Bazar: Volkswagen Crafter 2.5 TDI DK Valník - Valník na béčko

Crafter vystřídal legendární model LT a jako dvojvaječné dvojče Sprinteru přinesl do kategorie lehkých užitkových automobilů mnoho novinek. Díky tomu, že výrobce chtěl ještě umořit starší verzi 2,5litrového pětiválce s litinovým blokem, vyhnuly se Crafteru problémy s novým hliníkovým motorem o stejném označení 2.5 TDI, používaném například v Transporteru.

Držák

Litinový blok motoru a zřejmě slušné zacházení se podepsaly pod tím, že crafter s 167 tisíci kilometry tahal jako nový. Subjektivní pocit velkého zátahu vydatně podporoval velmi krátký stálý převod. Na šestku bylo možné jezdit i ve městě, pětiválec při mírném zatížení spokojeně točil 1300/min.

Tragédie pro naše uši i peněženku nastala na dálnici, protože silný pětiválec s maximem točivého momentu už při 2000/min točil při tempu 130 km/h

strašlivých 3200 ot./min. Chudák motor, pomysleli jsme si a nechali trápení neviňátka.

Pětiválec se nám za shovívavost odvděčil tím, že spotřeba nepřesáhla deset litrů na sto kilometrů. Zdá se vám to příliš?

Pět let

V tehdejších poměrech se námi dosažená žízeň považovala u vozidla s celkovou hmotností 3,5 tuny za odpovídající. Víme, že poslední generace sesterského Sprinteru sice umí jezdit průměrně za osm litrů na sto kilometrů, ale před pěti lety?

Pětiválec 2.5 TDI byl k dostání ve čtyřech výkonových verzích v rozmezí 65 až 120 kW. Rozsah točivého momentu činil 220-350 N.m, přičemž nejslabší provedení se hodilo jen pro provedení s celkovou hmotností 3 tuny. S prázdným crafterem si silný agregát pohrával. Když jsme si nechali naložit tunu písku, už si tolik nevyskakoval, ale díky krátkým převodům splnil veškeré nároky. Nejsilnější specifikaci 120 kW u 3,5tunové verze nevyhledávejte, je podle našeho názoru zbytečná.

Předek i zadek

Po naložení valníku se začaly důsledky opotřebení automobilu projevovat více. Od přední nápravy se pravidelně ozývala loupání a tlučení kvůli vůlím

na čepech a stabilizátoru, od zadních kol přicházel po dotyku brzdového pedálu jemný pištivý zvuk - neklamná to pozvánka k výměně obložení. Řízení už také ztratilo preciznost nového vozu, ale co do vůle by určitě na STK nemělo problém. Tím však crafter vyčerpal veškerou munici vůči naší spokojenosti a dál jsme jezdili opečováváni prostorným interiérem kabiny. Snad jen výrobce mohl přidat možnost nastavení volantu, aby se šofér po hodinách řízení rád k volantu vracel. Samozřejmě trochu pomohla regulace sedadla, ale po hodince lehkého shrbení přišla krátká přestávka vhod.

Standard pro šest

Dvojkabina slouží pracovním četám a nabízela sedm sedadel. Standardní bylo uspořádání 2 + 4 a za příplatek dvojlavice vpředu, takže majitel crafteru

musel počítat se sedmi osobami. Z celkového užitečného zatížení 1280 kg po obsazení sedmi urostlými muži zůstalo na náklad přibližně jen 700 kg.

Nástavby od italské firmy Scattolini nejsou u nás neznámé, i když samozřejmě dominují domácí výrobci. Tato firma také do Česka dodává malé třístranné sklápěče, ale zmíněné řešení je určené spíše pro Crafter 50.

V pořádku

Interiér vyloženého pracanta nás přivítal milým dojmem. Čtyřramenný volant dobře padl do ruky, což na stavbě s častým zatáčením a ručkováním považujeme za velmi důležité. Při kličkování přišel díky pohonu zadní nápravy vhod výborný rejd předních kol.

Uspořádání interiéru vychází ze spolupráce Volkswagenu a Mercedes-Benzu, takže pravá páčka pod volantem byla nahrazena funkčnější levou, jak to známe z osobních i lehkých užitkových vozů stuttgartské značky. Rovněž hlavice řadicí páky ukazovala na partnerský Sprinter.

Zadní čtyřmístná lavice poskytovala široký prostor pro všechny cestující. Komfort na zadní lavici však omezuje značný sklon jejího opěradla. Dlouhé trasy bychom na těchto místech rádi oželeli. Stejně tak místo pro kolena zadních cestujících nebylo štědré, protože u užitkového vozidla jde také významně o co největší nástavbářskou délku.