TEST Řídili jsme Škodu Atero! Jak jezdí studentské kupé? (+videa)
Odborná praxe je zejména v technických oborech středních škol velice důležitá. Studenti si díky ní mohou na vlastní kůži vyzkoušet, co že se to vlastně musí po nocích učit, a jak samotná technika funguje. Když si vzpomenu na svou praxi v rámci střední průmyslové školy, kde jsem většinu času pouze frézoval vzorky do Charpyho kladiva, obrážel plastovou kulatinu a sem tam něco vysoustružil, je mi trochu do pláče. Doba se totiž posunula a studenti si mohou klidně vyrobit vlastní auto. Nevěříte?
Jsou tomu dva roky, co jsme poprvé navštívili prostory Škoda Akademie v Mladé Boleslavi, kde studenti pod vedením učitelů a expertů přímo z vývoje vyrobili vlastní koncept CitiJet. Šlo o showcar na základě Škody Citigo, který se nedlouho po oficiálním odhalení představil na srazu milovníků golfů GTI u jezera Wörthersee. Rok na se dala dohromady nová parta a výsledkem byl sportovní pick-up Funstar, a letos tomu nebylo jinak. Šestadvacítka studentů zejména třetího ročníku, mezi nimiž byly přítomné i čtyři dívky, zasedla k „rýsovacím“ prknům a po více než půl roce tvrdé dřiny byla na světě Škoda Atero. Jako jedni z prvních novinářů jsme se s ní svezli na motokárovém okruhu v pražském Motole.
O Škodě Atero na Auto.cz nečtete poprvé. Studenti jej ještě coby rozpracovaný koncept představili už začátkem května, přičemž tou dobou měli za sebou přibližně 1300 hodin práce. Vůz vychází z Rapidu Spaceback a jde o kupé, které svým způsobem odkazuje na původní Rapid u osmdesátých let. Nenašli byste na něm jediný prvek, který nepochází od Škody Auto, a téměř všechny díly vznikaly v odborných zařízeních škodováckého učiliště. Osmnáctipalcová kola s pneumatikami 225/35 R18 a koncovky výfuku zapůjčila octavia, avšak výfuk samotný, podvozek, brzdy s ručně vytvořenými otvory pro chlazení, interiér, motor a převodovka odpovídají rapidu.
Stavba začala v říjnu loňského roku a zabrala zhruba 1700 hodin. Velkou část práce studenti odvedli v rámci svých odborných praxí, například lakýrníci však rádi zůstávali i po vyučování a ladili barevnou kombinaci k dokonalosti. Podle slov studentů Daniela a Jakuba, kteří se vývoje osobně účastnili a v rámci představení vozu novinářům odpovídali na všemožné otázky, byl největší „kumšt“ vyrobit karoserii tak, aby byla hezká, všechno lícovalo a pasovalo na sebe. Sloupek B karoserie byl posunut o sto milimetrů dozadu, čímž muselo dojít také k prodloužení bočních dveří, a zadní sklo se až nebývale zakusuje do nízké střechy. Původních 415 litrů zavazadelníku byste tady hledali marně – pod kratinkými pátými dveřmi se ukrývá pořádná aparatura se subwooferem (400 W) a zesilovačem o výkonu 1800 Wattů.
Řada „pozorovatelů“ může k práci studentů přistupovat trochu skepticky, já bych k nim ale rozhodně tak tvrdý nebyl. Učí se, zkoušejí, tvoří, a o tom se může spoustě motoristických fanoušků jenom zdát. Navíc výsledek v podobě Škody Atero rozhodně nevypadá zle, spíše naopak – hodně se mi líbí.
Na prvních fotografiích ještě nedodělaného vozu trochu kazil boční pohled malý sloupek C a na něj navazující okénko, výrazný prvek se však nakonec schoval pod černou fólii a téměř splynul s pozadím. Zkrátka jako by za předními dveřmi pokračovalo jedno obrovské okno. Snižovat světlost nebylo díky velkým kolům potřeba, masu tmavého laku rozbíjejí decentní červené linky, a velký důraz byl kladen také na osvětlení. Kupříkladu přední světlomety jsou sestaveny z diod a v noci by hezky vyniklo rudé podsvícení podvozku. Není to tuning – je to práce osmnáctiletých studentů, kteří proměnili svoje sny ve skutečnost.
Studenti jsou na své dílo obzvláště hrdí a popravdě se jim ani nedivím. Pohled na jejich klenot prohánějící se velkou rychlostí na motokárovém okruhu jim proto asi mnoho radosti nepřinesl, ale zkrátka jsem musel. Jednak k tomu auto svou sportovní vizáží přímo vybízí, a dokonce ani motor není z těch, který byste museli citelněji popichovat k lepší dynamice.
Jde o sériovou zážehovou čtrnáctistovku TSI o výkonu 92 kW v 5000 otáčkách a točivém momentu 200 N.m, která standardně spolupracuje se sedmistupňovým DSG. Atero je showcar, takže dynamické parametry kluci k dispozici neměli, plus minus by ale měly odpovídat standardnímu spacebacku (maximální rychlost 209 km/h, zrychlení z 0-100 km/h za 8,9 sekundy). Na měření nebyl čas, pár zatáček jsem si však s aterem nakonec střihnul…
První a patrně i poslední jízdní dojmy? Atero jede jako sériový spaceback na velkých kolech, což bylo ostatně cílem. Motor se hezky sbírá z nízkých otáček, dech mu nedochází ani za hranicí 5000 min-1 a příjemně zní. Úplně největší terno je však střelba od výfuku, které si dosyta užijete v prvním z přiložených videí. Díl je sice sériový, ale má značně „vykuchaný“ koncový tlumič. Při řazení a povolení pedálu plynu by proto snad strčil do kapsy i čtyři koncovky golfu R!
Vůz se v zatáčkách naklání pouze minimální a příjemné je, že během jízdy nikde nic nevrže ani nepraská, což svědčí o dobré tuhosti karoserie a především perfektním sesazení dílů interiéru. Být to pouze na mém rozhodnutí, pošlu auto do sériové výroby. Až na pár kosmetických a elektronických nedokonalostí (přední světla si příliš nerozuměla s palubním počítačem, který doporučoval jejich kontrolu) je totiž hotové!
Těch pár koleček na okruhu hezky prověřilo také chlazené brzdy (celá jízda vlastně probíhala stylem brzda-plyn) a přesnost řízení, i kdybych však narazil na nějaké nesrovnalosti oproti běžným „pořádkům“, bylo by mi to úplně jedno. Atero totiž brzy skončí na podstavci coby připomínka toho, že i sotva plnoletí studenti dokážou pod odborným vedením, doslova z krve a potu, vyrobit auto. Rád bych se byť na jediný den vrátil o deset let zpátky a vyzkoušel si to s nimi!
Škoda Atero: Fakta a zajímavosti
- Název Atero vzniknul z latinského slova „ater“ a znamená „černý“. Právě proto je vůz vyveden v temném odstínu.
- Design se původně vybíral z více než devadesáti návrhů. Že půjde zrovna o kupé, se na začátku nevědělo.
- Pokud započítáme pouze materiál, stál by vůz okolo jednoho milionu korun. Pro tvůrce však má nevyčíslitelnou hodnotu.
- Pouze jediný prvek karoserie nebyl vyroben přímo v zařízení Škoda Akademie – zadní boční okna
- Průduchy v kapotě si vyžádaly razantní zpevnění celého dílů. Je kvůli tomu výrazně těžší než originál.
- Kvůli prodloužení bočních dveří došlo také k přepracování jejich výplní. Na estetice dílu to téměř není znát.
- Jde o pětimístný vůz s plně využitelnými zadními sedadly
- Pokud budeme vycházet z dosavadní posloupnosti, další projekt studentů by mohl vycházet z octavie. Případně z nové generace SUV Yeti.
- Dokonce i showcar Škoda Atero má systém stop-start…