Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Bude z jedničkové Škody Octavia veterán? Tahle ujela jenom 17.534 km za 20 let!

Martin Vaculík
Diskuze (32)
Octavie první generace z let 1996 až 2000 jsou stále všude kolem nás. Ale kdy jste naposledy viděli nějakou ve zcela původním stavu a bez znaků opotřebení? Na jednu takovou jsme narazili a přesunuli se s ní v čase o dvacet let nazpátek.

První octavia je na našich silnicích velmi častá, ale převažují už verze po modernizaci z roku 2000. Vyráběly se pak ještě dalších deset let (od 2004 už souběžně s druhou generací) a většina lidí je považuje nejen za líbivější, ale prostě lepší. Čirá světla totiž byla i mnohem účinnější než původní bludičky pod matným sklem. Vzadu přibylo 22 mm místa, objevily se nové prvky výbavy.

Vylepšováním k nepůvodnosti

Jenže co je zcela původní octavia? Už u provedení před modernizací výrobce dělal četné změny. Jedny, aby se auto více líbilo zákazníkům, druhé, aby vůbec fungovalo.

Video se připravuje ...

Už v roce 1998 tak přišly nové přední sedačky s vybráním pro kolena zadních cestujících, o rok později zeleně podsvícené přístroje a mnohem hezčí palubní deska (ovšem jen pro vyšší výbavy). Ve stejném roce se také změnil nenápadný, ale důležitý detail: plast pod čelním sklem, z nějž ční stěrače. Původní byla jen mřížka a do oddělovacího prostoru propouštěl veškeré jehličí a listí, takže se rychle ucpaly odtoky, pohon stěračů a řídicí jednotka se koupaly ve vodě, v extrému pak přetekla až do topení, tudíž dovnitř vozu. Nové provedení mělo otvorů citelně méně.

Tyto věci výrobce lidem zpětně neměnil. Kdo si zkrátka koupil octavii hned koncem roku 1996, měl už navždy červené budíky, děravý plast pod čelním sklem a naprostý nedostatek místa vzadu. Mnohdy si pomohli majitelé sami, zejména druzí – věčně spekulující kupující ojetin, kteří na vytoužený mladší ročník neměli, a tak se snažili předělat starší. Octaviemi se hodně bouralo, takže dílů z vrakovišť byl dostatek. Nejlépe vybavené verze se kradly právě proto, aby se díly z nich zušlechtily starší a chudší, ale legální kusy. Leckdo tak po nehodě k dílům ze zmodernizovaného modelu přikoupil i celý interiér s tenčími sedačkami, novější palubní deskou a hlavně svatým grálem řidičů octavií: loketní opěrkou.

Vzácnější než Škoda 105 S

Octavia, kterou jsme objevili v AAA Auto a vidíte ji na fotkách, je kromě zcela původního stavu zajímavá ještě ze dvou dalších důvodů. Zaprvé tím, že

jde o zcela základní verzi LX. V ceníku byla od začátku, ale z linek nesjížděla. Takřka celý první rok výrobce vystačil s bohatšími specifikacemi GLX 1.6 55 kW, SLX 1.8 20V 92 kW a GLX 1.9 TDI 66 kW, které povinné pakety zaváděcí výbavy prodražily až na 404.900, 468.300 a 491.200 Kč. Zájem novodobých podnikatelů a prominentů minulého režimu byl obrovský, výrobce neměl důvod se podbízet. Zaměstnanec se svými 349.900 Kč našetřenými po stokorunách se dočkal až koncem roku 1997 – námi testovaný vůz pochází z listopadu. Ani po zahájení dodávek nebyla volba zcela základní octavie častá, takže nad šedými potahy sedaček z charakteristicky hrubé látky, které se mezi lidmi říkalo pytlovina, čirými skly bez tónování i čtrnáctipalcovými koly s rekordním profilovým číslem 80 (175/80 R14) dnes žasnou nejen neználkové – už jen chybějící boční ochranné lišty vůz hodně odliší od všeho, co běžně vídáme. Octavia LX 1.6 55 kW je zkrátka taková Škoda 105 S – také chudičká rarita, k jejíž koupi však inklinovali nejopatrnější z nejopatrnějších a dokázali ji v garážích zakonzervovat leckdy dodnes. Tím se dostáváme k třetí zajímavosti.

Jak šel čas
1996 Představení vozu s motory 1.6/55 kW, 1.8 20V/92 kW a 1.9 TDI/66 kW. V prvním roce dodány jen benzinové, na TDI se čekalo. Verze GLX a SLX.
1997 Nové motory 1.6/75 kW, silnější TDI s 81 kW a naopak diesel bez turba 1.9 SDI/50 kW.
1998 Nově kombi, luxusní verze Laurin & Klement s hezčí palubní deskou, kterou dostala i verze SLX. U všech verzí zeleně podsvícené přístroje a vybrání v opěradlech předních sedaček pro nohy zadních cestujících.
1999 Kombi s pohonem 4x4, motor 2.0 MPI/85 kW nahrazuje osmnáctistovku, naopak přichází její přeplňované provedení 1.8 20V Turbo/110 kW. Nová základní verze s českým motorem 1.4 OHV/44 kW.
2000 Modernizace modelu, představena verze RS 1.8 20V Turbo/132. Varianta 110 kW nově nabízena i pro Combi 4x4.
2001 Motory 1.6/55 kW a 1.4 OHV/44 kW neplní Euro 3 a končí.
2002 S pohonem 4x4 nově i liftback – ale jen s motorem 1.8 20V Turbo.
2003 RS jako kombi, nově 1.9 TDI-PD/96 kW–poprvé s šestistupňovou převodovkou.
2004 Představení druhé generace, první vyráběna nadále pod názvem Octavia Tour.
2006 Octavia Tour přišla o diesely 1.9 TDI/66 a 81 kW, které nahradil motor 1.9 TDI-PD/74 kW. Ten vydržel v nabídce až do konce výroby touru jako jediná vznětová alternativa.
2009 Poslední modernizace modelu Tour. Nové laky, volant, větší zpětná zrcátka a velmi výhodné ceny. Už jen tři motory 1.6/75 kW, 1.9 TDI/74 kW a 1.8 20V Turbo/110 kW.
2010 Výroba končí kvůli emisní normě Euro 5.

Zakonzervované přešlapy

Bývalý majitel, ročník 1943, vůz vlastnil od listopadu 1997 až do letošního června. Za bezmála dvacet let na něm najel jen 17.000 km. Parkoval

evidentně v suché garáži, málokdy jel v dešti a s jistotou nikdy v soli. To by totiž okamžitě slezl šedý lak ze zadních brzdových bubnů, který intenzivněji provozovaným autům vydržel asi 14 dní. Svou péčí a nejezděním dokonale zakonzervoval nejen červený lak (který nebýval moc kvalitní a u aut parkujících na ulicí se vyšisoval do šedorůžova), ale i kuriózní chyby výrobce, na které už se zapomnělo – protože u normálně používaných aut je servisy napravily už v průběhu prvních dvou let.

Na charakteristický zápach nových octavií, který v málokdy otvíraném interiéru vydržel celých dvacet let, jsme si vzpomněli sami. Bylo to v kůře mozkové už hluboko, ale naskočilo to hned. Ještě lepší paměť měl Daniel Říha – vedoucí servisu Autostyl Trutnov, za nímž jsme klenotem z bazaru AAA Auto dojeli. Z hlavy vysypal hned tři problémy, které obvykle musely být řešeny hned v prvních letech provozu.

Utopená sonda lambda

Prvním a největším byla chybná konstrukce dlouhého výfuku, v němž vznikalo hodně vodního kondenzátu. „Když jste zabrzdili, šplouchl kondenzát

dopředu a prudce zchladil vyhřívanou sondu lambda, která to obvykle nevydržela. Výrobce nejdříve zavedl odolnější sondu, ale pak přepracoval katalyzátor tak, aby sonda v něm byla namontována nahoře, kam voda nedošplíchne. Zároveň přední část výfukového potrubí rozdělil na dvě části,

čímž se snížilo i protivné dunění, které u prvních octavií s přibývajícími kilometry rychle zesilovalo. Řešení v roce 1999 přišlo do výroby. Těm, komu se závada sondy lambda nebo dunění projevily, se pak výfuky přestavovaly v rámci záruk či kulancí. Vy tady máte zcela původní řešení a lambda vám stále funguje,“ říká Daniel Říha už s dobovou diagnostikou v ruce. Když už tímto autem někdo vyjel, vzal ho asi na delší výlet, kde se voda z výfuku odpaří.

Sklo zatím neprasklo

Podruhé se Daniel pozastaví, když otevře zavazadelník. Ani ne nad absolutní čistotou čalounění (zde se nikdy nic nevozilo), ale nad řešením konektorů u zadního skla. „Napájení vyhřívání a třetího brzdového světla byla hned vedle sebe. Vinou přechodových odporů se konektory hodně zahřívaly. Když měl někdo puštěné vyhřívání, a ještě stál dlouho na brzdě, ozvala se rána a od tepla prasklo zadní sklo. Upravené okno vyměněné většinou v záruce mělo konektory dál od sebe a chyběla mu lišta po stranách - zde je ale opět původní řešení.

Třetím místem, kde se jasně ukazuje absolutní zachovalost auta, jsou zadní podběhy. Vnitřní plastové kryty (nadkolí) si výrobce zpočátku šetřil jen pro vrcholné výbavy SLX. Levnější modely GLX a LX musely vystačit bez nich. Po pár kilometrech v zimě se škvára navěky zabodala do plechu tak, že původní barva zmizela. A jen o něco později prostřílela protikorozní ochranu kolem hrdla palivové nádrže, takže se zde objevily pupínky. „Většina majitelů na naši radu dokoupila nadkolí jako náhradní díl - něco podobného teď často děláme u modelu Citigo. Zde je zcela čistý původní lak - auto zřejmě ani nikdy nejelo v dešti či po horších cestách,“ konstatuje opět Dan Říha.

Jak jezdí? Rozvážně a plynule

Na kvalitách starého litinového motoru 1.6/55 kW se majitelé neshodnou. Jedni říkají, že jezdil výborně a na těžké auto úplně stačil. Podle jiných to byla líná mrcha, jejíž spotřeba nešla pod deset a kontrolami emisí procházela jen za úplatek. Jednoznačně to souvisí právě se špatnou konstrukcí výfuku a opakovaným ničením sondy lambda, které však nesignalizovalo svícení kontrolky (žádná zde nebyla). Auto pak jelo v náhradním režimu, pro jistotu hodně bohatém. Kdo si poklesu výkonu ani nárůstu spotřeby nevšiml (kupující ojetiny často nevěděl, jak má auto jezdit) a v servisu mu nenačetli chybovou paměť, jezdil i dlouhé desetiletí vlastně s mrzákem.

Testovaný vůz fungoval bezvadně a jednoznačně se kloníme k těm, kdo na litinový osmiventil vzpomínají jako na příjemný motor. S charakteristickým zvonivým zvukem zabírá úplně od volnoběhu, pětku rozklokotá klidně od padesáti. Kdo nezávodí, nemusí při průjezdu obcí podřadit a za cedulí zvládne plynule zrychlit. Ve středních otáčkách na chvíli zabere i silně, ale ve 4500 otáčkách náhle zcela umře. Kopec vyjede jakýkoliv, ale předjíždět to chce s rozvahou, ideálně s dlouhým rozjezdem zezadu. Tak ale má podle nás základní motorizace vypadat - na plynulé cestování stačí, zájemci o dynamiku ať si připlatí. Dnešní 1.0 MPI ve fabii má také 55 kW, ale musíte jej točit jak supersportovní motocykl. Prvním octaviím dal výrobce do vínku měkká pera (aby byly komfortní), ale tuhé tlumiče (aby ukrotily dlouhé převisy karoserie). Na dálnici se tak ladně pohupovala, ale na dírách dávala rány. U základní verze LX však balonové gumy s neskutečným profi lovým číslem 80 vše pohltily a jela jako na vzduchovém polštáři. Jízda však vyžadovala celého řidiče, který stále drží volant oběma rukama a vůz vede plynule. Kýchnutí s jednou rukou na volantu by jistě vyvolalo sérii zvětšujících se smyků, které by nevyrovnal ani závodník. Zatímco současné 55kilowattové motory nesahají staré šestnáctistovce po pás, aktivní bezpečnost a stabilita současných aut jsou úplně někde jinde – to se musí nechat.

Gumy, co bývaly šišaté

Důkazů neuvěřitelné zachovalosti je mnohem víc. Třeba prahy nejsou pomačkané od zvedáků. Jedničková octavia se totiž za prahy zvedá jen ručním heverem. Paže dílenských zvedáků musí zamířit hlouběji pod podlahu k nosníkům, což se ne každému mechanikovi chtělo. Naprostá většina octavií tak má dnes prahy zmačkané a začíná se jim zde objevovat koroze. Původní majitel si evidentně dokázal mechaniky ohlídat.

Zajímavé je, v jakém stavu jsou všechny pryžové díly, které stárnou, ať se s vozem jezdí, nebo ne. Na silentblocích ramen není jediná prasklina, na pneumatikách vyrobených v 37. týdnu roku 1997 také ne. Máme radost, že asi přece nějaké opotřebení nacházíme - na boku jedné z balonových gum vidíme bouli. „To bývalo u pneumatik Barum Brillantis tohoto rozměru normální, jde o spoj dvou částí běhounu. Lidé bývali naštvaní a dožadovali se záruční výměny, ale jak vidíte, pláště vydržely doteď,“ usmívá se Dan s konstatováním, že po stránce kvality materiálů byla první octavia opravdu výjimečná.

Ceny náhradních dílů
Filtr sání 490
Filtr oleje 253
Zapalovací svíčka 202
Těsnění pod hlavu válců 1599
Vačková hřídel prodej ukončen
Hlava válců kompletní 38 223
Sada pro výměnu rozvodů 2643
Vodní pumpa (repasovaná) není, jen nový díl za 811
Přední brzdové destičky (originál/economy) 1658/1037
Zadní brzdové čelisti 2254
Zadní brzdové bubny 2400
Přední světlomet 5786
Čelní sklo (není tónované) prodej ukončen
Sklo zadních pátých dveří prodej ukončen
Palubní deska prodej ukončen
Ceny na testovaný vůz v Kč včetně DPH
U modelů starších patnácti let Škoda Auto omezuje nabídku dílů. Nejcitelněji to dopadne na felicie, které už musí vystačit se skladovými zásobami samotných servisů. Octavii pak zachraňuje, že základní mechanika byla stejná až do roku 2010 – takže brzdy, ramena náprav či tlumiče nejsou problém. V nabídce zůstávají objemové (hodně prodávané) díly, ale starou palubní desku či čiré čelní sklo už prostě nekoupíte.

Takhle to má vypadat!

Možná si teď říkáte - hezké, ale co s tím? Octavia za 109.000 Kč v AAA Auto se původně tvářila jako normálně na prodej (stála venku na ploše s cenovkou), v průběhu přípravy materiálu však bazar otočil a unikátní stroj si ponechá pro prezentační účely.

Mnozí z vás však řeší podobné dilema – zda si jen o něco méně zachovalou octavii po předcích ponechat s vidinou veteránské ceny, či zda ji ne zrovna výhodně prodávat na dnešním trhu ojetin, kde bude každý mrmlat, že je to užraný a líný benzinový motor a že nemá klimatizaci (diesely TDI se takto zachovalé dneška nedožily nikdy, každý s nimi hodně najezdil). Na následující straně se tak ptáme čtveřice odborníků, zda bude mít i zachovalá jedničková octavia veteránskou hodnotu.

V neposlední řadě si mnozí z vás praktickou a spolehlivou jedničkovou octavii v bazaru vybírají na běžné jezdění. A čelí snahám prodejců obhájit přemrštěnou cenu tvrzením o absolutní zachovalosti. Je tak dobré ukázat jim, jak taková absolutní zachovalost vypadá opravdu. U nových aut v roce 1996 nikoho nenapadlo fotit běžné detaily jako zadní bubny, panty dveří a jiné věci, které už po pár týdnech provoz vypadaly zcela jinak. Naše fotografie jsou tak opravdu unikátní.

Nutné investice
I pokud bude testovaná octavia jen stát v autosalonu, chtělo by to přinejmenším vyměnit rozvodový řemen, který stárne, i pokud auto nejezdí. Když je mu dvacet, už příští start agregátu by mohl skončit katastrofou. Není to drahé – v Economy programu Autostylu Trutnov za 4046 Kč. Pokud by červenou octavií snad někdo chtěl začít jezdit, bude muset upravit výfukové potrubí. Výrobce už nic nezaplatí, ale potřebné díly překvapivě na skladě stále má. Přední výfuková trubka stojí 9605 Kč (zbývá osm kusů), katalyzátor 22 200 Kč (k dispozici 64 kusů), sonda lambda 3820 Kč (posledních sedm). Rozhodně by měl i doplnit zadní nadkolí, což zabrání korozi karoserie. Dáte za ně 2 x 819 Kč. Investice celkem: 41.309 Kč

Patří octavia do muzea? Bude to veterán?

Článek o octavii jsme poslali čtveřici odborníků na škodovky. Všem se stejným dotazem – zda cena testovaného vozu začne v brzkých letech růst. A jestli se tudíž zařadí po bok hranatých stodvacítek či prvních favoritů, které ještě před pár lety neměly ani cenu šrotu, dnes už však jsou ozdobou muzeí a soukromých sbírek.

Jindřich Topol, AAA Auto: Rapidní úbytek začíná

Leckomu by se mohlo zdát nepravděpodobné, že by tak všední auto jako octavia někdy v budoucnu mohlo růst na ceně. Ta doba se ale nejspíš pomalu blíží, vždyť vrcholné verze RS nebo Laurin & Klement už v zachovalém stavu na ceně posledních pár let neklesají, i když u nich je to dáno spíš minimálním počtem aut na trhu. Jistota zhodnocení se ale dá čekat i u garážových uloženek s minimálním nájezdem. Ty bývají pro sběratele zajímavé vždycky, i když se třeba jedná o zcela obyčejná a tuctová provedení.

Bude to podobné jako třeba u favoritu, u kterého se nejvíce cení limitované edice nebo málo ojeté kusy z počátku výroby. Na rozdíl od něj si ale octavia na zájem sběratelů bude muset ještě nějakých deset až patnáct let počkat, díky dlouhému cyklu výroby je totiž na silnicích zatím masově rozšířena a ještě ani nestihla příliš morálně zastarat. Spíš než pro ryzí sběratele (případně spekulanty) budou rané, zcela původní a skoro nejeté exempláře ještě následujících pár let zajímavé pro milovníky škodovek a lovce kuriozit, kteří znají a ocení specifika či původnost prvních ročníků a jsou už nyní ochotni vsadit své peníze na počínající rapidní úbytek těchto aut na trhu.

Ladislav Hrubý, Muzeum socialistických vozů: Maximálně 100.000 Kč

Při čtení o osudech octavií v Čechách jsem se pobavil. Sám jsem takový vůz také měl. Přesně tuto nejblbější motorizaci, najeto 330.000 km, po nehodě přestavěnou na zmodernizovaný model. O veteránské hodnotě u ní nemohla být řeč, prodal jsem ji letos za 12.000 Kč. Takových uloženek, o jaké píšete, asi moc nebude. Cena by však musela být hlouběji pod 100.000 Kč, aby se mohlo jednat o investici. Nedávno se takto prodával favorit, o

posledních dvacet let stál a najeto měl jen 11.000 km. Pán chtěl 70.000 Kč, nakonec dostal sotva 50.000 Kč. Čili ano, ceny starých škodovek rostou, ale zase se to nesmí moc přehánět.

Ladislav Semián, Středočeské průmyslové muzeum: Lepší by bylo SLX 20V

Dle mého názoru pokud se bude jednat o vůz ve zcela původním a málo ojetém stavu, lze u něj očekávat nárůst hodnoty, byť půjde o nejchudší výbavu ve spojení s nejslabším motorem. Myslím si však, že k tomuto zhodnocení dojde nejdříve v horizontu pěti až deseti let. Spíš se přikláním k hranici deseti roků – tedy v době, kdy první kusy pomalu zamíří k regulérní hranici pro vstup mezi veterány a zároveň ze silnic budou postupně mizet zástupci těchto ročníků. Samozřejmě u těchto nejchudších verzí nelze očekávat stejný potenciál jako u prvních Octavií 1.8 20V s nejlepší možnou výbavou SLX, které ovšem sehnat po prvním majiteli a málo ojeté bude nadlidský úkol.

Daniel Říha, Autostyl Trutnov: Za takovou jsem se kdysi styděl

Přesně takovou octavii jsem si sám pořídil někdy v roce 1999. A samozřejmě přesně jak píšete, také jsem se za chudou výbavu styděl, takže jsem ji prakticky celou přestavěl. Vše, co bylo na karoserii černé, jsem nalakoval. Motor dostal ostřejší vačku a upravený software, čímž dosáhl až na sto koní. Na první generaci octavie vzpomínám rád a často, ale zejména na variantu RS, kterou jsem pak také vlastnil. Kdyby se taková někde objevila v tomto stavu, asi bych si nechal říci.

Zda bude z octavie veterán? To záleží spíš na náladě lidí než na autě samotném. Za dobu, co se škodovkám věnuji, obrovsky vyrostly ceny modelů s motorem vzadu. Naopak opravdové veterány, které v muzeu také máme, například populary a rapidy ze třicátých let, stojí pořád stejně. Nikdo si je totiž už nepamatuje jezdit, nemá s nimi spojené vzpomínky na bezstarostné mládí a jejich ovládání je pro dnešní řidiče náročné.

Budoucí cena této octavie tak bude hodně záviset na tom, zda nastupující generace bude na devadesátá léta vzpomínat se stejným sentimentem jako my na sedmdesátá a osmdesátá. A tím si zatím nejsem úplně jist.

Martin Vaculík
Diskuze (32)
Avatar - wakantanka
31. 8. 2017 13:13
Re: Měli jsme LX ročník 96
Preto píšem o RS, pretože tá zatáčky jazdila o poznanie lepšie ako obyč. myslím, že mala aj mierne upravenú kinematiku zadnej nápravy, iné stabilizátory, tlmiče, tuším aj riadenie. Celkový setup bol o dosť lepší ako základ a aj napriek krátkemu rozvoru a veľkým previsom to jazdilo vcelku pekne.
Avatar - Ozzman
31. 8. 2017 09:00
Re: Mám tenhle typ Octávie 1 1,6 55kw
V loni jsme kamarádovi sehnali za pakatel taky takovou jednašestku. Byla po kamarádovo tátovi, najeto něco přes 100 tisíc, výbava alá Felicie, švihadla, 2x bag a ani klíma jo ale f metle >:D ... Ale to auto je naprosto spolehlivé, byť trochu žere a je líné. Na okrskové vymetání a popojíždky to je dobrá koupě... myslím, že za ní chtěl 25 tisíc.
Avatar - Ozzman
31. 8. 2017 08:56
Re: Měli jsme LX ročník 96
Jezdil jsem klasikou neRS 110Kw 1.8T a to auto má něco do sebe :-) Kacířsky řeknu, že mi přišlo živější a s lepším průběhem, než modernější TSI :-) Problém toho auta byl, že podvozek nestíhal motoru a příšerně se Oktě nechce do zatáček.. i když s těžkým TDI je to ještě o chlup horší >:D
Avatar - wakantanka
31. 8. 2017 08:32
Re: Měli jsme LX ročník 96
Vyskúšaj niekedy octu s 1,8 s turbom, najlepšie vo verzii RS, to bolo naozaj delo (v tej dobe) , akurát spapkala o čosi viac. >:D
Avatar - wakantanka
31. 8. 2017 08:30
Re: Původní stav?
Aké dávali autorádiá do toho ktorého modelu v ktorej dobe už naozaj napamätám. :-) Asi máš pravdu, len som ti chcel pripomenúť, že aj v tej dobe mali rádiá so znakom Škoda + výrobca. :-) PS: a neboli len pod značkou Škoda až 2DIN rádiá?