TEST Reportáž: Se Škodou Octavia G-Tec do Ostravy

Zemní plyn jako palivo se stále více dostává do popředí zájmu motoristů, spíše než soukromníci jej ale využívají velké firmy. Toto jasně dokazuje tento týden, kdy byl v ostravských Vítkovicích podepsán kontrakt mezi Škodou Auto a strojírenskou skupinou Vítkovice Machinery Group na dodávku 300 plynových Octavií během tří let. O tom jsme ale již informovali zde.

A právě tato událost dala také možnost vyzkoušet Octavii G-Tec na delší cestě.

Bonus hledejte vzadu

Základem pohonu Škody Octavia G-Tec je známý čtyřválcový turbomotor 1.4 TSI z řady EA211. Že jedete na zemní plyn prozradí zeleně svítící symbol „čerpací stanice“ v palivoměru CNG. Právě jím se odlišuje přístrojový štít Octavie G-Tec od běžné verze se zážehovým či vznětovým motorem. To znamená, že zde chybí klasický teploměr chladicí kapaliny. Přesto o údaj o teplotě motoru řidič nepřijde, jenom si jej musí vyhledat v menu palubního počítače.

Nejvyšší výkon 81 kW a maximální točivý moment 200 N.m dosahovaný od 1500 do 3500 otáček mohou budit dojem, že dynamika plynové Octavie nebude její silnou stránkou. I s přihlédnutím ke zvýšené pohotovostní hmotnosti o 61 kilogramů v porovnání s výchozí verzí s motorem 1.4 TSI. To je však zcela mylné, neboť dálniční jízda jasně ukázala, že s vozem lze jet velmi svižně a samozřejmě také úsporně.

Škoda uvádí kombinovanou spotřebu 3,4 kg/100 km u liftbacku, respektive 3,5 kg/100 km u kombi. My jsme podle údajů palubního počítače jeli za 4,3 kg/100 km. Podle výrobce by tak měly náklady na provoz činit méně než 1 Kč na každý ujetý kilometr. Nicméně realita je mírně horší. Praxe ukázala, že kilometr jízdy vychází na zhruba 1,20 Kč, samozřejmě bez započítání amortizace vozu či servisních nákladů. Ty fixní jsou v porovnání s výchozí 1.4 TSI mírně vyšší, neboť olej se tady mění vždycky po ujetí 15.000 km, nebo dvou letech. Variabilní servisní interval tady není.

Pro nás to znamenalo, že jsme vzdálenost zhruba 375 kilometrů z Prahy do Ostravy ujeli za 450 korun a časově za zhruba 3,5 hodiny. To všechno při ceně asi 26 korun za 1 kg zemního plynu. Pokud bychom využili autobus, vyšla by stejná cesta na jednu osobu přibližně 375 až 400 korun, trvala by ovšem 7 až 8 hodin. Vlak je rychlejší, neboť vzdálenost z Prahy do Ostravy ujede za 3 až 4 hodiny. Jízdenka pro jednoho stojí v závislosti na dopravci a vlaku (Pendolino, Regiojet) okolo 500 korun.

Kladem Škody Octavia G-Tec je velký jízdní dosah. Automobilka uvádí, že na plnou 97litrovou tlakovou nádrž (pojme 15 kilogramů stlačeného zemního plynu) lze ujet až 410 kilometrů, na standardní 50litrovou benzinovou nádrž pak 920 km. Celkem tedy 1330 km. My jsme ale ujeli méně, na zemní plyn zhruba 350 km.

Jízdní projev Octavie G-Tec se v zásadě neliší od standardní 1.4 TSI, bonusem je však použití zadní víceprvkové nápravy. Tu má jinak Octavia až od verzí s motory o výkonu více než 110 kW. Běžná 1.4 TSI využívá zkrutnou příčku.

Zajímavé je, že nedávno testované Audi A3 g-tron se stejnou mechanikou si vystačí jen s jednodušší nápravou s torzní příčkou, přitom vůz je o dost dražší. Vysvětlení hledejte v hmotnosti: zatímco plynová A3 dostala lehčí tlakové nádoby vyrobené z kevlaru, musí si Octavia vystačit s ocelovými. Jejich vyšší hmotnost navíc situovaná v zadním převisu karoserie se již dostává do rozporu s možnostmi jednoduché zadní nápravy. Aby se u takového vozu vyhovělo přísným nárokům na úroveň jízdních vlastností a aktivní bezpečnosti, musela být použita dražší a kinematicky dokonalejší náprava se čtveřicí prostorově uspořádaných ramen na každé straně.

Trocha počítání

Nabízí se otázka, zda se nákup Škody Octavia G-Tec vyplatí v porovnání se standardní 1.4 TSI, případně 1.6 TDI. Pro srovnání použijeme tabulkové hodnoty výrobce, jakkoliv může být praxe trochu jiná. Pokud budeme uvažovat cenu 25,70 Kč za 1 kg CNG, pak ujetý kilometr stojí při normované spotřebě 3,4 až 3,5 kg/100 km výše zmíněných zhruba devadesát haléřů.

Při ceně 36 korun za litr naturalu a kombinované spotřebě 5,3 litru na 100 km činí náklady na jeden ujetý kilometr s běžnou 1.4 TSI již 1,91 Kč. Obdobná hodnota u 1.6 TDI činí 1,37 korun na kilometr.

Pokud vezmeme v potaz základní verzi s motorem 1.4 TSI, tak G-Tec je dražší o 22.700 korun. Rozdíl v nákladech na jeden ujetý kilometr činí 1,01 koruny. To znamená, že provoz G-Tecu se začne vyplácet po ujetí 22.475 km. V porovnání s dražší, leč úspornější 1.6 TDI znamená návratnost G-Tecu ujetí 5744 kilometrů.

Až donedávna byl problém vozů provozovaných na zemní plyn také v malé síti čerpacích stanic. To se nyní velice zlepšilo, přičemž do konce letošního roku má být na území České republiky v provozu 110 stanic CNG. Větší rozmach má umožnit smlouva mezi společností Vítkovice Machinery Group a Benzinou. V plánu je plnička CNG třeba na dálnici D1 u Devíti křížů, ale i na jiných důležitých komunikacích.

„Čtrnáctka“ základem

Škoda Octavia G-Tec je poháněna výhradně upravenou verzí turbomotoru 1.4 TSI o výkonu 81 kW. Zemní plyn má oktanové číslo 128. V praxi to znamená možnost zkrátit předstih zážehu, aniž by docházelo k nebezpečnému detonačnímu spalování. Teplota spalování až 537 °C je ale v porovnání s benzinem o dost vyšší (činí zhruba 340 °C), stejně jako expanzní tlak. Nevýhodou zemního plynu jsou omezené mazací schopnosti.

Aby se zvýšila odolnost proti opotřebení, musely být upraveny písty, respektive pístní kroužky. Drážka pro první kroužek je anodicky oxidovaná a navíc kroužek dostal dodatečnou povrchovou úpravu. Jiné je časování rozvodu, čehož bylo dosaženo změnou profilu palců vačkových hřídelů, které jsou nyní o něco vypouklejší. To mimo jiné znamená delší otevření ventilů. Jejich dříky jsou povrchově upraveny nitridováním, přičemž konce dříků jsou tvrzené.

Aby nedocházelo k zaklepávání ventilů do hlavy válců, byl použit odolnější materiál na jejich sedla. A konečně dříky výfukových ventilů mají dva těsnicí břity se sníženou přítlačnou silou.

U přímovstřikových zážehových motorů ústí vstřikovače benzinu přímo do spalovacího prostoru. Znamená to, že jsou vystaveny zvýšenému tepelnému namáhání. Protékající benzin je ale účinně chladí, takže za normálních okolností nedochází k jejich zapečení.

Trochu jiné to je při provozu na zemní plyn. Ten má totiž vlastní vstřikovače ústící do sacího potrubí. Aby nedošlo k poškození benzinových vstřikovačů, jsou ve styku s hlavou osazeny teflonovým kroužkem s příměsí grafitu s vysokou tepelnou vodivostí. Dochází tak k rychlému odvodu tepla z ventilů do chlazené hlavy válců.

Vysoká tepelná účinnost, která je průvodním jevem při spalování zemního plynu, znamená zároveň nižší kinetickou energii výfukových plynů. Pokud by bylo použito turbodmychadlo z výchozí 1.4 TSI, docházelo by k výraznějšímu zpoždění jeho náběhu při přidání plynu (turboefekt). Škoda to vyřešila tím, že stávající skříň osadila menším rotorem turbíny/dmychadla, jehož setrvačnost je nižší, než jakou vykazuje verze použitá v běžném motoru 1.4 TSI.

Foto Martin Štěrba, ČTK, video: David Frouz