických tvarů, jejíž kabina (bohatě prosklená plexisklem) byla přístupná skrze dvoudílné dveře, z nichž ty horní se otvíraly směrem nahoru.

Nedílnou součástí práce modernistů a karosářských inovátorů je reagovat na životní styl člověka, včetně jeho potřeb a tužeb. Jedním z modelů s karoserií, v níž se odráží náležitosti konzumního života, je General Motors Runabout, tříkolový vůz z roku 1964. Studie se vymkla tehdejším konvencím a představila model, který je pomyslným ideálem pro nakupování – pro usnadnění parkování před supermarkety je vybaven předním kolem otočným o 180 stupňů, pro jednodušší a rychlejší manipulaci s nakoupeným zbožím disponuje zabudovaným nákupním vozíkem, jenž tvoří součást zádě.

Společnost American Motors představila v roce 1967 zajímavý prototyp městského třímístného kupé s názvem Amitron. Vozidlo s moderní karoserií a širokou stavbou, kterou navrhl Richard A. Teague, dosahovalo rychlosti 80 km/h.

Nejeden vizionář se v toku času pokoušel o návrat k pravé podstatě automobilu – samohybu, jehož primárním účelem je mobilita bez jakýchkoli nadbytečností. Stroj pro přepravu pasažérů může opustit všední koncepci a zároveň zůstat funkčním a bez větších problémů použitelným, o čemž přesvědčil v roce 1968 Jean-Pierre Ponthieu se svým projektem Automodule. Vozidlo s nebývale futuristickým pojetím bylo založeno na kulaté karosářské formě a vyznačovalo se neobyčejnou obratností – včetně možností náklonů karoserie pro zdolávání překážek na vozovce.

Osmdesátá léta vnesla do designu nové impulsy. Součástí změn byl příklon k hranám a důraz na okázalost, jež souvisela s blížícím se novým tisíciletím – v průběhu předposlední dekády 20. století vznikla řada studií s primárním zaměřením na poodhalení trendů, s nimiž jsme se měli setkat dnes. Jednou z nich je Mercedes-Benz Auto 2000, vize bezpečného a úsporného vozu s nízkými emisemi a aerodynamickou karoserií. Obdobné snažení – alespoň z hlediska designu – lze vypozorovat na projektu Aero 2000 od General Motors, který je zajímavý díky mimořádně ladnému provedení boční části – všechny vnější díly opticky dosedají na pomyslnou křivku, což vozidlu propůjčuje dynamický a harmonický vzhled.

V pestré oblasti moderních kreací nenajdeme jen radikálně pokrokové vize – mezi inovativní prototypy patří například Chrysler Voyage (1988), koncept vozu s uhlazenou a aerodynamickou karoserií (se součinitelem odporu vzduchu cx 0,28), jejíž tvůrci nápaditě skloubili avantgardní vzhled (s částečně skrytými koly) s klasicky pojatou maskou chladiče. Vůz byl vybaven počítačem řízeným pohonem, který se automaticky přepínal z pohonu zadních kol na pohon všech kol, jakmile senzory zaznamenaly prokluzování zadní nápravy. Koncepce vozu se o rok později dočkala pokračování v podobě dvoudveřové studie s názvem Solitaire.

K tomu, aby se z elektrického pohonu stala poměrně frekventovaná záležitost, vedla dlouhá a komplikovaná cesta, motivovaná úsilím o vytvoření ekologičtější dopravy. Mezi důležité modely tohoto vývoje patří BMW Z11 (1991), jejž divize BMW Technik vyvinula za pouhých deset měsíců – výsledkem byl červený vůz s nezvykle vysokou stavbou, který měl v praxi otestovat přednosti a nedostatky elektrického pohonu. V tomto případě šlo o motor o výkonu 32 kW s točivým momentem 150 Nm a maximální rychlostí 120 km/h. Vůz akceleroval z 0 na 50 km/h za 6 vteřin a prezentoval unikátní architekturu karoserie, kladoucí maximální důraz na vnitřní prostor.

Elektromobily BMW (1972-2012): Od konverzí na práh sériové produkce

V roce 2002 vzniklo první vydání projektu litrového auta od Volkswagenu. Ambiciózní projekt nejenže představil jednu z možností ekonomicky výhodnější dopravy (měl spotřebovat méně než jeden litr paliva na 100 kilometrů), ale také definoval možný tvar dvoumístného automobilu budoucnosti – nutno říci, že myšlenka takto stavěného vozu je stále aktuální, o čemž svědčí dvě novější generace litrové studie z let 2009 a 2011 (XL1).

Dlouhodobě lze říci, že mezi nejvýznamnější modernisty patří Mercedes-Benz. Tato skutečnost, jíž dokládá mnoho patentů včetně „mobilních laboratoří“, může být maskována úctyhodnou péči o tvarové dědictví stuttgartské automobilky – přesto je však Mercedes-Benz autorem řady progresivních konceptů z oblasti alternativních tvarových stylů. Jedním z nich je organický prototyp Bionic (2005) s designem, který je inspirován havýšem žlutohnědým – právě díky odkazu na tvar ryby bylo dosaženo součinitele odporu vzduchu cx 0,19.

Nedílnou součástí designu současnosti je individualizace. Nejen neustále se proměňující trendy, ale také životní styl vyžaduje vozidla, která si mohou jejich majitelé přizpůsobit své fantazii. Do této skupiny automobilů patří loňská Toyota Me.We, která ignoruje jakákoliv stylistická pravidla. V případě Me.We je řeč o designu bez jakékoliv stylingové stránky – primární je zde forma, která je základem pro vyměnitelné povrchové panely rozličných struktur a provedení. Ačkoliv nejde o převratné řešení, je takto rozsáhlá míra individualizace záležitostí, s níž se budeme setkávat stále častěji – nejnověji na ni reaguje kupříkladu Citroën Cactus formou vnějšího obložení Airbump.

Sériové automobily – Průkopníci nových tvarových a karosářských forem v praxi

V druhé části článku připomeňme průkopnické automobily, které byly součástí sériové výroby. Různorodost výčtu je dána tím, že je tvořen jak malosériovými modely, tak i automobily, které se dočkaly statisíců exemplářů. Druhou částí se zároveň vracíme zpět do 20. let minulého století, kdy byl (konkrétně v roce 1921) v Berlíně představen model OA 104, známý pod jménem Tropfenwagen. Jak již vypovídá název, jedná se o vůz kapkovité karoserie, který byl vyráběn ve dvou provedeních – jako uzavřený pětimístný (až šestimístný) vůz nebo otevřený model s plátěnou střechou. Svými atypickými tvary upoutal pozornost nejen návštěvníků berlínského autosalonu, ale také režiséra Fritze Langa – Tropfenwagen se objevil v expresionistickém snímku Metropolis (1926), kde dotvářel velmi emotivní scény ve velkoměstské scenérii, situované do roku 2026. Neméně moderním vozem byl Burney Streamline z roku 1929.

Vraťme se však do roku 1922, kdy byla na autosalonu v Paříži představena Lancia Lambda, která opustila dobové pojetí karoserie a nahradila jej samonosným provedením. Základem vozu se stal třídimenzionální rám, jenž tvořil nosnou kostru pro povrchové panely. Inovativní řešení mělo za následek vysokou tuhost karoserie při zachování nízké hmotnosti, zároveň však znemožnilo vznik jiné karosářské verze Lambdy, jež by si vyžádala úpravy skeletu – výrobce se obával snížení jeho tuhosti.

Rok 1934 lze označit za milník v oblasti modernizace automobilové karoserie, neboť přinesl hned dva pokrokové a po karosářské stránce převratné automobily – Chrysler Airflow a Tatru 77. První jmenovaný vůz je považován za první sériově vyráběný aerodynamický vůz americké provenience, kromě toho je také prvním Chryslerem se skořepinovou karoserií, u níž byl motor posunut nad přední nápravu a druhý karosářský prostor mezi kola. Vozidlo se tak stalo prvním reprezentantem stylu, pro nějž se později vžilo označení cab forward. V případě československé Tatry 77 hovoříme o modelu, jenž je vnímán jako průkopník sériově vyráběné proudnicové karoserie v globálním měřítku. Vůz zaujme již na první pohled, a sice díky svým tvarům (od Hanse Ledwinky a Ericha Übelackera), jež zcela přehodnotily do té doby praktikovanou automobilovou estetiku. Design je čistý a nezaměnitelný z jakéhokoliv pohledu – zatímco vpředu je pozornost člověka upoutána trojicí reflektorů na elegantně zaoblené přídi, záď zaujme dlouhým převisem a ploutví, jejíž organičnost ladí s křivkami profilu. Komplimenty na adresu Tatry nešetřil ani Luigi Colani, vystudovaný odborník na aerodynamiku a světoznámý tvůrce bio designu.

Aerodynamický design je poutavý a přitažlivý, což potvrzuje další jeho představitel v podobě Saabu 92 – prvního sériového vozu švédské značky. Zde je však tvarová čistota, o níž je řeč výše, umocněna absencí víka zavazadlového prostoru, který byl přístupný jen zevnitř – povrch zádě tedy nehyzdily spáry mezi jednotlivými díly. Model 92 se vyznačoval součinitelem odporu vzduchu 0,32 a zpočátku byl k dispozici pouze v zelené barvě.

Výrazný pokrok znamenala dvouprostorová karoserie s výklopnými zadními dveřmi, jejímž průkopníkem je Renault 16 z roku 1964. Design navrhl Philippe Charbonneaux (tvůrce, u něhož se datuje začátek designérského působení Paula Bracqa) – ztvárnil rodinný model s objemným prostorem pro cestující, který překvapil variabilitou (nabídl například vyjímatelná zadní sedadla) a vzdušností. Kromě praktické stránky věci je R16 citlivě dekorován chromovými doplňky a prolisy, jež zdobí revoluční vůz, vyráběný do roku 1980.

Mezi oblíbené prvky designu patří klínovitý profil, s nímž si v praxi nejlépe poradil Claus Luthe na karoserii sedanu NSU Ro 80 z let 1967 až 1977. Zmíněným rysem tento aerodynamický model (s koeficientem cx 0,335) znatelně oživil tradiční tříprostorovou karoserii, k čemuž mu pomohlo bohaté prosklení, krátký zadní převis a záď s neobvykle velkým množstvím hmoty nad svítilnami.

Dvojicí francouzského Renaultu – kompaktním Scénicem a Twingem – se dostáváme ke dvěma variacím na jednoprostorové téma. V případě prvního zmíněného modelu došlo k revoluci v nižší střední třídě, která byla obohacena velkoprostorovým automobilem s modulární kabinou, při jejímž navrhování byly zužitkovány nemalé zkušenosti z většího MPV Espace. Vozu, který navrhla Anne Asensio, však předcházelo Twingo, jež vneslo flexibilitu velkoprostorových interiéru do nejmenšího segmentu. Nejen modularita kabiny a brilantní obestavění vnitřního prostoru, ale také nápadité tvary vedly k předpokladu stát se kultovním automobilem poslední dekády 20. století.

Také mezi aktuální produkcí můžeme nalézt automobily, které přinášejí pokroková řešení v sériovém měřítku. Jedním z takových je BMW i3, elektrický hatchback a reformátor městské karoserie, jež svou stavbou evokuje již zmíněný 22letý prototyp Z11. Po vizuální stránce patří i3 mezi modely, které splňují požadavky na futuristický automobil dle současných parametrů – opustil spalovací agregát i konvenční hmotové uspořádání a experimentuje s interiérem, v němž zajímavě kombinuje moderní a tradiční materiály. Zaslepené ledvinky na přídi mají čistě estetický význam – jsou stylisticky zdařilé a odkazují na slavný prvek designu mnichovské značky.

Spolupracujeme s TipCars.com
Skončily časy silných vítězů? Připomeňte si, jak dopadly volby v předchozích letech Skončily časy silných vítězů? Připomeňte si, jak dopadly volby v předchozích letech

Letos se konají již sedmé volby do Poslanecké sněmovny.…

Online: Odhlasováno, volební místnosti se uzavřely. Výjimkou je Opava Online: Odhlasováno, volební místnosti se uzavřely. Výjimkou je Opava

Volby do Poslanecké sněmovny skončily. Lidé mohli…

Pro setkání s dalajlamou neexistuje omluva, varuje Peking Pro setkání s dalajlamou neexistuje omluva, varuje Peking

Zahraniční činitelé si nesmějí myslet, že se vymluví ze…

 

Štítky Design

 







Doporučujeme
Pohon všech kol je stále oblíbenější. Tohle je kompletní nabídka čtyřkolek na trhu! Pohon všech kol je stále oblíbenější. Tohle je kompletní nabídka čtyřkolek na trhu!

Jestliže před deseti lety bylo pohonem všech kol vybaveno…

Víte, jaké palivo v zahraničí natankovat? A jak se vyznat v označení Gazole či Senza Plombo? Víte, jaké palivo v zahraničí natankovat? A jak se vyznat v označení Gazole či Senza Plombo?

Ne ve všech státech Evropské unie se nafta označuje jako…

 

AutoRevue
Vyzkoušeli jsme Škodu Kodiaq Scout. Přináší tato verze něco navíc? Vyzkoušeli jsme Škodu Kodiaq Scout. Přináší tato verze něco navíc?

Co přináší Kodiaq ve verzi Scout? Není to jen designová varianta?

Škoda už oficiálně prodává Karoq. Tipy, jak ho rozpoznat od Kodiaqu: Škoda už oficiálně prodává Karoq. Tipy, jak ho rozpoznat od Kodiaqu:

Škoda zatím neoznámila, kolik bude požadovat za základní…

 





 
Když na železničním přejezdu nebliká bílé světlo. Můžu pokračovat v jízdě?

Když na železničním přejezdu nebliká bílé světlo. Můžu pokračovat v jízdě?

Dnes 11:00

Když svítí na železničním přejezdu červené nebo bílé světlo, měli by motoristé umět reagovat.




Blesk.cz

Pražské restaurace pomáhají bezdomovcům. Pro teplé jídlo zdarma si jen musí přijít včas

Pražské restaurace pomáhají bezdomovcům. Pro teplé…

Restaurace v Praze 2 pomáhají lidem bez domova integrovat se do společnosti skrze projekt Stůl pro jednoho. Šest…

Trenér slavných Vít Chaloupka: Černý jak bota! Usnul snad v solárku?

Trenér slavných Vít Chaloupka: Černý jak bota! Usnul…

Bývalý kulturista a státní trenér české reprezentace fitness Vít Chaloupka (57) vždy dbal o svou vizáž, ale…

 

iSport.cz

Česko-francouzská bitva v kleci se blíží! Pardubice rozduní MMA

Česko-francouzská bitva v kleci se blíží! Pardubice…

Tohle bude boj! Nejlepší český MMA zápasník ve velterové váze Patrik Kincl pozval do klece obávaného…

VIDEO: Brno padlo s Hradcem, v čele je Plzeň. Liberec má první výhru venku

VIDEO: Brno padlo s Hradcem, v čele je Plzeň.…

VIDEO | Páteční 15. kolo hokejové Tipsport extraligy pořadí na čele tabulky nezměnilo. Plzeň zůstala i přes…

 

Reflex.cz

Budou tyhle smutné volby poslední?

Budou tyhle smutné volby poslední?

Když jsem se vrátil z volební místnosti, kde jsem smutně vhodil svůj hlas pro systémovou tradiční stranu,…

Marine Le Penová podpořila v bizarním vzkazu Tomia Okamuru

Marine Le Penová podpořila v bizarním vzkazu Tomia Okamuru

Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová podpořila v českých parlamentních volbách lídra…