TEST Renault Clio Grandtour vs. Škoda Fabia Combi

Hned na úvod se sluší připomenout, že speciálně v české kotlině je vznětový motor v malém autě spíš výjimkou. Rozdíl v ceně nafty a benzinu už zdaleka není tak výrazný jako kdysi, moderní zážehové motory jsou čím dál úspornější a vyšší pořizovací cena nového dieselu se u malých vozů s často nevelkým nájezdem kilometrů zkrátka nevyplatí.

O něco smysluplněji se nafta jeví u kombíků, které si lze představit jako firemní služebníky či dostupnější variantu

rodinného vozu, jenž se musí v létě popasovat s cestou k moři a v zimě na hory. Obzvlášť v Česku takto slouží typicky Škoda Fabia Combi. Jejím nejmladším konkurentem je Renault Clio Grandtour – kombi odvozené od nejnovější generace francouzské stálice. Malých kombi je na trhu odjakživa jako šafránu – aktuálně pět včetně Mini Clubman, které je duchem i cenou od půl milionu výš úplně jinde.

DOJEM

Jasně rozdané karty

Nikdy jsme design úzké a vysoké fabie moc neobdivovali, je to zkrátka nenápadné, účelově navržené auto, u kterého hodně záleží na barvě a výbavě. Nepohorší, ale také se za ní nikdo neohlédne. Zato clio vzbudilo rozruch. Dokonce i v nevýrazné černé barvě. Drtivá většina redakce i laické veřejnosti práci francouzských designérů ocenila. My chválíme, že kombi nepůsobí naroubovaně, naopak se povedlo možná víc než výchozí hatchback.

PROSTOR A POHODLÍ

Má být malé opravdu malé?

Clio se zarputile drží názvu své kategorie a je to malé auto se vším, co k tomu patří.

Malé zvenčí, takže je s ním radost kličkovat městem nebo parkovat. Ale také malé uvnitř. Objektivně umějí konkurenti ze stejného půdorysu vymáčknout podstatně více prostoru. Řidič sedí namáčknutý na dveřích, vzadu je těsno i na kolena. Pustili jsme ale za volant typického zákazníka – mladou ženu. A rázem je po problémech. Za volant se bezvadně vejde a rozplývá se nad pohodlnými sedadly, moderním interiérem a kvituje pocit bezpečí, jaký vyvolává hluboká přístrojová deska. Ta ukrajuje dost centimetrů vnitřního prostoru, skoro máme pocit, že řidič sedí až v polovině délky auta.

Uzoučké clio se tak postaralo o to, že poprvé nebudeme fabii tak tvrdě pranýřovat za stísněnost interiéru. Chválit ji nemůžeme, ale zkrátka už není nejhorší. Navíc sbírá body za délku kabiny, dozadu se pohodlně posadí i vyšší postavy. A to má kratší rozvor náprav než clio.

Přední sedadla se oběma výrobcům povedla, ta v cliu nám přišla po dlouhé cestě ještě o chloupek komfortnější. Vzadu v renaultu se už tak dobře nesedí, víc než samotné sedadlo za to ale může nižší posaz nutící posádku pokrčit kolena. Zato vpředu nám sedačka u země vyloženě vyhovuje. Pozice za volantem je podstatně sportovnější a přirozenější, ve fabii si pak připadáme jako na židli. Alespoň že výhled ze škodovky je tak bezvadný, hodně položené přední sloupky clia brání ve výhledu o něco víc.

Boleslav stále vede

Ještě žádnému malému kombi se nepodařilo trumfnout fabii ve velikosti a praktičnosti kufru. Clio nabízí naprosto dostatečný objem 443 litrů, nízkou nákladovou hranu i velký vstup. Dokonale tak plní úlohu, která se od něj očekává. Ale nic naplat, škodovka je v hlavních disciplínách lepší. Udávaný objem 505 litrů berte s rezervou, výrobce do něj počítá i prohlubeň pro náhradní kolo. Když si jej za 1600 Kč dokoupíte, zbude vám 480 litrů. Daleko víc než samotný objem ale musíme ocenit škálu chytrých detailů, které usnadní převoz nákladu – kotevní oka, sítě, ohrádky, kapsy a přepážky.

MOTORY A ZPŘEVODOVÁNÍ

Není 66 jako 66

Na první pohled stejných 66 kW u clia i fabie, rozdíl v maximu točivého momentu činí jen 10 N.m ve prospěch škodovky (230 ku 220 N.m). Renaultu k těmto parametrům stačí 1,5 litru, škoda používá o deci větší zdvihový objem. Z podstatnějších konstrukčních rozdílů připomeňme, že renault má jednu vačkovou hřídel, zatímco fabia dvě. V zimě pak můžete ocenit, že fabia má na rozdíl od clia vyhřívaný palivový fi ltr. V obou případech se o pohon vaček stará rozvodový řemen.

Reálný dojem z jízdy je dost odlišný – clio jede lépe, ať se na něj díváme subjektivníma očima řidiče nebo soudíme podle naměřených čísel. Fabia působí uměle přiškrceným dojmem, daleko živější je její plně otevřená verze 1.6 TDI/77 kW.

V portfoliu clia je testovaný agregát nejsilnější naftovou motorizací, působí čiperně, ochotně jde za plynem a jeho zvuk působí příjemně měkce. Už podle údajů výrobce má zrychlovat na 100 km/h o sekundu rychleji než fabia a být o půl litru úspornější. Obojí můžeme po testu potvrdit. Sekundu nadělilo clio fabii i při zkoušce pružné akcelerace, v konečném zúčtování pohonných hmot jsme si k renaultu poznamenali hodnotu 4,8 l/100 km a ke škodovce 5,1. Například po dálnici ale jely oba vozy shodně za 5,5 litru. O něco menší apetit clia se projevil spíš ve městě a na silnicích první třídy.

Vyzdvihnout musíme celkově skvělé odhlučnění renaultu, ocenit však musíme i domácí značku. Diesel trochu drnčí jen na volnoběh a při rozjezdu, pak už o něm prakticky nevíte.

JÍZDA

Houpavým krokem

Oba soupeře musíme pochválit za velmi příjemnou atmosféru, kterou dokážou řidiči poskytnout. Hezky se řídí, řadí i brzdí, ani v jednom případě nám na ovládání nic nevadilo. Drobné rozdíly jsou znát – třeba řízení clia jde víc zlehka (což ocení hlavně ženy) a řadicí páka fabie zase krájí kulisu o trošku precizněji. Ale jde spíš o postřehy a konstatování než vynášení soudu.

Spokojenost hlásíme i po ostřejší projížďce po rozbité a klikaté okresní silnici. Fabia tedy trošku víc odskakuje, když její zadní kolo potká v oblouku výmol, ale pořád si počíná velmi jistě. Obě auta ochotně mění směr a nechají si líbit i sportovnější jízdu. Příjemně potěší, jak si kombíky vedou v dlouhém táhlém oblouku projížděném pod plynem. Po celou dobu máme pocit, že auto řídíme a přední kola nás poslouchají. To zdaleka nemůžeme říct ani o některých velkých a daleko dražších modelech, jejichž řízení v takové situaci působí jako našponovaná guma od tepláků.

Zásadní rozdíl ve vnímání obou kombíků jsme ucítili při vyhýbacím manévru mezi kuželkami. Podvozek fabie je tužší a tváří se jakoby utaženěji a jistěji. Je to znát i při přejezdu nerovností, ale o komfort jízdy se není třeba bát, škodovka je dostatečně pohodlná. Jakmile ale řidič potřebuje prudce změnit směr, přihlásí se o slovo vysoká a úzká karoserie. Podvozek drží stopu, ESP může v klidu číhat v záloze, fabia se však kymácí ze strany na stranu, což důvěru podrývá.

Říkáme si, že placaté clio musí stejný manévr zvládnout jako motokára. Ale ne. Renault dostává pověsti pohodlného kočáru, nerovnosti ladně přeplouvá a podvozek je na první dojem měkčí než ve škodovce. Jen se trochu zvláštně rozvibruje na dlažbě a podobném povrchu. Navzdory stabilnější stavbě karoserie i clio mezi kuželkami zaklekává, dokonce ještě víc než fabia. Ani tentokrát nedochází ke smyku kombíkové zádě, auto zůstává dobře ovladatelné, na rozdíl od kymácející se škody ale řidič cítí, jak se clio měkce pohupuje v tlumičích.

Pokud se pozastavíte nad tím, že oba modely za jízdní projev veskrze chválíme, ale na vysvědčení jim odmítáme napsat jedničky, pak proto, že dynamicky laděný Seat Ibiza jezdí zábavněji. Nemluvě o britském dravečkovi Mini Clubman.

ZÁVĚR

Když jsme usedli do stísněného clia, nezdálo se, že by mohlo prostornější fabii porazit. Atraktivním vzhledem a především povedeným motorem ale nakonec dokázalo, že centimetry v interiéru nejsou všechno. Navíc když hovoříme o autě, které má veškeré předpoklady oslovit hlavně řidičky. Jeho mladistvá duše je cítit z každého detailu, ať je to pojetí interiéru nebo bohatá výbava zaměřená na konektivitu a moderní aplikace. Fabia ale ukázala, že i na sklonku životního cyklu udrží krok s nováčky. V praktičnosti na ni nikdo nemá, jezdí pořád velmi dobře a fakt, že se drží konzervativního pojetí interiéru, může mnohým vyhovovat.