TEST Abarth 595 – Staré, ale dobré, nebo už jen staré?

Abarth je dnes trochu přehlížená značka specializující se na sportovní úpravy vozů Fiat, která po konci modelů Punto a 124 Spider má ve svém portfoliu jen upravenou pětistovku, kterou však nabízí v různých derivátech. Loňskou novinkou je provedení nazvané 595 Scorpionero, které jsme si nyní měli možnost vyzkoušet v rámci týdenního redakčního testu.

Na ten jsem se hodně těšil, protože pro mě osobně je totiž Abarth srdeční záležitost. 500 Esseesse bylo v roce 2012 jedno z prvních novinářských aut, které jsem si tehdy ještě jako externí redaktor Auto.cz mohl vyzkoušet. Tehdy jsem byl z malého škorpiona nadšen, hlavně pro tu zábavu vyplývající z neskutečně znějícího výfuku. Jestliže tenkrát jsem tolik různorodých autařských zážitků ještě bohužel neměl, po devíti letech je těch zkušeností mnohem více. Dokáže však Abarth i po tolika letech zaujmout, zvlášť když v útrobách je pořád tím samým vozem, byť postupně inovovaným?

Černo-zlatý krasavec

Co se týče vzhledu, tak určitě ano. Abarth 595 Scorpioneoro je postaveno na základech dnes už starého Fiatu 500, vyráběného od roku 2007. Jeho retro styl je však snad nestárnoucí, i po boku "nové nové" pětistovky s elektrickým pohonem vypadá skvěle. V případě testované verze 595 Scorpioneoro navíc dostanete drsňácky se tvářícího rošťáka, v tomto případě kombinujícího černě lakovanou karoserii se zlatými detaily, ať už mluvíme o 17" kolech, lince vedoucí přes boky karoserie nebo vyobrazeném škorpionovi na kapotě, které doplňuje matná šachovnicová vlajka vyobrazená na střeše. 

Zvolená barevná kombinace přitom není náhodná. Odkazuje na někdejší Autobianchi A112 Abarth “Targa Oro” z roku 1979, které rovněž užívalo pohlednou kombinaci černé karoserie se zlatými detaily. A to v době, kdy Abarth ještě upravoval i vozy dnes už zaniklé značky Autobianchi.

Scorpioneoro, automobilkou otevřeně prezentovaná jako sběratelská verze, dostalo specifické detaily také uvnitř. Prim hrají hlavně sportovní přední sedačky s integrovanými opěrkami hlavy, kombinující čalounění kůží a speciální textilie, lépe odvádějící pot posádky. Zvolený dekor na palubní desce imituje karbonová vlákna, zatímco zlatá plaketka na středovém tunelu dokazuje sběratelský potenciál verze. Abarth totiž hodlá postavit jen 2.000 kousků.

Abarth 695 dostal limitovanou edici Esseesse, má nižší hmotnost a lepší přítlak

Stáří nezamaskuje

S tím bohužel souvisí i závratná cenovka, kdy testovaný kousek vyšel na 689.000 korun, což je cenovka hodně se blížící základnímu Hyundaii i30 N (699.990 Kč). Na druhou stranu takové ceny nejsou u Abarthu ničím výjimečným, vždyť i výchozí verze 595 Turismo přijde na nemalých 629.900 Kč.

Originální prvky vyhrazené této edici navíc nezakryjí fakt, že sedíte v autě, které se datuje do roku 2007. Použité materiály už ani v rámci segmentu nenadchnou (natožpak za tu cenu), horší je to však s kompromisní pozicí za volantem, kdy si sedačku prostě nenastavíte tak, aby se vám pohodlně sedělo. Laborování s optimálním nastavením sedadla navíc dále komplikuje jen výškově nastavitelný volant. V takovém Volkswagenu Up! GTI takové problémy řešit nebudete...

Na druhou stranu v některých ohledech je stáří auta vlastně plusem. Po nastartování vůbec nemusíte řešit vypínání stop-start systému nebo udržování v jízdních pruzích, a to jednoduše proto, že je Abarth zkrátka nemá. Bohužel mi chyběl i tempomat nebo vyhřívání sedadel, které bych i v tomto typu auta už očekával - na delších cestách a za chladných dní by takové prvky přišly vhod. Naopak klimatizace je opravdu účinná, nepochybně přizpůsobená teplotám domovské Itálie.

Stáří už dnes nezapře ani multimediální systém s navigací TomTom, s nižším rozlišením obrazovky a pomalejšími reakcemi. Na druhou stranu mě do cíle Abarth vždy spolehlivě dostal.

Abarth 595 Scorpioneoro

Ono to stáří je vlastně znát i na použité technice pod kapotou. Výchozí Fiat 500 dnes sice už pořídíte i s novým tříválcem s mildhybridním pohonem, Abarth se ale nadále spoléhá na přeplňovaný benzinový čtyřválec 1.4 T-Jet bez elektrické asistence, která by se už jednoduše pod kapotu nevešla. Řada „škorpion“ přitom zahrnuje různé výkonové verze, od základního provedení se 107 kW po střed nabídky se 121 kW, až po vrchol se 132 kW.

Za základ Abarthu 595 Scorpioneoro slouží provedení 595 Turismo, což konkrétně znamená, že turbodmychadlem Garrett přeplňovaná čtrnáctistovka produkuje 121 kW a 230 N.m, díky čemuž maličký škorpion vystřelí z 0-100 km/h za 7,3 sekundy a jede nejvýše rychlostí 218 km/h. Standardem je pětistupňový manuál, dokoupit ale můžete i robotizovanou převodovku.

Zábavu jsem čekal větší

Síla v útrobách už znamená, že je Abarthík hbitým automobilem, k té síle se ale musíte dostat. Postarší čtrnáctistovka se přece jen sbírá pomalu, k zásadnímu elánu se dostanete až při překročení 3000 otáček. Jestli však budete očekávat znamenitý zvukový doprovod, budete jako já možná zklamáni.

Ten radostně prskající Abarth totiž potřebuje výfuky Monza, které bohužel testovaný kousek neměl. Testovaný kousek tak zněl přece jen poněkud mdle, navíc větší rachot dělal zvenku než uvnitř, kdy byl jeho zvuk přece jen utlumený. Škoda, v tomto směru jsem se u Abarthu těšil na větší zábavu.

Co však týče samotné jízdy, ta už zábavná je. Díky délce jen 3,66 metru si totiž s Abarthem budete užívat i na hodně úzkých okreskách, na kterých si už i s kompaktními hot hatchi musíte dávat přece jen trochu pozor. V těch pomůže i zapínatelný systém TTC, alias elektronická náhražka samosvorného diferenciálu.

Pohotovějších reakcí se pak dočkáte při sepnutí režimu Sport, který při akceleraci znamená i vyšší plnicí tlak turba, jak ukazuje jeho ukazatel. Ten vzroste až k 1,2 baru, zatímco jinak se pohybuje kolem 0,8 baru. Bohužel však v takovém případě ztuhne i řízení, které ve výsledku působí až nepřirozeně a navíc vám bude vadit také jeho delší převod. Naopak řazení je skvělé, s přesnými a relativně krátkými drahami. Kulatá hlavice je navíc díky vyvýšené pozici skvěle po ruce a díky svému tvaru skvěle padne do ruky.

Abarth 595 Scorpioneoro

Také s prací podvozku jsem byl spokojen. Vpředu najdete pružiny Eibach, vzadu selektivní tlumiče Koni, přičemž tuhé naladění si dokáže s českými okreskami náležitě poradit. Tvrdě může působit snad jen v nízkých rychlostech ve městě, kdy se na nerovnostech od zadní vlečené nápravy občas ozve hlasitější rána. Zároveň si však uvědomíte až nečekaně tuhou karoserii, která se nerozvibruje ani na větších výtlucích. A spotřeba? Z dlouhodobého hlediska se pohybovala kolem devíti litrů na 100 km, snadno se ale dalo dostat pod osm na sto.

Fiat představuje omlazený Abarth 595, nově nabídne režim Škorpion

Závěr

Když jsem si od kolegy přebíral klíčky od Abarthu, předával mi je se slovy: blbě se v tom sedí, má to jen pětikvalt a tak nějak celkově je znát, že je to přes deset let staré auto, ale přesto všechno ho budeš milovat. Po týdnu jezdění mám jasno - tato slova přesně vystihují charakter Abarthu 595 Scorpioneoro.

I po těch letech na trhu je opravdu snadné mu podlehnout, zamilovat se do něj a hodit za hlavu některé chyby. Mně osobně nevadí ani tak vysoká cena, která k takové specialitě zkrátka tak nějak patří, jako spíše podivný posaz za volantem. Jestliže běžné pětistovce ještě odpustit lze, od hot hatche čekáte přece jen lepší sezení a ne takový kompromis. Chyběly mi pak ty úžasné příplatkové laufy Monza, dělající přece jen mnohem zajímavější kravál, který k ostré pětistovce tak patří.

Po své zkušenosti tak ke kolegovým slovům za sebe dodávám: "Do Abarthu je snadné se zamilovat, ale je to taková ta letní láska, žhavá a vášnivá, ale lehce opadající." Když jsem si totiž po tom týdnu sumarizoval, co o tomto "škorpionku" napíšu, rychle mi došlo, jak se mé preference za ty roky změnily. Před lety jsem byl nadšen, teď už vidím, že je to ryze volba srdcem, ne hlavou. Co ale s tím, když se do něj zamilujete...

Abarth 595 Scorpioneoro

Plusy

• Pořád zajímavý vzhled
• Emocionální charakter
• Přesné řazení
• Tuhá karoserie

Minusy

• Kompromisní posaz za volantem
• Příplatkový výfuk zní mnohem lépe
• Staří auta už je znát
• Vysoká pořizovací cena