Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Více než 700 brouků na jednom místě: V Německu opět vzdali hold legendě, padl rekord!

Jan Mička
Diskuze (1)
Třináctý ročník srazu Beetle Sunshine tour trhal rekordy. Do německého města Travemünde se sjelo přes sedm stovek kultovních brouků a my jsme byli u toho!

Automobilové srazy mám rád. Vždycky se tam setkáte s partou fantastických lidí, kteří tím či oním modelem jednoduše žijí a věnují mu velkou část svého volného času, aby se párkrát za rok s celou rodinou sebrali a celý víkend strávili s naprosto stejně zapálenými blázny. O uplynulém víkendu jsem vyrazil omrknout tradiční sraz Beetle Sunshine tour, jehož třináctý ročník trhal co do zájmu účastníků rekordy. Přihlásilo se totiž přesně 721 vozů, což je pro představu o 206 více než v roce 2015 a o 71 více než loni.

Všechno se tradičně děje v severoněmeckém městě Travemünde, jenom coby kamenem dohodil od písečné pláže Baltského moře. Tam jsme se pochopitelně museli nějak dopravit, a jak jinak, než stylově. Na letišti v Hamburku jsem si pro tento účel vyzvednul Volkswagen Beetle Cabriolet ve speciální „džínové“ edici Denim, která se u nás bohužel neprodává (odkazuje na Jeans Beetle z roku 1974), protože ale lilo jako z konve, střecha zůstala nahoře. Těch zhruba osmdesát kilometrů z letiště se v první fázi zdály nekonečné, však si také zkuste v pátek odpoledne projet přes ucpaný Hamburk, jakmile se ale doprava uvolnila, šlápl jsem na to a cestou míjel desítky nejrůznějších beetlů, putujících za stejným cílem jako já.

Přestože počasí prvního dne opravdu nebylo ideální, účastníkům to bylo jedno. Postupně se na louku sjíždělo více a více vozů, muzika hrála na plné pecky, čím dál oblíbenější food trucky chrlily tuny dobrot a pivo teklo proudem. Letošní ročník srazu se nesl v americkém duchu, a to zejména na oslavu tamních úspěchů vozu jako takového. Někteří účastníci proto své vozy patřičně upravili, americkými vlajkami počínaje, „hovězími“ potahy nejrůznějších částí karoserie či býčími rohy na kapotách konče. Fantazii se meze nekladou, osobně jsem ale stejně nejvíce pro sériový stav beetlu, zkrášlený maximálně lépe padnoucími koly a rozumně sníženým podvozkem.

Tradičně nechyběly vozy stylizované do podoby filmového závoďáku Herbieho s číslem 53, a to jak v původním, tak moderním provedení. Moje srdce ale stejně vždycky zaplesalo při pohledu na jeden z mnoha vozů GSR, který jsem vyzkoušel už v roce 2014 v klasickém redakčním testu. Šlo o sérii limitovanou počtem 3500 kusů, pro český trh jich kupříkladu bylo vyhrazeno pouze deset. Pod povrchem jde v podstatě o šestou generaci Golfu GTI a tohle auto jsem si opravdu užil. Dvoulitr TSI s předním pohonem, žluto-černá karoserie, perfektní zvuk. Kde jenom jsou ty časy, kdy jste si u nás mohli bez obtíží koupit podobný beetle. Dnes už to nejde, o motor 2.0 TSI nebyl moc velký zájem…

Podívejte se na video k testu Beetlu GSR z roku 2014:

Video se připravuje ...

Počasí stále bylo jako houpačce – občas slunce, ani ne za deset minut zase déšť, stále to ale nebylo nic, co by fanoušky beetlu zahnalo do garáží. V pátek v podvečer ještě nebyly na místě všechny vozy, ten největší nával byl tradičně očekáván v sobotu ráno, a musím přiznat, že to byl opravdu hukot. Jindy docela poklidnou lokalitu brouci doslova zaplavili, mezi přítomnými kousky jsem zahlédnul i dva vzácné exempláře RSi s motorem 3,2 VR6/165 kW, z nichž jeden, s pořadovým číslem 002/250, loni vyzkoušel na stejné akci kolega Tomáš Dusil. Druhý vůz, tentokrát stříbrný, byl úplně prvním kouskem velice omezené série vyrobené v roce 2001.

S velkým počtem účastníků se ale pojil jeden problém – auta nebylo kde parkovat, louka jim už prostě byla malá. Všechny vozy s číslem vyšším než 500 proto stály zhruba pět minut chůze od hlavního dějiště, což byl i případ manželů Novotných s New Beetlem 1,8T Cabriolet z roku 2006, kteří se akce účastnili již popáté. Je to přinejmenším smutné, když musí téměř třetina osazenstva parkovat někde jinde, organizátoři už ale do budoucna hodlají učinit určitá opatření.

Příští rok si dá Beetle Sunshine tour pauzu, to je hotová věc, další myšlenkou je udělat akci více exkluzivní a omezit počet účastníků, což je sice mrzuté, ale pravděpodobně nevyhnutelné, pokud se má stále konat na stejném místě. Jenom pro úplnost: na louce Brügmanngarten u pobřeží Baltu se akce pořádá od samotného začátku, neodmyslitelně k ní patří, jenom prostě není nafukovací…

Manželé Novotní jsou typičtí milovníci brouka, jejich rudý kousek je v perfektním stavu a za více než deset let má najeto snad jenom 40.000 kilometrů. S vozem mají sladěné doplňky oblečení, všechno originál Volkswagen, a osobně tento zápal chápu. Beetle je legenda, tvoří nedílnou součást automobilové historie, je to imagemaker stejně jako busík nebo Mini, a když vidíte pohromadě ty stovky kousků vyrážející na pár desítek kilometrů dlouhou spanilou jízdu po okolí, prostě nevycházíte z údivu a chcete to zažít taky. Opatrně ale na výběr auta...

On totiž není brouk jako brouk. Sami jste si jistě všimli, že drtivou většinu vozů tvoří dvě novodobé generace a té původní se najde nanejvýš pár exemplářů. Má to docela jednoduchý důvod: vyznavači starých a nových brouků se spolu moc nemusí. Jedni prostě nedají dopustit na klasiku, druzí na modernu, a karty v jednotlivých klubech bývají rozdány podle toho. Navíc původních vozů postupně ubývá, přestože se jich celkově vyrobilo 21.529.464 kusů a produkce trvala až do roku 2003, a s nástupci se přece jenom na delší vzdálenosti cestuje pohodlněji. Á propos, víte o tom, že druhé generaci (New Beetle) bude příští rok už dvacet let? Ten čas neskutečně letí!

Odpoledne začaly na rampu před hlavním pódiem najíždět vybrané exempláře, jejichž představení se opět ujal německý moderátor Sidney Hoffmann. Jak jsem již avizoval, letošní ročník se nesl v americkém duchu, není proto divu, že titul nejhezčího vozu vyhrál ten „nejameričtější“ – původní Beetle Cabriolet matné modré barvy s detailně provedeným tuningem. Tím v podstatě veškeré oficiality skončily a pak už se pařilo až do brzkých ranních hodin.

Přiznám se, že bych si na takový způsob trávení víkendů zvyknul, atmosféra na louce byla naprosto perfektní od samotného začátku vlastně až do neděle, kdy se účastníci museli odebrat k odjezdu. Travemünde postupně opustilo více než 700 brouků a podívají se sem nejdříve za dva roky. Třeba do té doby také nějakého seženu, parta lidí kolem brouků se mi totiž začíná čím dál více zamlouvat!

Jan Mička
Diskuze (1)
24. 8. 2017 15:30
brouk
Jaká škoda že zrovna největší fanoušek a duchovní otec brouka chyběl..
[odkaz]
[odkaz]