TEST Lexus RX 200t AWD – Raději hybrid, prosím!
Design, interiér
Aktuální provedení SUV od Lexusu se představilo v roce 2015, loni jsme model RX poprvé testovali. Tehdy to byla verze RX 450h AWD Luxury, tedy to nejlepší, co můžete mít. Teď se podíváme na opačnou stranu – do redakce si to namířil přeplňovaný zážehový čtyřválec 200t. Ten můžete mít jako předokolku (výhradně jako základní specifikace Comfort za 1.370.000 Kč), náš kousek ale dorazil s pohonem všech kol a vyšší verzí Executive. A to už jsme na výchozí částce 1.675.000 Kč, výbava je ovšem tradičně nabušená a příplatků minimum. Kromě paketu Executive Plus za padesát tisíc (elektrické páté dveře s bezdotykovým ovládáním, přední i zadní vyhřívané sedačky nebo systém sledování mrtvého úhlu) a metalízy za dvaatřicet skoro není co v ceníku zaškrtávat.
Přiznám se, že poslední díla Lexusu plná křivek a tvarů, pro které marně hledám pojmenování, nejsou úplně můj šálek, RX je však určitě nejpovedenější. Určitě i proto, že je nejméně divoký, komplikovaný a boční linie to s prolisy zase tak nepřehání. Okénko v C sloupku se mi pak vyloženě líbí, záď je už v podstatě úplně klidná, skoro až decentní. Nenápadné tedy RX rozhodně není (existuje v dnešní sériové produkci vůbec větší maska chladiče?), zabaleno do černé metalízy však nakonec působí docela „normálně“. Stále velmi dynamicky, ovšem vkusně a také by se RX nemuselo rychle okoukat.
Interiéry Lexusů vždycky vynikaly unikátní schopností zkombinovat úžasné zpracování s kvalitními materiály a pozoruhodně lacinými detaily – třeba některé ovladače a tlačítka by bily do očí v yarisu. U nejnovějších modelů se Lexus sice zase o něco blíž posunul k evropskému vnímaní luxusu, jeden výrazný nedostatek si ale neodpustil. Grafika infotainmentu vypadá hodně zastarale, na velkém displeji (od druhé výbavy Executive 12,3 palce) „kostičkový“ look ještě víc vynikne. A ovládání prostřednictvím joysticku Remote Touch Interface je za trest. Zadávat data do navigace při jízdě prostě nejde, trefit se na ikonku nesmírně citlivým kurzorem je bojovka. Stejně jako Honza v prvním testu jsem se i já velmi rychle naučil používat tlačítka na volantu. Že však existuje celá řada nepoměrně lépe vyřešených systémů (třeba moje oblíbené intuitivní BMW), to si určitě dobře uvědomují i u Lexusu.
Motor, jízdní vlastnosti
Dvoulitrové rozpaky
Poměr zákaznických objednávek za rok 2016 je celkem vypovídající. Pro hybrid 450h se rozhodlo plných 93 % zájemců, na testovaný čtyřválec tak zbylo pouhých sedm procent. Musím říct, že hybridní převaha mi dává velký smysl.
Výkon 175 kW z dvoulitrového objemu vypadá velmi slibně, i v kontextu pohotovostní hmotnosti atakující dvě tuny. Zrychlení na stovku za 9,5 s však už dává tušit, že dynamikou hybridní verzi opravdu konkurovat nebude (ta se na stovku dostane za 7,7 s).
A realita tabulkové předpoklady potvrzuje bezezbytku. Jízda s Lexusem RX 200t je velice rozvážná a taková… Vlastně docela hybridní (ovšem čtyřválcově hybridní). Projev čtyřválce a šestistupňového klasického automatu mi ze všeho nejvíc připomínal právě hybridní systém - přesně ten v menším Lexusu NX 300h. Za normálních okolností, respektive vždy, když nepotřebujete výrazně zrychlovat a jen tak si v klidu jedete, je lexus příkladně tichý. V tu chvíli vás ani nenapadne, že by něco mohlo být jinak. Pak se ale objeví třeba náklaďák, vy se rozhodnete předjíždět, dáte plný plyn a… Motor vyletí do otáček, z nichž ho převodovka ne a ne vysvobodit, a s tichoučkem je konec.
Vím, a vy samozřejmě taky, ani hybridní verze nepoužívá variátor, i zde najdeme klasický měnič. Kdo se však s hybridem od Toyoty/Lexusu svezl, určitě stejně jako já podezříval Japonce z toho, že se za označením e-CVT opravdu skrývá variátor. A stejně tak jsem si i v Lexusu RX 200t říkal, jestli on to není variátor s šesticí „virtuálních“ stupňů. Není. Jak už jsem napsal, klasický, starý dobrý automat. Ale variátoruje jako vejce vejci.
A co se za zvučného doprovodu vytočeného dvoulitrového přeplňovaného čtyřválce vlastně děje? Popravdě řečeno, mnoho toho není. Lexus se rozjíždí velice pozvolna, akceleraci spíš jenom slyšíte, dynamiku zvlášť nepodpoří ani sportovní mód. Po jeho aktivaci jsem měl pocit, že je motor snad ještě hlučnější. Asi to bylo hlavně tím, že k vyšším otáčkám ještě víc spěchal a převodovka se ještě víc zdráhala přeřadit.
No… Dynamika tedy nevalná, vzhledem k často vytočenému motoru se dá asi předpokládat také poněkud zvýšená spotřeba. Dvoulitrový čtyřválec sice umí pracovat rovněž v Atkinsonově cyklu, což má podle Lexusu zaručit „enormně nízkou spotřebu paliva“. Enormně nízká však není ani udávaná kombinace, RX 200t by mělo jezdit za 8,1 litru, reálný průměr se pak pohybuje ještě mnohem výš. Po týdenním testování se palubní počítač pochlubil hodnotou 11,7 litru. Přemýšlel jsem o vykřičníku, ale když si do rovnice dosadíte zmíněnou dvoutunovou hmotnost, pohon všech kol, automatickou převodovku a zvýšenou karoserii, ono to ve finále zase takové překvapení. S významně nižšími průměry nepočítejte ani při plynovém lechtání, pod deset jsem se nedostal.
Tady je to Lexus!
První dvě výbavy Comfort a Executive neumí nabídnout adaptivní podvozek, že by to však něčemu vadilo, to nemohu říct. RX 200t zůstává prakticky za všech okolností vzorně komfortní, nerovnosti a nejrůznější výtluky zvládá odizolovat i na dvacetipalcových kolech. Mohu potvrdit rovněž Honzův poznatek o perfektním odhlučnění podvozku, zde se RX 200t opravdu chová jako správný Lexus. Nebýt ve vyšších otáčkách kvílejícího motoru, byla by to dokonalá oáza.
Ještě v jedné věci se čtyřválcové RX od svého hybridního sourozence výrazně liší, a to systémem pohonu všech kol. Zatímco RX 450h jej řeší přidaným elektromotorem na zadní nápravě, dvoustovka spoléhá na elektro-magnetickou spojku, která točivý moment rozděluje v rozmezí 90:10, druhým extrémem je poměr padesát na padesát. Vzhledem k příznivým zimním podmínkám jsem si distribuci newtonmetrů několikrát vyzkoušel a nikdy jsem nezaznamenal žádnou prodlevu, zpoždění…
I v RX 200t je podobně jako v prakticky každém Lexusu vlastně těžké něco zaznamenat. Auto zkrátka jede, velmi komfortně (až na hlučnější motor), řidič je však stranou veškerého dění. Sice točí volantem a šlape na pedály, není se ale čeho chytit. Jako zbytek posádky se i šofér jenom veze.
Závěr
Motorovou kapitolu jsem načal informací, že verzi 200t zvolilo za loňský rok jen sedm procent zákazníků, zbytek vybral hybridní Lexus RX 450h. Přidal bych se k většině.
Zatímco hybridní verze Honzu v testu nadchla, já byl z dvoulitrového přeplňovaného zážehového čtyřválce zklamaný. Velkému SUV nestačí po dynamické stránce, ve vyšších otáčkách je dost hlučný, spotřeba se pohybuje kolem dvanácti litrů… Ne, opravdu si kupte RX 450h! Ve stejné výbavě je sice dražší o 180.000 Kč, každou jednu korunu však budete považovat za skvělou investici.
Jinak se s Honzou naše poznatky shodují – Lexus RX je úžasně komfortní i na dvacetipalcových kolech (absence adaptivních tlumičů pohodlí negativně neovlivnila), podvozek je výtečně odhlučněný, interiér skvěle zpracovaný a nepatřičných detailů už naštěstí pomálu (vyjma grafiky centrálního displeje s horším rozlišením).
Na Lexusu se mi tradičně líbí kompletní výbava už v základu. Zkrátka si koupíte RX 200t za 1.675.000 Kč (prostřední specifikace Executive, výchozí Comfort je levnější o 225.000 Kč) a příplatky vás už v podstatě nemusí zajímat. Top verzi Luxury pak se čtyřválcem nekoupíte, což by byl pro mě další argument pro hybridní RX 450h. Dobře, 2.215.000 je už hodně velká pálka, ale audio Mark Levinson v nižších výbavách nekoupíte a kdo jednou slyšel, rozumí. Tedy Lexus RX 450h Luxury, to je ta verze!
Nejlevnější verze modelu | 1.370.000 Kč (200t FWD Comfort) |
Základ s testovaným motorem | 1.450.000 Kč (200t AWD Comfort) |
Testovaný vůz bez příplatků | 1.725.000 Kč (200t AWD Executive Plus) |
Testovaný vůz s výbavou | 1.757.000 Kč (200t AWD Executive Plus) |
Plusy
- Pohodlný a skvěle odhlučněný podvozek
- Kvalitní interiér
- Bohatá základní výbava
- Nezaměnitelný design
Minusy
- Podprůměrná dynamika, vysoká spotřeba
- Ovládání infotainmentu joystickem
- Ve vyšších otáčkách hlučnější motor
Foto: Petr Homolka