Slavné dobové testy: Jawa 350 typ 634. Osmdesátkou jezdila na půl plynu
O tom, jaká nová Jawa 350 ve skutečnosti je, jsme měli možnost se přesvědčit během více než 2500 km, když ještě před oficiální premiérou na letošním brněnském mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně zapůjčilo propagační oddělení n. p. Jawa naší redakci jeden z prvních motocyklů Jawa 350 typ 634 k obvyklému testu.
Při převzetí měl motocykl najeto 1012 km, takže měl již za sebou nejdůležitější fázi záběhu. Pro účely našeho redakčního testu nebyl nijak speciálně připraven a jeho základní seřízení vykazovalo určité nedostatky, které byly v rámci „předávacího“ servisu odstraněny. Vzhledem k tomu, že motocykl byl z nulté série, a tedy pod dohledem výrobního závodu, postoupili jsme jej třikrát k pravidelným prohlídkám, při kterých byly upraveny, podle našich připomínek, či odstraněny některé nedostatky.
Plusy
- Tuhý rám
- Velmi dobré jízdní vlastnosti, jisté vedení stopy i v zatáčkách
- Přirozená poloha jezdce i spolujezdce
- Dostatečný objem palivové nádrže
- Snadná údržba
- Solidní stavba a zpracování
- Bohatá výbava
- Možnost připojení postranního vozíku
- Zcela krytý sekundární řetěz
Minusy
- Vysoká hmotnost
- Celkově vysoká stavba, zejména výška sedla
- Měkká přední vidlice (často doráží)
- Velmi špatný přístup k maticím utahujícím stupačky
- Obtížné stavění na stojánek
- Úzké sedlo
- Jen průměrná účinnost brzd
- Vypuštění samočinného vypínání spojky
- Blikače v noci oslňují
Na první pohled
působí nová jawa příznivě. Dá se říct, že má své „image“, určitý švih, i když dělá robustností až poněkud těžký dojem. Zřejmě jej způsobuje masivní
dvojitý trubkový rám, za který by se nemusela stydět ani poctivá pětistovka či lehká sedmsetpadesátka. Celková linie sleduje současný světový trend stavby motocyklů, charakteristický snahou o sportovní pojetí. Tomu odpovídá nejen tvarování objemné nádrže, na niž navazuje lavicovité dvojsedlo, ale také samostatný světlomet, mělké blatníky, minimální kapotování i rozdílný desén na přední i zadní pneumatice.
Motor svými rozměry i váhou a do jisté míry i vzhledem a výkonovými parametry zůstal nezměněn. Jeho konstrukční úpravy byly zaměřeny spíše na zvýšení životnosti (jehlová ložiska v ojnicích, zesílená převodovka…).
Motocykl je dosti vysoký, a tak jezdci menší postavy nebo s krátkýma nohama budou muset při stání s motocyklem poněkud natahovat špičky. Stejně tak menší spolujezdci či spolujezdkyně musí k nasednutí použít stupačky. Vysoká hmotnost má za následek nesnadné stavění na stojánek, jež navíc zhoršuje i poloha zadního madla, kde se snadno může otlačit hřbet ruky.
Při posazení na motocykl okamžitě můžeme zjistit, že stroj dobře „padne do ruky“. Vzájemná poloha řídítek, sedla a stupaček je vhodně volena. Při obvyklém individuálním seřízení ovládacích prvků jsme zjistili, že oproti předcházejícím jawám nyní nelze upravit polohu stupaček, u kterých je v případě potřeby jejich utažení zapotřebí povolit celý tlumič výfuku. Hned zpočátku provozu jsme nahradili stávající rukojeť plynu za sportovní „rychlopal“. Dobrému posazu na motocyklu dále přispívá tvar nádrže, jež má v místě styku s koleny jezdce pryžové obložení. Řídítka se dobře drží a tvarem i šířkou odpovídají standardu. Pěkné ovládací páčky spojky a přední brzdy zakončené kuličkami jsou od rukojeti poněkud dále a vyžadují tedy „delší“ prsty. Při držení řídítek bezvadně padne tlačítko světelné houkačky, kterou lze ovládat beze změny polohy držení. Naopak přepínač blikačů bude vyžadovat přivyknutí, jednak při určování směru, ale především při hledání střední polohy v silnějších rukavicích. Vhodnější by byl horizontální pohyb páčky. Spínací skříňka nové jawy v podstatě pamatuje ještě předválečnou éru, ale známý „bošák“ zřejmě patří stále mezi spolehlivá zřízení.
Velmi jsme se však podivovali, že motocykl této kategorie je jako snad jeden z mála ve světové produkci vybaven ještě zastaralou a dnes již téměř nepoužívanou plynovou rukojetí, vyžadující několikeré „přehmátnutí“ pro úplné otevření šoupátka karburátoru. Nejvýraznější novinkou je velmi dobrý a tuhý rám s uložením zadní kyvné vidlice a dále pak zcela zakrytý sekundární řetěz, nádrž, řídítka, čistič vzduchu, boční schránky, zadní blatník a další detaily.
Jízdní dojmy
získané lze souhrnně označit za příznivé, i když nikoliv bez výhrad. Motocykl má dynamický záběr a lze s ním snadno udržovat slušný jízdní průměr.
Na naše podmínky, dané především vyhláškou č. 80 omezující největší rychlost mimo dálnici hranicí 80 km/h, je až příliš výkonný. Vždyť z klidu se dokáže zrychlit na předpisovou osmdesátku za méně než 8 sekund! A rychlostí 80 km/h lze po rovině jezdit na méně než „půl plynu“! Známé mírné vlnění stroje se neprojevuje ani po projetí přes větší nerovnost silnice nebo při jízdě v terénu, ani při ostrém projíždění zatáček. Vydařená aplikace známého a osvědčeného rámu soutěžních motocyklů jistě uspokojí i náročného uživatele. Přední vidlice je s ohledem na hmotnost motocyklu dosti měkká, a to zejména při jízdě ve dvou. Při jejím propružení se zbytečně prohýbá lanovod přední brzdy, což jistě bude mít vliv na jeho životnost.
Kladně lze hodnotit zvětšený objem palivové nádrže, která nyní postačí podle režimu jízdy na 250 až 400 km. Lavicovité dvojsedlo je dostatečně dlouhé, ale jeho šířka je na samé hranici únosnosti. Úzké a poněkud tvrdé sedlo není zejména při dlouhé jízdě právě pohodlné. Pár centimetrů šířky by mu jistě prospělo.
Při jízdě po vozovkách s dobrým povrchem je určitým kladem i hmotnost stroje, který tak velmi dobře sedí a při správné funkci pérování činí jízdu vyrovnanou a klidnou. Na polních cestách a v terénu se naopak projeví hmotnost jako nepříznivý faktor.
Známý dvouválcový motor má prostřednictvím dobře odstupňované převodovky za daného výkonu a točivého momentu pružný chod. Jednotlivým rychlostním stupňům odpovídají při 5500 min-1 zhruba tyto rychlosti: I – 37 km/h, II – 59 km/h, III – 83 km/h a IV – 116 km/h. Motor se však ochotně vytáčí až na rychlosti odpovídající 5500 min-1. Škoda že u tohoto typu je vypuštěno známé a pro Jawu tak charakteristické samočinné vypínání spojky při řazení. Nynější provedení spojky sice snížilo potřebnou sílu na páku při řazení, ale výhody osvědčeného jednoduchého zařízení to nenahradí. Spojka, jejíž lamely jsou nyní z „nespalitelného“ materiálu, zabírá rovnoměrně a jistě.
Elektrická výbava zahrnuje vše, co požadují současné předpisy, přesto jsme postrádali kontrolku neutrálu. Při jízdě v noci je účinnost světlometu postačující jen do rychlosti asi 80 km/h. Výkonnější světlomet s asymetrickou žárovkou by však motocyklu jen prospěl. Přestože je již v platnosti vyhláška 32, nebyl testovaný (prototypový) motocykl vybaven zpětným zrcátkem, ani lapačem nečistot za zadním kolem. Sériové provedení však již zmíněné doplňky má standardně mít.
Za zmínku stojí ještě rychloměr PAL, jehož průměr je malý, ale především rozsah stupnice nepovažujeme za vhodný. Proč asi má motocykl s největší rychlostí 120-125 km/h, což při povolené toleranci odpovídá zhruba rychloměrným 130-140 km/h, stupnici s „kosmickou“ hranicí 170 km/h? Za daleko vhodnější bychom považovali zvýraznění sektorů 30-50-80 km/h jako provozně nejdůležitější rychlosti, z nichž zejména první 30 km/h je na stávajícím rychloměru obtížně čitelná.
Závěrem
Nová Jawa 350 navazuje na tradiční a typické vlastnosti motocyklů jezdících v současné době ve 120 zemích celého světa. Výkonové parametry a vzhled motocyklu tvoří složky, jež sice ve srovnání s konkurencí se mohou zdát někomu jako handicap, ale jízdní vlastnosti, solidnost stavby, zaměnitelnost dílů a příslovečná výdrž je namnoze ceněna víc nežli krátkodobý vysoký výkon vykoupený násobkem ceny a zlomkem životnosti. Stavba této jawy je natolik robustní, že jen po několika menších změnách na podvozku by mohl být motocykl vybaven silnějším motorem o dvojnásobném výkonu. Také skutečnost, že již sama konstrukce počítá s možností montáže postranního vozíku, nutno vzít v úvahu. Jak dalece se prosadí nová Jawa 350 na našem a zejména zahraničním trhu, ukáže spolehlivě již blízká budoucnost, ale již dnes je jisté, že určitě nalezne řadu
příznivců.
Tento text je zkrácenou verzí testu z roku 1973.
Text: Karel Beránek
Testovali: K.Beránek, Ing. O. Gregora a Ing. P. Košťál
Foto: M. Bakeš a autor
Škoda
Volkswagen
Cupra
Mercedes-Benz
Ford
BMW
Audi
Opel
Renault
Toyota
Mazda
Fiat