TEST Hyundai i30 vs Kia Cee’d – Československo má GDI

Jestli tandem Hyundai-Kia něco opravdu odtáhl k dokonalosti, tak je to strategické plánování soužití dvou podobně zaměřených značek. Typickou ukázkou je dvojice modelů i30 a Cee’d – stejně velké hatchbacky se stejnou technikou a dokonce i velmi podobnou cenou.

Přesto dokážou vedle sebe existovat, a to dost úspěšně. Přitom celý recept stojí a padá na výrazném a vzájemně nezaměnitelném designu. Samozřejmě se obě značky liší i svými základními hodnotami, které se v daných modelech odráží. Hyundai je orientovaný více na luxus a je globální značkou s asijskými kořeny. Kia naopak sází na sport a evropský střih. To všechno se ale realizuje jen v náznacích.

hyundai kia testy nizsistredni srovnavacitesty  

S technickou podobností to jde tak daleko, že obě auta dosahují stejných rozměrů – ano, Kia je o centimetr delší, ale záleží na tom? Tím ovšem jakákoliv podobnost končí. Kromě nejzákladnějších rysů je všechno jinak. Evropsky pojaté přídi Cee’du může i30 jen těžko konkurovat. Kia vsadila na konvenčnější pojetí a respektuje aktuální trendy – například LED denní svícení přímo v hlavních světlometech. Vedle mohutnějších tvarů Cee’du vypadá i30 poněkud neohrabaně.

Bočním profilům je společný klínovitý tvar. Designéři Hyundaie předvádí odvážnější tvary – prosklená plocha se rychle snižuje, zadní sloupek je dramaticky skloněný a v úrovni klik se táhne ostrý prolis. Navazující zadní pasáž je nejsilnějším designovým momentem i30. Má výrazný, nezaměnitelný tvar a pečlivější zpracování detailů: parkovací kamera je skrytá pod logem automobilky, parkovací senzory lakovány v barvě vozu. Naproti tomu Cee’d má nevýrazný astrální tvar zadních světel a neodpustil si lacině působící chromovanou koncovku výfuku.

hyundai kia testy nizsistredni srovnavacitesty  

Také interiéry předvádí maximálně rozdílný přístup. Design zdatně maskuje příbuznost obou aut – přitom základní architektura, ale také většina tlačítek, jsou společné. Hyundai přichystal koncert oblin, které jsou efektní, ale současně zanechávají hodně prostoru pro posádku. Palubní deska, středový tunel i výplně dveří totiž v klíčových partiích ustupují. Přístrojový štít s jednoduchým uspořádáním je dobře čitelný a spoléhá na barevný multifunkční displej s jemnou grafikou.

To Kia rozehrává hru na sportovní strunu. Přístrojový štít má trojici tubusů s dominantním rychloměrem. Ten je v nejvyšší specifikaci ve skutečnosti velkoplošným LCD displejem. Údaje z palubního počítače mají větší prostor, ukazatel okamžité spotřeby je navíc přehlednější pruhový graf. A ve funkční výbavě barevného displeje se ukrývá i jinak neviditelný teploměr chladící kapaliny. Drobným, ale nepříjemným, nedostatkem je pro Kiu typický velký palivoměr – ručička má dlouhou dráhu, a tak se zdá, že Cee’d spaluje palivo rychleji, než jaká je realita.

hyundai kia testy nizsistredni srovnavacitesty Dynamický styling se nejvíce projevuje v orámování prostoru před řidičem. Vypadá to dobře v Audi A5, v novém Cee’du zrovna tak a sedmá generace Golfu by měla podobný nápad přijmout také. Po obou stranách řidičova sedadla ale najdeme zásadní chyby. Výstupek před řadicí pákou, který ohraničuje otevřenou přihrádku, je nebezpečně blízko pravému kolenu. A loketní opěrku ve dveřích tvoří z velké části tvrdý plast – pokud jste menšího vzrůstu, budete mít levý loket opřený právě o něj. Oběma přehmatům se dokázal o půl roku dříve představený Hyundai vyhnout.

Kia nás potěšila navigací v češtině (tu už Hyundai do i30 ale dodává také) a pokročilou výbavou. V nejvyšší specifikaci nechybí asistent pro jízdu v pruzích, funkce automatického parkování nebo vyhřívaný volant. Tyto položky si Hyundai schovává až pro větší model i40, kompaktní i30 vychází naprázdno. Jak to? „Zatím v tomto segmentu neexistuje pro tuto výbavu významná poptávka,“ vysvětluje Miloš Adámek, tiskový mluvčí Hyundai Motor Czech.

Motor a převodovka

Cee’d jsme na Auto.cz testovali už dvakrát, s klasickým srovnávacím testem proti Hyundai i30 jsme ale zatím čekali. Tentokrát máme k dispozici Kiu s motorem 1,6 GDI, který pohání i naši dlouhodobě testovanou i30. Vstupní podmínky jsou tedy pro oba vozy stejné.

Vlastně až na jednu věc – Cee’d má jen dva pedály. Manuální převodovku totiž nahradila samočinná, konkrétně dvouspojková DCT. Jedná se o skříň vlastní konstrukce, která se vyrábí v Koreji a dosud byla k dispozici jen v Hyundai Veloster. Základní parametry odpovídají standardům konkurence, tedy převodovka má suché spojky a pro jízdu vpřed je určeno šest stupňů.

hyundai kia testy nizsistredni srovnavacitesty  

Hyundai zůstává věrný klasickému měničovému automatu. My ovšem dnes máme jako benchmark manuální převodovku. Dvouspojková konstrukce by měla přinášet minimální handicap ve spotřebě a v tomto případě tomu tak opravdu je.

Ve všech jízdních režimech dosahují oba vozy velmi podobné spotřeby. Dálničních 130 km/h dokonce znamená naprosto shodných 7,6 l/100 km (mimochodem, dieselová i30 s automatem je jen o litr úspornější). Tady se ale odhaluje menší trik – místo 3500 min^-1 u Hyundaie totiž pracuje motor v Kii na 3000 ^-1. Delší převody jsou také důvodem, proč Cee’d působí méně dynamicky.

Jiný důvod neexistuje, protože tyto hatchbacky mají kromě shodného motoru i velmi podobnou hmotnost, čelní plochu a součinitel aerodynamického odporu. 15%prodloužení převodů ale znamená, že tam, kde i30 s manuální převodovkou dokáže s přehledem jet v režimu částečné zátěže, potřebuje Cee’d, resp. jeho dvouspojková převodovka, větší sešlápnutí plynového pedálu, případně rovnou podřazení.

hyundai kia testy nizsistredni srovnavacitesty  

GDI v tomto případě musí ustoupit z pozice hvězdy atmosférického tábora. Přitom ve spojení s manuální převodovkou dokáže přímovstřiková šestnáctistovka potrápit i srovnatelně výkonné turbomotory. Ano, stačí tak „málo“, aby motor ztratil jiskru a stal se jen dobrým benzinovým pohonem. I případě Cee’du ale tato výhrada snadno zmizí: stačí si odpustit dvouspojkovou převodovku.

Podvozek

Zaznělo to už několikrát a tento test na tom nic měnit nebude: Cee’d má tužší naladění podvozku než i30. Přímé srovnání nám pomohlo odhalit konkrétní rozdíly.

Základ v podobě i30 funguje velmi dobře – Hyundai nechybí směrová stabilita ani ochota zatáčet. Cee’d přidává tužší tlumiče a tužší uložení náprav, takže je výsledkem ještě lepší stabilita a sebevědomější projev při zatáčení (reálné limity ale leží podobně daleko).

Zároveň to s sebou ale nese horší komfort na velkých nerovnostech, když se tlumiče v Cee’du nedokážou stlačit tak rychle jako u i30. A uložení náprav v Kii přenáší do interiéru více valivého hluku od kol. A s tvrdším podvozkem možná souvisí i občasné povrzávání palubní desky v Cee‘du.

Závěr

Kdyby šlo o design, je celkem jasným favoritem Kia. A stejné je to i při jízdě, vytváří lepší první dojem. Jenže Hyundai dokáže ve většině oblastí, které se zdají být předností Cee’du, přinejmenším dotahovat. A k tomu umí i30 zaútočit na slabá místa Kie – ať už jde o komfort tlumení nebo provedení loketní opěrky. Takže šance jsou vyrovnané a záleží hlavně na osobním vkusu, protože ceny a výbavy jsou v tomto případě velmi podobné.

Kia Cee’d vs Hyundai i30: Co koupit?

hyundai kia testy nizsistredni srovnavacitesty