Hasiči hodnotí novou záchranářskou uličku: Bude to chaos?

7. 10. 2018 • 13:26

Od října čekají na motoristy změny při tvorbě záchranářské uličky. Jak na úpravu reagují hasiči? Vydali jsme za nimi.

Česká republika je ve fotbale pověstná svou uličkou. Stejně tak si mnozí lidé vybaví Zlatou uličku. Ta záchranářská však dlouho zůstávala mimo hlavní tok pozornosti. Diskutujeme proč, zatímco vjíždíme na vrátnici pražské hasičské centrály v Sokolské ulici, abychom se na chystanou novelu dotázali těch, jichž se především dotýká. V požárním labyrintu plném točivých schodů chvíli bloudíme, než ve druhém patře konečně spatříme kancelář Martina Kavky. „Pěkný den, půjdeme si to všechno rovnou ven ukázat?“ navrhuje tiskový zástupce pražských hasičů.

Ranní hodiny, respektive teploty, nás ovšem na první část rozhovoru nechají v teplém prostoru pod střechou. „Něco vám ukážu,“ vychrlí na nás ještě před prvním dotazem mluvčí a pokračuje. „Navrhl jsem tyhle zelené magnetky se záchranářskou uličkou, které se dají přilepit třeba zezadu na auto. Městu se to natolik graficky líbilo, že jsme zhruba před týdnem rozjeli kampaň. Mohlo by se to využít také na problémových místech v nějaké větší formě.“

Pozor! Mění se pravidla pro průjezd sanitek, hasičů a policie!

Po vizuální stránce jde o povedený a snadno pochopitelný počin, říjnový legislativní obrat ale bohužel neřeší. Brčálová magnetka s nápisem „umím uhnout!“ latentně ukazuje ještě na jednu věc. Na jakou stranu se řidiči mají napresovat, je důležité. Za daleko podstatnější ale hasiči pokládají, aby šoféři třímetrový prostor pro plynulou cestu vůbec vytvořili. „Stav v hlavním městě je specifický a často komplikovanější. Jsme rádi, že nám někdo uhne. Primární je, že se o tom začalo více mluvit. A i když vše začíná platit až od prvního dne měsíce, už teď vidím zlepšení a potřebného místa máme trošičku víc,“ říká optimisticky Kavka v sídle, kde v roce 1853 vznikl první profesionální sbor v českých zemích.

Guláš zmatků?

Podobně hovoří také šéf Besipu Tomáš Neřold, pro kterého je klíčové, aby lidé za volantem volnou plochu vozidlům integrovaného záchranného

systému v první řadě umožnili. „K modifikaci jsme sáhli ze dvou důvodů. Jednak se tím sladí úprava s Německem, Rakouskem a dalšími námi blízkými zeměmi, navíc se tím situace vyjasní. Nechci házet všechny do jednoho pytle, ale s vytvářením průjezdu jsme měli docela potíže. Proto současný apel chápu za šanci, jak při zpomaleních naučit motoristy zodpovědnému chování. Poupravení navíc platí pouze pro tří- a víceproudé silnice.“

Přešlapy a trable

Nevznikne ale od října guláš s příchutí zmatků? „Nemyslíme si, že by se tím poměry rapidně zhoršily. Za mě jde o kladný krok. Sjednocení s okolními státy vítáme. Musím zdůraznit, že kvitujeme publicitu kolem toho. V podstatě mi je jedno, jak koridor vypadá, hlavně ať tam je,“ přeje si tiskový mluvčí hasičů.

Nicméně ani vytvoření třímetrové mezery neznamená jackpot. Jaké jsou největší řidičské přešlapy podle mužů, jimž se dovoláte na čísle 150?

„Jednoznačně prudké reakce,“ pronáší Kavka a vzápětí dodává: „Lidé si myslí, že projede jedno záchranné vozidlo a tím to končí. Mají pak tendenci najíždět do středu, jenže většinou těch aut s majáky projede víc. Motorista se lekne a dělá trhavé pohyby. My však potřebujeme plynulost.“ Dalším faulem je agresivní přejíždění z jednoho pruhu do druhého. „Kličkování nás také dost trápí. Jsou mezi námi pořád tací, kteří si myslí, že vždy stojí v pomalejším pruhu. Je to nesmysl,“ kroutí nechápavě hlavou Martin Kavka. Přitom podle výstupů rakouského autoklubu ÖAMTC správně a včasně vytvořená ulička včetně výše zmíněných chyb napomáhá snížit dobu dojezdu potřebné pomoci na místo neštěstí až o čtyři minuty. A šance vážně

zraněných na přežití se zvyšuje až o 40 procent! „Nejvhodnější ale bude, když vám někdo z našich řidičů řekne, s čím bývají trable během zásahů. Přesuneme se nádvoří, kde vám ještě ukážu pár novinek,“ zvedá nás z pohodlí fialového gauče zástupce hasičského záchranného sboru.

Červená? Jeďte!

„Nedávno přišly nové vozy se svítivějšími odstíny, které na nás více upozorní,“ představuje garážové osvěžení Kavka. Zde se sluší připomenout, že

od října bude možné blikat červenými majáky vedle tradičních modrých, což rovněž přitáhne oči motoristů. K chování šoférů toho prý více poví muž z terénu Václav, který se zničehonic vynořuje za našimi zády. A hned bez bázně a hany spouští. „Nejhorší to je na semaforech. Slyší nás, vědí o nás, a stejně neuhnou. Nebo nepopojedou, protože mají červenou. Tenhle syndrom strachu nechápu. Hodně nás to pak omezuje,“ stěžuje si mladý nadstrážmistr. Pozdní tvorba třímetrové mezery jej neméně rozčiluje a odkrývá skutečné nastavení uvnitř metropole. „Tady v Praze ty uličky téměř nefungují. Když se jede po magistrále nebo přes Nuselský most, začnou se řadit, až když troubíme a houkáme. Popojíždění je pro ně normální provoz,“ nemaže nám med kolem pusy šestadvacetiletý řidič.

Říjnové novinky pro české motoristy jsou tu! Méně povinné výbavy a nová ulička pro záchranáře

Plynulý průjezd ovšem hasiče netíží pouze při tvorbě záchranného koridoru. „Sídliště,“ bere si zpět slovo tiskový mluvčí. „Tam se kolikrát dostat, to je nadlidský úkol. V okně hoří, jsou tam děti a vy se tam kvůli špatnému parkování nemáte jak dostat.“ Nejinak je tomu prý též s žebříkem, který se horko těžko vytáčí. „Když pod vlivem okamžiku mají jet na červenou, aby uvolnili silnici, stojí. Za to jim nikdo hlavu neutrhne, když za nimi jedou policajti nebo my. Na druhou stranu drzé parkování u paneláků lidem svědomí nerozhodí,“ tíží na závěr našeho setkání Martina Kavku.

Technologické řešení

Ford a Vodafone testují systém z oblasti automobilové konektivity, který by mohl řidiče automaticky upozornit, že se blíží k nehodě. Stejně tak by měl motoristům poradit, jak správně vytvořit záchranářskou uličku.