Ford Escort – evropské a světové auto (1. část)

O globalizaci se v poslední době hovoří čím dál víc, ale její počátky v automobilovém průmyslu musíme hledat daleko dříve. Americký koncern Ford se v roce 1967 rozhodl restrukturalizovat evropské pobočky v Německu a Velké Británii a sjednotit je pod nově vzniklou divizi Ford Europe, pokrývající celou Evropu a také Afriku. Účelem bylo koordinovat vývoj, výrobu a prodej vozů a tím zvýšit konkurenceschopnost evropských Fordových továren.

Když v roce 1967 skončila výroba Fordu Anglia 105E, nahradil jej zcela nový model, nazvaný Escort. Tento název používal Ford už v letech 1955 – 1959 pro kombi (estate car) typu Anglia 100E. Ford Escort se měl stát prvním tak zvaně evropským vozem. O tom, že se záměr povedl, svědčí dvacet milionů vozů vyrobených do roku 2000 v pěti generacích. Jeho nástupcem se stal Ford Focus. Zkusme si projít 32letou historii tohoto modelu, se kterým se stále hojně setkáváme na našich silnicích.

První generace (1968 – 1975)

Poprvé se Ford Escort představil v Anglii už na sklonku roku 1967, kdy se také začal vyrábět v Halewoodu na okraji Liverpoolu. Světovou premiéru měl ale až v roce 1968 na Bruselském autosalonu. Pro kontinentální Evropu se Escort s levostranným řízením začal vyrábět v belgickém Genku, odkud se v roce 1970 výroba přesunula do nové továrny v německém Saarlouis.

Ford Escort, vůz nižší střední třídy s vnějšími rozměry 3980 x 1570 x 1345 mm a rozvorem náprav 2400 mm, měl klasické uspořádání podvozku s motorem vpředu a pohonem zadních kol. Poháněly jej řadové pětiložiskové benzinové čtyřválce s rozvodem OHV a objemy válců 1098 cm³ a 1298 cm³. První z nich měl výkon 36 kW (49 koní) při 5500 min^-1 a točivý moment 75 Nm při 2800 min^-1. S tímto motorem dosahoval Escort maximální rychlosti 128 km/h. Modely s větším motorem měly 43 kW (58 k) a jezdily rychlostí až 136 km/h.

Bezrámový podvozek měl přední kola nezávisle zavěšena na příčných spodních ramenech a vzpěrách McPherson s vinutými pružinami. Zadní tuhá náprava byla zavěšena na podélných půleliptických listových pérech. Standardně se na vozy montovaly bubnové brzdy, bylo ale možné objednat si přední kotoučové brzdy. Manuální čtyřrychlostní převodovka měla alternativu v třírychlostní automatice.

Escort měl ve své době moderní a stylovou dvoudveřovou karoserii s lehce zvlněnými boky ve stylu láhve od Coca Coly (tato móda přišla z Ameriky) a mírně zaobleným předním a zadním oknem. Typickým prvkem byla žebrovaná přední maska ve tvaru kosti, s kruhovými světlomety na obou koncích (luxusnější modely Super a GT dostaly obdélníkové světlomety). Téměř současně s tudorem se začaly vyrábět i třídveřové kombíky a skříňové dodávky. Od roku 1970 byl v nabídce i čtyřdveřový sedan.

golf focus kabriolet ford  

Pro sportovně založené zákazníky nabízel Ford modely Escort 1300 GT s dvojitým karburátorem Weber (55 kW) a Twin Cam s dvouvačkovým motorem 1.6/85 kW z Lotus Cortiny. Escort Twin Cam začal slavit úspěchy v rallyekrosu a rallye (prvním triumfem bylo vítězství Rogera Clarka v Tulipánové rallye). Ve spolupráci s firmou Cosworth Engineering vznikly sportovní Escorty RS 1600, RS 1800 a RS 2000. Posledně jmenovaný vůz poháněl dvoulitrový čtyřválec OHC s výkonem 73,6 kW (100 k) a největší rychlostí 176 km/h. K jejich největším úspěchům patřilo vítězství Fina Hannu Mikkoly v maratónu World Cup Rallye z Londýna do Mexico City v roce 1970. Na počest tohoto vítězství vznikla speciální verze Escort Mexico. Vítězný vůz je v dobrém stavu vystaven v muzeu Heritage Motor Centre (HMC) v anglickém Gaydonu a na festivalu rychlosti v Goodwoodu 2003 se ještě svižně proháněl na závodní trati. V roce 1971 se Escorty zúčastnily nejobtížnější Východoafrické Safari Rallye. Tehdy ještě vyhrál japonský Datsun 240Z, ale o rok později už slavila vítězství dvojice Hannu Mikkola a Gunnar Palm na Escortu RS 1600.

Druhá generace (1975 – 1980)

Zatímco první generace vznikla v Anglii, na vývoji druhé se už podíleli také vývojáři z německého Fordu. Pro modelový rok 1975 dostal Escort novou, hranatější dvoudveřovou a čtyřdveřovou karoserii s obdélníkovými (provedení GL a Ghia) nebo kruhovými světlomety, zakomponovanými do černé masky chladiče. Mírně zvětšené vnější rozměry (4058 x 1596 x 1398 mm) při prakticky stejném rozvoru (2407 mm) znamenaly o něco více prostoru pro cestující. Třídveřové kombi Escort Turnier (název pro německou verzi) bylo o něco delší (4136 mm), stejně jako sportovní varianta RS 2000.

golf focus kabriolet ford  

Zadní pohon zůstal zachován a rovněž základní motory 1.1 a 1.3 zůstaly prakticky beze změn. Modely Escort Ghia a Sport dostaly čtyřválec 1.6 s výkonem 62 kW (84 k), se kterým jezdily až 162 km/h a zrychlovaly z nuly na sto za 12,9 s. Sportovní dvoudveřový model RS 2000 s prodlouženou přídí dostal dvoulitrový motor s výkonem 81 kW (110 k), se kterým jezdil až 180 km/h a zrychloval z nuly na sto za 8,9 s. Závodní verze pokračovaly v sérii vítězství v rallye, završené v roce 1979 mistrovským titulem Švéda Björna Waldegårda na Escortu RS 1800 v mistrovství světa v rallye (Ford vyhrál i soutěž výrobců). Na stejném voze vyhrál už v roce 1975 Roger Clark Skotskou rallye. Escorty druhé generace se vyráběly i v Austrálii a na Novém Zélandu. S Fordem Escort z roku 1975 jezdil i papež Jan Pavel II. Tento vůz byl v roce 1996 prodán v dražbě za 100 tisíc dolarů.

Třetí generace (1980 – 1990)

Už při uvedení druhé generace Escortu bylo jasné, že budoucnost má přední pohon. Dalo se proto čekat, že třetí Escort bude mít poháněná kola přední nápravy. Pod kódovým označením Erika vznikl na zcela novém podvozku vůz s motorem napříč a předním pohonem. Představen byl v září 1980 pod reklamním sloganem Simple is Efficient (u nás se říká „v jednoduchosti je krása“) a měl se stát přímým konkurentem Volkswagenu Golf a Opelu Astra.

Kromě nejslabšího čtyřválce 1118 cm³ s rozvodem OHV a výkonem 40 kW (55 k) dostaly Escorty nové motory CVH s rozvodem OHC a objemy 1.3 a 1.6 litru (51 kW/69 k resp. 58 kW/79 k). Ty byly později použity i v modelech Sierra a Fiesta druhé generace. Vyráběly se v nové továrně v Bridgendu ve Walesu a vyznačovaly se neklidným během a náročností na údržbu, ale na druhé straně se dobře ladily na vyšší výkon. Dokazovala to sportovní verze XR3, která měla motor 1.6 s výkonem 71 kW (96 k). Od roku 1983 se tyto modely začaly dodávat s motory se vstřikováním paliva (XR3i). Ještě výkonnější byly typy RS 1600i a RS Turbo (97 kW/132 k, rychlost 206 km/h) z roku 1985. Poprvé dostal Escort také úsporný vznětový agregát 1.6D (40 kW/54 k).

golf focus kabriolet ford  

Další novinkou třetího Escortu byl podvozek s nezávislým zavěšením všech kol a pérováním vinutými pružinami. Tím se Escort definitivně rozloučil s archaickými listovými pery na zadní nápravě, ale jízdní vlastnosti se tím příliš nezlepšily, spíše naopak. Stylové karoserie s ostře řezanými rysy měly rozměry 3970 x 1640 x 1379 mm a rozvor 2393 mm (proti Escortu II byly tedy kratší a širší). Vzadu dostaly výklopné víko, takže je bylo možné považovat za třídveřové a pětidveřové modely. Ty pětidveřové měly proti třídveřovým trojúhelníková boční okna ve sloupcích C. K třídveřovému kombi přibylo v roce 1983 pětidveřové a čtyřdveřový sedan se stupňovitou zádí, nazvaný Orion. Poprvé se v nabídce objevil kabriolet Escort Cabriolet, montovaný v karosárně Karmann ve verzích XR3i a Ghia. Přes určité nedostatky byl Escort třetí generace vyhlášen evropským vozem roku 1981. Ve stejném roce se stal Ari Vatanen mistrem světa v rallye na Escortu RS 1800.

golf focus kabriolet ford  

V roce 1986 došlo k výrazné modernizaci Escortu III. Někdy se tyto modely označují jako čtvrtá generace, podle mého názoru ale šlo o facelift, což naznačuje i interní značení Erika-86. Zvenku se změnil především předek vozu s plechovou střední částí, ve které byla jen úzká štěrbina pro vstup vzduchu k chladiči. Mírnou úpravou prošla také zadní koncová světla, ale jinak zůstalo vše při starém, včetně rozměrů. Novinkou pod kapotou byl motor CVH 1.4 (55 kW/75 k) a od roku 1989 diesel s objemem 1,8 litru (44 kW/60 k).

Ve druhé části si připomeneme čtvrtou a pátou generaci Escortu a podíváme se, jak vypadaly americké Escorty, odvozené v první generaci od evropských a v dalších dvou využívajících platformu Mazdy.