První turbodiesel od Jaguaru přišel před 10 lety
Modelový rok 2004 přinesl kontroverzní novinku, první Jaguar spalující naftu. Ačkoliv britská automobilka něco podobného zvažovala už delší dobu, první krok byl nakonec dosti nesmělý. Nešlo o limuzínu s šestiválcem (v průběhu času na veřejnost prosákly informace, že v devadesátých letech Jaguar jednal o dodávkách motorů od BMW), ale nejmenší model X-Type.
Turbodiesel dorazil rok po uvedení zážehového 2.0 V6/115 kW, který měl ve skutečnosti objem 2,1 litru a poháněl přední kola přes pětistupňovou převodovku. Naftový X-Type dostal stejnou konfiguraci pohonu, agregát označený 2.0D byl dvoulitrem konstrukční řady Puma z Fordu Moneo (a Transitu), dosahoval 96 kW, respektive 330 N.m. Oproti německé konkurenci chyběla možnost automatické převodovky nebo pohonu všech kol, který byl u Jaguaru dostupný jen s benzinovými V6 o objemu 2,5 a 3,0 litru.
V roce 2004 nabídku obohatil větší model S-Type osazený zcela novým motorem 2,7 l V6. Agregát vyvinutý ve spolupráci s Fordem a PSA poháněl zadní kola standardně přes šestistupňový manuál, podstatně rozšířenější byl ale příplatkový automat od ZF. Šestiválec měl blok z litiny CGI, vstřikování common rail (1650 bar) a dvě stejně velká turbodmychadla – tím se odlišoval od sesterských Land Roverů, které dostaly jedno větší turbo. S parametry 152 kW a 435 N.m se tento S-Type rozjel nejrychleji na 230 km/h.
Stejný motor pronikl v závěru roku 2004 i pod kapotu tehdy nového Jaguaru XJ. Verze označovaná 2.7D, případně TDVi, měla standardně automat. Limuzína s hliníkovou samonosnou karoserií s ním dokázala jet rychlostí až 225 km/h a vykazovala kombinovanou spotřebu 8,1 l/100 km. I nástupce S-Typu, model XF, se při uvedení v roce 2008 nabízel s 2,7litorvým biturbodieselem o výkonu 152 kW.
Mezitím Jaguar v roce 2006 přidal nový motor, X-Type z Mondea převzal 2,2litrový čtyřválec. Kromě lepších parametrů (114 kW a 360 N.m) proti dvoulitrovému dieselu přidal šestistupňovou převodovku, později též automatickou.
Rok 2009 přinesl radikálně přepracovaný šestiválec, nyní již z větší části ve vlastní režii. Objem vzrostl na rovné tři litry a motor dostal unikátní koncepci sekvenčního přeplňování – pro nižší otáčky využívá velké turbo s variabilní geometrií lopatek, ve vyšších se přidává druhé, větší turbo. Agregát dostal také piezovstřikovače s maximálním tlakem 2000 bar. Existují dvě varianty, XF Diesel S má 202 kW a 600 N.m, jede nejrychleji 250 km/h a z 0 na 100 km/h akceleruje za 6,4 sekundy. Slabší XF 3.0D dosahuje 177 kW a 500 N.m a na vybraných trzích (včetně ČR) se krátce nabízela i podladěná verze se 155 kW/450 N.m.
Limuzína XJ v aktuální generaci z roku 2010 nabízí 202kilowattovou verzi třílitrového šestiválce, od loňského roku doplněnou osmistupňovým automatem. I ona se umí díky naftě rozjet až na 250 km/h. Rok 2011 navíc přinesl čtyřválcový motor pro menší řadu XF. Jako poslední agregát v nabídce Jaguaru je převzatý ze spolupráce Fordu s PSA. Má objem 2,2 litru výkon 147 kW (zpočátku 140 kW) a točivý moment 450 N.m.
A co se chystá v nejbližší budoucnosti? Sesterská značka Land Rover už nabízí posilněný šestiválec o výkonu 215 kW a tento motor je také základem hybridního pohonu. Uvidíme, zda se stejné technologie dočká i Jaguar. Kromě toho britská automobilka dokončuje vývoj vlastních zcela nových čtyřválcových motorů, které uplatní v co nejširším měřítku. Naopak na osmiválcové turbodiesely můžeme zapomenout, ty zůstanou i nadále vyhrazeny pro Range Rover.
