Alko kalkulačka
Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

10 pozoruhodných automobilů karosárny Pininfarina

Ondřej Pavlůsek Ondřej Pavlůsek 3. 7. 2012 • 18:02
45
V historii společnosti Pininfarina jsou desítky vynikajících návrhů automobilových karoserií. Následující přehled je připomínkou jen několika vybraných zástupců.

Společnost Pininfarina přišla 2. července o muže, který stál za jejími největšími úspěchy. Sergio Pininfarina vytvořil během druhé poloviny dvacátého století z malého rodinného podniku firmu, která měla 3000 zaměstnanců a řadu poboček.

Právě díky jeho manažerským schopnostem je dnes pro všechny fanoušky italských sportovních vozů naprostou samozřejmostí spojení značek Pininfarina a Ferrari. Jeho smysl pro styl pak zaručil, že prakticky všechny automobily, které kdy opustily brány designérského studia Pininfarina lahodí oku svými ladnými nadčasovými liniemi.

Éru Sergia Pininfariny ve vedení rodinného podniku si můžeme připomenout i prostřednictvím pětice sériových automobilů a stejného počtu konceptů, které byly představeny v letech 1966 až 2005. Těchto deset automobilů může být ukázkou toho, že byl Sergio Pininfarina velmi dobrým obchodníkem a zároveň měl cit a šťastnou ruku při výběru designérů pro svou firmu.

Nepřehlédněte: Zemřel legendární designér Sergio Pininfarina

Sériové automobily

pininfarina design pininfarina design

1966 Alfa Romeo Spider 1600 Duetto

V roce 1966 převzal Sergio Pininfarina vedení společnosti a zároveň na trh vstoupila Alfa Romeo Spider 1600 Duetto, která jakoby naznačovala jeho budoucí úspěchy. Za návrhem karoserie stojí Franco Martinengo, který byl v té době u společnosti Pininfarina šéfdesignérem. Základem pohledného spideru byl zkrácený podvozek modelu Giulia 105 a k pohonu sloužil čtyřválec o objemu 1,6 litru s výkonem 80 kW (109 k), s nímž mohlo Duetto dosáhnout maximální rychlosti 185 km/h.

pininfarina design pininfarina design

1968 Ferrari 365 GTB/4 Daytona

Mezi nejznámějšími a nejslavnějšími automobily karosárny Pininfarina nemůže chybět populární Ferrari 365 GTB/4 známé pod přezdívkou Daytona, jehož linie navrhl Leonardo Fioravanti a pro sériovou výrobu jej schválili Sergio Pininfarina i Enzo Ferrari. Dvoumístné kupé poháněné vidlicovým dvanáctiválcem o objemu 4,4 litru disponovalo výkonem 259 kW (352 k) a při hmotnosti okolo 1200 kg bylo schopno dosáhnout maximální rychlosti okolo 280 km/h a z 0 na 100 km/h akcelerovalo za 5,9 s.

pininfarina design pininfarina design

1975 Ferrari 308 GTB

Typickým zástupcem designového stylu studia Pininfarina a zároveň i automobilky Ferrari druhé poloviny sedmdesátých a první poloviny osmdesátých let je Ferrari 308 GTB, které bylo nástupcem Dina 246 GT. I jeho karoserii navrhoval Leonardo Fioravanti, což je ostatně patrné při prvním pohledu na plynulé a měkce působící linie vozu. Dvoumístné kupé bylo prvním Ferrari s plastovou karoserií. Netradiční materiál v roce 1977 nahradil ocelový plech. K pohonu sloužil třílitrový vidlicový osmiválec uložený před zadní nápravou a model 308 GTB posloužil jako základ pro slavné modely 288 GTO a F40.

pininfarina design pininfarina design

1987 Alfa Romeo 164

V roce 1987 se na autosalonu ve Frankfurtu nad Mohanem představila nová vlajková loď automobilky Alfa Romeo. Za návrhem linií elegantního čtyřdveřového sedanu stál Enrico Fumia. Model 164 byl prvním vozem slavné značky, na jehož designu se podílel počítač a zároveň první velkou Alfou Romeo s pohonem předních kol. Vedle těchto prvenství byl i posledním vozem italské značky oficiálně nabízeným na severoamerickém trhu. V roce 1993 se představila vrcholná verze Q4 s vyspělým pohonem všech kol. Celkem vzniklo přes 270 tisíc Alf Romeo 164. Technickými příbuznými Alfy 164 byly vozy Fiat Croma, Lancia Thema a Saab 9000.

pininfarina design pininfarina design

1997 Peugeot 406 Coupé

K tradičním klientům studia Pininfarina patřil vedle domácích automobilek i francouzský Peugeot. V Itálii byla od poloviny padesátých let navržena řada karoserií pro vozy se lvem ve znaku a k těm nejatraktivnější samozřejmě patřila dvoudveřová kupé a kabriolety. Důkazem může být například Peugeot 406 Coupé z roku 1997, jehož karoserii navrhli Davide Arcangeli a Lorenzo Ramciotti. Kupé sice nese stylistické rysy sedanu 406, ale jeho karosérie prakticky žádné díly sourozenců nevyužívala, což však neplatilo o tom, co bylo pod kapotou nebo v interiéru.

Koncepty

pininfarina design pininfarina design

1969 Ferrari 512 S Berlinetta Speciale

Extrémně nízký koncept pojmenovaný Ferrari 512 S Berlinetta Speciale měl premiéru v roce 1969 a jak napovídá jeho označení za základ pro jeho stavbu posloužil model 512 S určený pro vytrvalostní závody. I v dnešní době působí koncept s karoserií dlouhou 4650 mm, širokou 1965 mm a vysokou jen 982 mm futuristickým dojmem. Přístup do dvoumístného interiéru umožňuje vzhůru výklopný střední díl karoserie, jehož součástí je i rozměrné okno. Před zadní nápravou je podélně uložen vidlicový dvanáctiválec o objemu 5,0 litru s výkonem 405 kW (550 k).

pininfarina design pininfarina design

1980 Ferrari Pinin Concept

Na autosalonu v Turíně v roce 1980 oslavila karosárna Pininfarina své 50. výročí prostřednictvím konceptu, který dokonale šokovalo veřejnost. Nejednalo se ovšem o tvary karoserie, ale o spojení dvou párů dveří se jménem Ferrari. Téměř pět metrů dlouhý sedan je totiž dodnes jediným veřejnosti oficiálně představeným čtyřdveřovým vozem se jménem maranellské automobilky. Ferrari Pinin, jehož karoserii navrhl Diego Ottina pod vedením Leonarda Fioravantiho, bylo představeno jako statická studie. Vlastní silou se pohybuje teprve od roku 2010 díky svému tehdejšímu majiteli. Ten jej totiž nechal vybavit plochým pětilitrovým dvanáctiválcem z modelu 512 BB s výkonem 265 kW (360 k).

pininfarina design pininfarina design

1989 Ferrari Mythos

S konceptem Mythos porušilo studio Pininfarina tradici představovat své novinky na autosalonu v Turínu. Premiéra dvoumístného supersportu s otevřenou karoserií se totiž odehrála na říjnovém autosalonu v Tokiu v roce 1989 a Mythos se stal do jisté míry odpovědí na díla nové vlny designérů z Japonska a Spojených států. Tehdejší šéfdesignér studia Pininfarina Lorenzo Ramaciotti byl na své dílo patřičně hrdý. Mythos vedle jednoduchých a čistých linií udivoval i svými rozměry. Automobil dlouhý 4305 mm je totiž 2100 mm široký v oblasti zadních kol a vysoký je jen 1065 mm. Podle materiálu studia se Mythos zcela obejde bez střechy, protože při rychlostech nad 50 km/h odvádí proud vzduchu všechny dešťové kapky mimo prostor pro cestující. Technika včetně pětilitrového dvanáctiválce s výkonem 290 kW (394 k) byla převzata ze sériového Ferrari Testarossa.

pininfarina design pininfarina design

2000 Ferrari Rossa

Stylovou oslavou sedmdesátin studia Pininfarina se stala studie Ferrari Rossa, která svým pojetím i jménem odkazovala na klasické závodní Ferrari Testa Rossa z padesátých let. Zároveň lze v liniích konceptu najít prvky, které jej spojují se studií Mythos. Designéři se při jeho navrhování snažili najít rovnováhu mezi pevnou hmotou a otevřenými prostory. Základem pro studii Rossa se stalo sériové Ferrari 550 Maranello. V přídi tak pracuje vidlicový dvanáctiválec o objemu 5,5 litru s výkonem 357 kW (485 k).

pininfarina design pininfarina design

2005 Maserati Birdcage 75th

Na technických skupinách Maserati MC-12 postaveným konceptem Birdcage 75th oslavilo studio Pininfarina své pětasedmdesáté výročí. Karbonová karoserie studie představená na autosalonu v Ženevě v roce 2005 sestává z extrémního minima dílů. Zajímavým prvkem je odklápění celé přední částí na pákovém mechanismu. Design vycházel z aerodynamicky nejefektivnějších tvarů - obráceného profilu křídla a dešťové kapky. K pohonu sloužící šestilitrový dvanáctiválec má disponovat výkonem přes 515 kW (700 k).

Témata
Avatar -
anonym
10. 7. 2012 16:15
Re: Perpetual change
Upřímně řečeno - Fiatu nemuselo nic pověst ničit. To zvládnul italský stát. Pokusím se stručně vysvětlit: v Itálii je rozdíl mezi soukromým a státním sektoerm nezřetelný a většina zdánlivě soukromých firem je nějak spjata se státem. Platí dvojnásob o Fiatu, který byl jedním z prvních kandidátů na socializaci jihu Itálie. Bohatý a pracovitý italský sever byl líhní mnoha automobilek, a tak nebylo nelogické pokusit se postavit továrny na jihu Itálie, který byl zaostalý a chudý. krom pozitivního efektu levnější pracovní síly to mělo jih itálie pozvednout a ten měl zbohatnout. Problém byl ale v tom, že zde žili lidé, kteří neměli základní pracovně-sociální návyky. Navíc Fiat byl vždy v čele pokroku, takže auta na jihu vyráběná nebyly žádné morálně zaostalé vraky, ale moderní osobní automobily na svoji dobu relativně náročné a složité konstrukce. Díky uvedenému byla auta zde montovaná - mírně řečeno - velmi nekvalitní. Vlivem ruskéhu plechu byla rezatá už v prodejně a díly z nich padaly, jakmile prodejnu opustily. Fiat se stal oprávněně terčem posměšků a synonymen poruchovosti. Stejný osud potkal i Lancii, která v roce 1968 svůj boj se socialismem vzdala, či Alfu Romeo, která tak učinila o 20 let později.
Vše zlé je však k něčemu dobré a tak lenost a levost jihoitalských zaměstnanců vyústila v raketový start automatizace, takže roboty Comau se staly nepokrokovějšími na této planetě.
Ostatně v téže době se reálně-socialistickým výrobkům AZNP Mladá Boleslav stejně oprávněně říkalo DoDo (Dodělej Doma) a nejpodstatnější rozdíl proti Fiatům byl v tom, že Fiaty stály v čele pokroku a poruchovosti, zatímco Škoda měla pouze tu poruchovost u morálně zastaralých vraků :-(
Zvláštní je, že po roce 1990, kdy se z AZNP stala Škoda Auto a.s., byly tyto negativní vzpomínky jako mávnutím kouzelného proutku vymazány z paměti, zatímco u Fiatu nikoli. A to i přes to, že Fiat již poměrně dlouho vyrábí slušný sortiment od velmi levných, nenáročných a velmi spolehlivých automobilů (jejichž komponenty vznikají v plně automatizovaných provozech) až po špičkové sportovní vozy (které na severu staví naopak ručně za nejpřísnějších kvalitativních norem).
Dnešní situace je ve znamení lítého boje FIATu proti italské vládě: za rok 2011 byly všechny továrny FIATu po celé planetě ziskové - kromě těch v Itálii. Bezmezná moc odborů, všechny možné ochranářské zákony ve prospěch nepracujících příživníků jsou příčinou, že FIAT postupně opouští Itálii. Montovny se postupně přesouvají do Polska, motorárny do Austrálie, převodovky a velké odlitky do Německa a vývojová pracoviště, která jsou největší chloubou a zdrojem zisku Fiatu (Fiat je vlastníkem neuvěřitelné řady patentů a licencí, které prodává v principu snad úplně všem výrobcům automobilů) se poslední dobou přesouvají do Nizozemí. Ostatně i v ČR máme dodavatele Fiatu. A pokud se radikálně nezmění italský (vlastně by se dalo říci Evropský) zákoník práce, za pár let nebude v Itálii/Evropě vyrábět nikdo nic.
Nicméně zpět k autům: dnešní Fiaty jsou půměrně až naprůměrně kvalitní auta, Fiat dodává jednak hotové agregáty, jednak jejich části většině výrobcům automobilů (kdyby hrdí majitelé tušili, co všechno je v jejich superkvalitních německých autech made in Fiat, tak by asi zešíleli) a jednak poskytuje patenty na mnohá technická řešení a automatizované linky a roboty.
V dnešním globalizovaném světě je například víra, že německá superkvalitní auta montují Němci z německých součástek neuvěřitelně směšná... jediné, co je na nich super, je hodinová cena jejich odborářských bosů >:D
4. 7. 2012 12:04
Re: Perpetual change
Tak to já jsem spíš pro 2-1 + 2-1 a na každé straně koncovka.
Tedy u motorek.
Avatar - pumpkin
4. 7. 2012 10:51
náhoda?
Je podobnosť masky na Opli Senator B a na Ferrari Pinin čisto náhodná? (Pinin bol o sedem rokov skôr).

[odkaz]

[odkaz]
Avatar - Stejsn
4. 7. 2012 09:41
Re: Perpetual change
Ritmo (mimochodem design je od Bertoneho) byl začátek konce dobré pověsti fiatu z jednoho jediného prostého, ale o to víc politováníhodného důvodu: továrna na žigulíky v Togliati. Sověti za ní platili recyklovanou ocelí, kterou fiat použil na výrobu karoserií. Než se podařilo tento tragický omyl napravit (v podstatě až se zinkováním Tipa v roce 1993), zničila koroze fiatu jméno.
Avatar - Pekelná Micinka
4. 7. 2012 01:34
Re: Perpetual change
Tak že by se Fiat špatně prodával třeba na přelomu tisíciletí, takové dvojče Bravo/Brava bylo celkem oblíbené auto. Ani dnes to nevidím zas tak tragicky, to že Rapidu konkurují Lineou z toho ještě nedělá "případ".

Bazar

Kupte nebo prodejte auto za nejlepší ceny
Vložit inzerát Zobrazit nabídku