Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Nejbizarnější volanty historie: Čím vším jde řídit auto?

Aleš Dragoun
Diskuze (6)

Automobilové volanty nemusejí mít zdaleka jen kulatý tvar. I nedávná historie zná unikátní řešení základního ovládacího prvku auta. Prim hrály koncepty, ale ne vždy...

Volant začal nahrazovat pákové ovládání automobilu už na přelomu 19. a 20. století. Zpočátku byla u motorizovaných kočárů umístěna „řídicí kola“ dokonce vodorovně, protože agregáty se nacházely v drtivé většině vzadu, nebo uprostřed pod podlahou. Toto řešení použil například Amédée Bollée u svých parovozů již v roce 1873, tedy o dekádu předtím, než se pánové Benz, Daimler a Maybach vůbec vrhli do experimentů s výbušnými agregáty v silničních vozidlech. Teprve když převládla klasická koncepce s motorem vpředu a pohonem zadních kol, začaly se volanty s tyčemi řízení více naklánět.

Moderní, tedy poválečná historie zná mnoho případů, kdy se základní ovládací prvek automobilu vzdálil původní podobě. A zdaleka nejde jen o současných monopostech formule 1. Během posledních více než šedesáti let se objevilo hodně v tomto ohledu nekonvenčních vozů, vzpomeňme třeba německé bubliny značky Messerschmitt, které si vzaly hodně ze svých válečných kolegů s křídly. Těm se podařilo překročit stádium prototypů, o jiných kreacích to říci nelze... Ale i koncepty stojí za zmínku.

Citroën DS

Důkazem, že netradiční volant může mít sériové auto, je Citroën DS. Fascinace dvojitého šípu jednoramennými konstrukcemi začala právě tady, ani levnější model ID o tento typický znak nepřišel. Vystudovaný sochař Flaminio Bertoni, který navrhl vnější i vnitřní tvary, odvedl skvělou práci. Senzace autosalonu v Paříži 1955 vydržela ve výrobě celé dvě dekády. Přístrojová deska se sice léty měnila, ale volant jí zůstal. Jeho modernější podoba přežila i v nástupcích CX a XM - až do roku 1994. Citroën předběhl dobu technickou i tvarovou vyspělostí DS/ID, ještě na konci výroby byly v některých ohledech modernější než konkurence. To už se nikdy opakovat nebude...

Mercury Park Lane „Wrist-Twist“

Proč jeden volant, když můžete mít dva? Americký Ford zkoušel v polovině 60. let minulého věku v jinak sériově vypadajícím kabrioletu Mercury Park Lane řízení pojmenované „Wrist-Twist“. Testování probíhalo přímo v sídle FMC v Dearbornu. Polohovatelný systém navrhl inženýr Bob Brown se zkušenostmi z vývoje raket. Malé pětipalcové prsteny zabíraly mnohem méně místa a zlepšovaly viditelnost dopředu. Mohly se otáčet oba najednou, nebo pouze jediný a co bylo důležitější, umožňovaly přesnější manévrování při parkování (ne, každé z obou předních kol nebylo samostatně říditelné). Ford za volant korábu s délkou 5,5 m posadil v propagačním filmu ženu, aby ukázal jeho výhody. Skutečně vážně uvažoval, že by takové zařízení v budoucnu nahradilo konvenční volant. Neposkytovalo ale třeba patřičnou oporu rukám...

Maserati Boomerang

Klínovité Maserati Boomerang od Giugiarova Italdesignu bylo původně oranžové a nefunkční. V roce 1972 dostalo stříbrnou barvu a z makety se stal plně pojízdný exemplář. Jenže nás nejvíce zajímá volant. A ten byl... neuvěřitelný, měl totiž uvnitř umístěné přístroje. Nejdříve jim vévodil obrovský otáčkoměr, ve finále však zde zaujal místo menší, který doplnila pětice dalších „budíků“ a několik spínačů. Rozdělený, řetězem spojený sloupek řízení se při případné nehodě vrátil na původní místo, jednalo se o pokročilý bezpečnostní prvek. Na zvažovaný airbag nakonec nikdy nedošlo. Loni v září jediné postavené auto dražila síň Bonhams na aukci Arts & Elegance v Chantilly. Nového majitele přišlo v přepočtu na 90 milionů korun.

Aston Martin Lagonda

Čtyřdveřová Lagonda druhé série z pera Williama Townse šokovala před 40 lety extrémními hranami karoserie i kabiny. Kokpit dostal plazmovou obrazovku a některé dotykové ovladače. Tlačítka bychom zpočátku našli i na jednoramenném volantu, který „vyrůstal“ z dolní části palubní desky. V roce 1980 z něj ale „čudlíky“ zmizely a přístroje už se spoléhaly jen na elektroluminiscenční diody (LED), u pozdější série 3 dokonce katodové trubice a následně vakuový fluorescenční displej. Ani tehdy se ale spolehlivost „palubky“ nepodařilo vyřešit. Prakticky vše vzalo zasvé při radikální modernizaci (Series 4, 1987), a to včetně výklopných předních světlometů... Mnohem konvenčnější kokpit s dvouramenným volantem se vrátil k zeleným „ledkám“.

Citroën Karin

Koncept Citroën Karin z Paříže 1980 byl jakousi pojízdnou pyramidou. Střecha, vrchol komolého jehlanu, zabírala jen o něco větší plochu než list papíru ve formátu A3. Bohatě prosklený vůz s hnědým tónováním měl typické rysy značky, tedy přední pohon, hydropneumatické odpružení a zakrytá zadní kola. Dveře se však otevíraly vzhůru jako motýlí křídla. Třímístný interiér se sedadly vedle sebe dostal volant uprostřed, tedy něco, co ho spíše vzdáleně připomínalo. Ovládací prvky byly umístěny uvnitř i vně - v jeho středu se kromě digitálních ukazatelů nacházela klávesnice pro ovládání telefonu. Futuristické vozidlo navrhl šéfdesignér Citroënu Trevor Fiore, původně jako nefunkční maketu a dvojitý šíp jej vyrobil ve spolupráci s karosárnou Coggiola.

Lancia Orca

Orcu postavil Italdesign v roce 1982 na mechanice Lancie Delta, konkrétně připravované verzi Turbo s odpojitelným pohonem všech kol a šestnáctistovkou o výkonu 103 kW (140 k). Byla pokračováním projektu Medusa, vycházela z něj tvarově, ale techniku pod kabátem měla modernější včetně příčně uloženého motoru. Základní ovládací prvky konstruktéři umístili na volant, fungovaly ručně i pomocí ultrazvukových impulzů, ale nepohybovaly se spolu s ním. Vlevo byly umístěny přepínače digitální přístrojové desky, vpravo pak audiosoustavy. Pětidveřový hatchback se silně skloněnou zádí vynikal i prostorem v kabině, dovnitř se vešla čtveřice cestujících.

Mazda MX-03

Pilot konceptu Mazda MX-03 z roku 1985 si musel připadat spíše jako v kokpitu proudové stíhačky než v autě. Bílé čtyřmístné dvoudveřové kupé však nelétalo ve vzduchu, nýbrž po asfaltu. Teoreticky až třístovkou - díky třírotorové pohonné jednotce s krouživými písty a 320 koňmi (236 kW), agregát byl přeplňovaný turbodmychadlem. Nastupovala doba elektronická a digitální, „nulatrojka“ dostala nejen pohon všech kol, ale i jejich řízení. 4,51 m dlouhý vůz akceleroval z klidu na stovku i přes použití samočinné převodovky za pět sekund. Brzdám už pomáhalo ABS.

Subaru XT

Subaru XT (jinak také Alcyone a Vortex) proslulo opravdu nekonvenčními, i když extrémně hranatými tvary. Jednou z mála kulatých věcí na těchto autech byl volant. Jenže s asymetrickým středem, konkrétně jedním svislým a jedním vodorovným paprskem, obě ramena tedy v základní poloze tvořila obrácené písmeno L. Důležité ovladače našly své místo na stranách volantu, ale při natáčení také měnily polohu! Subaru nabídlo u turboverzí a šestiválců dokonce digitální přístrojovou desku. XT s „mrkačkami“ poháněly samozřejmě ploché motory a mohlo mít pohon všech kol, nejdříve vypínatelný, později výhradně stálý. Kapalinou chlazené boxery se šesticí válců dotáhly „Plejády“ do sériové produkce jako první automobilka na světě.

Spyker C8/C12

Nizozemská manufaktura Victora Muellera proslula odvážně tvarovanými supersporty, ale luxusní kůží potažené kokpity si s nimi v ničem nezadaly. Vzhledem k návaznosti na původní firmu bratří Spijkerů značná inspirace letectvím rozhodně nepostrádala svou logiku. Oni totiž nestavěli jen kočáry a auta, ale i stroje určené do vzduchu. A moderní příklady? Showcary C8 Spyder (2000) a C12 LaTurbie (2006). Čtveřice blyštivých ramen jasně odkazuje na vrtuli, kterou měl Spyker i ve znaku. Airbagy chyběly, později postavené spydery je sice dostaly, ale jejich kabiny se lišily.

Honda EV-Ster

Elektrický roadster od Hondy z Tokia 2011 vlastně žádný volant neměl. Řídil se dvojicí velkých joysticků. Řidič seděl po japonsku vpravo a měl před sebou trojici obrazovek, středovou s rychloměrem, otáčkoměrem a nastavením klimatizace a k ní ještě dvě postranní. Ty poskytovaly informace o stavu nabití, dojezdu, venkovní teplotě, navigační data a umožňovaly ladit nejen audio a zasurfovat si na internetu, ale také nastavit režimy motoru, baterie i tvrdost podvozku. Honda plánovala sportovní elektromobil uvést do série (samozřejmě bez pák), nakonec alespoň využila jeho tvarů pro sériový minisporťák S660 s konvenčním benzinovým tříválcem.

Foto: Vortex.com, Bonhams a archiv

Aleš Dragoun
Diskuze (6)
24. 10. 2016 11:40
Redakci..
Pánové, opravdu by byl problém přiřadit odpovídající fotografie přímo k jednotlivým odstavcům. Je dost otravné nejdřív článek přečíst a pak klikat galerií..
22. 10. 2016 20:24
Saab
myslím ze saab je strčí do kapsy všechny a podle mého byl první on kdo si hrál s myšlenkou řízení by wire [odkaz]
[odkaz]
Avatar - F127
22. 10. 2016 18:50
Austin Allegro
Austin Allegro měl zpočátku hranatý volant: [odkaz]
Avatar - kosmonaut
22. 10. 2016 16:35
Mazda
Zapoměli jste na šílený řetěz v konceptu Mazda MX-81 Aria:
[odkaz]
Avatar - Uživatel_5340709
22. 10. 2016 12:19
Re: Dnes pěkný článek.
Nebo Mercedes dost experimentoval s řízením by wire: [odkaz]